Bioprodukty a ekologické zemědělství v Česku

Státem garantovaná značka pro produkty ekologického zemědělství se nazývá BIO. Výrobky takto označené pocházejí z hospodářství, které splňuje poměrně přísné podmínky zákona o ekologickém zemědělství* a Nařízení Rady EU č. 2092/1992 EHS. Splnění kritérií pro její udělení garantuje vždy nezávislá certifikační organizace dozorovaná státem a akreditačními institucemi, např. Českým institutem pro akreditaci, o.p.s.

Pro získání známky je nutná kontrola u producenta, při které se zjistí, zda zemědělec splňuje požadavky zákona (zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí předpis – vyhláška MZe č. 16/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.) a evropského nařízení, popřípadě dalších nadstavbových programů. Oproti konvenčnímu zemědělství se v ekologickém zemědělství nepoužívá syntetických chemikálií. Půda se hnojí přírodním hnojem od hospodářských zvířat nebo kompostem či zeleným hnojením. Problémy s plevely a škůdci se předchází střídáním plodin, mechanickým ničením plevele, volbou vhodných plodin a plemen a dalšími alternativními metodami, jako je např. vysazování přirozených nepřátel, homeopatie, bylinná terapie atp. Aby potravina vůbec mohla získat známku „BIO“, musí vyrůst na půdě, která byla tímto „bezchemickým“ způsobem ošetřována nejméně 2–3 roky podle typu kultury a druhu zvířete a umístění okamžiku vstupu jednotlivých kultur a zvířat do přechodného období vzhledem k době získání produktu.

Při chovu zvířat se v ekologickém zemědělství dbá na to, aby měla dostatek pohybu na pastvinách, ve výbězích i prostoru pro odpočinek. Důležitým momentem je přístup na pastvu nebo k čerstvé píci v pastevním období a celoroční přístup do výběhu nebo na pastvu. Chovná stáda, či hejna nesmí být příliš hustá na poskytnuté ploše, aby zvířata nebyla stresována. Zvířatům nesmí být kupírovány ocasy, uši, upalovány zobáky atd. Kromě toho je zakázáno podávat zvířatům růstové hormony a nepřirozené krmivo, jako je třeba masokostní moučka pro skot, která může být příčinou tzv. nemoci šílených krav. Přípustné není ani hormonálními přípravky synchronizovat říji a podávat preventivně vakcíny a antibiotika. Pokud chovatel připustí podání těchto prostředků či krmiv z důvodu neznalosti alternativních řešení, musí takto ošetřená zvířata fyzicky oddělit od ostatních a produkci z nich vyčlenit a zpracovat odděleně od certifikované produkce. Pakliže se toto nedá provést nebo je to pro kontrolní organizaci neprůkazné, ztrácícelá produkce zvířat certifikaci a musí znovu proběhnout minimální doba přechodného období.

V ekologickém zemědělství a výrobě produktů BIO nelze používat geneticky upravené organismy ani produkty z nich pocházející. Protože je však v EU produkce některých organismů (např. kukuřice linie MON) povolena a případné břemeno újmy leží na ekologickém producentovi, jsou vydávána také pravidla pro koexistenci pěstitelů GMO a ekologických zemědělců, která vyžadují minimální preventivní opatření, aby nedošlo k nežádoucímu genetickému znečištění produkce ekologického zemědělství.

Systém certifikace BIO

Podmínkou účasti v certifikačním programu BIO je registrace pro ekologické zemědělství na určitých pozemcích, popř. registrace k chovu určitého druhu vyjmenovaných zvířat chovaných v ekologickém zemědělství. Registrace je vedena u Ministerstva zemědělství. Každá osoba podnikající v ekologickém zemědělství musí mít dále uzavřenou platnou smlouvu s některou kontrolní organizací, která je pověřena MZe výkonem kontroly a certifikace v ekologickém zemědělství.
K 1. 1. 2006 byly MZe pověřeny výkonem kontroly a certifikace následující kontrolní organizace:

Kontrola ekologického zemědělství (KEZ)

Systém certifikace Inspektor odešle vyplněný zápis o kontrole společně s ověřenou, případně doplněnou přihláškou a ostatní podklady na oddělení kontroly KEZ, o. p.s., Poděbradova 909, 537 01 Chrudim, tel.: 469 622 249, fax: 469 625 027, e-mail: [email protected], www.kez.cz; ABCERT GmbH, Zemědělská 5, 613 00 Brno, tel.: 545 215 899, fax: 545 217 876, e-mail: [email protected], www.abcert.cz

