�lensk� sekce:


English version
SDRU�EN� OBRANY SPOT�EBITEL�
SOS > Diskriminace > Praktick� zku�enosti

Praktick� zku�enosti - ot�zky a odpov�di

Diskriminace

V t�to sekci naleznete typick� p��klady diskriminace spot�ebitele v praxi (p��stup ke zbo�� a slu�b�m). Jsou zde uvedeny i situace, kdy se spot�ebitel myln� domn�v�, �e jde o diskriminaci.

Jedn� se o dotazy, se kter�mi jste se na n�s obr�tili prost�ednictv�m elektronick� poradny, poradensk� linky, osobn� poradny �i antidiskrimina�n� linky. N�kter� dotazy t�kaj�c� se zdravotn� posti�en�ch osob poch�z� od NRZP �R (N�rodn� rada osob se zdravotn�m posti�en�m), se kterou spolupracujeme. Dotazy uv�d�me v�dy spolu s odpov�d� na�ich poradc�.

Pokud m�te stejnou zku�enost �i naopak �pln� jinou, kter� zde nen� uvedena, pros�me o zaznamen�n� na na�� "antidiskrimina�n� lince" 222 762 222. Tak nejl�pe zjist�me, co V�s nejv�ce tr�p� v t�to oblasti! Tento seznam budeme d�le roz�i�ovat dle z�skan�ch podn�t�.


Dotazy na diskriminaci


Dvoj� ceny na koupali�ti

Nav�t�vila jsem obecn� koupali�t� v �jezdu u Boskovic (okr. Blansko), kde po m� bylo u vstupu po�adov�no vstupn�. Na tom by nebylo nic divn�ho, ale vedle m� pro�la do are�lu skupinka jin�ch osob, po nich� v�b�r�� ��dn� vstupn� necht�la. Na m�j dotaz mi bylo sd�leno, �e se jedn� o obyvatele obce �jezd, a ti platit nemus�. V minulosti ji� byl medializov�n p��pad MHD Liberec, kde ��tovali ni��� j�zdn� obyvatel�m m�sta. Probl�m �jezdu se mi ale zd� b�t z�va�n�j��, proto�e koup�n� nem� charakter soci�ln� slu�by, kterou by bylo nutn� n�komu (pouze n�komu) dotovat, zejm�na ne na z�klad� zcela jin�ch krit�ri� ne� soci�ln�ch. M� na to provozovatel koupali�t� pr�vo? LCH.

Odpov��: Pokud podnikatel ��tuje dvoj� ceny v z�vislosti na m�stu pobytu, jde nepochybn� o diskriminaci spot�ebitele zak�zanou v ustanoven� � 6 z�kona ochran� spot�ebitele �. 634/1992 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�. Ji� Nejvy��� spr�vn� soud rozhodl, �e stanoven� dvoj�ch cen j�zdn�ho dopravn�m podnikem v p��pad� Hradce Kr�lov� a Liberce na z�klad� m�sta pobytu je diskrimina�n� (viz. rozsudek 1 As 14/2006-68 MHD Hradec Kr�lov� a 4 As 63/2005 MHD Liberec).

Dvoj� ceny dle trval�ho pobytu

Dobr� den, cht�l bych se zeptat, zda m��e obec ur�it dvoj� ceny vodn�ho, tj. ni��� cenu pro m�stn� obyvatele s trval�m bydli�t�m, a vy��� cenu pro rekreanty bez trval�ho pobytu? P�edem d�kuji za odpov��. PCH.

Odpov��: Na z�klad� Va�eho dotazu, tzn. bez uveden� bli���ch podrobnost�, by se dala uveden� praktika ozna�it za diskrimina�n� jedn�n�, nebo� jde o rozd�ln� zach�zen� za srovnateln�ch podm�nek, kter� ur�itou skupinu na z�klad� diskrimina�n�ho d�vodu (m�sto pobytu) ned�vodn� znev�hod�uje. Relevantn� je ot�zka, zda takov� jedn�n� je od�vodn�n� (nap�. vy��� n�klady..) a zvolen� prost�edky (tzn. stanoven� vy���ch cen pro nem�stn� ob�any) p�im��en�, za takov�ch podm�nek by toto rozli�ov�n� bylo legitimn�. To v�ak z�ejm� nebude tento p��pad. Nejvy��� spr�vn� soud rozhodl, �e stanoven� dvoj�ch cen j�zdn�ho dopravn�m podnikem na z�klad� m�sta pobytu je diskrimina�n� (op�t rozsudek 1 As 14/2006-68 a 4 As 63/2005).

��tov�n� dvoj�ch cen dle pohlav� v kade�nictv�

Dobr� den,
Vid�m jako diskrimina�n� ��tov�n� dvoj�ch cen pro �eny a mu�e za ost��h�ni u p�nsk�ho holi�e. Ned� se s t�m nic d�lat?

Odpov��: Pokud jsou poskytnuty stejn� slu�by, nap�. myt� a st��h�n�, a ��tov�ny na z�klad� pohlav� r�zn� ceny skute�n� jde o diskrimina�n� jedn�n�. Nem��eme pau��ln� tvrdit, �e ost��hat �enu je n�ro�n�j�� ne� mu�e. �asto tomu tak v�ak v individu�ln�ch p��padech bude(�ena m� del�� vlasy, po�aduje speci�ln� ��es). Cena by m�la b�t odvozena nap�. dle slo�itosti a �asov� n�ro�nosti �konu (nap�.do 30 min, nad 30 min.) ne pouze dle pohlav�. Zkuste se obr�tit na �eskou obchodn� inspekci � www.coi.cz, kter� dozoruje z�kon o ochran� spot�ebitele, jen� v ustanoven� �6 diskriminaci spot�ebitele zakazuje. �OI, pokud zjist� poru�en� m��e ulo�it podnikateli pokutu.

Diskriminace na z�klad� trval�ho bydli�t�

Pan Jan zaslal dotaz na majitele videop�j�ovny, v jeho� provozovn� ho odm�tli zaregistrovat z d�vodu, �e nem� v m�st� provozovny trval� bydli�t�. Zaj�malo ho, jak se br�nit a zda m� na toto n�rok.

Odpov��: Je ot�zkou, zda je toto chov�n� videop�j�ovny diskriminaci nebo skute�n� jen zd�vodniteln�m chov�n�m, kter� m� zamezit ztr�t�m. Podle na�eho n�zoru jde o po�adavek, kter� nen� p�im��en� a do zna�n� m�ry p�en�� podnikatelsk� riziko na spot�ebitele, tud� diskrimina�n�. Podle � 6 z�kona o ochran� spot�ebitele se nesm� prod�vaj�c� p�i poskytov�n� slu�eb chovat v rozporu s dobr�mi mravy; zejm�na nesm� ��dn�m zp�sobem spot�ebitele diskriminovat. Pokud videop�j�ovna jak�mkoli zp�sobem diskriminuje sv� z�kazn�ky, m��ete se obr�tit se st�nost� na �eskou obchodn� inspekci (www.coi.cz), kter� po pro�et�en� p��padu m��e p�j�ovn� ud�lit pokutu.

Spl�tkov� prodej - diskriminace dle st�tn� p��slu�nosti

Dobr� den, cht�l bych odpov�� na tento m�j dotaz. Podle kter�ho z�kona odm�t� prod�vaj�c� vydat zbo�� na spl�tkov� prodej osob�, kter� disponuje trval�m pobytem na �zem� �R, co� je i m�j p��pad. St�lo se mi to n�kolikr�t, �e m� prod�vaj�c� odm�tnul n�co prodat formou spl�tkov�ho prodeje, proto�e nejsem ob�anem �R, i kdy� tady �iji t�m�� 15 let, m�m trval� pobyt, podnik�m, odv�d�m dan� atd. Podle m� je to diskrimina�n� jedn�n�, proto�e pokud v�m, tak nap��klad v SRN, kter� je tak� �lenem EU, m� �lov�k s trval�m pobytem pln� n�rok jako ob�an SRN na odeb�r�n� zbo�� na z�klad� spl�tkov�ho prodeje. Tak pro� tomu tak nen� i v �R?
D�kuji.

Odpov��: Ve Va�em p��pad� je V�m odm�tnuta slu�ba spl�tkov�ho prodeje s od�vodn�n�m, �e nejste ob�anem �R. V �R ale �ijete a m�te zde trval� pobyt. Dle popisu Va�eho p��padu se jedn� o jasnou diskriminaci, kterou nelze ospravedlnit. Doporu�ili bychom V�m napsat p�semnou st�nost a tu zaslat doporu�en�m dopisem na oblastn� inspektor�t �OI, ve kter�m s�dl� diskriminuj�c� podnikatel. Je tak� mo�n� vyplnit st�nostn� formul�� na internetov�ch str�nk�ch �OI na www.coi.cz. Ve st�nosti popi�te V� p��pad, jako� i podnikatele, proti kter�mu st�nost sm��uje, kter�ho tak� identifikujte adresou a I�O.

P�ipojen� k internetu � dvoj� ceny

Dobr� den. P�ed 3 roky jsme uzav�eli smlouvu, dle kter� n�m je poskytov�n p��stup k internetu. Vybrali jsme si tarif dle tehdej�� nab�dky poskytovatele s rychlost� 100kb/s. Zjistil jsem, ze dnes ji� za stejnou cenu, kterou plat�me, poskytuje nov�m zakazn�k�m rychlost 200kb/s. My ale nad�le mame pouze p�vodn� rychlost. Poskytovatel mi na m�j dotaz sd�lil, ze zv��en� rychlosti podmi�uje podeps�n�m dodatku smlouvy, kter�m se zav�eme, �e po dobu n�sleduj�c�ch 12 m�s�c� nesm�me internet zru�it. Neporu�il poskytovatel z�kon o ochran� spot�ebitele, kdyz n�s vlastn� diskriminuje p��padn� d�v� dvoj� ceny, jeliko� za stejnou cenu dost�v�me hor�� slu�by ne� ostatn� z�kazn�ci poskytovatele? Pros�m o radu. D�kuji PA.

Odpov��: Dobr� den, dle m�ho n�zoru z�kon poru�en nebyl, nebo� jste uzav�eli smlouvu za ur�it�ch podm�nek, kter� st�le plat� a provozovatel ji dodr�uje. Nav�c v�m umo��uje na nov� tarif p�ej�t a pokud je to za stejn�ch podm�nek, jako maj� jin� u�ivatel�, nejedn� se o diskriminaci.

Katalogov� prodej

Dobr� den, v prodejn� Quelle Rokycany jsem si dne 18.10.2007 objednala zbo��, dostala jsem kopii objednac�ho l�stku s po�adov�m ��slem 306.Neust�le mi prodava�ky sd�luj�, �e zbo�� p�ijde pozd�ji, �e se m�m chodit pt�t, tak pravideln� chod�m. Shodou okolnost� si moje p��buzn� toto zbo�� objednala tak� dne 22.10.2007 s po�adov�m ��slem 309 a toto zbo�� m� ji� 14 dn� doma. N�co podobn�ho se mi stalo i vloni a to s v�no�n�m sv�cnem. Dnes jsem se telefonicky spojila p��mo s firmou Quelle v Hradci Kr�lov�,kde mi sd�lili, �e u� je zbo�� vyprod�no. Jsem s t�mto postupem t�to firmy velmi nespokojen�,nev�m jak�m zp�sobem rozli�uj� z�kazn�ky, kter�m toto zbo�� prodaj� a komu ne a pro� z�kazn�ci se stejn�m druhem zbo��, kte�� p�i�li pozd�ji toto zbo�� dostanou?

Odpov��: Jedn�n� podnikatele p�sob� zna�n� nekorektn�, ze z�kona (ustanoven� � 613 ob�ansk�ho z�kon�ku) vypl�v� povinnost obstarat objednan� zbo�� v dohodnut� lh�t�, nebyla-li sjedn�na tak ve lh�t� p�im��en� okolnostem. Nestane-li se tak m� spot�ebitel pr�vo odstoupit od smlouvy a po�adovat vr�cen� pen�z (pokud ji� bylo placeno p�edem). Ve Va�em p��pad� ji� lh�ta p�im��en� okolnostem nejsp�e ub�hla, nav�c s�m prod�vaj�c� ji� zbo��m nedisponuje, m��ete proto odstoupit od smlouvy. P��padn� vznikla-li V�m nedod�n�m zbo�� materi�ln� �koda, m�te pr�vo na jej� n�hradu. Jde-li o p��padn� diskrimina�n� zach�zen�, byla jste nerovn�m zach�zen�m podnikatele skute�n� znev�hodn�na, ov�em d�vodem pro takov� jedn�n� z�ejm� nebylo n�jak� diskrimina�n� krit�rium(pohlav�, rasa, v�k...), n�br� pravd�podobn� nezaznamen�n� objedn�vky, ztracen� apod. V p��pad�, �e by �lo o diskriminaci, m�te pr�vo podat podn�t na �eskou obchodn� inspekci pro poru�en� � 6 Z�kona o ochran� spot�ebitele, ta je v p��pad� zji�t�n� poru�en� opr�vn�na ulo�it podnikateli pokutu.

Z�kaz vstupu s ko��rky

Dobr� den, minul� t�den jsme cht�li j�t nakoupit do obchodu Intersport Drapa v Nov�ch Butovic�ch. Jeli jsme tam s ko��rkem a hned na kraji n�s vyk�zali, �e dovnit� s ko��rkem nesm�me. Maj� na toto pr�vo? P�ekvapuje mne to a z�rove� ur��. Jako by cht�li ��ct "jdete sem n�co ukradnout"... D�kuji za odpov��. S pozdravem MS.

Odpov��: Pokud prod�vaj�c� odm�tne vpustit z�kazn�ka do prodejny s ko��rkem, skute�n� se m��e jednat o diskrimina�n� jedn�n�. V�dy ale z�le�� na konkr�tn� situaci, o diskriminaci tud� nemus� jit v�dy a za v�ech okolnost�. Prod�vaj�c� m��e rozd�ln� zach�zet s jedn�m z�kazn�kem odli�n� ne� s druh�m (odm�tnout vstup do prodejny s ko��rkem) jen tehdy, pokud t�m chce dos�hnout n�jak�ho legitimn�ho c�le (ochrana a bezpe�nost ostatn�ch z�kazn�k�, ochrana sv�ho majetku). Odli�n� zach�zen� tedy mus� b�t od�vodniteln�, nap�. u z�kazu vstupu se zmrzlinou, kdy skute�n� hroz� po�kozen� zbo��. Ve va�em p��pad� se domn�v�m, �e se prod�vaj�c� diskriminace dopustil (a poru�il � 6 z�kona o ochran� spot�ebitele zakazuj�c� diskriminaci), proto�e prostory prodejny jsou jist� uzp�sobeny k tomu, aby se z�kazn�k s ko��rkem, p��padn� v�cero ko��rky, v prodejn� mohl bez probl�m� pohybovat (Drapa prodejny jsou pravideln� pom�rn� prostorn�).

Vy��� z�loha u mobiln�ch oper�tor� pro ciz� st�tn� p��slu�n�ky

Slovensk� spot�ebitel pan Matu� se n�s dot�zal n�sleduj�c�: Dnes jsem si cht�l zakoupit u spole�nosti Vodafone tarif Odepi�. Bylo mi v�ak sd�leno, �e jako ciz� st�tn� p��slu�n�k (ob�an SR) budu muset slo�it z�lohu ve v��i 5.000 K�, kter� vlastn� ale ani nen� z�lohou, ale je p�ev�d�na na kredit a je vratn� a� po zru�en� tarifu. Naproti tomu ob�an �R zaplat� z�lohu 1.000,- K�, kter� mu je po 6 m�s�c�ch dobr� platebn� discipliny vr�cena. Moje ot�zka tedy je, jestli je v EU p��pustn� m�t rozd�ln� podm�nky pro poskytov�ni slu�eb sv�m ob�an�m a ob�an�m ciz�, ale �lensk�, zem�? S podobn�m probl�mem t�kaj�c�m se spole�nosti MobilKom, a.s.( telefonn� provozovatel U:fona) se tak� setkal pan Karel, kter� v cen�ku na internetov�ch str�nk�ch na�el to, �e po zahrani�n� osob� je p�i uzav�en� smlouvy po�adov�na vratn� kauceve v��i 10.000,- K�.

