Databáze spotřebitelských zkušeností
Městské knihovny Boženy Němcové Domažlice

A tak to má byt, podnikateli ty plať BER KDE BER, neb jak \’řiká\’ dnešní vláda, stejně sme všichni podvodníci a musíme za to platit …. 🙁

Stalo se mi toto:
Nemaje mnoho financí, vydal jsem se brouzdat po Netu a hledat obchody s levnou nabídkou mobilních telefonů.
Zaujala mě stránka firmy „SATRON“ kde nabízeli T68i údajně úplně nový se zárukou za cenu něco kolem 6 000.- Kč.
Tedy jsem si ho u nich objednal a doručen byl opravdu velmi rychle cca do 3 dnů.
Potom nastaly problémy. Používám spojení s PC přes rozhraní „Bluetooth“ a mobilek počal vypadávat až se i v některých situacích zasekl úplně a nepomohlo nic jiného, než vyjmout baterku a poté zase fungoval.
Volal jsem a mailoval na uvedenou firmu, kde mi slíbily že toto opraví v rámci záruky přehráním nového firmware.
Ve velké důvěře jsem mobil odeslal uvedené firmě. Týden se nic nedělo – potom jsem začal opravu urgovat a po několikátém telefonickém dotazu (neodpovídal nikdo na e-maily) mi řekli že je tento opraven a že mobilek posílají zpět.
Po jeho doručení zpět domů jsem tento přístroj otestoval. A hle – firmware zůstal původní, data, která byla v mobilu tam zůstala (čili nebyl proveden reset mobilu) a mobil vykazoval stejné chyby.
Po tel. dotazu jak je toto možné, mi bylo sděleno že telefon opravily a šmytec, dál se mnou nikdo nekomunikoval.
Nedalo mi to a došel jsem s telefonem a záručním listem do místního značkového servisu.
Tam mi sdělili že předložený zár. list je falzifikát a že ho mohu použít tak akorát na WC.
Předvedli mi také jak vypadá originální záruční list dodávaný s tímto typem telefonu.
Telefon jsem nechal tedy za úplatu (bohužel záruka tudíž žádná) opravit.
Pátral jsem dál a zjistil jsem že firma, kterou provozuje p. Bartek je zapsaná pod jiným IČO než se uvádí na zár. listě a v úplně jiné lokalitě.
Lidi nenaleťte jako já na levné „internetové shopy“. Pak můžete přijít také o záruční podmínky a budete mít vymalováno. Vše si raději před nákupem řádně prověřte-IČO, DIČO a případně i zapsání v obchodním rejstříku.
NEKUPUJTE ve firmě „SATRON“ (www.satron.cz) a jejich druhém obchodě „MOBILEK“ (www.mobilek.cz) .
Přikládám kopii jejich vydání záručních listů (ve značkových servisech nepoužitelný) a v jejich tzv. firmě telefon stejně neopraví – jen blafují.

Zdraví postižený Vítek z Trutnova

Pokud jste někdo byl obdobně postižen, ozvěte se na níže uvedený mail, zkusíme s tím něco udělat dál, takové nesolidní podnikatele nemám rád.

[email protected]

V současné době hledám zkušeného advokáta, který se neobává střetu s ČSOB. Rád poskytnu podrobnosti případu novináři (pouze seriózní média), který sbírá informace dokladující serióznost našich bank.

Věc: reklamace mobilního telefonu u Tmobile

V lednu tohoto roku jsem zakoupil mobilní telefon značky Sonyericsson T300. Jelikož k této značce jsem ‘měl’ důvěru a vyhovovali mi všechny funkce, které měl. V té době to nebyl telefon vpravdě levný stál cca 10.500 Kč. Dostal jsem u Tmobile na výběr zda chci telefon v sadě, či zda ho chci nedotovaný zvlášť. Jsem tarifním zákazníkem Tmobile ale ke koupi ‘twist sady’ mě přiměla jeho nižší cena a vzhledem k již zmiňované důvěře k dané značce jsem nepočítal se vznikem problémů. Jediný háček, který tato twist sada má, že záruka se v ní stahuje pouze na telefon jehož hodnota ve twist sadě je cca 6500 Kč. No důvěřil jsem značce a chtěl jsem ušetřit. Ale toto by mne ani tak netrápilo, přeci jen nemohu si stěžovat na něco co jsem podepsal a s čím jsem souhlasil že?? :o) Nebudu tu řešit to že v twist sadě je jakási cena za aktivaci, která je nesmyslná a pouze zvýhodňuje Tmobile při reklamaci. Pokud si totiž člověk koupí telefon samotný a kartu zvlášť tak žádná aktivace neexistuje. Tato aktivace přímo navádí k tomu říci si ‘Tmobile již při prodeji twist sady počítá pravděpodobně s její reklamací a tak nějakou nesmyslnou aktivací akorát sráží hodnotu přístroje’.
Zpět k problému. Na telefon je samozřejmě záruka 2 roky. Předem upozorňuji že s telefonem za 10tisíc opravdu zacházím jako s drahým přístrojem a jelikož jsem si na něj musel tvrdě vydělat tak tomu odpovídá i to jak o něj pečuji.
Poprvé jsem šel mobilní telefon reklamovat z důvodu toho že se mi sám vypnul a již znovu nezapnul. No reklamace proběhla v pořádku a dostal jsem opravený telefon s uvedenou opravou jako přehrání firmware atd. Telefon opět fungoval bez problémů cca 3 měsíce.
Poté se začal zasekávat v menu. Opět jsem tedy navštívil Tmobile pro reklamaci. Po týdnu mě kontaktovali ohledně vyřešení reklamace. Navštívil jsem tedy opět Tmobile. V reklamačním protokolu bylo ovšem napsáno že na servisu nic nezjistili a tak mi mobil opět vrátili.
No skutečně fungoval ale jen do té doby než jsem opustil prodejnu a ihned na chodníku před prodejnou se mi při snaze zavolat kousnul. Otočil jsem se tedy na ‘patě’ a opět zavítal do Tmobile. Informoval jsem je že mobilní telefon není opraven, respektive že se opět zaseknul co s tím tedy udělají. Prodavačce jsem dokonce ukázal zamrznutý telefon a ona sama si mohla ověřit že za tohoto stavu se opravdu nedá volat. :o) Nabídla mi dvě možnosti: reklamaci reklamace a novou reklamaci. Chvilku se mi zdálo že na mě mluví španělsky, ale poté jsem jí telefon dal do nové reklamace. Po nějaké době jsem si šel opět pro svého miláčka. V reklamačním protokolu bylo opět napsáno něco ve smyslu přehrán software atd. No telefon fungoval tak jsem spokojeně odešel.
Po cca 1 měsíci mi ale začal vypadávat mikrofon, respektive volající mě chvilkami neslyšel, také začal zlobit joystick pro ovládání v menu. Ovšem v tu dobu již opět začínal telefon sem tam zamrzat. No navštívil jsem Tmobile opět. Již mě tam znali a už od vchodu mě zdravili :o) No nic. Opět jsem reklamoval telefon. Jako závady jsem uvedl hlavně ten mikrofon a joystick, a když už tam ten telefon byl tak jsem nechal připsat i to opětovné zamrzání. No opět jsem po týdnu přišel pro opravený telefon. V reklamačním protokolu bylo napsáno že mikrofon vyměnili a že ostatní závady nebyli zjištěny.
Hned na prodejně jsem si samozřejmě telefon vyzkoušel a ouha! Zase se zaseknul mám to ale pech! Znovu jsem prodavačce ukázal že telefon je prostě nepouživatelný. Vydržím hodně ale už mi docházely nervy a tak jsem se poptal o možnosti výměny za jiný či vrácení peněz. Mimochodem Tmobile má v reklamačním řádu napsáno že vrácení hotovosti či výměnu telefonu lze požadovat při 3. stejné reklamaci či 4 různých. A tak jsem reklamoval po páté. Prodavačka mě ujistila že až příště půjdu pro telefon že již mám požadovat vrácení peněz. Tak jsem si řekl proč ne třeba to opraví a když ne tak mi aspoň vrátí peníze a já si hned koupím nový. Po další návštěvě Tmobile ohledně vyřízení reklamace bylo opět napsáno v reklamačním protokolu že závada se neprojevila. Tmobile napsal že závada se projevila na prodejně a že i on viděl to že s telefonem není něco v pořádku. No moje nervy byli opravdu v …. Požaduji tedy navrácení hotovosti nebo výměnu za nový. Zde však okamžitě dostávám tvrdou odpověď, že neuznané reklamace servisem se nepočítají. Já osobně nemůžu za to že v servisu se jim během 20ti minutové prohlídky telefon nekousnul a tudíž dospěli k závěru že telefon je v pořádku. Neakceptovali ani to že i prodavač Tmobile napsal že závada se projevila na prodejně a že i on viděl to že s telefonem není něco v pořádku. Opravdu jsem se musel ovládat abych nezačal měnit slovník, ale vzhledem k tomu že veškerou tuto návštěvu trávím ve svém pracovním čase a čas jsou peníze. Prodavačka Tmobile se osočuje že oni za rozhodnutí servisu nemůžou a že si můžu jít stěžovat k servisu. Na to já ale samozřejmě že mě nějaký servis vůbec nezajímá, protože jsem telefon koupil u Tmobile a u nich to také reklamuji. No prodavačce na pomoc přichází prodavač a připojuje se k argumentům kolegyně. Co s tím? Mám tedy zatím 3 různé reklamace a 2 neuznané. Dostal jsem na výběr: buď si telefon odnesu domu nebo
že telefon zašlou do jiného servisu. Řekl jsem si no co nadělám :o/ Telefon tedy putoval do jiného servisu. Po cca týdnu mi volá zaměstnanec Tmobile, že z toho nového servisu dostali informaci o tom, že v telefonu byla kapalina! No v tu chvíli jsem myslel že si ze mě dělají „dobrej den“. V zápětí jsem se dozvěděl že ztrácím záruku na telefon a že mi zavolají až telefon budou mít na prodejně. Jemně jsem zaměstnanci Tmobile naznačil jestli se mě snaží obvinit z toho že jsem telefon utopil či co. Upozorňuji že v podstatě jsem telefon již neměl v ruce více jak měsíc. Navíc nevěřím tomu že 4krát byl v servisu a po pátý je tam najednou nějaká kapalina. Navíc absolutně nevím jak se tam nějaká kapalina mohla dostat a jestli se dostala tak ne mojí vinou (neměl jsem kdy bych ten telefon utopil, málem již zapomínám jak vypadá) :o) Ptám se tedy zaměstnance Tmobile zda tedy tímto přicházím o veškerou záruku a zda si můžu s telefonem podložit třeba nohu u stolu. Na to zaměstnanec odpovídá že v podstatě ano. Ptám se ho zda se toto dá nějak řešit a on že ano ale že ne již přes něj ale přes reklamační řízení a případně přes Českou obchodní inspekci. Na to já mu samozřejmě odpovídám že to určitě řešit budu a to klidně přes ČOI. Tímto také vznikl tento dopis a snaha o radu zda již něco podobného někoho potkalo či zda jsem první.
Tímto také vzniká jednoduchá teorie toho jak nemuset vracet peníze za špatný elektrický přístroj. Jednoduše natekla Vám tam voda a máte smůlu. Laik nepozná zda tam voda opravdu natekla či ne. A věří raději „odborníkům“ ze servisu.
Proč ale já jim nevěřím? Problém je v tom že já nejsem až zase takový laik. Vystudoval jsem elektrotechnickou školu a nyní pracuji jako šéfredaktor časopisu o elektronice a elektrotechnice. Mimochodem elektronika a elektronická schémata jsou moje hobby. :o) Takže nějaké nesmysly jako že to že jsem utopil telefon navíc když jsem neměl ani tu možnost kdy a že se toto projevuje později jim prostě nevěřím dokud mi neřeknou co to bylo za kapalinu a neukáží mi zkorodovaný plošný spoj či jiné viditelné a akceptovatelné stopy. Ovšem na druhou stranu mě nějaký důkazy od servisu nezajímají já jsem spotřebitel a jen reklamuji telefon u Tmobile.

1. OBJEDNÁVKA
Masivní reklamní kampaň firmy ASKO, stejně jako široká síť jejich prodejen, nás přesvědčila o serióznosti firmy a propagované kvalitě zboží. Dne 28.6.2003 jsme tady zajeli do brněnské pobočky firmy ASKO, kde jsme si vybrali sedací soupravu a zařízení ložnice v celkové hodnotě necelých 75.000,-Kč. Při objednávání nám byl určen termín dodání na šest až osm týdnů (normálně je prý čtyři až šest týdnů, ale nám do něj zasáhla dvoutýdenní dovolená) s tím, že nám bude telefonicky oznámen přesný termín, kdy bude možné zboží vyzvednout. Na místě jsme museli složit zálohu ve výši 25% z celkové hodnoty (mohli jsme také zaplatit celou částku, což se nám zdálo ještě méně výhodné).

2. TÝDEN SEDMÝ
V tomto týdnu jsme sami zavolali do ASKa. Bohužel paní na druhém konci telefonu věděla jen, že kromě sedací soupravy a postele je na skladě vše, kdy však bude k dispozici i chybějící část, netušila. Podobný rozhovor se v tomto týdnu ještě opakoval.

3. TÝDEN OSMÝ
Dne 21.8.2003, tedy na konci osmého týdne, jsem na e-mailovou adresu [email protected] poslala následující dotaz:

„Dobrý den,
dne 28. 6. 2003 jsme si u Vás objednali nábytek v celkové hodnotě cca 70.000,- Kč. Termín dodání byl Vámi určen na 6 – 8 týdnů. Vzhledem k tomu, že tento týden je osmým týdnem, který od té doby uplynul, zajímalo by mě, kdy bude námi objednané zboží k vyzvednutí.
Děkuji a jsem s pozdravem.
Kateřina Tesařová“

Na odpověď jsem čekala marně.

4. TÝDEN DEVÁTÝ
Po uplynutí ASKem stanovené lhůty jsem v pondělí 25.8.2003 na stejnou e-mailovou adresu napsala tento dopis:

„Dobrý den,
nedávno jsem si na Vašich webových stránkách přečetla mimo jiné následující: ‘…Strategie firmy ASKO nábytek spol. s r.o. je jednoduchá. Spokojený zákazník, který se rád vrátí je základem veškerého úsilí všech zaměstnanců firmy ASKO nábytek….’. Vaše ‘strategie’ zní opravdu jednoduše. Uniká mi ovšem, jakým způsobem dosahujete spokojenosti Vašich zákazníků. Když pomineme můj nezodpovězený dotaz ze dne 21. srpna 2003, který byl pravděpodobně doručen jednomu z Vašich zaměstnanců, ‘základem jejichž veškerého úsilí je spokojený zákazník’, zůstává tu ještě sama záležitost, kvůli které jsem Vás kontaktovala ve zmiňovaném e-mailu.
Protože si nejsem tak úplně jistá, že můj první dopis někdo četl (tím méně, že někdo pracuje na jeho vyřízení), zopakuji, co už jsem Vám jednou psala. Dne 28. 6. 2003 jsme si uzavřením kupní smlouvy č. 282550 objednali u Vaší brněnské pobočky nábytek v celkové hodnotě cca 70.000,- Kč. Termín dodání byl Vámi určen na 6 – 8 týdnů. Fakt, že případným nedodržením dodací lhůty nenesete žádná rizika, má pravděpodobně také přispět ke spokojenosti zákazníka. Ovšem přiznávám, že v tomto případě je chyba na naší straně, neboť jsme si předem nepřečetli, co ve Vaší jednostranně výhodné smlouvě píšete. Nebudu teď přesně citovat znění Vaší smlouvy, ale pokud si dobře vzpomínám, stojí v ní, že pokud nedodržíte termín dodání (který jste si sami určili a který pro sériově vyráběný nábytek je dle mého soudu při nejmenším dostačující), jste povinni, když už nic jiného, to zákazníkovi oznámit a domluvit jiný termín dodání. Když jsme minulý týden telefonicky kontaktovali pracovníky Vaší brněnské pobočky, bylo nám oznámeno, že k vyzvednutí je jen nábytek, který tam byl už v době, kdy jsme jej objednávali, a že netuší, kdy bude k dispozici všechno zboží. Dne 23. 8.2003 uplynula Vámi stanovená osmitýdenní lhůta a nikdo z Vašich zaměstnanců se neobtěžoval splnit alespoň to málo, co jste si stanovili v kupní smlouvě. Pokud takto vypadá Vámi zmiňované ‘veškeré úsilí Vašich zaměstnanců vedoucí ke spokojenosti zákazníků’ soudím, že moc opravdu spokojených zákazníků, kteří se ‘rádi vrátí’, asi nemáte.
Doufám, že se jedná jen o nedorozumění a ne standardní postup Vaší společnosti, a že vše bude vyřízeno k oboustranné spokojenosti.
S pozdravem
Kateřina Tesařová“

Stejný e-mail jsem ještě tentýž den poslala i na adresu [email protected], kterou jsem našla na internetových stránkách. Po dvou hodinách mi přišla následují odpověď:

„Vážená paní Tesařová,
Váš první dopis nikdo opravdu nečetl, protože jste jej adresovala (a stále adresujete …) na neexistující mailovou adresu [email protected]. Pošta v tomto případě nám sice dojde, ale končí u správce sítě, který ji pak musí manuelně přeposlat osobě, které záležitost spadá do kompetence. To jen úvodem, proč naše reakce nebyla dostatečně rychlá.
Zakázka byla sepsána na naší brněnské pobočce a proto nyní Váš dopis faxuji jejímu vedoucímu, panu Vítkovi. Pobočka Vás bude obratem informovat a průběhu zakázky. Pokud by jste chtěla sama kontaktovat pana Vítka, pak jeho přímá linka je 547 426 912, nebo 547 426 913, kde případně zastihnete i pana Findeise, který je druhým vedoucím pobočky.
Závěrem jen snad tolik, že toto opravdu neodpovídá naší firemní filosofii a věřím, že že vše bude vyřízeno především k Vaší spokojenosti.
Děkujeme za Váš nákup a zůstávám s pozdravem.
Marek Tajbl
Marketing Manager,
ASKO Nábytek spol. s r.o…………….“

Ne, že bych snad čekala velká slova omluvy za neplnění vlastních podmínek, ale že se hned na úvod dozvím, co jsem udělala (a pořád dělám) špatně, aniž bych to skutečně dělala, k mojí spokojenosti opravdu nepřispělo. A i když jsem se nechtěla dohadovat o hloupostech, které nebyly vzhledem k okolnostem podstatné, nedalo mi to neodpovědět:

„Vážený pane Tajble,
děkuji za Vaši odpověď a jen úvodem bych Vám ráda sdělila, že svůj první e-mail (ze dne 21.8.2003 jsem poslala na adresu [email protected], kterou jsme dostali od Vaší brněnské pracovnice), svůj další dopis jsem dnes zaslala na tutéž adresu a poté jsem stejný dopis poslala i na adresu, která je podle Vás neexistující, ale na kterou jedinou mi přišla odpověď. Než příště napíšete podobnou odpověď, měl byste si raději zkontrolovat, zda údaje, které uvádíte odpovídají skutečnosti.
Ráda se nechám přesvědčit o tom, že způsob, jakým jste dosud postupovali (a který, jak jsem se bohužel pozdě dozvěděla z různých článků např. v MF Dnes nebo na internetových stránkách o ochraně spotřebitele, není pravděpodobně tolik ojedinělý), opravdu neodpovídá Vaší firemní filosofii, a počkám, až nás bude obratem kontaktovat Váš brněnský kolega.
S pozdravem
Kateřina Tesařová“

……..a taková byla odpověď:

„Vážená paní Tesařová,
aniž bych chtěl pokračovat ve stejném konfrontačním tónu vašeho mailu, dovolte abych se ohradil proti tomu, že bych svůj předchozí mail psal poněkud, dle Vašeho názoru, neuváženě. Adresa [email protected] je směrována do mého počítače a do dnešního dne jsem od Vás žádný mail nedostal. Pravdou je, že vzápětí po napsání odpovědi na mail, který mi přeposlal náš správce sítě (přišel na info@asko …….. , mi přišel stejný mail i na již zmíněnou adresu asko@ask ……. proč přišli v obráceném pořadí má svůj technický důvod v konfiguraci našeho mailserveru, ale nemyslím že by to bylo podstatné.
Omluvte prosím že věnuji tolik času věci, která je z hlediska Vašeho problém zcela marginální a poněkud odvádím pozornost od toho podtstatného, ale chci jen říci, že než napíši mail, pak mi věřte, že veškeré informace si velmi dobře zkontroluji a zcela odpovídají skutečnosti. Mimochodem před napsáním první odpovědi, jsem na našem webu i v jiných materiálech hledal, zda přeci jen jsme adresu info@ask….. někde omylem neuvedli, právě z důvodu abych byl přesný.
S pozdravem a přáním pěkného dne
Marek Tajbl“

Teď už jsem ale opravdu neměla chuť dohadovat se o, jak napsal pan Tajbl, z mého pohledu marginálních věcech, a jeho rozporuplný mail jsem nechala bez odpovědi.

A jak pan Tajbl slíbil, tak se stalo. Ještě téhož dne (!) zavolal pan Vítek z brněnské pobočky firmy ASKO. Ten mi sdělil, že z původních osmi týdnů se stane jedenáct, protože dodavatel mu (samozřejmě až po přečtení mého mailu) sdělil, že námi objednaná postel bude za tři týdny. Omluvu bych opět čekala marně, i když možná ji měla vyjádřit, podle slov pana Vítka, velkorysá nabídka, která spočívala v bezplatné dopravě nábytku až do našeho bydliště, což je asi devadesát kilometrů. Abych byla přesná, byl nám přislíben dovoz zboží, které již bylo na skladě, v jedné zásilce a v druhé v té době chybějící postel. Rozhodli jsme se tuto nabídku přijmout. K tomu ovšem bylo potřeba zaplatit zbývajících cca 56.000,- Kč. Na otázku ohledně termínu doručení zboží ode dne zaplacení, jsem byla poučena, že se jedná asi o čtyři dny.

Následující středu jsme se vypravili do Brna doplatit jmenovanou částku. