V této sekci naleznete typické příklady diskriminace spotřebitele v praxi (přístup ke zboží a službám). Jsou zde uvedeny i situace, kdy se spotřebitel mylně domnívá, že jde o diskriminaci.
Jedná se o dotazy, se kterými jste se na nás obrátili prostřednictvím elektronické poradny, poradenské linky, osobní poradny či antidiskriminační linky. Některé dotazy týkající se zdravotně postižených osob pochází od NRZP ČR (Národní rada osob se zdravotním postižením), se kterou spolupracujeme. Dotazy uvádíme vždy spolu s odpovědí našich poradců.
Pokud máte stejnou zkušenost či naopak úplně jinou, která zde není uvedena, prosíme o zaznamenání na naší "antidiskriminační lince" 222 762 222. Tak nejlépe zjistíme, co Vás nejvíce trápí v této oblasti! Tento seznam budeme dále rozšiřovat dle získaných podnětů.
Navštívila jsem obecní koupaliště v Újezdu u Boskovic (okr. Blansko), kde po mě bylo u vstupu požadováno vstupné. Na tom by nebylo nic divného, ale vedle mě prošla do areálu skupinka jiných osob, po nichž výběrčí žádné vstupné nechtěla. Na můj dotaz mi bylo sděleno, že se jedná o obyvatele obce Újezd, a ti platit nemusí. V minulosti již byl medializován případ MHD Liberec, kde účtovali nižší jízdné obyvatelům města. Problém Újezdu se mi ale zdá být závažnější, protože koupání nemá charakter sociální služby, kterou by bylo nutné někomu (pouze někomu) dotovat, zejména ne na základě zcela jiných kritérií než sociálních. Má na to provozovatel koupaliště právo? LCH.
Odpověď: Pokud podnikatel účtuje dvojí ceny v závislosti na místu pobytu, jde nepochybně o diskriminaci spotřebitele zakázanou v ustanovení § 6 zákona ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Již Nejvyšší správní soud rozhodl, že stanovení dvojích cen jízdného dopravním podnikem v případě Hradce Králové a Liberce na základě místa pobytu je diskriminační (viz. rozsudek 1 As 14/2006-68 MHD Hradec Králové a 4 As 63/2005 MHD Liberec).
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda může obec určit dvojí ceny vodného, tj. nižší cenu pro místní obyvatele s trvalým bydlištěm, a vyšší cenu pro rekreanty bez trvalého pobytu? Předem děkuji za odpověď. PCH.
Odpověď: Na základě Vašeho dotazu, tzn. bez uvedení bližších podrobností, by se dala uvedená praktika označit za diskriminační jednání, neboť jde o rozdílné zacházení za srovnatelných podmínek, které určitou skupinu na základě diskriminačního důvodu (místo pobytu) nedůvodně znevýhodňuje. Relevantní je otázka, zda takové jednání je odůvodněné (např. vyšší náklady..) a zvolené prostředky (tzn. stanovení vyšších cen pro nemístní občany) přiměřené, za takových podmínek by toto rozlišování bylo legitimní. To však zřejmě nebude tento případ. Nejvyšší správní soud rozhodl, že stanovení dvojích cen jízdného dopravním podnikem na základě místa pobytu je diskriminační (opět rozsudek 1 As 14/2006-68 a 4 As 63/2005).
Dobrý den,
Vidím jako diskriminační účtování dvojích cen pro ženy a muže za ostříháni u pánského holiče. Nedá se s tím nic dělat?
Odpověď: Pokud jsou poskytnuty stejné služby, např. mytí a stříhání, a účtovány na základě pohlaví různé ceny skutečně jde o diskriminační jednání. Nemůžeme paušálně tvrdit, že ostříhat ženu je náročnější než muže. Často tomu tak však v individuálních případech bude(žena má delší vlasy, požaduje speciální účes). Cena by měla být odvozena např. dle složitosti a časové náročnosti úkonu (např.do 30 min, nad 30 min.) ne pouze dle pohlaví. Zkuste se obrátit na Českou obchodní inspekci – www.coi.cz, která dozoruje zákon o ochraně spotřebitele, jenž v ustanovení §6 diskriminaci spotřebitele zakazuje. ČOI, pokud zjistí porušení může uložit podnikateli pokutu.
Pan Jan zaslal dotaz na majitele videopůjčovny, v jehož provozovně ho odmítli zaregistrovat z důvodu, že nemá v místě provozovny trvalé bydliště. Zajímalo ho, jak se bránit a zda má na toto nárok.
Odpověď: Je otázkou, zda je toto chování videopůjčovny diskriminaci nebo skutečně jen zdůvodnitelným chováním, které má zamezit ztrátám. Podle našeho názoru jde o požadavek, který není přiměřený a do značné míry přenáší podnikatelské riziko na spotřebitele, tudíž diskriminační. Podle § 6 zákona o ochraně spotřebitele se nesmí prodávající při poskytování služeb chovat v rozporu s dobrými mravy; zejména nesmí žádným způsobem spotřebitele diskriminovat. Pokud videopůjčovna jakýmkoli způsobem diskriminuje své zákazníky, můžete se obrátit se stížností na Českou obchodní inspekci (www.coi.cz), která po prošetření případu může půjčovně udělit pokutu.
Dobrý den, chtěl bych odpověď na tento můj dotaz. Podle kterého zákona odmítá prodávající vydat zboží na splátkový prodej osobě, která disponuje trvalým pobytem na území ČR, což je i můj případ. Stálo se mi to několikrát, že mě prodávající odmítnul něco prodat formou splátkového prodeje, protože nejsem občanem ČR, i když tady žiji téměř 15 let, mám trvalý pobyt, podnikám, odvádím daně atd. Podle mě je to diskriminační jednání, protože pokud vím, tak například v SRN, která je také členem EU, má člověk s trvalým pobytem plný nárok jako občan SRN na odebírání zboží na základě splátkového prodeje. Tak proč tomu tak není i v ČR?
Děkuji.