Odpov��: Zde se jedn� o to �e oper�tor se chr�n� zv��enou z�lohou oproti tuzemc�m p��padn�m vy���m n�klad�m s vymahatelnost� pr�va, jeliko� i p�esto �e jsme v EU, nen� jednotn� pr�vn� syst�m pro celou EU a tud� dle m�ho n�zoru je tento zv��en� poplatek v po��dku. Nesouhlasit lze s v��� z�lohy jak ve v��i 5.000,- K� tak specieln� ve v��i 10.000,-K� kter� je ve zna�n�m nepom�ru v��i z�loze kterou plat� tuzemci a tud� by se jevila jako nep�im��enou a tedy diskrimina�n�. Pro �plnost lze dodat, �e �OI do�la v p��pad� jistiny u spole�nosti Vodafone ke stejn�mu z�v�ru.

Nevpu�t�n� na prodejn� akci s mal�m d�t�tem

Dobr� den, r�d bych vznesl st�nost na Va�i spole�nost TOP MORAVIA Q, s.r.o. (I�O 262 20 652) Cht�l jsem se z��astnit spolu s man�elkou akce dle let�ku (viz p��loha). M�me ro�n� d�t�, kter� je na man�elce st�le dost z�visl� (kojen�), tak jsme se t�to akce cht�li z��astnit v�ichni spole�n�. Netu�ili jsme v�ak , �e zm�n�n� spole�nost je tak nep��telsk� v��i mal�m d�tem a �e by mohl b�t v n��em n�jak� probl�m. Opak byl pravdou. Zam�stnanci spole�nosti n�s hned v �vodu nevpustili do p�ipraven�ho sal�nku s t�m, �e akce je pouze pro star�� 18 let a �e by syn na akci plakal a ru�il, co� je velmi chab� a z�rove� diskrimina�n� argument. Oponoval jsem t�m, �e nic takov�ho na let�ku nebylo, ale nikdo se mnou o tom necht�l ani bavit a pom�rn� arogantn� n�m bylo nazna�eno, �e o n�s - nad�jn� z�kazn�ky - nen� absolutn� ��dn� z�jem. Bylo mi to velice l�to, proto�e jsem m�l o p�edv�d�n� n�dob� nemal� z�jem a cht�l jsem p�edv�d�c� akci za��t a po n� samoz�ejm� u�init i pat�i�nou objedn�vku. O co v�c jsem byl zklam�n, kdy� jsem doma zjistil, �e jsem byl ze strany zam�stnanc� v��e uveden� firmy sprost� obelh�n a podveden. Na let�ku opravdu nic takov�ho nen�, jak se o tom sami m��ete p�esv�d�it. Pouze jsem na�el v�tu: "D�rek pro ka�d�ho n�v�t�vn�ka star��ho 18 let." N� syn vskutku na ��dn� d�rek neaspiroval. Jist� by ani neru�il. V�ce m�n� by to prospal a eventueln� se najedl kojeneck�ho ml�ka. Jsem t�mto p��stupem, jako�to potencion�ln� z�kazn�k, hodn� zara�en� a� zhnusen� a nev�m, jak se zachovat d�l. Byl bych r�d, kdybyste celou z�le�itost ��dn� pro�et�ili a poslali mi vyj�d�en� o jej�m v�sledku. D�kuji. MO.

Odpov��: Podnikatel se v r�mci smluvn� svobody m��e rozhodnout s k�m uzav�e kupn� �i jinou smlouvu a odm�tnout n�jak�ho z�kazn�ka. Takov� odm�tnut� p��stupu ke zbo�� �i slu�b� v�ak nesm� b�t diskrimina�n�, tzn. takov� opat�en� mus� platit za srovnateln�ch podm�nek pro v�echny spot�ebitele stejn�, d�le mus� b�t od�vodniteln�, p�im��en� a nezbytn�. Podnikatelovo opat�en� z�kazu vstupu s mal�mi d�tmi pravd�podobn� platilo pro v�echny (nejen pro v�s), le� pro od�vodn�nost takov�ho po��n�n� mus� b�t spln�ny je�t� dal�� podm�nky. Od�vodn�n�m takov�ho jedn�n� by pak byl poklidn� pr�b�h p�edv�d�c� akce - podnikatel opr�vn�n� p�edpokl�d�, �e d�t� tak mal�ho v�ku m��e plakat, ot�zkou je, zda odm�tnut� vstupu bylo i nezbytn�, tzn. nebylo mo�n� tohoto hladk�ho pr�b�hu dos�hnout jinak. Dle m�ho n�zoru lze takov�ho c�le dos�hnout jinou cestou - nap�. podnikatel by v�s vpustil a v p��pad� n�jak�ch pot��ch by jste prost� m�stnost museli opustit. Domn�v�m se proto, �e se ve va�em p��pad� podnikatel diskriminace skute�n� mohl dopustit.
Org�nem, kter� je opr�vn�n podnikatele postihnout pokutou, shled�-li poru�en� � 6 z�kona o ochran� spot�ebitele (z�kaz diskriminace a jin�ho jedn�n�, kter� je v rozporu s dobr�mi mravy) je �esk� obchodn� inspekce. Doporu�uji proto zaslat p�semn� podn�t k zah�jen� �et�en�.

Z�kaz vstupu osoby na invalidn�m voz�ku na v�stavu

Byl mi odm�tnut vstup na kulturn� akci - v�stavu �Bodies� konanou v Lucern� v Praze � s od�vodn�n�m, �e tyto prostory jsou p��li� �zk� a j� bych mohl expon�ty, jeliko� jsem na voz�ku, po�kodit. Velmi se m� takov� jedn�n� dotklo. M��e si toto podnikatel k z�kazn�kovi skute�n� dovolit?

Odpov��: Diskriminace spot�ebitele se t�k� cel� �ady situac�, p�i�em� jednu z nich p�edstavuje i nerovn� zach�zen� se spot�ebitelem z d�vodu jeho zdravotn�ho posti�en�. Typick�m p��kladem takov�ho jedn�n� je odm�tnut� p��stupu na kulturn� akce nap�. osob�m na invalidn�m voz�ku, p�esto�e dan� prostory jsou pro pohyb t�chto osob uzp�sobeny. Provozovatel �asto argumentuje t�m, �e prostory jsou p��li� �zk�, hroz� po�kozen� expon�t�, nebo dokonce i takovou absurdnost� jakou je za�pin�n� podlahy �pinav�mi koly.
Zdroj: NRZP �R (pozn. P��pad byl �e�en tak� v m�di�ch a organiz�to�i akce se doty�n�mu omluvili).

Vyk�z�n� doprovodu nevidom�ho z posezen� u st�nku

V�en� p��tel�, v ned�li 25. �nora kolem 17:30 jsem jako s m�m nevidom�m klientem (dr�itelem pr�kazu ZTTP-P - nevidom�) nakupoval u st�nku na pra�sk�m Hlavn�m n�dra��. St�nek je um�st�n hned za prodejnou RELAY s �asopisy. Pozn�te ho podle m�st k sezen�. M�j nevidom� klient si nakoupil perlivou vodu za 20 K�. J� jsem zva�oval zakoupen� n�kter�ho zbo��, ale nakonec jsem n�kup neuskute�nil. Kdy� jsme se cht�li u tohoto st�nku posadit na �idli, informoval n�s prodejce, �e je to ur�eno pouze pro plat�c� z�kazn�ky. Z�rove� mi sd�lil, �e si m��e sednout pouze m�j nevidom� klient a j� mus�m st�t, proto�e jsem si nic nekoupil. Informoval jsem prodava�e st�nku, �e vystupuji jako pr�vodce sv�ho nevidom�ho klienta. Prodava� byl ne�stupn� a trval neurval�m zp�sobem na tom, abych si bu� n�co koupil anebo ode�el. Celou dobu jsem v��i prodejci vystupoval slu�n�. Po porad� s m�m nevidom�m klientem jsme si ode�li sednout do metra. P�itom minule jsme u tohoto st�nku sed�li v p��pad�, �e jsem si nic nezakoupil a m�j nevidom� klient si tehdy op�t koupil miner�lku. V dob� tohoto incidentu byla v�echna m�sta k sezen� voln�. Byl postup prodava�e spr�vn�? Mohl se prodava� dopustit po�kozen� spot�ebitele? RH.

Odpov��: Z uveden�ho p��padu vypl�v�, �e nevidom� dr�itel pr�kazu ZTP-P a prodejce jsou spot�ebitelem a prod�vaj�c�m tak, jak jsou vymezeni v � 2 z�kona �. 634/1992 Sb., o ochran� spot�ebitele, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�. Prostor st�nku a prostor k sezen� kolem n�j je t�eba pova�ovat za provozovnu ve smyslu � 17 z�kona �. 455/1991 Sb., �ivnostensk� z�kon, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, p��padn� podle � 7, odst. 3) z�kona �. 513/1991 Sb., obchodn� z�kon�k, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis� (a to podle pr�vn� formy podnik�n�). Z�konn� ustanoven� definuj� tento pojem velice v�gn� jako prostor, v n�m� je uskute��ov�na podnikatelsk� �innost. Je z�ejm�, �e ta v popsan�m p��pad� nespo��v� jen v prodeji zbo��, ale v doprovodn� slu�b�, kterou prod�vaj�c� poskytuje:�idle tam jen tak nestoj�, ale maj� jednozna�n� dan� ��el, dolo�en� u� jen jedn�n�m prodejce v��i pr�vodci nevidom�ho spot�ebitele � jsou ur�eny pro plat�c� z�kazn�ky. Z toho vypl�v� o�ek�v�n� prodejce: z�kazn�ci si u n�j maj� nejen n�co koupit, ale mohou si k tomu tak� sednout. Od toho o�ek�v� tento konkr�tn� prodejce svou konkuren�n� v�hodu oproti prodejc�m jin�m - to je nesporn� podnikatelsk� �innost uskute��ovan� v dan�m prostoru. Spot�ebitel je dr�itelem pr�kazu ZTP-P, kter� jej podle zvl�tn�ch p�edpis� oprav�uje ke zvl�tn�m v�hod�m. T�ch se ve stanoven�ch p��padech dost�v� i pr�vodci posti�en�ho (p��loha �. 3 odst. 3) a 4) vyhl�ky 182/1991 Sb. ministerstva pr�ce a soci�ln�ch v�c� �esk� republiky). Jestli�e m� spot�ebitel sv�ho pr�vodce, je t�eba uplatnit � 42 z�kona �. 108/2006 Sb., o soci�ln�ch slu�b�ch.
Ze situace, kterou popisujete vypl�v�, �e V� klient si koupil a ��dn� zaplatil miner�ln� vodu a cht�l tak� vyu��t doprovodn�ch slu�eb prod�vaj�c�ho. Nevidom� sv�ho pr�vodce pot�ebuje zejm�na pro orientaci, komunikaci a pro pomoc p�i osobn�m vy��zen� vlastn�ch z�le�itost�. � 6 z�kona �. 634/1992 Sb., o ochran� spot�ebitele, zakazuje prod�vaj�c�mu p�i prodeji v�robk� a poskytov�n� slu�eb chovat se v rozporu s dobr�mi mravy; zejm�na nesm� ��dn�m zp�sobem spot�ebitele diskriminovat. Spot�ebitel je v popsan�m p��pad� odk�z�n a vyu��v� pomoc pr�vodce pro vy�izov�n� sv�ch z�le�itost� � v tom je za diskriminaci t�eba pova�ovat znemo�n�n� jejich kontaktu.
Jedn�n� prod�vaj�c�ho je tak� jedn�n�m proti dobr�m mrav�m: ani p�i nejlep�� v�li nen� v mo�nostech nevidom�ho si p�in�st zakoupen� zbo�� a usadit se ke stolu a spot�ebovat je v m�st�, kde se nedok�e s ohledem na sv� posti�en� dob�e orientovat. Prod�vaj�c� proto jednal v rozporu se z�konem.

Neexistence �i porucha bezbari�rov�ho p��stupu pro zdravotn� posti�en� spot�ebitele

T�lesn� posti�en� spot�ebitel pan Alois, si st�oval na nemo�nost p��stupu do banky, konkr�tn� �lo o pobo�ku Komer�n� banky v Trutnov�, nebo� ji� del�� dobu nefunguje plo�ina, tedy bezbari�rov� p��stup.

Odpov��: V sou�asn� dob� �pravu bezbari�rov�ch p��stup� upravuj� jen p�edpisy stavebn�ho pr�va, kter� se t�kaj� stavby nov�ch budov nebo p�estavby st�vaj�c�ch. D�le z�kon o ochran� spot�ebitele v � 6 zakazuje diskriminaci spot�ebitele. O diskriminaci by dle na�eho n�zoru �lo tehdy, pokud by banka odm�tla p�ijmout opat�en�, aby zdravotn� posti�en� osoba m�la k slu�b� p��stup, za podm�nky, �e toto opat�en� (bezbari�rov� p��stup) nep�edstavuje pro podnikatele nep�im��en� zat�en� (finance, u�itek pro zdravotn� posti�en�ho apod.). Ve va�em p��pad� banka tento p��stup z��dila, ten v�ak v sou�asn� dob� pro poruchu nen� mo�n� vyu��vat. Podle informac� banky se v�ak sna�� probl�m vy�e�it. Je to pro V�s jist� velk� komplikace, p�esto by nem�l b�t p��stup ke slu�b� odm�tnut zcela � ch�pu, �e komunikace s bankovn�m ��edn�kem venku, mimo prostory banky, nen� v�bec p��jemn�, ale za situace kdy banka skute�n� opravuje plo�inu, s v�mi sice nerovn� zach�z�, ale toto nerovn� zach�zen� je bohu�el od�vodn�n�, tud� nejde o diskriminaci. Jin� by byla situace, kdyby se banka o opravu nepokou�ela a nic ve v�ci nepodnikala, tehdy by st�lo za to podat podn�t �esk� obchodn� inspekci, kter� z�kon o ochran� spot�ebitele dozoruje.

��tov�n� poplatku p�i platb� stravenkami

Pan Ale� se na n�s obr�til s t�m, �e mu byl v restauraci, kam chod� v pracovn�ch dnech na ob�d, na��tov�n manipula�n� poplatek p�i platb� stravenkami. Zaj�malo ho, jestli m� na to provozovatel pr�vo a zda-li nejde o diskrimina�n� jedn�n�, nebo� se c�t� znev�hodn�n oproti spot�ebitel�m plat�c�m v hotovosti.

Odpov��: Tuto situaci �e�il v listopadu 2007 Nejvy��� spr�vn� soud (rozhodnut� 3 As 49/2007-43 ze dne 8.11.2007) a do�el k z�v�ru, �e se o diskrimina�n� jedn�n� nejedn�. Ve sv�m od�vodn�n� se odk�zal na sv� rozhodnut� t�kaj�c� se platebn�ch karet, ve kter�m nepova�uje platby v hotovosti a platby platebn� kartou za srovnateln� transakce, nebo� prod�vaj�c� m� pouze z�konnou povinnost p�ij�mat hotov� pen�ze, ale ne platebn� karty. Platbu stravenkami pova�uje NSS za je�t� vzd�len�j�� platebn� prost�edek hotovosti ne� platbu bankovn�mi kartami. Proto do�el NSS k z�v�ru, �e se i v tomto p��pad� nejedn� o srovnateln� transakce a tud� ani nelze toto jedn�n� klasifikovat jako diskrimina�n�,nebo� o diskriminaci se jedn� pouze tehdy, pokud existuj� obchodn� praktiky, kter� ned�vodn� zv�hod�uj� n�kter� spot�ebitele p�ed jin�mi, ale p�i srovnateln�ch transakc�ch.

Podle na�eho n�zoru ale v��e tohoto poplatku mus� b�t p�im��en� vynalo�en�m n�klad�m, kter� s p�ij�m�n�m stravenek provozovatel m�. Pokud by tomu tak nebylo, jeho ��tov�n� by mohlo b�t proti dobr�m mrav�m a tedy v rozporu s ob�ansk�m z�kon�kem. Podnikatel m� d�le dle z�kona o ochran� spot�ebitele povinnost uv�st na ve�ejn� p��stupn�m m�st� dostate�n� �iteln� povinnost platit poplatek a jeho v��i, v jin�m p��pad� by mohlo j�t o klam�n� spot�ebitele o v��i kone�n� ceny. Stejn� tak by bylo klam�n�m spot�ebitele, kdyby podnikatel po�adoval zaplatit manipula�n� poplatek z cel� ��stky (kupn� ceny) a nikoliv pouze z hodnoty uplatn�n� stravenky. Za klam�n� spot�ebitele m��e �OI ulo�it podnikateli pokutu.

Cenov� diskriminace dle pohlav�

Dobry den, cht�l bych se zeptat, zda se provozovatel� klub� nedopou�t� n�jak�ho druhu diskriminace, pokud uv�d� cenu vstupn�ho X K� a pro d�vky vstup zdarma. D�kuji. JK.

Odpov��: V tomto p��pad� se jedn� o diskriminaci spot�ebitele na z�klad� pohlav� - �6 z�kona o ochran� spot�ebitele. Kontaktujte proto �eskou obchodn� inspekci a podejte j� podn�t k pro�et�en�.

Poplatek za v�m�nu �idi�sk�ho pr�kazu � diskriminace dle pohlav�?

Dobr� den,
nyn� se z na��zeni mus� vyjmenovat �idi�sk� pr�kazy. �eny mus� ale platit poplatek, pokud do�lo ke zm�n� jm�na provd�n�m. Pokud bych si zm�nila jm�no o sv� v�li, ze se mi nap�. nel�b�, tak budi�. Ale zde jde o tradici v na�ich zem�ch, kde b�n� zena po provd�n� p�ej�m� p��jmen� mu�e. Pro� m� byt za to finan�n� postihov�na? Co�pak toto nen� t� diskriminace?

Odpov��: Tady by �lo o diskriminaci v p��pad�, kdy mu�i, kte�� si zm�nili sv� p��jmen�, spr�vn� poplatek platit nemus�. Jinak jde o legitimn� spr�vn� poplatek za poskytnutou slu�bu.

Bankovn� poplatek za �hradu slu�eb mobiln�mu oper�torovi

Sle�na Mark�ta zanechala vzkaz na antidiskrimina�n� lince kv�li poplatku ve v��i 45,- K�, kter� musela platit v Komer�n� bance p�i �hrad� slu�eb T-mobile p�i platb� bankovn� pokladn� slo�enkou na ��et T-mobilu veden� v KB. V bance ji poskytli informaci, �e si tento poplatek vyb�r� oper�tor, v komunikaci s T-mobilem a KB se vyjasnilo, �e nikoliv, jde o bankovn� poplatek.

Odpov��: Nejedn� se zde o diskrimina�n� jedn�n�, nebo� tyto poplatky (by� nehor�zn�), jsou vyb�r�ny od v�ech spot�ebitel� bez rozd�lu.V�ichni spot�ebitele maj� mo�nost volby zvolit si nejekonomi�t�j�� zp�sob �hrady (nap�. inkaso, za jeho� z��zen� si banky ��tuj� v pr�m�ru 45,- K�). I spot�ebitel� bez bankovn�ho ��tu si mohou zvolit zp�sob platby zm�n�n� v��e, takov� platba je v�ak dra���, co� je od�vodniteln� vy���mi n�klady na zpracov�n� t�to platby.

Cenov� diskriminace p�i n�kupu letenek

Dobr� den, obrac�m se na V�s s dotazem ohledn� jedn�n� spole�nosti SKY EUROPE. O co mi konkr�tn� jde? Od p��tel jsem z�skal voucher na bezplatn� letenky od spole�nosti SKY EUROPE. Nutnost� bylo pouze uhrazen� leti�tn�ch tax. S t�mhle jsem probl�m nem�l. Jak� v�ak bylo m� p�ekvapen�, kdy� jsem zjistil, �e rezervaci je mo�n� prov�st pouze prost�ednictv�m telefonn� linky, kter� ke ka�d� letence (celkem jsem na jeden term�n takto rezervoval 6 m�st!) mimo standardn�ch poplatk� p�ipo��t�v� dal�� poplatky za telefonickou asistenci. Jenom pro Va�i p�edstavu, celkov� cena za taxy by p�i rezervaci p�es web byla cca 3890,- K�, ale p�i vyu�it� telefonn� linky �lo o nav��en� na t�m�� 5000,- K�! Dal�� poplatek je vy�adov�n za platbu kartou (je samoz�ejm� mo�n� �bezplatn�� vklad na ��et u Komer�n� banky. Bezplatn� vklad je bezplatn� pouze pro ty co maj� u KB ��et. Kdybych t�to mo�nosti vyu�il j�, poplatek bych hradil tak jak tak. Jenom bych jej neplatil p��mo SKY EUROPE� Toto jedn�n� mi jako z�kazn�kovi p�ijde diskrimina�n�. I tzv. obchodn� cestuj�c� (viz. http://www2.skyeurope.com/CZ/Default.aspx?CatID=111) maj� mo�nost rezervace p�es web bez dal��ch poplatk�. A to nemluv�m o tom, �e dle slov vedouc� call centra pro tyto vouchery plat� de facto stejn� podm�nky jako pro obchodn� cestuj�c� (op�t tedy a� na poplatky za telefonickou asistenci). Nepat��m k negramotn�m jedinc�m, s low cost leteck�mi spole�nostmi l�t�m vcelku pravideln� (v�etn� SKY EUROPE) a v�dy jsem rezervaci bez poplatk� (mimo platby kartou) zvl�dnul p�es internet. M��ete mi pros�m poradit jak se m�m v tomto p��pad� chovat? D�kuji za Va�i odpov��. SZ.

Odpov��: Dobr� den, SOS v sou�asn� dob� podalo na Sky Europe �alobu na nekalosout�n� jedn�n� a pova�uje za poru�en� z�kona praxi, kter� spo��v� v rozd�len� cestovn�ho do n�kolika polo�ek (cena letu, leti�tn� poplatky, poplatek za pou�it� platebn� karty) a n�slednou reklamu op�enou pouze o jednu z t�chto polo�ek.
Dle rozhodnut� Nejvy���ho spr�vn�ho soudu - 8 As 35/2005 nen� povinnost� prodejce p�ij�mat platebn� karty, jeliko� dle argumentace soudu platba kartou a hotov� nejsou srovnateln� transakce. Pod�vaj�c� si m��e ��tovat za platbu kartou poplatek, takov� jedn�n� spot�ebitele nediskriminuje. Nemus� u� ale b�t v souladu se smlouvou mezi prodejcem a bankou (soukromopr�vn� rovina v�ci). P�esto m� ale Sky Europe povinnost informovat o v��i takov�ho poplatku v r�mci kone�n� ceny letenky, co� je i p�edm�tem na�eho soudn�ho sporu.
Jde-li o poplatky za telefonn� asistenci, rozhoduj�c� bude, zda rezervace letu u voucheru je srovnatelnou slu�bou s jinou rezervac� letu bez takov� d�rkov� pouk�zky. Domn�v�m se mohou v�dy od�vodnit, �e vouchery jsou zvl�tn� slu�bou a nelze je rezervovat p�es internet (vy��� administrativn� n�klady apod.) O diskriminaci by �lo, kdyby takov� jedn�n� nebylo rozumn� od�vodniteln�. Ka�dop�dn� m��ete podat podn�t k �esk� obchodn� inspekci, kter� m��e ulo�it pokutu.

Cenov� diskriminace dle n�rodnosti u aerolin��

Chci se dot�zat, zda �esk� aerolinie poru�uj� n�kter� ze z�kon� na ochranu spot�ebitele t�m, �e v�hradn� a pouze �esk�m z�kazn�k�m ��tuj� tzv. manipula�n� poplatky nav�c k cen� letenek. Tyto poplatky (v p��pad� internetov�ho prodeje) �in� nikoliv zanedbatelnou ��stku 400 CZK a jsou skute�n� p�i��t�ny pouze �esk�m z�kazn�k�m. Zm�n�te-li zemi prodeje na N�mecko �i Brit�nii, jsou poplatky nulov�, zat�mco cena je p�ibli�n� stejn�. V �em je n�meck� �i britsk� �i jak�koliv jin� z�kazn�k jin�, � nemus� platit onen poplatek. Nebo mus� �esk� z�kazn�k dotovat prodejn� syst�m, kter� m��e zcela zdarma u��vat i ciz� z�kazn�k �SA? D�kuji, PS.

Odpov��: Dobr� den, �SA v r�zn�ch jazykov�ch zn�n�ch webov�ch str�nek informuje o servisn�m poplatku ve v��i 400 CZK, situace je v�ak v praxi jin�. Jak zmi�ujete v dotazu, pokud zad�te zemi prodeje �R poplatek 400 K� se ��tuje, zad�te-li nap�. Irsko poplatek �in� 10 E, v p��pad� Belgie se tento poplatek ne��tuje v�bec. Domn�v�me se, �e tato praktika napl�uje ustanoven� z�kona o ochran� spot�ebitele t�kaj�c�ho se klam�n� spot�ebitele, nebo� poskytov�n�m nepravdiv�ch �daj� uv�d� spot�ebitele v omyl o v��i ceny zakoupen� letenky.
D�le je SOS toho n�zoru, �e servisn� poplatky by m�ly b�t zahrnuty do ceny letenky a spot�ebitel by m�l ve v�ech f�z�ch n�kupu b�t jasn� informov�n o kone�n� cen�. O diskriminaci se v tomto p��pad� pravd�podobn� nejedn�, nebo� i cizinec kupuj�c� si letenku v �R mus� dan� poplatek zaplatit. Servisn� poplatek zahrnuje administrativn� n�klady spojen� s vyd�n�m letenky a pokud skute�n� odpov�d� vynalo�en�m n�klad�m, p�i�em� tyto n�klady mohou b�t v jednotliv�ch m�stech prodeje odli�n�, je jeho ustanoven� v odli�n� v��i od�vodniteln�.

Pozn. SOS v �ervenci 2007 za��dalo veden� �SA o vyj�d�en� k ��tov�n� servisn�ho poplatku (za on-line rezervaci) a poplatku za vystaven� letenky (Paper ticket fee) a sjedn�n� n�pravy. SOS je toho n�zoru, �e praxe ��tov�n� t�chto poplatk� m��e b�t v rozporu s mezin�rodn� konvenc� po�aduj�c� p�ed�n� informac� z�kazn�k�m v ti�t�n� podob� (automaticky - bez spec. poplatku) - �l. 3 �mluvy o sjednocen� n�kter�ch pravidel o mezin�rodn� leteck� p�eprav� podepsan� v Montrealu 28. kv�tna 1999, �. 123/2003 Sb. m. s
Ohledn� mo�n�ho klam�n� spot�ebitele t�kaj�c�ho se v��e servisn�ho poplatku �SA konstatovala, �e v�ichni cestuj�c� maj� bez rozd�lu st�tn� p��slu�nosti stejn� podm�nky n�kupu, sou�asn� uznala relevantnost na�ich p�ipom�nek a sl�bila prov�st zm�nu na webov�ch str�nk�ch tak, aby obsahovaly v��i servisn�ho poplatku i dle jednotliv�ch m�st prodeje letenky, vyj�d�enou v p��slu�n� m�n�. Ve vztahu k samotn�mu ��tov�n� poplatk� za on-line rezervaci a vystaven� letenky �SA odm�t� jak�koli rozpor s pr�vn� z�vazn�mi p�edpisy.

Zanesen� spot�ebitele do tzv. �ern� listiny

Dobr� den, m��e mi pros�m jak�koliv obchod odm�tnout prodat zbo�� nebo firma odm�tnout poskytnout slu�by? V jednom obchod� jsem toti� nebyl spokojen s vy��zen�m reklamace, poslal jsem na n� �OIku. Pak asi za p�l roku jsem tam �el znovu nakupovat, ale vedouc� mi �ekl, �e kupn� smlouva (prodej zbo��) je dobrovoln� akt mezi ob�ma stranami (kupuj�c� a prod�vaj�c�) - tak�e nem� POVINNOST tuto smlouvu se mnou uzav�rat a ani nechce - prost� �e mi nic neprod�.... Je to tak v po��dku, pros�m? D�kuji J.V.

Odpov��: Prod�vaj�c� v�s m��e odm�tnout obslou�it, uzav�en� smlouvy je skute�n� pr�vem nikoli povinnost�, ov�em motivem takov�ho odm�tnut� nesm� b�t diskrimina�n� d�vod, tedy to, �e spot�ebitel v minulosti uplat�oval sv� pr�vo z odpov�dnosti za vady (reklamace). Jedn�n� prodejce napl�uje podstatu diskriminace podle � 6 z�kona �. 634/1992 Sb., o ochran� spot�ebitele: Prod�vaj�c� se nesm� p�i prodeji v�robk� a poskytov�n� slu�eb chovat v rozporu s dobr�mi mravy; zejm�na nesm� ��dn�m zp�sobem spot�ebitele diskriminovat. Zkuste na toto prodejce upozornit, p��padn� m��ete op�t kontaktovat �eskou obchodn� inspekci, kter� dozoruje povinnosti stanoven� t�mto z�konem.

N�kup v zahrani�n�m internetov�m obchod�, �ern� listina

Pan Ivan se na SOS obr�til s n�sleduj�c� ot�zkou: Je n�jak� mo�nost nakupovat u internetov�ho obchodu Amazon, kter� m� mnoh� pobo�ky i v EU? P�ijde mi to jako diskrimina�n�, pokud nem�m stejn� pr�va jako nap�. N�mci, Francouzi, aj., pro kter� je p��stup k nab�dce spol. Amazon samoz�ejmost�. V souvislosti s t�mto m�m i probl�m u n�s. Internetov� obchod Vltava mi p�estal dod�vat zbo�� jen proto, �e jsem jim napsal v�hrady k jejich zp�sobu obchodov�n�, kde mimo jin� uv�d�m, jak v�razn� rozd�ly jsou v nab�dce u Amazonu a u n�s.

Odpov��: Smlouva o zalo�en� Evropsk�ch spole�enstv� ukl�d� povinnost nediskriminovat na z�klad� st�tn�ho ob�anstv� a tak� nebr�nit voln�mu pohybu zbo�� a slu�eb. Evropsk� Komise m��e zah�jit ��zen� o poru�en� smlouvy ( i sm�rnic �i na��zen� EU) pouze proti �lensk�mu st�tu a ten je zodpov�dn� pouze za jedn�n� sv�ch st�tn�ch (�i polost�tn�ch) org�n�. Pokud v�ak jde o diskrimina�n� praktiku zahrani�n�ho soukrom�ho subjektu (za kterou se n�m jedn�n� Amazonu jev�, proto�e odm�t� poskytovat slu�by �esk�m ob�an�m) � podnikatele - existuj� dv� mo�nosti �e�en�, kter� se mohou i vz�jemn� dopl�ovat. Jednak m��ete kontaktovat Evropsk� spot�ebitelsk� centrum (ESC), kter� bylo z��zeno p�i Ministerstvu pr�myslu a obchodu, a v podstat� komunikuje prost�ednictv�m evropsk�ho spot�ebitelsk�ho centra jin�ho �lensk�ho st�tu s konkr�tn�m podnikatelem a v�cem�n� mimosoudn� cestou se sna�� prosadit sm�rn� �e�en�. Kontakt : www.mpo.cz/esc , email: -mail: [email protected]. D�le na z�klad� �na��zen� EU o spolupr�ci v oblasti ochrany spot�ebitele� je �esk� obchodn� inspekce (�OI) opr�vn�na zkontaktovat p��slu�n� dozorov� org�n na ochranu spot�ebitele v jin�m �lensk�m st�t� a po�adovat poskytnut� informac�, p��padn� proveden� p��slu�n�ch opat�en� k n�prav�. Pokud jde o probl�m s knihkupectv�m Vltava.cz, m��ete se obr�tit na �OI, uveden� jedn�n� m� znaky diskriminace spot�ebitele.

Diskriminace na z�klad� v�ku

Spot�ebitelka nav�t�vila osobn� poradnu SOS v Plzni. Reklamovala sportovn� obuv s t�m, �e prosakuje lev� bota. Dle tvrzen� spot�ebitelky j� nebyla d�na prodejcem informace o nevhodnosti t�to obuvi do vlhka. Dodatek.: tel. dotazem k prodejci n�m bylo sd�leno, �e informace byly d�ny �stn� a i v p�ilo�en�m let��ku. Odm�tl s ohledem na st��� spot�ebitelky (74 let) p�istoupit na proveden� opravy nebo sn�en� KC.

Odpov��: Podnikatel se v tomto p��pad� dopustil diskriminace spot�ebitele z d�vodu v�ku, odm�tnout reklamaci proto, �e z�kazn�k je ji� pokro�ilej��ho v�ku a oprav �i v�m�na je vlastn� bezp�edm�tn�, je jasn� diskrimina�n� praktika. Doporu�en�-obr�tit nep�semn�m podn�tem na �OI, kter� je opr�vn�na ulo�it podnikateli pokutu.

Rozd�ln� podm�nky pro spot�ebitele x podnikatele

Dobr� den, pot�ebuji poradit, zda jedn�n�, se kter�m jsem se setkala, je diskrimina�n�, �i nen� (j� s domn�v�m �e ano). Zde je nast�n�n� m�ho probl�mu - koupila jsem si byt v developersk�m projektu a moment�ln� jsem ve f�zi �e�en� podoby budouc� koupelny. Vybaven� koupelny �e��m s firmou SIKO. Objednala jsem si u nich n�dr� pro zazd�n� (z�v�sn� WC) zna�ky Geberit, cena 4182 bez DPH. Podle prospektu SIKA (i podle informace poskytnut� v jejich prodejn�) je k t�to n�dr�i ovl�dac� tla��tko zdarma. Jak� bylo m� p�ekvapen�, kdy� mi bylo tla��tko na��tov�no (cena 1529 bez DPH)! Na m� ohrazen� mi bylo odpov�zeno, �e tla��tko zdarma je ur�eno pouze pro maloobchod. Na mou zp�tnou argumentaci, �e p�eci jsem maloodb�ratel a �e tedy m�m pr�vo na stejn� podm�nky, jako ostatn� z�kazn�ci, ji� reagov�no nebylo. Jedin�, v �em se li��m od "b�n�ch z�kazn�k�" je, �e mi je odebran� zbo�� ��tov�no s DPH ve v��i 5% nam�sto 19% (objedn�v�m u nich toti� rovn� pr�ci spojenou s instalac�). V tom snad ale zakopan� pes nen�. Pora�te mi pros�m, jsem v pr�vu? D�kuji. JR.

Odpov��: V tomto p��pad� se zcela jist� nejedn� o diskriminaci spot�ebitele, k takov�mu jedn�n� by mohlo doj�t, pokud by V�s prod�vaj�c� diskriminoval pro n�jak� Va�e individu�ln� vlastnosti �i charakteristiky. Sp�e se domn�v�m, �e m��e b�t poru�en � 8 z�kona o ochran� spot�ebitele a doch�z� ke klam�n� spot�ebitele. Samoz�ejm�, �e prod�vaj�c� m� mo�nost stanovit, �e tla��tko bude poskytov�no zdarma pouze v p��pad� uzav�en� kupn� smlouvy, nikoli u smlouvy o d�lo, co� je z�ejm� V� p��pad. V takov�m p��pad� by na to v�ak m�l b�t spot�ebitel jasn�m zp�sobem upozorn�n, jinak jedn�n� zav�n� klamavou reklamou. Pokud se domn�v�te, �e k tomuto do�lo, m��ete podat podn�t na �OI nebo �ivnostensk� ��ad.

Nep�ijet� platebn� karty, ��tov�n� poplatku za jej� pou�it�.

Dobr� den, kamenn� obchod, kter� m� i sv�j e-shop (www.alzasoft.cz), nab�z� v�b�r zbo�� p�es internet s mo�nost� osobn�ho odb�ru. Na sv�ch str�nk�ch p�e, �e pokud si zbo�� objedn�te nebo zamluv�te p�es internet, m�te n�rok na ur�itou slevu. H��ek je ale ve zp�sobu placen�. Na slevu m�te n�rok pouze plat�te-li hotov�. Rozhodnete-li se platit kartou, sleva v�m nep��slu�� (pr� kv�li poplatk�m bance, kter� dan� firma mus� platit, vyu��v�-li mo�nost platby kartou - to je ale probl�m firmy, spot�ebiteli do toho nic nen�). Nen� to diskriminace spot�ebitele, kter� chce platit kartou? Je 21. stolet� a mo�nost platit kartou by m�la b�t samoz�ejmost�, domn�v�m se. Mohou takto firmy "diskriminovat" sv� z�kazn�ky? RK.

Odpov��: Obecn� pokud prod�vaj�c� poskytuje slevu, z�le�� jen na n�m, jak� nastav� podm�nky jej�ho uplatn�n�. K diskriminaci nedoch�z�, nebo� podnikatel nem� na rozd�l od pen�n�ch prost�edk� z�konnou povinnost p�ij�mat platebn� karty. Platba hotov� a kartou tak nejsou srovnateln� transakce. Diskriminac� je t�eba rozum�t obchodn� praktiky, kter� p�i srovnateln�ch transakc�ch ned�vodn� zv�hod�uj� n�kter� spot�ebitele p�ed jin�mi, viz rozhodnut� NSS 8 As 35/2005-51. Pokud v�ak podnikatel z�eteln� informuje spot�ebitele o tom, �e nepodm�n�n� p�ij�m� platebn� karty, n�sledn� v�ak takovou platbu odm�tne, nap�. u zlevn�n�ho zbo��, dopou�t� se klam�n� spot�ebitele. Z t�ho� d�vodu nen� diskrimina�n� ani situace, kdy si podnikatel ��tuje za pou�it� platebn� karty poplatek, je-li takov� poplatek p�im��en� a neodporuje dobr�m mrav�m (Rozpor s dobr�mi mravy ve smyslu � 6 z�kona o ochran� spot�ebitele dle n�zoru NSS � Nejvy���ho spr�vn�ho soudu nastane v�dy v p��padech, kdy z�kaz ��tov�n� poplatk� za vyu�it� karty obsahuje smlouva obchodn�ka s bankou o p�ij�m�n� platebn�ch karet.).
Odkaz: http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=6772.

Omezov�n� mno�stv� n�kupu

Maj� potravinov� �et�zce pr�vo limitovat z�kazn�k�m jak� mno�stv� ur�it�ho druhu potravin nap�. cukru si sm� zakoupit na jeden n�kup? - zbo�� maj� d�no do nab�dkov� akce. D�kuji za odpov�� , hezk� den L.

Odpov��: Smluvn� podm�nky pro prodej m��e prodejce stanovit v�cem�n� jak� chce. Omezen� nakoupen�ho mno�stv� z�ejm� nen� v rozporu se z�konem, av�ak nem�lo by b�t nep�im��en�, v rozporu s dobr�mi mravy, diskrimina�n� a p�edev��m by nem�lo p�sobit klamav�.
Pokud by tedy obchod inzeroval ur�it� zbo�� v akci a v souhrnu t�chto ukazatel� by pro spot�ebitele nebylo dosa�iteln�, pak se jedn� o nekalosout�n� jedn�n� - pokud se tak ned�je, m��e se spot�ebitel obr�tit na �eskou obchodn� inspekci.

Minim�ln� ��stka pro platbu platebn� kartou

Dne 29.7.2007 v odpoledn�ch hodin�ch na �erpac� stanici RobinOil v Krom���i na Kojet�nsk� ul. jsem pot�eboval koupit na sv�j automobil samolepku "pro za��te�n�ky" (moje �ena ud�lal �erstv� �P a je�t� neum� dob�e jezdit). Mysl�m si �e to je pro bezpe�nost provozu ne z n�jak�ho m�ho rozmaru. Jak� bylo pro m� nemil� p�ekvapen� kdy� obsluha odm�tla vz�t kreditn� kartu s t�m, �e minim�ln� ��stka pro p�ijet� karty je 100,- K�. Nav�c byla obsluha velmi nep��jemn�, ale to nen� p�edm�tem m� st�nosti. Hotovost jsem nem�l. Proto�e jsem kv�li bezpe�nosti samolepku cht�l (cena: 15,- K�) Musel jsem si dokoupit benz�n za dal��ch 85,- K�. Pou�il jsem kreditn� kartu �esk� spo�itelny. Volal jsem do sv� banky, tam mi �ekli pokud to nebyl termin�l �S a.s. tak s t�m nemohou nic d�lat. Proto se obrac�m na V�s. M�m doklad o koupi zbo�� i ��tenku platby. Mohu v�m je klidn� i elektronickou cestou zaslat.
P�edem d�kuji za pro�et�en� nebo radu jak postupovat. N�hradu sice ��dnou ne��d�m (�koda mi nevznikla), ale domn�v�m se �e �lo o diskriminaci m�, spot�ebitele. ZM.

Odpov��: Diskriminac� se rozum� zach�zen� s jedn�m subjektem bezd�vodn� odli�n� ne� s jin�m, kter� se nach�z� ve srovnateln� situaci, p�i�em� je jedinec t�mto jedn�n�m znev�hodn�n. Stanoven� limitu pro platbu platebn� kartou by se skute�n� mohlo jevit jako diskriminace t�ch spot�ebitel�, kte�� nemaj� hotovost a cht�j� svou kartu pou��t. Obdobn�m p��padem se ji� zab�val pom�rn� ned�vno Nejvy��� spr�vn� soud, kter� srovn�val u spot�ebitele plat�c�ho hotov� a platebn� kartou �povinnost prod�vaj�c�ho p�ijmout ur�it� typ platidla�. Dle rozboru soudu podnikatel nem� ze z�kona povinnost p�ij�mat platebn� karty (na rozd�l od platby v hotovosti), tud� spot�ebitel plat�c� hotov� a spot�ebitel plat�c� kartou se nenach�zej� ve srovnateln� situaci a o diskriminaci se nejedn� (rozsudek NSS �. 8 As 35/2005-51). Nem�-li podnikatel povinnost p�ij�mat platebn� karty, nem� ani povinnost p�ij�mat platebn� karty p�i platb� do ur�it� ��stky (m��e si stanovit podm�nky, za nich� karty p�ij�m�-takov� podm�nky ov�em nesm� b�t diskrimina�n�-mus� platit pro v�echny stejn�). Pokud by ale podnikatel informoval spot�ebitele, �e p�ij�m� tyto karty bezpodm�ne�n� (tzn. na dve��ch provozovny by bylo uvedeno, �e p�ij�m� karty, ale nic tom �e jen od ur�it� ��stky), pak by se mohlo jednat o klam�n� spot�ebitele, kter� je v � 8 z�kona o ochran� spot�ebitele(634/1992 Sb.) zak�z�no.
Stejn� tak si m��e podnikatel stanovit za pou�it� platebn� karty poplatek, kter�m kryje n�klady za takov� platby. Jin� situace by ale byla v p��pad�, kdy by takov� poplatek byl v rozporu se smlouvou uzav�enou mezi podnikatelem a bankovn� instituc� � pak by se jednalo o jedn�n� v rozporu s dobr�mi mravy, kter� zakazuje � 6 z�kona o ochran� spot�ebitele. Dozor nad dodr�ov�n�m Z�kona o ochran� spot�ebitele vykon�v� �esk� obchodn� inspekce, ke kter� m��ete d�t p�semn� podn�t, ta je opr�vn�na, shled�-li poru�en� z�kona, ud�lit podnikateli a� n�kolikamilionovou pokutu.

Nedostatek zbo�� pro spot�ebitele men��ho vzr�stu

Dobr� den, s diskriminac� se setk�v�m p�i n�kupu v prodejn�ch od�v� a zejm�na obuvi. N�kolikr�t mi bylo sd�leno, �e velikost 36 nemaj�, proto�e ji nikdo neoble�e. Podstatn� hor�� je v�ak situace u obuvi. Velikost 34 se v na�ich obchodech nevyskytuje, nen� pr� o n� z�jem a prodejny by ji neprodaly. Toto ch�pu jako diskriminaci, nebo� neusp�ji v ��dn�m mnou nav�t�ven�m obchod�, doch�z� tady k rozli�ov�n�, rozd�lov�n� - m� malou nohu, nem� na nic n�rok. V p��pad� n�kupu ur�it�ho zbo�� se n�kdy stane, �e prodejna nem� zbo��, kter� po�aduji, ale bude ho m�t nap��klad za 14 dn�, nebo m�m mo�nost j�t do jin� prodejny, kde usp�ji. U v��e uveden� obuvi tomu tak nen�.

Odpov��: Dobr� den, diskriminac� spot�ebitele se rozum� neod�vodn�n� rozd�ln� zach�zen� s jedn�m spot�ebitelem nev�hodn�ji ne� s jin�m za srovnateln� situace. Nen� mo�n� p�ik�zat obchodn�kovi, aby nakupoval a prod�val zbo��, kter� mu kupuje jen m�lo z�kazn�k� � tzn. nen� po n�m popt�vka. Jde o probl�m popt�vky a nab�dky a principu tr�n�ho hospod��stv�. Podnikatel neodm�t� obslou�it z�kazn�ka, z d�vodu "spole�ensky ne��douc�ho", le� z d�vodu nedostatku tohoto zbo�� (k jeho� n�kupu nem� povinnost). Odm�t� V�m poskytnout zbo��, kter� v�bec nem� ve sv�m sortimentu � nezach�z� s V�mi rozd�ln� ne� s jin�mi ze sv� libov�le, ale pro objektivn� racion�ln� d�vod.
Lze jen doporu�it pokusit se s n�kter�m prodejcem domluvit na objedn�n� p��slu�n� velikosti bot. M�m zku�enost �e to prodejci prov�d�j�, nap�. nestandardn� barvu �i rozm�r, kter� nemaj� na prodejn�, proto�e by to neprodali.
S pozdravem a p��n�m �sp�chu

(c) SOS - Sdru�en� obrany spot�ebitel�, o.s., Nov�kov�ch 8, 180 00 Praha 8, I�: 48429627. V�echny zve�ej�ovan� �daje maj� pouze informativn� charakter a nemohou b�t pou�ity jako d�kazn� materi�l. SOS nenese odpov�dnost za aktu�lnost, �plnost a spr�vnost poskytovan�ch informac�. S technick�mi n�m�ty a p�ipom�nkami se obracejte na webmastera. Vyu��v�me webhosting a publika�n� syst�m Toolkit od Econnectu.
Slu�by zalo�en� na principu SMS technicky zabezpe�uje MobilBonus s.r.o., infolinka: 777 717 535 (po-p� 9.00-17.00), [email protected], www.mobilbonus.cz.
Sdru�en� obrany spot�ebitel� �R vyu��v� zpravodajstv� z datab�z� �TK, jejich� obsah je chr�n�n autorsk�m z�konem. P�epis, ���en� �i dal�� zp��stup�ov�n� tohoto obsahu �i jeho ��sti ve�ejnosti, a to jak�mkoliv zp�sobem, je bez p�edchoz�ho souhlasu �TK v�slovn� zak�z�no.
Copyright (2006) The Associated Press (AP) � v�echna pr�va vyhrazena. Materi�ly agentury AP nesm� b�t d�le publikov�ny, vys�l�ny, p�episov�ny nebo redistribuov�ny.
D�kujeme za podporu na�� �innosti: Ministerstvu pr�myslu a obchodu �R, Evropsk� unii v r�mci programu Transition Facility administrovan�m Nadac� rozvoje ob�ansk� spole�nosti, Gener�ln�mu �editelstv� pro zdrav� a ochranu spot�ebitele Evropsk� unie.

L�b� se V�m n� server? Pros�me, podpo�te n�s.

Logo Evropské unie
TOPlist