Dojde ke kultivaci trhu cestovních služeb?

V případě účtování letištních poplatků, palivových příplatků a dalších povinných poplatků nesouvisejících s leteckou dopravou odděleně od základní ceny zájezdu dochází podle názoru SOS především k porušování zákona o ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb.

Jediný, kdo může dát v tomto sporu za pravdu jedné či druhé straně, nejsou ani ministerstva, ani dozorové orgány, ani média a nerozhodují ani výklady jednotlivých advokátních kanceláří. I když jak ministerstvo financí, tak Česká obchodní inspekce stanovisko SOS podpořily, jediný, kdo může rozhodnout, je v této chvíli soud.

Cestovní kanceláře v čele se svými profesními asociacemi bojují za zachování stávajícího stavu bezdůvodného vyčleňování povinných příplatků ze základní ceny zájezdu. Přitom v zákulisí přiznávají, že úroveň nabízených služeb a informační servis pro zákazníky je horší než v jiných zemích, kde tyto cestovní kanceláře podnikají.

„SOS usiluje o změnu nebezpečného trendu. Cílem není dosáhnout změny v přístupu jedné cestovní kanceláře, ale změny plošné. Jak u cestovních kanceláří, tak i leteckých dopravců i prodejců elektroniky, kteří udávají ceny např. bez poplatku za likvidaci historického elektrozařízení. Jde o marketingovou praktiku, která při dalším rozšíření ohrožuje celý trh,“ uvádí Ivana Picková, tisková mluvčí SOS.

„Jde o právní názor. Z aktivit Asociace se zdá  že transparentnost v uvádění cen není její prioritou. Naopak je jasné, že oddělené informování o cenách povinných příplatků se cestovním kancelářím vyplácí, ohrazuje se proti němu totiž jen menšina zákazníků,“ uvádí Ivana Picková.
Navíc je jasné, že evropské právo směřuje k naprosto transparentnímu uvádění cen, ať už jde o směrnici o nekalých obchodních praktikách či připravované další právní dokumenty.

SOS se současně ohrazuje proti nepodloženým útokům zástupců cestovních kanceláří na svoji dobrou pověst poukazováním na účelovost svého jednání, matení spotřebitelů, poškozování jejich zájmů, zištných motivech apod. Podobná prohlášení jsou způsobilá ohrozit dobrou pověst sdružení a SOS je připraveno ji hájit všemi právními prostředky.


Vysvětlení argumentů, které zástupci cestovních kanceláří ve sporu nejčastěji používají:

1. CK musí převzít praxi leteckých společností, které jsou hlavním viníkem vzniklé situace, zákazník se výši ceny dozvídá z textu smlouvy.
   
   Je pravda, že podobnou praxi jako cestovní kanceláře používají také letečtí dopravci. Nicméně spotřebitel nemůže nést důsledky obchodních smluv uzavřených mezi obchodními partnery tedy CK a leteckou společností. Konečný poskytovatel služby je vázán přísnějšími podmínkami, než ve vztahu ke svému obchodnímu partnerovi. Cestovní kanceláře se často odvolávají na praxi leteckých přepravců, kteří je „nutí“ k tomu, aby přeúčtovávali samostatné poplatky za pohyblivé náklady spotřebitelům. Je to ale právě většina cestovních kanceláří, které přidávají k leteckým poplatkům své další „povinně vybírané poplatky“, např. za cestovní pojištění, bakšišné, rezidenční poplatek, víza a v jednotlivých případech dokonce i za povlečení – tedy poplatky, které nemají s leteckou dopravou nic společného. CK nemohou ignorovat obecně platnou úpravu obsaženou v zákoně o ochraně spotřebitele. Úplná informace o ceně zájezdu obsažená v cestovní smlouvě je dle názoru SOS z hlediska informovanosti spotřebitele a jeho orientaci při výběru zájezdu sama o sobě informací nedostatečnou.
   
   
2. V důsledku uvádění úplných cen zájezdů s časovým předstihem dojde k navýšení jejich celkové ceny kvůli riziku měnících se nákladů zejm. na dopravu.
   