Odpověď: Ve Vašem případě je Vám odmítnuta služba splátkového prodeje s odůvodněním, že nejste občanem ČR. V ČR ale žijete a máte zde trvalý pobyt. Dle popisu Vašeho případu se jedná o jasnou diskriminaci, kterou nelze ospravedlnit. Doporučili bychom Vám napsat písemnou stížnost a tu zaslat doporučeným dopisem na oblastní inspektorát ČOI, ve kterém sídlí diskriminující podnikatel. Je také možné vyplnit stížnostní formulář na internetových stránkách ČOI na www.coi.cz. Ve stížnosti popište Váš případ, jakož i podnikatele, proti kterému stížnost směřuje, kterého také identifikujte adresou a IČO.
Dobrý den. Před 3 roky jsme uzavřeli smlouvu, dle které nám je poskytován přístup k internetu. Vybrali jsme si tarif dle tehdejší nabídky poskytovatele s rychlostí 100kb/s. Zjistil jsem, ze dnes již za stejnou cenu, kterou platíme, poskytuje novým zakazníkům rychlost 200kb/s. My ale nadále mame pouze původní rychlost. Poskytovatel mi na můj dotaz sdělil, ze zvýšení rychlosti podmiňuje podepsáním dodatku smlouvy, kterým se zavážeme, že po dobu následujících 12 měsíců nesmíme internet zrušit. Neporušil poskytovatel zákon o ochraně spotřebitele, kdyz nás vlastně diskriminuje případně dává dvojí ceny, jelikož za stejnou cenu dostáváme horší služby než ostatní zákazníci poskytovatele? Prosím o radu. Děkuji PA.
Odpověď: Dobrý den, dle mého názoru zákon porušen nebyl, neboť jste uzavřeli smlouvu za určitých podmínek, která stále platí a provozovatel ji dodržuje. Navíc vám umožňuje na nový tarif přejít a pokud je to za stejných podmínek, jako mají jiní uživatelé, nejedná se o diskriminaci.
Dobrý den, v prodejně Quelle Rokycany jsem si dne 18.10.2007 objednala zboží, dostala jsem kopii objednacího lístku s pořadovým číslem 306.Neustále mi prodavačky sdělují, že zboží přijde později, že se mám chodit ptát, tak pravidelně chodím. Shodou okolností si moje příbuzná toto zboží objednala také dne 22.10.2007 s pořadovým číslem 309 a toto zboží má již 14 dní doma. Něco podobného se mi stalo i vloni a to s vánočním svícnem. Dnes jsem se telefonicky spojila přímo s firmou Quelle v Hradci Králové,kde mi sdělili, že už je zboží vyprodáno. Jsem s tímto postupem této firmy velmi nespokojená,nevím jakým způsobem rozlišují zákazníky, kterým toto zboží prodají a komu ne a proč zákazníci se stejným druhem zboží, kteří přišli později toto zboží dostanou?
Odpověď: Jednání podnikatele působí značně nekorektně, ze zákona (ustanovení § 613 občanského zákoníku) vyplývá povinnost obstarat objednané zboží v dohodnuté lhůtě, nebyla-li sjednána tak ve lhůtě přiměřené okolnostem. Nestane-li se tak má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení peněz (pokud již bylo placeno předem). Ve Vašem případě již lhůta přiměřená okolnostem nejspíše uběhla, navíc sám prodávající již zbožím nedisponuje, můžete proto odstoupit od smlouvy. Případně vznikla-li Vám nedodáním zboží materiální škoda, máte právo na její náhradu. Jde-li o případné diskriminační zacházení, byla jste nerovným zacházením podnikatele skutečně znevýhodněna, ovšem důvodem pro takové jednání zřejmě nebylo nějaké diskriminační kritérium(pohlaví, rasa, věk...), nýbrž pravděpodobně nezaznamenání objednávky, ztracení apod. V případě, že by šlo o diskriminaci, máte právo podat podnět na Českou obchodní inspekci pro porušení § 6 Zákona o ochraně spotřebitele, ta je v případě zjištění porušení oprávněna uložit podnikateli pokutu.
Dobrý den, minulý týden jsme chtěli jít nakoupit do obchodu Intersport Drapa v Nových Butovicích. Jeli jsme tam s kočárkem a hned na kraji nás vykázali, že dovnitř s kočárkem nesmíme. Mají na toto právo? Překvapuje mne to a zároveň uráží. Jako by chtěli říct "jdete sem něco ukradnout"... Děkuji za odpověď. S pozdravem MS.
Odpověď: Pokud prodávající odmítne vpustit zákazníka do prodejny s kočárkem, skutečně se může jednat o diskriminační jednání. Vždy ale záleží na konkrétní situaci, o diskriminaci tudíž nemusí jit vždy a za všech okolností. Prodávající může rozdílně zacházet s jedním zákazníkem odlišně než s druhým (odmítnout vstup do prodejny s kočárkem) jen tehdy, pokud tím chce dosáhnout nějakého legitimního cíle (ochrana a bezpečnost ostatních zákazníků, ochrana svého majetku). Odlišné zacházení tedy musí být odůvodnitelné, např. u zákazu vstupu se zmrzlinou, kdy skutečně hrozí poškození zboží. Ve vašem případě se domnívám, že se prodávající diskriminace dopustil (a porušil § 6 zákona o ochraně spotřebitele zakazující diskriminaci), protože prostory prodejny jsou jistě uzpůsobeny k tomu, aby se zákazník s kočárkem, případně vícero kočárky, v prodejně mohl bez problémů pohybovat (Drapa prodejny jsou pravidelně poměrně prostorné).
Slovenský spotřebitel pan Matuš se nás dotázal následující: Dnes jsem si chtěl zakoupit u společnosti Vodafone tarif Odepiš. Bylo mi však sděleno, že jako cizí státní příslušník (občan SR) budu muset složit zálohu ve výši 5.000 Kč, která vlastně ale ani není zálohou, ale je převáděna na kredit a je vratná až po zrušení tarifu. Naproti tomu občan ČR zaplatí zálohu 1.000,- Kč, která mu je po 6 měsících dobré platební discipliny vrácena. Moje otázka tedy je, jestli je v EU přípustné mít rozdílné podmínky pro poskytováni služeb svým občanům a občanům cizí, ale členské, země? S podobným problémem týkajícím se společnosti MobilKom, a.s.( telefonní provozovatel U:fona) se také setkal pan Karel, který v ceníku na internetových stránkách našel to, že po zahraniční osobě je při uzavření smlouvy požadována vratná kauceve výši 10.000,- Kč.
Odpověď: Zde se jedná o to že operátor se chrání zvýšenou zálohou oproti tuzemcům případným vyšším nákladům s vymahatelností práva, jelikož i přesto že jsme v EU, není jednotný právní systém pro celou EU a tudíž dle mého názoru je tento zvýšený poplatek v pořádku. Nesouhlasit lze s výší zálohy jak ve výši 5.000,- Kč tak specielně ve výši 10.000,-Kč která je ve značném nepoměru vůči záloze kterou platí tuzemci a tudíž by se jevila jako nepřiměřenou a tedy diskriminační. Pro úplnost lze dodat, že ČOI došla v případě jistiny u společnosti Vodafone ke stejnému závěru.
Dobrý den, rád bych vznesl stížnost na Vaši společnost TOP MORAVIA Q, s.r.o. (IČO 262 20 652) Chtěl jsem se zúčastnit spolu s manželkou akce dle letáku (viz příloha). Máme roční dítě, které je na manželce stále dost závislé (kojení), tak jsme se této akce chtěli zúčastnit všichni společně. Netušili jsme však , že zmíněná společnost je tak nepřátelská vůči malým dětem a že by mohl být v něčem nějaký problém. Opak byl pravdou. Zaměstnanci společnosti nás hned v úvodu nevpustili do připraveného salónku s tím, že akce je pouze pro starší 18 let a že by syn na akci plakal a rušil, což je velmi chabý a zároveň diskriminační argument. Oponoval jsem tím, že nic takového na letáku nebylo, ale nikdo se mnou o tom nechtěl ani bavit a poměrně arogantně nám bylo naznačeno, že o nás - nadějné zákazníky - není absolutně žádný zájem. Bylo mi to velice líto, protože jsem měl o předváděné nádobí nemalý zájem a chtěl jsem předváděcí akci zažít a po ní samozřejmě učinit i patřičnou objednávku. O co víc jsem byl zklamán, když jsem doma zjistil, že jsem byl ze strany zaměstnanců výše uvedené firmy sprostě obelhán a podveden. Na letáku opravdu nic takového není, jak se o tom sami můžete přesvědčit. Pouze jsem našel větu: "Dárek pro každého návštěvníka staršího 18 let." Náš syn vskutku na žádný dárek neaspiroval. Jistě by ani nerušil. Více méně by to prospal a eventuelně se najedl kojeneckého mléka. Jsem tímto přístupem, jakožto potencionální zákazník, hodně zaražený až zhnusený a nevím, jak se zachovat dál. Byl bych rád, kdybyste celou záležitost řádně prošetřili a poslali mi vyjádření o jejím výsledku. Děkuji. MO.
Odpověď: Podnikatel se v rámci smluvní svobody může rozhodnout s kým uzavře kupní či jinou smlouvu a odmítnout nějakého zákazníka. Takové odmítnutí přístupu ke zboží či službě však nesmí být diskriminační, tzn. takové opatření musí platit za srovnatelných podmínek pro všechny spotřebitele stejně, dále musí být odůvodnitelné, přiměřené a nezbytné. Podnikatelovo opatření zákazu vstupu s malými dětmi pravděpodobně platilo pro všechny (nejen pro vás), leč pro odůvodněnost takového počínání musí být splněny ještě další podmínky. Odůvodněním takového jednání by pak byl poklidný průběh předváděcí akce - podnikatel oprávněně předpokládá, že dítě tak malého věku může plakat, otázkou je, zda odmítnutí vstupu bylo i nezbytné, tzn. nebylo možné tohoto hladkého průběhu dosáhnout jinak. Dle mého názoru lze takového cíle dosáhnout jinou cestou - např. podnikatel by vás vpustil a v případě nějakých potížích by jste prostě místnost museli opustit. Domnívám se proto, že se ve vašem případě podnikatel diskriminace skutečně mohl dopustit.
Orgánem, který je oprávněn podnikatele postihnout pokutou, shledá-li porušení § 6 zákona o ochraně spotřebitele (zákaz diskriminace a jiného jednání, které je v rozporu s dobrými mravy) je Česká obchodní inspekce. Doporučuji proto zaslat písemný podnět k zahájení šetření.
Byl mi odmítnut vstup na kulturní akci - výstavu „Bodies“ konanou v Lucerně v Praze – s odůvodněním, že tyto prostory jsou příliš úzké a já bych mohl exponáty, jelikož jsem na vozíku, poškodit. Velmi se mě takové jednání dotklo. Může si toto podnikatel k zákazníkovi skutečně dovolit?
Odpověď: Diskriminace spotřebitele se týká celé řady situací, přičemž jednu z nich představuje i nerovné zacházení se spotřebitelem z důvodu jeho zdravotního postižení. Typickým příkladem takového jednání je odmítnutí přístupu na kulturní akce např. osobám na invalidním vozíku, přestože dané prostory jsou pro pohyb těchto osob uzpůsobeny. Provozovatel často argumentuje tím, že prostory jsou příliš úzké, hrozí poškození exponátů, nebo dokonce i takovou absurdností jakou je zašpinění podlahy špinavými koly.
Zdroj: NRZP ČR (pozn. Případ byl řešen také v médiích a organizátoři akce se dotyčnému omluvili).
Vážení přátelé, v neděli 25. února kolem 17:30 jsem jako s mým nevidomým klientem (držitelem průkazu ZTTP-P - nevidomý) nakupoval u stánku na pražském Hlavním nádraží. Stánek je umístěn hned za prodejnou RELAY s časopisy. Poznáte ho podle míst k sezení. Můj nevidomý klient si nakoupil perlivou vodu za 20 Kč. Já jsem zvažoval zakoupení některého zboží, ale nakonec jsem nákup neuskutečnil. Když jsme se chtěli u tohoto stánku posadit na židli, informoval nás prodejce, že je to určeno pouze pro platící zákazníky. Zároveň mi sdělil, že si může sednout pouze můj nevidomý klient a já musím stát, protože jsem si nic nekoupil. Informoval jsem prodavače stánku, že vystupuji jako průvodce svého nevidomého klienta. Prodavač byl neústupný a trval neurvalým způsobem na tom, abych si buď něco koupil anebo odešel. Celou dobu jsem vůči prodejci vystupoval slušně. Po poradě s mým nevidomým klientem jsme si odešli sednout do metra. Přitom minule jsme u tohoto stánku seděli v případě, že jsem si nic nezakoupil a můj nevidomý klient si tehdy opět koupil minerálku. V době tohoto incidentu byla všechna místa k sezení volná. Byl postup prodavače správný? Mohl se prodavač dopustit poškození spotřebitele? RH.
Odpověď: Z uvedeného případu vyplývá, že nevidomý držitel průkazu ZTP-P a prodejce jsou spotřebitelem a prodávajícím tak, jak jsou vymezeni v § 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Prostor stánku a prostor k sezení kolem něj je třeba považovat za provozovnu ve smyslu § 17 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, případně podle § 7, odst. 3) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (a to podle právní formy podnikání). Zákonná ustanovení definují tento pojem velice vágně jako prostor, v němž je uskutečňována podnikatelská činnost. Je zřejmé, že ta v popsaném případě nespočívá jen v prodeji zboží, ale v doprovodné službě, kterou prodávající poskytuje:židle tam jen tak nestojí, ale mají jednoznačně daný účel, doložený už jen jednáním prodejce vůči průvodci nevidomého spotřebitele – jsou určeny pro platící zákazníky. Z toho vyplývá očekávání prodejce: zákazníci si u něj mají nejen něco koupit, ale mohou si k tomu také sednout. Od toho očekává tento konkrétní prodejce svou konkurenční výhodu oproti prodejcům jiným - to je nesporně podnikatelská činnost uskutečňovaná v daném prostoru. Spotřebitel je držitelem průkazu ZTP-P, který jej podle zvláštních předpisů opravňuje ke zvláštním výhodám. Těch se ve stanovených případech dostává i průvodci postiženého (příloha č. 3 odst. 3) a 4) vyhlášky 182/1991 Sb. ministerstva práce a sociálních věcí České republiky). Jestliže má spotřebitel svého průvodce, je třeba uplatnit § 42 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
Ze situace, kterou popisujete vyplývá, že Váš klient si koupil a řádně zaplatil minerální vodu a chtěl také využít doprovodných služeb prodávajícího. Nevidomý svého průvodce potřebuje zejména pro orientaci, komunikaci a pro pomoc při osobním vyřízení vlastních záležitostí. § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, zakazuje prodávajícímu při prodeji výrobků a poskytování služeb chovat se v rozporu s dobrými mravy; zejména nesmí žádným způsobem spotřebitele diskriminovat. Spotřebitel je v popsaném případě odkázán a využívá pomoc průvodce pro vyřizování svých záležitostí – v tom je za diskriminaci třeba považovat znemožnění jejich kontaktu.
Jednání prodávajícího je také jednáním proti dobrým mravům: ani při nejlepší vůli není v možnostech nevidomého si přinést zakoupené zboží a usadit se ke stolu a spotřebovat je v místě, kde se nedokáže s ohledem na své postižení dobře orientovat. Prodávající proto jednal v rozporu se zákonem.
Tělesně postižený spotřebitel pan Alois, si stěžoval na nemožnost přístupu do banky, konkrétně šlo o pobočku Komerční banky v Trutnově, neboť již delší dobu nefunguje plošina, tedy bezbariérový přístup.
Odpověď: V současné době úpravu bezbariérových přístupů upravují jen předpisy stavebního práva, které se týkají stavby nových budov nebo přestavby stávajících. Dále zákon o ochraně spotřebitele v § 6 zakazuje diskriminaci spotřebitele. O diskriminaci by dle našeho názoru šlo tehdy, pokud by banka odmítla přijmout opatření, aby zdravotně postižená osoba měla k službě přístup, za podmínky, že toto opatření (bezbariérový přístup) nepředstavuje pro podnikatele nepřiměřené zatížení (finance, užitek pro zdravotně postiženého apod.). Ve vašem případě banka tento přístup zřídila, ten však v současné době pro poruchu není možné využívat. Podle informací banky se však snaží problém vyřešit. Je to pro Vás jistě velká komplikace, přesto by neměl být přístup ke službě odmítnut zcela – chápu, že komunikace s bankovním úředníkem venku, mimo prostory banky, není vůbec příjemné, ale za situace kdy banka skutečně opravuje plošinu, s vámi sice nerovně zachází, ale toto nerovné zacházení je bohužel odůvodněné, tudíž nejde o diskriminaci. Jiná by byla situace, kdyby se banka o opravu nepokoušela a nic ve věci nepodnikala, tehdy by stálo za to podat podnět České obchodní inspekci, která zákon o ochraně spotřebitele dozoruje.
Pan Aleš se na nás obrátil s tím, že mu byl v restauraci, kam chodí v pracovních dnech na oběd, naúčtován manipulační poplatek při platbě stravenkami. Zajímalo ho, jestli má na to provozovatel právo a zda-li nejde o diskriminační jednání, neboť se cítí znevýhodněn oproti spotřebitelům platícím v hotovosti.
Odpověď: Tuto situaci řešil v listopadu 2007 Nejvyšší správní soud (rozhodnutí 3 As 49/2007-43 ze dne 8.11.2007) a došel k závěru, že se o diskriminační jednání nejedná. Ve svém odůvodnění se odkázal na své rozhodnutí týkající se platebních karet, ve kterém nepovažuje platby v hotovosti a platby platební kartou za srovnatelné transakce, neboť prodávající má pouze zákonnou povinnost přijímat hotové peníze, ale ne platební karty. Platbu stravenkami považuje NSS za ještě vzdálenější platební prostředek hotovosti než platbu bankovními kartami. Proto došel NSS k závěru, že se i v tomto případě nejedná o srovnatelné transakce a tudíž ani nelze toto jednání klasifikovat jako diskriminační,neboť o diskriminaci se jedná pouze tehdy, pokud existují obchodní praktiky, které nedůvodně zvýhodňují některé spotřebitele před jinými, ale při srovnatelných transakcích.
