V�ce o projektu

D�vodem vzniku tohoto projektu je nedostate�n� pr�vn� �prava problematiky diskriminace v �R, nebo� ot�zka diskriminace je roztrou�ena do n�kolika pr�vn�ch p�edpis� (nap�. Listina z�kladn�ch pr�v a svobod, Ob�ansk� z�kon�k, Z�kon�k pr�ce atd.), v nich� se b�n� ob�an� snadno ztr�cej�. Tato problematika by si jist� zaslou�ila samostatnou pr�vn� �pravu, kterou snad v brzk� dob� bude p�edstavovat antidiskrimina�n� z�kon. Tento z�kon byl projedn�v�n v Poslaneck� sn�movn� ji� v kv�tnu 2006 a nebyl p�ijat.

Projekt si klade za c�l nejen podpo�it implementaci (za�len�n� do na�eho pr�vn�ho ��du) tohoto z�kona, kter� by v na�� pr�vn� �prav� komplexn� zast�e�oval problematiku diskriminace a jasn� definoval z�kladn� pojmy, co je a co nen� diskriminace, diskrimina�n� d�vody, zak�zan� oblasti, ale tak� zp�sob, jak se diskrimina�n�mu jedn�n� br�nit. Rovn� v projektu budeme usilovat o zv��en� pov�dom� ve�ejnosti o t�to problematice, tzn. nejen u spot�ebitel�, ale i u podnikatel� nebo zam�stnanc� ve�ejn� spr�vy, maj�c� s ot�zkou diskriminace rovn� co do �in�n�. Co je v projektu velmi d�le�it� je monitorov�n� a informov�n� ve�ejnosti o jevech, kter� zat�m nejsou vn�m�ny jako diskrimina�n� nebo z�st�vaj� stranou z�jmu z toho d�vodu, �e nejsou na prvn� pohled tak patrn�. Ale rozhodn� by nem�ly b�t opom�jeny.

Prost�edk� k dosa�en� t�chto c�l� je cel� �ada. Jde zejm�na o monitorov�n� sou�asn� situace, z��zen� non-stop �hork� linky� pro zaznamen�v�n� zku�enost� s diskriminac�, poskytov�n� pr�vn�ho poradenstv� spot�ebitel�m, medializace vybran�ch p��pad� nebo r�zn� vzd�l�vac� aktivity, jako jsou semin��e pro ur�it� skupiny nebo e-learnigov� programy dostupn� na na�ich internetov�ch str�nk�ch. SOS b�hem tohoto roku pl�nuje otev��t celkem t�i typy t�chto e-learningov�ch kurz� zam��en� podle c�lov�ch skupin na �irokou ve�ejnost, podnikatele a pracovn�ky st�tn� spr�vy a region�ln� samospr�vy. Semin��e budou zam��eny na podnikatele, kte�� budou m�t mo�nost p�istoupit k tzv. kodexu nediskriminuj�c�ho podnikatele a z�skat tak samolepku podnikatele, kter� nejedn� diskrimina�n�.

Krom� poradensk� �hork� linky� chce SOS a Iuridicum Remedium monitorovat sou�asnou situaci v oblasti diskrimina�n�ch praktik, poskytovat pr�vn� poradenstv� a pr�vn� cestou �e�it vybran� p��pady diskriminace typick� pro �R. Pro �irokou ve�ejnost (podnikatele, spot�ebitele �i zam�stnance �ivnostensk�ch ��ad�) jsme d�le p�ipravili vzd�l�vac� aktivity, jejich� prost�ednictv�m chceme ob��rn�ji informovat o diskrimina�n� problematice a zp�sobech �e�en�. V�ce se o semin���ch a e-learningov�ch programech, dozv�te na internetov�ch str�nk�ch SOS.

Ze zku�enost� z poraden SOS je z�ejm�, �e se spot�ebitel� s diskrimina�n�m jedn�n�m setk�vaj� a nejsou to p��pady ojedin�l�. Mezi nej�ast�j�� formy takov�ho nep�ijateln�ho chov�n� pat�� ��tov�n� vy���ch cen cizinc�m, ��tov�n� dvoj�ch cen pro �eny a mu�e u vybran�ch typ� slu�eb, odm�t�n� podnikatel� poskytovat n�kter� zbo�� a slu�by ur�it�m skupin�m obyvatelstva nebo odm�t�n� pou�t�t rodi�e do obchodu s ko��rkem.

Obecn� si ve�ejnost nejv�ce v��m� diskriminace z d�vod� p��slu�nosti k n�rodnostn� nebo etnick� men�in� (viz nap�. Romov� a jejich nerovn� postaven� na trhu pr�ce, diskrimina�n� p��stup poskytovatel� pohostinsk�ch a restaura�n�ch slu�eb v��i t�to skupin� obyvatelstva), stranou z�jmu tak z�st�vaj� diskrimina�n� jevy a praktiky, kter� nejsou na prvn� pohled tak patrn�, a proto ani p��li� medializovan�.

V r�mci diskriminace chceme zmapovat hlavn� tyto oblasti:

• Diskriminace spotďż˝ebitelďż˝ (napďż˝. existence tzv. ďż˝ernďż˝ch listin spotďż˝ebitelďż˝, kte�� uplatnili svďż˝ prďż˝vo reklamovat zbo��)
• Diskriminace zdravotnďż˝ postiďż˝enďż˝ch (napďż˝. nemoďż˝nost nevidomďż˝ch osob zďż˝skat informaci o zďż˝ruďż˝nďż˝ dobďż˝ u potravin a vďż˝robkďż˝ podlďż˝hajďż˝cďż˝ch rychlďż˝ zkďż˝ze)
• Diskriminace cizincďż˝ (dvojďż˝ ceny, jedny pro ďż˝echy a druhďż˝ pro cizince)
• Diskriminace p��sluďż˝nďż˝ku nďż˝rodnostnďż˝ch a etnickďż˝ch menďż˝in (napďż˝. ve vztahu rovnďż˝ho p��stupu k rďż˝znďż˝m typďż˝m sluďż˝eb)
• i dal�� oblasti diskriminace, a to opďż˝t zejmďż˝na ze spotďż˝ebitelskďż˝ho hlediska (napďż˝. z aspektu poskytovďż˝nďż˝ rovnďż˝ch p��leďż˝itostďż˝ ďż˝ gender tďż˝matika pďż˝i zpoplatďż˝ovďż˝nďż˝ vybranďż˝ch sluďż˝eb)

N�vrh antidiskrimina�n�ho z�kona, kter� na�e zem� m�la p�ijmout u� p�i vstupu do Evropsk� unie, tedy p�ed t�emi lety, m� nyn� kone�nou podobu. Legislativn� rada vl�dy po��tkem kv�tna 2007 rozhodla, �e nad touto problematikou by m�l m�t dohled ve�ejn� ochr�nce pr�v. Pokud bude s navr�enou normou souhlasit Poslaneck� sn�movna i Sen�t, sou�asn�mu ombudsmanovi Otakaru Motejlovi se v�znamn� roz���� pole p�sobnosti. Z�kon, kv�li jeho� neexistenci hroz� �esku pokuta od EU, by m�l za��t platit od po��tku p��t�ho roku 2008. , p�esto jeho projedn�v�n� zat�m z�stalo odlo�eno. Podle �esk� �ensk� lobby, kter� sdru�uje 21 neziskov�ch organizac�, antidiskrimina�n� z�kon v navrhovan� podob� nezajist� ��innou obranu p�ed p��padn�m nerovn�m zach�zen�m. Podle jej� p�edsedkyn� Lenky Bennerov� je zde obava z toho, �e p�jde jen o pr�zdn� gesto, aby se splnily po�adavky EU, ale z�kon nebude funk�n�. Podle lobby p�edloha ne�e�� vztah k osob� bl�zk�, dostate�n� nen� ochrana p�ed pron�sledov�n�m a v norm� podle nich sch�z� i zm�nka o pozitivn� diskriminaci.

Dal�� informace jsou v �l�nku Spolupr�ce s N�rodn� radou osob se zdravotn�m posti�en�m.

Tento dokument byl vytvo�en z programu EU Transition Facility 2005 - Co je a nen� diskriminace, spravovan�m Nadac� rozvoje ob�ansk� spole�nosti. D�kujeme za podporu.