DRM technologie poškozuje legální uživatele hudby

Legální či nelegální stahování hudebních souborů z internetu je tématem číslo jedna pro milovníky hudby, kterým nevyhovuje pořizování hudebních nahrávek klasickou cestou prostřednictvím kamenných obchodů. Zeptali jsme se, jak se na tuto problematiku dívají v Ochranném svazu autorském (OSA).

Jak vnímáte skutečnost, že hudební vydavatelství začínají prodávat na internetu hudební soubory bez ochrany DRM (Digital Rights Management)? SOS tento obrat v myšlení hudebních vydavatelství velmi uvítalo. Zdá se, že kritika DRM byla tedy oprávněná, protože nebylo schopno zastavit skutečné pirátství a dopláceli na něj pouze spotřebitelé, kteří měli chuť získávat hudbu na internetu legálně a tím podporovat své oblíbené autory.

Hodnocení tohoto kroku je velmi předčasné. Přesto je v tuto chvíli jasné, že ochrana prostřednictvím DRM technologie jde k tíži legálních uživatelů hudby, a na druhou stranu neplní funkci eliminátora pirátství. Z tohoto pohledu lze tento trend hodnotit pozitivně. Otázkou spíše zůstává, zda-li je možné nastavit taková pravidla, která by nad rámec neomezovala práva spotřebitele, a na druhou stranu by plnila i ochrannou funkci.

Spolupracuje OSA s Protipirátskou unií, případně s IFPI (Mezinárodní federací hudebního průmyslu)? Pokud ano, v jakých konkrétních případech?

Ano, OSA úzce spolupracuje s Českou národní skupinou IFPI. Pokud OSA při své činnosti narazí na nelegální činnost, zejména neoprávněné vydávání nahrávek či neoprávněné šíření autorských děl na internetu, předává mimo jiné tyto informace právě IFPI. Následně s IFPI spolupracujeme v případném trestním řízení. IFPI zároveň OSA informuje o veškerých svých aktivitách v protipirátské činnosti, jež se v posledním roce zaměřuje zejména na tržnice v pohraničí s Německem a Rakouskem.

Jakou část celkových autorských odměn (např. v procentech) tvoří diskutované odměny z rozmnoženin pro vlastní potřebu, které spotřebitelé platí v ceně každého prázdného nosiče (CD, flashdisk atd.)

Jak vyplývá ze statistik OSA, které jsou mimochodem zveřejněny v ročence OSA za rok 2006 i na internetu, vybral OSA v loňském roce náhradní odměny z přístrojů k rozmnožování ve výši 23 881 tisíc Kč a z nenahraných nosičů ve výši 13 999 tisíc Kč. Celkové inkaso OSA za rok 2006 činilo 631 719 tisíc Kč. Náhradní odměny z přístrojů tedy představují 3,78 % a z nenahraných nosičů 2,22 % z celkových autorských odměn. Nutno podotknout, že náhradní odměny, které vybral OSA, zahrnují i odměny pro autory zastupované kolektivními správci Dilia (např. spisovatelé, dramatici, režiséři, scénáristi apod.) a OOA-S* (např. kameramani, výtvarníci). Na druhou stranu nezahrnují náhradní odměny, které náleží výrobcům a výkonným umělcům, jež vybírá společnost Intergram.

Vede se v současné době mezi autory a neoprávněnými uživateli nějaký zajímavý (soudní) spor?

V minulosti OSA vedl několik takových sporů, především o to, zda interní vypalovačka je přístrojem umožňujícím pořizování rozmnoženin, nebo jen součástkou počítače, jak tvrdili dovozci. Dovozci se svým tvrzením neuspěli. V současnosti naštěstí již spory tohoto druhu  nehrozí, protože nová vyhláška ministerstva kultury č. 488/2006 Sb. stanoví konkrétně typy přístrojů ke zhotovování rozmnoženin a nenahraných nosičů, ze kterých jsou dovozci povinni odměny odvádět. Pokud jde o prodej hudby na internetu, zatím se nám daří uživatele přesvědčovat o nutnosti dodržování autorských práv jednáním, a proto jsme dosud žádný spor nevedli.

Děkujeme za rozhovor.

* Pozn. OOA-S – Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl

Diskutujte s námi i mezi sebou: Dotazy vložené do diskuze nebudou zodpovězeny. Prosíme, vložte svůj dotaz do on-line poradny.
	9.9.07	OSA  (ladik)
	16.9.07	OSA  (sam)