Podle našeho názoru ale výše tohoto poplatku musí být přiměřená vynaloženým nákladům, které s přijímáním stravenek provozovatel má. Pokud by tomu tak nebylo, jeho účtování by mohlo být proti dobrým mravům a tedy v rozporu s občanským zákoníkem. Podnikatel má dále dle zákona o ochraně spotřebitele povinnost uvést na veřejně přístupném místě dostatečně čitelně povinnost platit poplatek a jeho výši, v jiném případě by mohlo jít o klamání spotřebitele o výši konečné ceny. Stejně tak by bylo klamáním spotřebitele, kdyby podnikatel požadoval zaplatit manipulační poplatek z celé částky (kupní ceny) a nikoliv pouze z hodnoty uplatněné stravenky. Za klamání spotřebitele může ČOI uložit podnikateli pokutu.
Dobry den, chtěl bych se zeptat, zda se provozovatelé klubů nedopouští nějakého druhu diskriminace, pokud uvádí cenu vstupného X Kč a pro dívky vstup zdarma. Děkuji. JK.
Odpověď: V tomto případě se jedná o diskriminaci spotřebitele na základě pohlaví - §6 zákona o ochraně spotřebitele. Kontaktujte proto českou obchodní inspekci a podejte jí podnět k prošetření.
Dobrý den,
nyní se z nařízeni musí vyjmenovat řidičské průkazy. Ženy musí ale platit poplatek, pokud došlo ke změně jména provdáním. Pokud bych si změnila jméno o své vůli, ze se mi např. nelíbí, tak budiž. Ale zde jde o tradici v našich zemích, kde běžně zena po provdání přejímá příjmení muže. Proč má byt za to finančně postihována? Cožpak toto není též diskriminace?
Odpověď: Tady by šlo o diskriminaci v případě, kdy muži, kteří si změnili své příjmení, správní poplatek platit nemusí. Jinak jde o legitimní správní poplatek za poskytnutou službu.
Slečna Markéta zanechala vzkaz na antidiskriminační lince kvůli poplatku ve výši 45,- Kč, který musela platit v Komerční bance při úhradě služeb T-mobile při platbě bankovní pokladní složenkou na účet T-mobilu vedený v KB. V bance ji poskytli informaci, že si tento poplatek vybírá operátor, v komunikaci s T-mobilem a KB se vyjasnilo, že nikoliv, jde o bankovní poplatek.
Odpověď: Nejedná se zde o diskriminační jednání, neboť tyto poplatky (byť nehorázné), jsou vybírány od všech spotřebitelů bez rozdílu.Všichni spotřebitele mají možnost volby zvolit si nejekonomičtější způsob úhrady (např. inkaso, za jehož zřízení si banky účtují v průměru 45,- Kč). I spotřebitelé bez bankovního účtu si mohou zvolit způsob platby zmíněný výše, taková platba je však dražší, což je odůvodnitelné vyššími náklady na zpracování této platby.
Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem ohledně jednání společnosti SKY EUROPE. O co mi konkrétně jde? Od přátel jsem získal voucher na bezplatné letenky od společnosti SKY EUROPE. Nutností bylo pouze uhrazení letištních tax. S tímhle jsem problém neměl. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že rezervaci je možné provést pouze prostřednictvím telefonní linky, která ke každé letence (celkem jsem na jeden termín takto rezervoval 6 míst!) mimo standardních poplatků připočítává další poplatky za telefonickou asistenci. Jenom pro Vaši představu, celková cena za taxy by při rezervaci přes web byla cca 3890,- Kč, ale při využití telefonní linky šlo o navýšení na téměř 5000,- Kč! Další poplatek je vyžadován za platbu kartou (je samozřejmě možný „bezplatný“ vklad na účet u Komerční banky. Bezplatný vklad je bezplatný pouze pro ty co mají u KB účet. Kdybych této možnosti využil já, poplatek bych hradil tak jak tak. Jenom bych jej neplatil přímo SKY EUROPE… Toto jednání mi jako zákazníkovi přijde diskriminační. I tzv. obchodní cestující (viz. http://www2.skyeurope.com/CZ/Default.aspx?CatID=111) mají možnost rezervace přes web bez dalších poplatků. A to nemluvím o tom, že dle slov vedoucí call centra pro tyto vouchery platí de facto stejné podmínky jako pro obchodní cestující (opět tedy až na poplatky za telefonickou asistenci). Nepatřím k negramotným jedincům, s low cost leteckými společnostmi létám vcelku pravidelně (včetně SKY EUROPE) a vždy jsem rezervaci bez poplatků (mimo platby kartou) zvládnul přes internet. Můžete mi prosím poradit jak se mám v tomto případě chovat? Děkuji za Vaši odpověď. SZ.
Odpověď: Dobrý den, SOS v současné době podalo na Sky Europe žalobu na nekalosoutěžní jednání a považuje za porušení zákona praxi, která spočívá v rozdělení cestovného do několika položek (cena letu, letištní poplatky, poplatek za použití platební karty) a následnou reklamu opřenou pouze o jednu z těchto položek.
Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu - 8 As 35/2005 není povinností prodejce přijímat platební karty, jelikož dle argumentace soudu platba kartou a hotově nejsou srovnatelné transakce. Podávající si může účtovat za platbu kartou poplatek, takové jednání spotřebitele nediskriminuje. Nemusí už ale být v souladu se smlouvou mezi prodejcem a bankou (soukromoprávní rovina věci). Přesto má ale Sky Europe povinnost informovat o výši takového poplatku v rámci konečné ceny letenky, což je i předmětem našeho soudního sporu.
Jde-li o poplatky za telefonní asistenci, rozhodující bude, zda rezervace letu u voucheru je srovnatelnou službou s jinou rezervací letu bez takové dárkové poukázky. Domnívám se mohou vždy odůvodnit, že vouchery jsou zvláštní službou a nelze je rezervovat přes internet (vyšší administrativní náklady apod.) O diskriminaci by šlo, kdyby takové jednání nebylo rozumně odůvodnitelné. Každopádně můžete podat podnět k České obchodní inspekci, která může uložit pokutu.