   V ČR působí několik set cestovních kanceláří. Současná praxe bezdůvodného vyčleňování povinných příplatků je důsledkem snahy většiny cestovních kanceláří o opticky nízkou cenu. SOS je proto přesvědčeno o tom, že tlak na snižování cen v takto konkurenčním prostředí bude zachován i nadále. Cestovní kanceláře jen nebudou mít prostor pro snižování cen oproti konkurenci na úkor umělého vyčleňování povinných příplatků. Cestovní kanceláře jsou navíc narozdíl od jiných podnikatelů proti výkyvům proměnlivých vstupních nákladů chráněny a tím zvýhodněny přímo ze zákona, když mají možnost reagovat na změnu kurzu koruny nebo nárůst nákladů spojených s dopravou jednostranným navýšením ceny zájezdů pouze písemným oznámením zákazníkovi o zvýšení ceny zájezdu do 20 dnů před zahájením zájezdu.
   
   
3. Asociace upírá hlavní pozornost na přijetí nařízení Evropské komise, které má stanovit povinnost leteckých dopravců uvádět ceny včetně daní a poplatků souvisejících s leteckou dopravou.
   
   Kromě toho, že uvedené nařízení nebude závazné pro cestovní kanceláře, ale pro letecké dopravce a tedy nebude nic bránit CK vyčleňovat ze základní ceny zájezdu např. poplatky nesouvisející s leteckou dopravou, existuje v ČR obecná právní úprava (zejm. zákon o ochraně spotřebitele), upravující informační povinnosti prodávajících vůči zákazníkům již nyní a to obecně pro všechny prodejce výrobků a poskytovatele služeb, nikoliv pouze pro podnikatele v určitém segmentu služeb.
   
   
4. SOS jde především o svoji prezentaci a vybírá mediálně zajímavé případy
   
   Základním krédem SOS je „hájit práva spotřebitelů tam, kde na to jejich síly nestačí“. Při výběru případů zohledňuje mimo velikosti podnikatele především závažnost protiprávní praxe, její způsobilost ovlivnit jednání spotřebitelů, ale i její možné rozšíření.

Cílem SOS je zabránit šíření této netransparentní praxe i do dalších tržních odvětví. I proto žalovalo v říjnu loňského roku společnost SkyEurope za užívání klamavé reklamy, kterou lze asi nejlépe charakterizovat odkazem na marketingovou akci „letenky za –10 korun“, „platíme vám za to, že s námi létáte“. Iniciativu SOS za úplné ceny služeb podporuje mimo ČOI i Unie cestovních agentur, Ministerstvo financí a především sami spotřebitelé. Postup živnostenského odboru Magistrátu hlavního města Prahy, který zatím dal za pravdu cestovním kancelářím rpzhodnutím z dubna letošního roku SOS nepovažuje za přesvědčivý. I proto se SOS rozhodlo výkladový spor předložit k posouzení nezávislému soudu.


Postupný vývoj celé kauzy z pohledu SOS:

• výzva ke zdržení se protiprávního jednání adresovaná sedmi nejvýznamnějším cestovním kancelářím působícím na českém trhu (srpen 2006)
• jednání s oslovenými cestovními kancelářemi, Ministerstvem pro místní rozvoj, profesními asociacemi (srpen – říjen 2006)
• odmítavý přístup vybraných cestovních kanceláří a asociací a naopak první ojedinělé případy transparentního informování spotřebitelů o cenách zájezdů vč. Povinných příplatků (listopad 2006)
• návrh na změnu zákona o cenách zaslaný na Ministerstvo financí ČR(leden 2007)
• závěr živnostenského odboru Magistrátu hl. města Prahy ve prospěch CK Exim Tours (duben 2007)
• průzkum obchodních podmínek cestovních kanceláří (březen, duben 2007)
• opakovaná výzva cestovním kancelářím k odstranění praxe neuvádění cen zájezdů vč. povinných příplatků a výzvy ke zdržení se užívání některých smluvních podmínek (duben 2007)
• mimosoudní jednání s cestovními kancelářemi (květen, červen 2007)
• žaloba na vybranou cestovní kancelář (12. července 2007)
• veřejná podpora ze strany ČOI, návrh na urychlenou změnu právní úpravy ze strany Ministerstva financí ČR (26.7.2007)

Diskutujte s námi i mezi sebou: Dotazy vložené do diskuze nebudou zodpovězeny. Prosíme, vložte svůj dotaz do on-line poradny.
	23.8.07	"Povinné" příplatky u cestovních kanceláří.  (Selner Stanislav)
	27.8.07	"Povinné" příplatky u cestovních kanceláří.  (Tomáš Večl)