�lensk� sekce:


English version
SDRU�EN� OBRANY SPOT�EBITEL�
SOS > Datab�ze spot�ebitelsk�ch zna�ek

Datab�ze spot�ebitelsk�ch zna�ek

Rozeznat kvalitn� nebo opravdu �p��rodn� �i �ekologick�� produkt je v sou�asn� dob� slo�it�m o��kem. Trh je p�esycen mno�stv�m produkt�, n�kter� jsou jako p��rodn� jenom �maskov�ny�. Leccos se ozna�uje jako �p��rodn� �i �ekologick� bez n�jak�ho hlub��ho opodstatn�n� � nap��klad v kosmetice se vlastn� pova�uje za p��rodn� materi�l i voda! K lep�� z�kazn�kov� orientaci se sna�� pomoci r�zn� syst�my certifikace. Poj�me se na n� a na jejich zna�ky �i loga pod�vat bl�e.

Ekologick� ozna�ov�n� v�robk� (ekolabelling)

Je to syst�m, zav�d�j�c� vznik takov�ch v�robk�, kter� znamenaj� men�� z�t�, maj� men�� negativn� dopady na �ivotn� prost�ed�, ale jsou sv�mi vlastnostmi srovnateln� s�dosud vyr�b�n�mi v�robky, pln� stejn� funkce. Vznikaj� a jsou vyr�b�ny za pou�it� jin�ch surovin a nov�ch technologi�. U n�s jsou syst�my prakticky dva: zna�en� nejr�zn�j��ch v�robk� (nebo slu�eb) a zna�en� potravin a zem�d�lsk�ch produkt�. Pro kosmetiku svoji �eskou zna�ku nem�me, na na�em trhu se objevuj� v�robky se zna�kami mezin�rodn�mi.

�esk� N�rodn� program ozna�ov�n� v�robk� ochrannou zn�mkou �Ekologicky �etrn� v�robek�

�esk� N�rodn� program ozna�ov�n� v�robk� ochrannou zn�mkou �Ekologicky �etrn� v�robek� byl vyhl�en 14. dubna 1994. Ekozna�ka je na z�klad� licen�n� smlouvy ud�lov�na t�m produkt�m, kter� spln� v�echny podm�nky dan� p��slu�nou sm�rnic� a vztahuje se hlavn� na spot�ebn� zbo��, v�robky.

Certifikace ekologicky �etrn�ch v�robk� a produkt� ekologick�ho zem�d�lstv�

Na na�em trhu doch�z� i p�es ��ste�nou regulaci cen a produk�n�ch postup� st�tn� spr�vou k�rozs�hl�mu konkuren�n�mu boji. V�jeho d�sledku doch�z� k�tlaku na v�robce, kdy jejich prvotn�m c�lem je kvantita v�roby s�minimem n�klad�, druh�m kvalita prod�van�ch v�robk� v�konkuren�n�m prost�ed� a n�sleduje v��et mnoha dal��ch v�etn� propagace a snahy vyu��t r�zn�ch ekonomick�ch postup� pro sn�en� dan�. Z�jmy �ivotn�ho prost�ed� a jeho zdroj� stoj� v�tomto v��tu velmi hluboko (pokud zde v�bec jsou).
Spot�ebitel� v�ak mnohdy vid� i druhou stranu mince, toti� dopad na �ivotn� prost�ed� a jsou ochotni zaplatit za zbo�� v�c, aby mu pomohli.
Ekozna�ka je n�strojem, jeho� prost�ednictv�m v�robci i spot�ebitel� mohou zvolit v�robek, kter� m�n� po�kozuje �ivotn� prost�ed�. D�sledk� je n�kolik:

  • 1. Lep�� image firmy
    • ekozna�ku lze vyu��t p�i prezentaci p��stupu firmy k�ochran� �ivotn�ho prost�ed� a z�skat nap��klad n�skok p�ed konkurenc�.
    • podle vl�dn�ho usnesen� �. 720/2000 by p�i st�tn�ch zak�zk�ch m�ly b�t preferov�ny v�robky ozna�en� touto ekozna�kou
  • 2. Lep�� podm�nky p�i exportu ozna�en�ch v�robk�
    • pro zahrani�n� partnery je �asto ekozna�ka podm�nkou (snadn�j�� podm�nky p�i exportu na trh EU)
    • z�sk�n� ekozna�ky Evropsk� unie �The Flower�
  • 3. St�tn� garance - v�rohodnou a srozumitelnou informaci o proveden�m hodnocen� v�robku a o jeho vlastnostech spojenou se st�tn� garanc�, �e u ozna�en�ho v�robku jsou minimalizov�ny nep��zniv� vlivy na �ivotn� prost�ed�

  • 4. Lep�� orientace spot�ebitele - snadn�j�� orientaci pro ekologicky uv�dom�l�ho spot�ebitele v��irok� �k�le t�m�� rovnocenn�ch v�robk�

  • 5. Neust�l� kontrola - jeliko� se podm�nky pro ud�len� ekozna�ky v�dan� v�robkov� kategorii se p�i pravideln�ch reviz�ch sm�rnic (p�ibli�n� po t�ech letech) zp��s�uj�, vznik� neust�l� tlak na v�voj produkt� je�t� �etrn�j��ch k��ivotn�mu prost�ed�. Pokud si firma chce ekozna�ku udr�et, mus� dolo�it, �e i po zp��sn�n� sm�rnice spl�uje v�robek v�echny podm�nky.

Zdroj: Planeta �. 4/2006, vyd�no Ministerstvem pro �ivotn� prost�ed�



V roce 2005 byly stanoveny sm�rnice pro 40 v�robkov�ch kategori� a ekozna�ku m��eme naj�t na v�ce ne� 200 v�robc�ch. Vlastn�kem ochrann� zn�mky je CENIA, �esk� informa�n� agentura �ivotn�ho prost�ed� (d��ve �esk� ekologick� �stav), garantem �N�rodn�ho programu ozna�ov�n� ekologicky �etrn�ch v�robk�� je Ministerstvo �ivotn�ho prost�ed�.

Program dodr�uje z�sady spole�n� s dal��mi sv�tov�mi syst�my (vych�z� z mezin�rodn� technick� normy ISO 14 024):

  • z�sada dostupnosti � orientace na v�robky spot�ebn�ho charakteru � c�lem je �irok� �k�la ekologicky �etrn�ch v�robk� nab�zen�ch p�i denn�ch n�kupech
  • z�sada vylou�en� v�robk�, pro kter� plat� specifick� p�edpisy � nap�. l�ky, potraviny, n�poje, st�eln� zbran� apod.
  • z�sada �etrnosti a pozitivnosti ke v�em slo�k�m �ivotn�ho prost�ed� � ekozna�ku nez�sk� produkt, p�i jeho� v�rob� (z�sk�v�n� surovin, u��v�n� �i likvidaci) by byla zat�ena jedna slo�ka �ivotn�ho prost�ed� na �kor jin�
  • z�sada dobrovolnosti � nikdo nesm� b�t k ��asti na Programu nucen
  • z�sada srozumitelnosti � po�adavky pro ud�len� ekozna�ky a zp�soby jejich kontroly mus� b�t jasn� v�em stran�m
  • z�sada v�rohodnosti � ��zen� Programu mus� b�t nestrann� a zalo�en� na v�deck�m z�klad�
  • z�sada fin�lnosti v�robku � ekozna�ka je ud�lov�na v�robku jako celku
  • z�sada otev�enosti � �adatelem o ekozna�ku m��e b�t jak�koliv firma (v�robce �i dovozce)
  • z�sada aplikace metody LCA (life-cycle assessment � �ivotn�ho cyklu) � v r�mci posuzov�n� vlivu produktu na �ivotn� prost�ed� se hodnot� v�echny f�ze �ivota v�robku � tj. od v�b�ru a z�sk�n� surovin a� k jeho likvidaci
  • z�sada �asov�ho omezen� � ekozna�ka se v�robk�m prop�j�uje na t�i roky, co� odpov�d� platnosti stanoven�ch Sm�rnic
  • z�sada kontroly � sledov�n� stanoven�ch po�adavk� zabra�uje zneu��v�n� ochrann� zn�mky
  • z�sada mezin�rodn� harmonizace � umo��uje vz�jemn� uzn�v�n� n�rodn�ch i nadn�rodn�ch ekozna�ek.

Ministr a Ministerstvo �ivotn�ho prost�ed� je garantem Programu, schvaluje a podepisuje sm�rnice, ud�luje pr�vo na u��v�n� ochrann� zn�mky konkr�tn�mu v�robku a vyjad�uje se ke v�em z�kladn�m ot�zk�m rozvoje Programu. Rada pro ekologicky �etrn� v�robky je odborn�m a poradn�m org�nem ministra �ivotn�ho prost�ed�. �leny Rady jsou odborn�ci z oblasti ochrany �ivotn�ho prost�ed�, z�stupci v�robc� i spot�ebitel�, p�edstavitel� v�deck� a v�zkumn� sf�ry a st�tn� spr�vy. �lenov� Rady jsou jmenov�ni a odvol�v�n� ministrem �ivotn�ho prost�ed�. �lenstv� v�Rad� je �estnou funkc�. �kolem Rady je posuzov�n� n�vrh� na stanoven� jednotliv�ch kategori� ekologicky �etrn�ch v�robk�, p�edkl�d�n� vlastn�ch podn�t� k p��padn�m reviz�m platn�ch sm�rnic a podpora dal��ho rozvoje Programu.
Agentura pro ekologicky �etrn� v�robky je v�konn�m org�nem Programu. Jej�m �kolem je p�edev��m p�ij�mat n�vrhy v�robc� (dovozc�, instituc�, organizac�, ve�ejnosti) na ud�len� zna�ky �Ekologicky �etrn� v�robek� a �The Flower� a p�ekl�dat tyto n�vrhy Rad�. P�ipravovat a zpracov�vat technick� zpr�vy a n�vrhy sm�rnic, poskytovat �adatel�m o ekozna�ku p�ihl�ku a p��slu�nou sm�rnici, registrovat a vy�izovat p�ihl�ky, uzav�rat s p�ihla�ovateli licen�n� smlouvy, vyb�rat registra�n� poplatky, v�st evidenci expert� a odborn�ch pracovi��, v�st evidenci autorizovan�ch a akreditovan�ch laborato�� a zku�eben, poskytovat informace ve�ejnosti.