Chci se dotázat, zda České aerolinie porušují některý ze zákonů na ochranu spotřebitele tím, že výhradně a pouze českým zákazníkům účtují tzv. manipulační poplatky navíc k ceně letenek. Tyto poplatky (v případě internetového prodeje) činí nikoliv zanedbatelnou částku 400 CZK a jsou skutečně přičítány pouze českým zákazníkům. Změníte-li zemi prodeje na Německo či Británii, jsou poplatky nulové, zatímco cena je přibližně stejná. V čem je německý či britský či jakýkoliv jiný zákazník jiný, ž nemusí platit onen poplatek. Nebo musí český zákazník dotovat prodejní systém, který může zcela zdarma užívat i cizí zákazník ČSA? Děkuji, PS.
Odpověď: Dobrý den, ČSA v různých jazykových zněních webových stránek informuje o servisním poplatku ve výši 400 CZK, situace je však v praxi jiná. Jak zmiňujete v dotazu, pokud zadáte zemi prodeje ČR poplatek 400 Kč se účtuje, zadáte-li např. Irsko poplatek činí 10 E, v případě Belgie se tento poplatek neúčtuje vůbec. Domníváme se, že tato praktika naplňuje ustanovení zákona o ochraně spotřebitele týkajícího se klamání spotřebitele, neboť poskytováním nepravdivých údajů uvádí spotřebitele v omyl o výši ceny zakoupené letenky.
Dále je SOS toho názoru, že servisní poplatky by měly být zahrnuty do ceny letenky a spotřebitel by měl ve všech fázích nákupu být jasně informován o konečné ceně. O diskriminaci se v tomto případě pravděpodobně nejedná, neboť i cizinec kupující si letenku v ČR musí daný poplatek zaplatit. Servisní poplatek zahrnuje administrativní náklady spojené s vydáním letenky a pokud skutečně odpovídá vynaloženým nákladům, přičemž tyto náklady mohou být v jednotlivých místech prodeje odlišné, je jeho ustanovení v odlišné výši odůvodnitelné.
Pozn. SOS v červenci 2007 zažádalo vedení ČSA o vyjádření k účtování servisního poplatku (za on-line rezervaci) a poplatku za vystavení letenky (Paper ticket fee) a sjednání nápravy. SOS je toho názoru, že praxe účtování těchto poplatků může být v rozporu s mezinárodní konvencí požadující předání informací zákazníkům v tištěné podobě (automaticky - bez spec. poplatku) - čl. 3 Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě podepsané v Montrealu 28. května 1999, č. 123/2003 Sb. m. s
Ohledně možného klamání spotřebitele týkajícího se výše servisního poplatku ČSA konstatovala, že všichni cestující mají bez rozdílu státní příslušnosti stejné podmínky nákupu, současně uznala relevantnost našich připomínek a slíbila provést změnu na webových stránkách tak, aby obsahovaly výši servisního poplatku i dle jednotlivých míst prodeje letenky, vyjádřenou v příslušné měně. Ve vztahu k samotnému účtování poplatků za on-line rezervaci a vystavení letenky ČSA odmítá jakýkoli rozpor s právně závaznými předpisy.
Dobrý den, může mi prosím jakýkoliv obchod odmítnout prodat zboží nebo firma odmítnout poskytnout služby? V jednom obchodě jsem totiž nebyl spokojen s vyřízením reklamace, poslal jsem na ně ČOIku. Pak asi za půl roku jsem tam šel znovu nakupovat, ale vedoucí mi řekl, že kupní smlouva (prodej zboží) je dobrovolný akt mezi oběma stranami (kupující a prodávající) - takže nemá POVINNOST tuto smlouvu se mnou uzavírat a ani nechce - prostě že mi nic neprodá.... Je to tak v pořádku, prosím? Děkuji J.V.
Odpověď: Prodávající vás může odmítnout obsloužit, uzavření smlouvy je skutečně právem nikoli povinností, ovšem motivem takového odmítnutí nesmí být diskriminační důvod, tedy to, že spotřebitel v minulosti uplatňoval své právo z odpovědnosti za vady (reklamace). Jednání prodejce naplňuje podstatu diskriminace podle § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele: Prodávající se nesmí při prodeji výrobků a poskytování služeb chovat v rozporu s dobrými mravy; zejména nesmí žádným způsobem spotřebitele diskriminovat. Zkuste na toto prodejce upozornit, případně můžete opět kontaktovat Českou obchodní inspekci, která dozoruje povinnosti stanovené tímto zákonem.
Pan Ivan se na SOS obrátil s následující otázkou: Je nějaká možnost nakupovat u internetového obchodu Amazon, který má mnohé pobočky i v EU? Přijde mi to jako diskriminační, pokud nemám stejná práva jako např. Němci, Francouzi, aj., pro které je přístup k nabídce spol. Amazon samozřejmostí. V souvislosti s tímto mám i problém u nás. Internetový obchod Vltava mi přestal dodávat zboží jen proto, že jsem jim napsal výhrady k jejich způsobu obchodování, kde mimo jiné uvádím, jak výrazné rozdíly jsou v nabídce u Amazonu a u nás.
Odpověď: Smlouva o založení Evropských společenství ukládá povinnost nediskriminovat na základě státního občanství a také nebránit volnému pohybu zboží a služeb. Evropská Komise může zahájit řízení o porušení smlouvy ( i směrnic či nařízení EU) pouze proti členskému státu a ten je zodpovědný pouze za jednání svých státních (či polostátních) orgánů. Pokud však jde o diskriminační praktiku zahraničního soukromého subjektu (za kterou se nám jednání Amazonu jeví, protože odmítá poskytovat služby českým občanům) – podnikatele - existují dvě možnosti řešení, které se mohou i vzájemně doplňovat. Jednak můžete kontaktovat Evropské spotřebitelské centrum (ESC), které bylo zřízeno při Ministerstvu průmyslu a obchodu, a v podstatě komunikuje prostřednictvím evropského spotřebitelského centra jiného členského státu s konkrétním podnikatelem a víceméně mimosoudní cestou se snaží prosadit smírné řešení. Kontakt : www.mpo.cz/esc , email: -mail: [email protected]. Dále na základě „nařízení EU o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“ je Česká obchodní inspekce (ČOI) oprávněna zkontaktovat příslušný dozorový orgán na ochranu spotřebitele v jiném členském státě a požadovat poskytnutí informací, případně provedení příslušných opatření k nápravě. Pokud jde o problém s knihkupectvím Vltava.cz, můžete se obrátit na ČOI, uvedené jednání má znaky diskriminace spotřebitele.
