Členská sekce:


English version
SDRUŽENÍ OBRANY SPOTŘEBITELŮ
SOS > Chaty na spotřebitelská témata

Chaty SOS na spotřebitelská témata

Logo SOS

Téma:

Problematika nákupu šperků z drahých kovů z pohledu spotřebitele

Datum:

18. 6. 2003

Náš host:

Roman Kopečný, pracovník Puncovního úřadu - www.puncovniurad.cz

System  (13:39):  SOS právě vstoupil(a) do chatu
SOS  (13:40):  Dobrý den, vítejte v našem chatu k problematice trhu se šperky z drahých kovů. Naším milým hostem bude pracovník Puncovního úřadu Roman Kopečný. Dotazy bude možné klást od 14:00.
System  (13:52):  Host SOS právě vstoupil(a) do chatu
System  (13:54):  Pavla právě vstoupil(a) do chatu
System  (13:57):  M. Kropáčová právě vstoupil(a) do chatu
SOS  (14:00):  Vítáme našeho hosta, který je již mezi námi a je připraven odpovídat na Vaše otázky. Nezapomeňte, že před zadáním dotazu se musíte přihlásit.
M. Kropáčová  (14:00):  Naprostá většina pražských zlatnictví v centru má zahraniční majitele, někteří z nich zrovna důvěru nevzbuzují. Mám jistotu, že prodávají skutečně pravé zlato? To, že mi vypíší paragon mi dává sice právo reklamovat, když si nechám zjistit, že to není pravé zlato, ale co když oni do té doby zmizí?
System  (14:01):  Marek V. právě vstoupil(a) do chatu
Pavla  (14:02):  Jaký materiál je nejvhodnější pro snubní prstýnek, který by měl vydržet celý život?
Marek V.  (14:03):  Jaké jsou pravomoci Puncovního úřadu vůči pouličním prodavačům "šperků"?
Host SOS  (14:05):  Pro Pavlu: Vaše otázka je správná a logická. Nutno ale konstatovat, že tuto problematiku neřeší Puncovní úřad. Obecně lze poradit kupovat pouze v "kamenných prodejnách a u důvěryhodných prodejců
Host SOS  (14:08):  Pro Marka. Osobně bych doporučil tradiční výrobu u českého zlatníka. Hlavně doporučuji vyhnout se dnes módní povrchové úpravě, kdy na vlastní výrobek je nanesena ještě povrchová vrstva zlata, často barevně odlišná od vlastního materiálu, podobně jako při pozlacování stříbra. Mechanickým otěrem se záhy poruší a prstýnek nevypadá dobře.
M. Kropáčová  (14:09):  Děkuji za odpověď, která byla asi pro mne. Kdo kontroluje například značení cenami ve zlatnictví. ČOI nebo Vy?
Pavla  (14:11):  Uvažovala jsem o bílém zlatu. Není to právě to, čemu se doporučujete vyhnout? Co je vlastně bílé zlato?
Host SOS  (14:11):  Ještě pro M. Kropáčovou: Jedinou jistotou „pravosti zlata“, tedy jeho ryzosti a předepsaného stavu zboží je úřadní označení, tzv. „punc“. Proto jsou prodejci povinni prodávat pouze zboží, které Puncovní úřad zkontroloval a opatřil puncovní značkou. V případě pochybností se může každý spotřebitel obrátit na pracoviště Puncovního úřadu, kde mu rádi zboží ověří.
System  (14:14):  petr právě vstoupil(a) do chatu
Host SOS  (14:15):  Pro Marka: Pravomoci vůči pouličním prodavačům jsou stejné jako vůči ostatním prodejců a výrobcům. Problém na který pravděpodobně narážíte je ale podobně jako u ostatního pouličního prodeje, což můžete sledovat v TV a tisku.
Marek V.  (14:17):  kontrolujete i prodej šperků v piercingových studiích? jaké jsou nejvhodnější
Host SOS  (14:17):  Pro pí Kropáčovou: Označení cenami puncovní zákon neřeší, tedy je ani Puncovní úřad nemůže kontrolovat. Jiné je to s povinností, které tento zákon ukládá s uvedením údajů na prodejním dokladu. Zde jsou povinnosti prodejců rozšířeny proti běžným povinnostem o uvádění druhu, ryzosti a hmotnosti prodávaného zboží z drahých kovů.
petr  (14:19):  co všechno se označuje za šperky a drahé kovy?
Host SOS  (14:22):  Pro Pavlu: Takzvaně „bíle zlato“ je bílo-zlatá slitina zlata, tj. slitina ryzího zlata s kovy, které dávají výsledné leguře charakteristické vlastnosti barevné i mechanické. K vašemu dotazu, není důvod se této slitině vyhýbat. Pouze opět zdůrazňuji, že je třeba si dát pozor na to, aby výrobek nebyl vyroben ze slitiny jiného barevného odstínu a povrchově upraven. Pak dochází k odření a nepěknému vzhledu.
Host SOS  (14:25):  Pro Marka: Kontrolní činnost provádí Puncovní úřad u všech prodejců, výrobců, dovozců a každého, kdo uvádí na trh zboží z drahých kovů. Problematika piercingu přesahuje oblast puncovnictví.
Host SOS  (14:26):  Pro Petra: Definice šperků a drahých kovů je kromě puncovního zákona uvedena i na www.puncovniurad.cz
Pavla  (14:26):  Děkuji za podrobnou odpověď. Rozumím tomu správně, že bílé zlato má pak nízkou ryzost? Co konkrétně znamenají ta čísla uváděná jako ryzost?
petr  (14:27):  Je punc i na zlatých zubech :-)?
Host SOS  (14:30):  Pro Pavlu: Ryzost je hmotností poměr ryzího zlata v dané slitině. Vlastní zlato je žluté a ostatní kovy určují výslednou barvu (i mech. vlastnosti) výsledné slitiny. Nejnižší povolená ryzost pro novou výrobu je 585/1000, (dříve 14 karátů), dále je běžná ryzost 750/1000 (18 karátů). V obou těchto ryzostech se vyrábí zlaté šperky všech barevných variant.
Marek V.  (14:30):  Rozumí se uváděním na trh i darování, např. v rámci reklamní akce?
Host SOS  (14:31):  Pro Petra: Zuby nejsou zboží dle puncovního zákona.
Pavla  (14:31):  Je ryzejší zlato odolnější nebo jenom dražší, protože je to něco "extra"?
System  (14:32):  ros právě vstoupil(a) do chatu
Host SOS  (14:34):  Pro Marka: Toto zboží musí být úředně označeno už z toho důvodu, že firma, která tzv. „obdarovává“ spotřebitele je nakoupila od výrobce a ten tuto povinnost má.
ros  (14:35):  Po babičce jsme zdědili několik různých šperků ze zlata, které už nikdo z nás nosit nebude. Zvažujeme jejich prodej. Netuším však, jakou mají hodnotu. Kde je lze nechat ocenit a kolik by to mohlo stát?
Marek V.  (14:36):  Díky za odpovědi.
System  (14:36):  Marek V. právě opustil(a) chat
Host SOS  (14:36):  Pro Petru: Již vzhledem k velke variabilitě možných a používaných kovů je nemožno na tuto otázku jednoduše odpovědět. Více než ryzost ovlivňují mechanické vlastnosti výrobku druh a poměr těchto kovů.
Host SOS  (14:39):  Pro Rose: Puncovní úřad – každé jeho pracoviště – ověří ryzost a stav zboží z pohledu puncovního zákona. Cenová problematika mu nepřísluší. Zde je namístě se obrátil na soudního znalce v oboru nebo případně na prodejce použitého zboží (s vědomím finančního zájmu takového prodejce na vlastním posouzení). Žádná tzv. objektivní cena však neexistuje.
ros  (14:40):  Kolik stojí ověření ryzosti, nebo je to snad zdarma?
System  (14:41):  Lucie právě vstoupil(a) do chatu
Lucie  (14:42):  Jak je to s nákupy šperků v zahraničí? Jsou někde levnější?
Host SOS  (14:42):  Všem zájemcům o problematiku vřele doporučuji webové stránky Puncovního úřadu: www.puncovniurad.cz. Zde získáte velké množství informací včetně platných znění právních předpisů.
Pavla  (14:43):  Jaké zlato je nejryzejší? 24 karátové? Co znamenají ty karáty?
ros  (14:44):  Jdu tedy na www.puncovniurad.cz. Díky.
System  (14:44):  ros právě opustil(a) chat
Host SOS  (14:46):  Pro Rose: Pro občana – spotřebitele orientační zkouška na kameni u zlatého zboží 30 Kč za kus a u stříbrného zboží 20 Kč za kus. Je třeba tuto zkoušku odlišit od úředního označení doneseného zboží. Jednotlivých položek v sazebníku poplatků je velké množství. Nejlépe je kontaktovat přímo pracoviště Puncovního úřadu nebo již zmiňovanou www.puncovniurad.cz.
System  (14:47):  Adriana právě vstoupil(a) do chatu
Adriana  (14:49):  V letáku jsem viděla nabídku "dutých řetízků". Co to je zač? Jsou opravdu uvnitž dutý?
Host SOS  (14:49):  Pro Pavlu: Ryzost 585/1000 znamená 585 hmotnostních dílů ryzího zlata ve slitině, to odpovídá cca 14 karátům, tedy 14/24 hmotnostních dílů ve slitině. Ryzí zlato má 1000/1000 nebo 24 karátů.
Host SOS  (14:51):  Pro Lucii: Pokud by nebyly někde levnější, nedovážely by se do ČR. Na druhé straně je třeba zvážit i případnou rozdílnou kvalitu dovozu a tuzemské výroby.
Lucie  (14:52):  Používají v zahraničí také ty puncovní značky? Jestli se nepletu, tak musí být na všech špercích, že ano?
Host SOS  (14:52):  Pro Adrianu: Běžně se vyrábějí a prodávají šperky tzv. duté. Z pohledu spotřebitele upozorňuji na jejich daleko menší mechanickou odolnost a velmi obtížnou opravitelnost.
Adriana  (14:54):  Díky za radu! Máte ještě nějaký tip pro nákup šperků pro běžného smrtelníka, co si nekupuje šperky zrovna každý týden?
SOS  (14:55):  Běží posledních několik minut chatu s Romanem Kopečným. Pospěšte si prosím se svými dotazy. Pokud se některé dotazy nepodaří zodpovědět nyní, tak budou zodpovězeny následně a my je zařadíme do přepisu chatu, který bude zveřejněn na http://www.spotrebitele.info/chat.
Host SOS  (14:55):  Lucie: Povinné puncovnictví, a tede ochrana spotřebitele, je pouze v některých zemích. Např. Slovensko, Polsko, Rusko, Maďarsko…..Tyto puncy (s výjimkou Slovenska a tzv. konvenčních značek) nejsou v ČR platné!!!
Lucie  (14:57):  Existuje někde jejich mezinárodní databáze puncovních značek? Jak to mají řešeno v ostatních zemích?
System:    Odpověď na tento dotaz dodal náš host zpětně.
Pro Lucii:
Na otázku, zda existuje mezinárodní databáze puncovních značek, by se dalo odpovědět lapidárně - s největší pravděpodobností ne.
V zemích, kde existuje puncovnictví, se zabývají kontrolou výroby a obchodu se šperky puncovní úřady nebo obdobné instituce. Přehled o platných právních předpisech a puncovních značkách lze pak získat přímo od těchto institucí. Vlastní puncovní značky jsou k dispozici v některých knižních publikacích, např.: Jan Diviš - Značky zlata, platiny a palládia, Jan Diviš -Silber/Stempel, Tardy - Poincons D´Argent.
Naše spotřebitele by však měla zajímat nejvíce publikace "Seznam puncovních značek platných na území České republiky", která obsahuje vyobrazení všech puncovních značek platných na území ČR a i běžných značek zahraničních, u nás neplatných. V praxi to znamená, že se zboží označené těmito neplatnými puncovními značkami nesmí v ČR nabízet k prodeji dříve, než Puncovní úřad provede u tohoto zboží puncovní kontrolu a to následně označí puncovními značkami platnými. Tuto publikaci lze zakoupit přímo na pracovištích Puncovního úřadu.

Pro zájemce ještě uvedu webové odkazy vztahující se k uvedené problematice - Puncovní úřady (ang.):
Velká Británie (London) - www.assayoffice.co.uk
Velká Británie(Birmingham) - www.theassayoffice.co.uk
Švýcarsko - www.customs.admin.ch
Holandsko - www.waarborg.nl
Israel - www.sii.org.il
Dánsko - www.force.dk
Švédsko - www.sp.se/Kattfoten
Litva - www.lpr.lt
Kypr - http://www.assay.org.cy
Maďarsko - www.nemesfemvizsgalo.hu/index_e.html
Česká republika - www.puncovniurad.cz
Slovensko - www.puncurad.gov.sk
Polsko - http://www.gum.gov.pl/probiernictwo/adm_prob.html
Rusko - www.assay.ru
Portugalsko - www.incm.pt/index.html


Případné dotazy rád zodpovím na adrese: [email protected]

Host SOS  (14:58):  Pro Adrianu: Česká výroba (ale skutečně česká), tuzemský prodejce v kamenném obchodu.
System  (14:59):  právě opustil(a) chat
System  (15:00):  petr právě opustil(a) chat
SOS  (15:02):  Děkujeme Romanu Kopečnému, pracovníku Puncovního úřadu, za sdílení jeho bohatých znalostí s účastníky našeho chatu. Těšíme se s ním někdy příště na shledanou.
System  (15:02):  M. Kropáčová právě opustil(a) chat
Adriana  (15:03):  Děkuji za Vaše odpovědi, nashledanou
System  (15:03):  Adriana právě opustil(a) chat
System  (15:04):  SOS právě opustil(a) chat
System  (15:25):  Lucie právě opustila chat
System  (15:25):  Pavla právě opustila chat
Spotřebitelské chaty

Již realizované chaty

(c) Sdružení obrany spotřebitelů České republiky, Rytířská 10, 110 00 Praha 1, IČ: 48429627. Všechny zveřejňované údaje mají pouze informativní charakter a nemohou být použity jako důkazní materiál. SOS nenese odpovědnost za aktuálnost, úplnost a správnost poskytovaných informací. S technickými náměty a připomínkami se obracejte na webmastera. Využíváme webhosting a publikační systém Toolkit od Econnectu.
Děkujeme za podporu naší činnosti: Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, Evropské unii v rámci programu Transition Facility administrovaném Nadací rozvoje občanské společnosti, Generálnímu ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské unie.

Líbí se Vám náš server? Prosíme, podpořte nás.

Logo Evropské unie
[CNW:Counter] TOPlist