Bioprodukty a ekologick� zem�d�lstv� v �esku

St�tem garantovan� zna�ka pro produkty ekologick�ho zem�d�lstv� se naz�v� BIO. V�robky takto ozna�en� poch�zej� z hospod��stv�, kter� spl�uje pom�rn� p��sn� podm�nky z�kona o ekologick�m zem�d�lstv�* a Na��zen� Rady EU �. 2092/1992 EHS. Spln�n� krit�ri� pro jej� ud�len� garantuje v�dy nez�visl� certifika�n� organizace dozorovan� st�tem a akredita�n�mi institucemi, nap�. �esk�m institutem pro akreditaci, o.p.s.
Pro z�sk�n� zn�mky je nutn� kontrola u producenta, p�i kter� se zjist�, zda zem�d�lec spl�uje po�adavky z�kona (z�kon �. 242/2000 Sb., o ekologick�m zem�d�lstv�, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis� a jeho prov�d�c� p�edpis � vyhl�ka MZe �. 16/2006 Sb., ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�.) a evropsk�ho na��zen�, pop��pad� dal��ch nadstavbov�ch program�. Oproti konven�n�mu zem�d�lstv� se v ekologick�m zem�d�lstv� nepou��v� syntetick�ch chemik�li�. P�da se hnoj� p��rodn�m hnojem od hospod��sk�ch zv��at nebo kompostem �i zelen�m hnojen�m. Probl�my s plevely a �k�dci se p�edch�z� st��d�n�m plodin, mechanick�m ni�en�m plevele, volbou vhodn�ch plodin a plemen a dal��mi alternativn�mi metodami, jako je nap�. vysazov�n� p�irozen�ch nep��tel, homeopatie, bylinn� terapie atp. Aby potravina v�bec mohla z�skat zn�mku �BIO�, mus� vyr�st na p�d�, kter� byla t�mto �bezchemick�m� zp�sobem o�et�ov�na nejm�n� 2�3 roky podle typu kultury a druhu zv��ete a um�st�n� okam�iku vstupu jednotliv�ch kultur a zv��at do p�echodn�ho obdob� vzhledem k dob� z�sk�n� produktu.
P�i chovu zv��at se v ekologick�m zem�d�lstv� db� na to, aby m�la dostatek pohybu na pastvin�ch, ve v�b�z�ch i prostoru pro odpo�inek. D�le�it�m momentem je p��stup na pastvu nebo k �erstv� p�ci v pastevn�m obdob� a celoro�n� p��stup do v�b�hu nebo na pastvu. Chovn� st�da, �i hejna nesm� b�t p��li� hust� na poskytnut� plo�e, aby zv��ata nebyla stresov�na. Zv��at�m nesm� b�t kup�rov�ny ocasy, u�i, upalov�ny zob�ky atd. Krom� toho je zak�z�no pod�vat zv��at�m r�stov� hormony a nep�irozen� krmivo, jako je t�eba masokostn� mou�ka pro skot, kter� m��e b�t p���inou tzv. nemoci ��len�ch krav. P��pustn� nen� ani hormon�ln�mi p��pravky synchronizovat ��ji a pod�vat preventivn� vakc�ny a antibiotika. Pokud chovatel p�ipust� pod�n� t�chto prost�edk� �i krmiv z d�vodu neznalosti alternativn�ch �e�en�, mus� takto o�et�en� zv��ata fyzicky odd�lit od ostatn�ch a produkci z nich vy�lenit a zpracovat odd�len� od certifikovan� produkce. Pakli�e se toto ned� prov�st nebo je to pro kontroln� organizaci nepr�kazn�, ztr�c�cel� produkce zv��at certifikaci a mus� znovu prob�hnout minim�ln� doba p�echodn�ho obdob�.
V ekologick�m zem�d�lstv� a v�rob� produkt� BIO nelze pou��vat geneticky upraven� organismy ani produkty z�nich poch�zej�c�. Proto�e je v�ak v EU produkce n�kter�ch organism� (nap�. kuku�ice linie MON) povolena a p��padn� b�emeno �jmy le�� na ekologick�m producentovi, jsou vyd�v�na tak� pravidla pro koexistenci p�stitel� GMO a ekologick�ch zem�d�lc�, kter� vy�aduj� minim�ln� preventivn� opat�en�, aby nedo�lo k ne��douc�mu genetick�mu zne�i�t�n� produkce ekologick�ho zem�d�lstv�.

Syst�m certifikace BIO

Podm�nkou ��asti v certifika�n�m programu BIO je registrace pro ekologick� zem�d�lstv� na ur�it�ch pozemc�ch, pop�. registrace k chovu ur�it�ho druhu vyjmenovan�ch zv��at chovan�ch v ekologick�m zem�d�lstv�. Registrace je vedena u Ministerstva zem�d�lstv�. Ka�d� osoba podnikaj�c� v ekologick�m zem�d�lstv� mus� m�t d�le uzav�enou platnou smlouvu s n�kterou kontroln� organizac�, kter� je pov��ena MZe v�konem kontroly a certifikace v ekologick�m zem�d�lstv�.
K 1. 1. 2006 byly MZe pov��eny v�konem kontroly a certifikace n�sleduj�c� kontroln� organizace:

  • Kontrola ekologick�ho zem�d�lstv� (KEZ)
    Syst�m certifikace Inspektor ode�le vypln�n� z�pis o kontrole spole�n� s ov��enou, p��padn� dopln�nou p�ihl�kou a ostatn� podklady na odd�len� kontroly KEZ, o. p.s., Pod�bradova 909, 537 01 Chrudim, tel.: 469 622 249, fax: 469 625 027,
    e-mail: [email protected], www.kez.cz
  • ABCERT GmbH, Zem�d�lsk� 5, 613 00 Brno,
    tel.: 545 215 899, fax: 545 217 876, e-mail: [email protected], www.abcert.cz

P�ed vyd�n�m dokladu o vstupu na seznam ekologick�ch zem�d�lc� prob�hne vstupn� kontrola, kde se ov��� p�ipravenost podniku na pln�n� z�konn�ch po�adavk�. Ka�doro�n� ��dn� kontroly maj� zajistit celoplo�nou a �plnou kontrolu v�ech ekologick�ch producent�. Mnoz� z nich dod�vaj� dal��m kontrolovan�m osob�m � v�robc�m suroviny k v�rob� biopotravin a tam se ov��uje p�vod surovin. Bez prov��en� v�ech prvoproducent� by nebylo mo�n� zaru�it BIO kvalitu biopotravin. Kontrola prob�h� p��mo na ekofarm� nebo u v�robce.
Zpravidla se odehr�v� mezi inspektorem a odpov�dnou osobou, p�i�em� inspektor v�e zaznamen�v�. Druh� stupe� kontroly prob�h� v kancel��i kontroln� organizace. Zde se z�pisy prov��� po form�ln� a obsahov� str�nce a p�edaj� se k vyhodnocen� a rozhodnut� o osv�d�en�.
P�i zji�t�n� rozpor� se z�konem je v kompetenci Mze na��dit odstran�n� bioproduktu, zak�zat ozna�ovat produkty, pokutovat producenty, zpracovatele, �i prodejce nebo zru�it registraci ekologick�ho podnikatele.

Dal�� typy ekozna�en�

II. typ ekozna�en�, tj. �Vlastn�, �i sebe � prohl�en�, realizovan� podle mezin�rodn� technick� normy ISO 14 021.
Hlavn� z�sady:
  • prohl�en� mus� b�t p�esn� a nezav�d�j�c�,
  • prohl�en� mus� b�t dolo�en� a ov��en�,
  • prohl�en� se mus� t�kat ur�it�ho v�robku a mus� b�t pou��v�no pouze v odpov�daj�c�ch souvislostech,
  • prohl�en� mus� b�t specifick� ve vztahu k�environment�ln�mu zlep�en�,
  • vyhla�ovatel mus� b�t zodpov�dn� za vyhodnocen� a opat�en� �daj� nezbytn�ch pro ov��en� vlastn�ho environment�ln�ho prohl�en� (tvrzen�). Dal�� je uvedeno v �Metodick�m postupu�.

Tento typ ekozna�en� je zat�m m�n� zn�m�. Od poloviny roku 2005 prob�hlo na M�P n�kolik jedn�n�, kdy se firmy zaj�maly o mo�nost tohoto typu ekozna�en�. V sou�asn� dob� prob�haj� mezi M�P, Agenturou pro ekologicky �etrn� v�robky a n�kolika z�jemci �sp�n� jedn�n�, kter� by m�la b�t ukon�ena zpracov�n�m a zve�ejn�n�m formou �Sebeprohl�en� dan�ch firem o jejich v�robc�ch.
Firma si n�sledn� informaci o sv�m nov�m v�robku m��e d�vat nap�. na obaly sv�ch v�robk�, jako jsou pytle, krabice, automobilov� cisterny, cisterny �elezni�n�ch vagon�, atd. Firma m��e uv�d�t a zv�raznit p��slu�n� prohl�en� �i tvrzen�, slovn� formou jako nap�. �Opakovateln� pou�iteln��, �Kompostovateln��, �Sn�en� spot�eba energie�, �Sn�en� pra�nost� atp. To z�sadn� m��e zv��it z�jem spot�ebitel� o takto nab�zen� druh zbo��, tj. i uva�ovan� v�sledn� ekonomick� efekt.

Bohu�el nen� nijak o�et�eno, jak toto prohl�en� m��e na trhu spot�ebitel rozeznat od fale�n�ho. Jedinou mo�nost� je pouze nahl�dnut� do p�ipravovan� datab�ze, kter� m� obsahovat v�robky se schv�len�m �sebeprohl�en�m�.


III. typ ekozna�en�, tj. �Ekoprofil�, environment�ln� prohl�en� o v�robku (environmental produkt declaration � EPD), podle mezin�rodn� technick� normy ISO 14 025.
Hlavn� z�sady:
  • prohl�en� (EPD) mus� b�t p�esn� a nezav�d�j�c�,
  • prohl�en� mus� b�t dolo�en� a ov��en� nez�vislou, odbornou akreditovanou instituc�,
  • prohl�en� se mus� t�kat pouze ur�it�ho v�robku a mus� b�t pou��v�no pouze v ur�it�ch souvislostech,
  • prohl�en� je zpracov�no ve v�ech f�z�ch �ivotn�ho cyklu (LCA) v�robku,
  • prohl�en� EPD p�edch�z� zpracovan� LCA studie v�robku, podle norem ISO �ady 14 040,
  • z�klad prohl�en� tvo�� informace o materi�lov�m a sou��stkov�m slo�en� hodnocen�ho v�robku.

I v tomto p��pad� prob�hla v druh� polovin� roku 2005 na M�P, jedn�n� se spole�n�m jmenovatelem � z�jmem n�kolika firem o mo�nostech z�sk�n� III. typu ekozna�en�. P�i tomto typu ekozna�en� je kladen zvl�t� siln� d�raz na perfektn� p��pravu a n�sledn� p�esn� dodr�ovanou z�sadu a to princip ��ivotn�ho cyklu� � LCA (Life Cycle Assessment).

(c) SOS - Sdru�en� obrany spot�ebitel�, o.s., Nov�kov�ch 8, 180 00 Praha 8, I�: 48429627. V�echny zve�ej�ovan� �daje maj� pouze informativn� charakter a nemohou b�t pou�ity jako d�kazn� materi�l. SOS nenese odpov�dnost za aktu�lnost, �plnost a spr�vnost poskytovan�ch informac�. S technick�mi n�m�ty a p�ipom�nkami se obracejte na webmastera. Vyu��v�me webhosting a publika�n� syst�m Toolkit od Econnectu.
Slu�by zalo�en� na principu SMS technicky zabezpe�uje MobilBonus s.r.o., infolinka: 777 717 535 (po-p� 9.00-17.00), [email protected], www.mobilbonus.cz.
Sdru�en� obrany spot�ebitel� �R vyu��v� zpravodajstv� z datab�z� �TK, jejich� obsah je chr�n�n autorsk�m z�konem. P�epis, ���en� �i dal�� zp��stup�ov�n� tohoto obsahu �i jeho ��sti ve�ejnosti, a to jak�mkoliv zp�sobem, je bez p�edchoz�ho souhlasu �TK v�slovn� zak�z�no.
Copyright (2006) The Associated Press (AP) � v�echna pr�va vyhrazena. Materi�ly agentury AP nesm� b�t d�le publikov�ny, vys�l�ny, p�episov�ny nebo redistribuov�ny.
D�kujeme za podporu na�� �innosti: Ministerstvu pr�myslu a obchodu �R, Evropsk� unii v r�mci programu Transition Facility administrovan�m Nadac� rozvoje ob�ansk� spole�nosti, Gener�ln�mu �editelstv� pro zdrav� a ochranu spot�ebitele Evropsk� unie.

L�b� se V�m n� server? Pros�me, podpo�te n�s.

Logo Evropské unie
TOPlist