Spotřebitelka navštívila osobní poradnu SOS v Plzni. Reklamovala sportovní obuv s tím, že prosakuje levá bota. Dle tvrzení spotřebitelky jí nebyla dána prodejcem informace o nevhodnosti této obuvi do vlhka. Dodatek.: tel. dotazem k prodejci nám bylo sděleno, že informace byly dány ústně a i v přiloženém letáčku. Odmítl s ohledem na stáří spotřebitelky (74 let) přistoupit na provedení opravy nebo snížení KC.
Odpověď: Podnikatel se v tomto případě dopustil diskriminace spotřebitele z důvodu věku, odmítnout reklamaci proto, že zákazník je již pokročilejšího věku a oprav či výměna je vlastně bezpředmětná, je jasně diskriminační praktika. Doporučení-obrátit nepísemným podnětem na ČOI, která je oprávněna uložit podnikateli pokutu.
Dobrý den, potřebuji poradit, zda jednání, se kterým jsem se setkala, je diskriminační, či není (já s domnívám že ano). Zde je nastínění mého problému - koupila jsem si byt v developerském projektu a momentálně jsem ve fázi řešení podoby budoucí koupelny. Vybavení koupelny řeším s firmou SIKO. Objednala jsem si u nich nádrž pro zazdění (závěsné WC) značky Geberit, cena 4182 bez DPH. Podle prospektu SIKA (i podle informace poskytnuté v jejich prodejně) je k této nádrži ovládací tlačítko zdarma. Jaké bylo mé překvapení, když mi bylo tlačítko naúčtováno (cena 1529 bez DPH)! Na mé ohrazení mi bylo odpovězeno, že tlačítko zdarma je určeno pouze pro maloobchod. Na mou zpětnou argumentaci, že přeci jsem maloodběratel a že tedy mám právo na stejné podmínky, jako ostatní zákazníci, již reagováno nebylo. Jediné, v čem se liším od "běžných zákazníků" je, že mi je odebrané zboží účtováno s DPH ve výši 5% namísto 19% (objednávám u nich totiž rovněž práci spojenou s instalací). V tom snad ale zakopaný pes není. Poraďte mi prosím, jsem v právu? Děkuji. JR.
Odpověď: V tomto případě se zcela jistě nejedná o diskriminaci spotřebitele, k takovému jednání by mohlo dojít, pokud by Vás prodávající diskriminoval pro nějaké Vaše individuální vlastnosti či charakteristiky. Spíše se domnívám, že může být porušen § 8 zákona o ochraně spotřebitele a dochází ke klamání spotřebitele. Samozřejmě, že prodávající má možnost stanovit, že tlačítko bude poskytováno zdarma pouze v případě uzavření kupní smlouvy, nikoli u smlouvy o dílo, což je zřejmě Váš případ. V takovém případě by na to však měl být spotřebitel jasným způsobem upozorněn, jinak jednání zavání klamavou reklamou. Pokud se domníváte, že k tomuto došlo, můžete podat podnět na ČOI nebo Živnostenský úřad.
Dobrý den, kamenný obchod, který má i svůj e-shop (www.alzasoft.cz), nabízí výběr zboží přes internet s možností osobního odběru. Na svých stránkách píše, že pokud si zboží objednáte nebo zamluvíte přes internet, máte nárok na určitou slevu. Háček je ale ve způsobu placení. Na slevu máte nárok pouze platíte-li hotově. Rozhodnete-li se platit kartou, sleva vám nepřísluší (prý kvůli poplatkům bance, které daná firma musí platit, využívá-li možnost platby kartou - to je ale problém firmy, spotřebiteli do toho nic není). Není to diskriminace spotřebitele, který chce platit kartou? Je 21. století a možnost platit kartou by měla být samozřejmostí, domnívám se. Mohou takto firmy "diskriminovat" své zákazníky? RK.
Odpověď: Obecně pokud prodávající poskytuje slevu, záleží jen na něm, jaké nastaví podmínky jejího uplatnění. K diskriminaci nedochází, neboť podnikatel nemá na rozdíl od peněžních prostředků zákonnou povinnost přijímat platební karty. Platba hotově a kartou tak nejsou srovnatelné transakce. Diskriminací je třeba rozumět obchodní praktiky, které při srovnatelných transakcích nedůvodně zvýhodňují některé spotřebitele před jinými, viz rozhodnutí NSS 8 As 35/2005-51. Pokud však podnikatel zřetelně informuje spotřebitele o tom, že nepodmíněně přijímá platební karty, následně však takovou platbu odmítne, např. u zlevněného zboží, dopouští se klamání spotřebitele. Z téhož důvodu není diskriminační ani situace, kdy si podnikatel účtuje za použití platební karty poplatek, je-li takový poplatek přiměřený a neodporuje dobrým mravům (Rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 6 zákona o ochraně spotřebitele dle názoru NSS – Nejvyššího správního soudu nastane vždy v případech, kdy zákaz účtování poplatků za využití karty obsahuje smlouva obchodníka s bankou o přijímání platebních karet.).
Odkaz: http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=6772.
Mají potravinové řetězce právo limitovat zákazníkům jaké množství určitého druhu potravin např. cukru si smí zakoupit na jeden nákup? - zboží mají dáno do nabídkové akce. Děkuji za odpověď , hezký den L.
Odpověď: Smluvní podmínky pro prodej může prodejce stanovit víceméně jaké chce. Omezení nakoupeného množství zřejmě není v rozporu se zákonem, avšak nemělo by být nepřiměřené, v rozporu s dobrými mravy, diskriminační a především by nemělo působit klamavě.
Pokud by tedy obchod inzeroval určité zboží v akci a v souhrnu těchto ukazatelů by pro spotřebitele nebylo dosažitelné, pak se jedná o nekalosoutěžní jednání - pokud se tak neděje, může se spotřebitel obrátit na Českou obchodní inspekci.
Dne 29.7.2007 v odpoledních hodinách na čerpací stanici RobinOil v Kroměříži na Kojetínské ul. jsem potřeboval koupit na svůj automobil samolepku "pro začátečníky" (moje žena udělal čerstvě ŘP a ještě neumí dobře jezdit). Myslím si že to je pro bezpečnost provozu ne z nějakého mého rozmaru. Jaké bylo pro mě nemilé překvapení když obsluha odmítla vzít kreditní kartu s tím, že minimální částka pro přijetí karty je 100,- Kč. Navíc byla obsluha velmi nepříjemná, ale to není předmětem mé stížnosti. Hotovost jsem neměl. Protože jsem kvůli bezpečnosti samolepku chtěl (cena: 15,- Kč) Musel jsem si dokoupit benzín za dalších 85,- Kč. Použil jsem kreditní kartu České spořitelny. Volal jsem do své banky, tam mi řekli pokud to nebyl terminál ČS a.s. tak s tím nemohou nic dělat. Proto se obracím na Vás. Mám doklad o koupi zboží i účtenku platby. Mohu vám je klidně i elektronickou cestou zaslat.
Předem děkuji za prošetření nebo radu jak postupovat. Náhradu sice žádnou nežádám (škoda mi nevznikla), ale domnívám se že šlo o diskriminaci mě, spotřebitele. ZM.
Odpověď: Diskriminací se rozumí zacházení s jedním subjektem bezdůvodně odlišně než s jiným, který se nachází ve srovnatelné situaci, přičemž je jedinec tímto jednáním znevýhodněn.
Stanovení limitu pro platbu platební kartou by se skutečně mohlo jevit jako diskriminace těch spotřebitelů, kteří nemají hotovost a chtějí svou kartu použít. Obdobným případem se již zabýval poměrně nedávno Nejvyšší správní soud, který srovnával u spotřebitele platícího hotově a platební kartou „povinnost prodávajícího přijmout určitý typ platidla“. Dle rozboru soudu podnikatel nemá ze zákona povinnost přijímat platební karty (na rozdíl od platby v hotovosti), tudíž spotřebitel platící hotově a spotřebitel platící kartou se nenacházejí ve srovnatelné situaci a o diskriminaci se nejedná (rozsudek NSS č. 8 As 35/2005-51). Nemá-li podnikatel povinnost přijímat platební karty, nemá ani povinnost přijímat platební karty při platbě do určité částky (může si stanovit podmínky, za nichž karty přijímá-takové podmínky ovšem nesmí být diskriminační-musí platit pro všechny stejně). Pokud by ale podnikatel informoval spotřebitele, že přijímá tyto karty bezpodmínečně (tzn. na dveřích provozovny by bylo uvedeno, že přijímá karty, ale nic tom že jen od určité částky), pak by se mohlo jednat o klamání spotřebitele, které je v § 8 zákona o ochraně spotřebitele(634/1992 Sb.) zakázáno.
Stejně tak si může podnikatel stanovit za použití platební karty poplatek, kterým kryje náklady za takové platby. Jiná situace by ale byla v případě, kdy by takový poplatek byl v rozporu se smlouvou uzavřenou mezi podnikatelem a bankovní institucí – pak by se jednalo o jednání v rozporu s dobrými mravy, které zakazuje § 6 zákona o ochraně spotřebitele.
Dozor nad dodržováním Zákona o ochraně spotřebitele vykonává Česká obchodní inspekce, ke které můžete dát písemný podnět, ta je oprávněna, shledá-li porušení zákona, udělit podnikateli až několikamilionovou pokutu.
Dobrý den, s diskriminací se setkávám při nákupu v prodejnách oděvů a zejména obuvi. Několikrát mi bylo sděleno, že velikost 36 nemají, protože ji nikdo neobleče. Podstatně horší je však situace u obuvi. Velikost 34 se v našich obchodech nevyskytuje, není prý o ní zájem a prodejny by ji neprodaly. Toto chápu jako diskriminaci, neboť neuspěji v žádném mnou navštíveném obchodě, dochází tady k rozlišování, rozdělování - máš malou nohu, nemáš na nic nárok. V případě nákupu určitého zboží se někdy stane, že prodejna nemá zboží, které požaduji, ale bude ho mít například za 14 dnů, nebo mám možnost jít do jiné prodejny, kde uspěji. U výše uvedené obuvi tomu tak není.
Odpověď: Dobrý den, diskriminací spotřebitele se rozumí neodůvodněně rozdílné zacházení s jedním spotřebitelem nevýhodněji než s jiným za srovnatelné situace. Není možné přikázat obchodníkovi, aby nakupoval a prodával zboží, které mu kupuje jen málo zákazníků – tzn. není po něm poptávka. Jde o problém poptávky a nabídky a principu tržního hospodářství. Podnikatel neodmítá obsloužit zákazníka, z důvodu "společensky nežádoucího", leč z důvodu nedostatku tohoto zboží (k jehož nákupu nemá povinnost). Odmítá Vám poskytnout zboží, které vůbec nemá ve svém sortimentu – nezachází s Vámi rozdílně než s jinými ze své libovůle, ale pro objektivní racionální důvod.
Lze jen doporučit pokusit se s některým prodejcem domluvit na objednání příslušné velikosti bot. Mám zkušenost že to prodejci provádějí, např. nestandardní barvu či rozměr, který nemají na prodejně, protože by to neprodali.
S pozdravem a přáním úspěchu
(c) SOS - Sdružení obrany spotřebitelů, o.s., Novákových 8, 180 00 Praha 8, IČ: 48429627. Všechny zveřejňované údaje mají pouze informativní charakter a nemohou být použity jako důkazní materiál. SOS nenese odpovědnost za aktuálnost, úplnost a správnost poskytovaných informací. S technickými náměty a připomínkami se obracejte na webmastera. Využíváme webhosting a publikační systém Toolkit od Econnectu.
Služby založené na principu SMS technicky zabezpečuje MobilBonus s.r.o., infolinka: 777 717 535 (po-pá 9.00-17.00), [email protected], www.mobilbonus.cz.
Sdružení obrany spotřebitelů ČR využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2006) The Associated Press (AP) – všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Děkujeme za podporu naší činnosti: Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, Evropské unii v rámci programu Transition Facility administrovaném
Nadací rozvoje občanské společnosti, Generálnímu ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské unie.
Líbí se Vám náš server? Prosíme, podpořte nás.