Před vydáním dokladu o vstupu na seznam ekologických zemědělců proběhne vstupní kontrola, kde se ověří připravenost podniku na plnění zákonných požadavků. Každoroční řádné kontroly mají zajistit celoplošnou a úplnou kontrolu všech ekologických producentů. Mnozí z nich dodávají dalším kontrolovaným osobám – výrobcům suroviny k výrobě biopotravin a tam se ověřuje původ surovin. Bez prověření všech prvoproducentů by nebylo možné zaručit BIO kvalitu biopotravin. Kontrola probíhá přímo na ekofarmě nebo u výrobce. Zpravidla se odehrává mezi inspektorem a odpovědnou osobou, přičemž inspektor vše zaznamenává. Druhý stupeň kontroly probíhá v kanceláři kontrolní organizace. Zde se zápisy prověří po formální a obsahové stránce a předají se k vyhodnocení a rozhodnutí o osvědčení.
Při zjištění rozporů se zákonem je v kompetenci Mze nařídit odstranění bioproduktu, zakázat označovat produkty, pokutovat producenty, zpracovatele, či prodejce nebo zrušit registraci ekologického podnikatele.

Další typy ekoznačení

II. typ ekoznačení, tj. „Vlastní, či sebe – prohlášení“, realizovaný podle mezinárodní technické normy ISO 14 021. Hlavní zásady:

• prohlášení musí být přesné a nezavádějící,
• prohlášení musí být doložené a ověřené,
• prohlášení se musí týkat určitého výrobku a musí být používáno pouze v odpovídajících souvislostech,
• prohlášení musí být specifické ve vztahu k environmentálnímu zlepšení,
• vyhlašovatel musí být zodpovědný za vyhodnocení a opatření údajů nezbytných pro ověření vlastního environmentálního prohlášení (tvrzení). Další je uvedeno v „Metodickém postupu“.

Tento typ ekoznačení je zatím méně známý. Od poloviny roku 2005 proběhlo na MŽP několik jednání, kdy se firmy zajímaly o možnost tohoto typu ekoznačení. V současné době probíhají mezi MŽP, Agenturou pro ekologicky šetrné výrobky a několika zájemci úspěšná jednání, která by měla být ukončena zpracováním a zveřejněním formou „Sebeprohlášení“ daných firem o jejich výrobcích. Firma si následně informaci o svém novém výrobku může dávat např. na obaly svých výrobků, jako jsou pytle, krabice, automobilové cisterny, cisterny železničních vagonů, atd. Firma může uvádět a zvýraznit příslušné prohlášení či tvrzení, slovní formou jako např. „Opakovatelně použitelný“, „Kompostovatelný“, „Snížená spotřeba energie“, „Snížená prašnost“ atp. To zásadně může zvýšit zájem spotřebitelů o takto nabízený druh zboží, tj. i uvažovaný výsledný ekonomický efekt.

Bohužel není nijak ošetřeno, jak toto prohlášení může na trhu spotřebitel rozeznat od falešného. Jedinou možností je pouze nahlédnutí do připravované databáze, která má obsahovat výrobky se schváleným „sebeprohlášením“.

III. typ ekoznačení, tj. „Ekoprofil“, environmentální prohlášení o výrobku (environmental produkt declaration – EPD), podle mezinárodní technické normy ISO 14 025.
Hlavní zásady:

• prohlášení (EPD) musí být přesné a nezavádějící,
• prohlášení musí být doložené a ověřené nezávislou, odbornou akreditovanou institucí,
• prohlášení se musí týkat pouze určitého výrobku a musí být používáno pouze v určitých souvislostech,
• prohlášení je zpracováno ve všech fázích životního cyklu (LCA) výrobku,
• prohlášení EPD předchází zpracovaná LCA studie výrobku, podle norem ISO řady 14 040,
• základ prohlášení tvoří informace o materiálovém a součástkovém složení hodnoceného výrobku.

I v tomto případě proběhla v druhé polovině roku 2005 na MŽP, jednání se společným jmenovatelem – zájmem několika firem o možnostech získání III. typu ekoznačení. Při tomto typu ekoznačení je kladen zvláště silný důraz na perfektní přípravu a následně přesně dodržovanou zásadu a to princip „životního cyklu“ – LCA (Life Cycle Assessment).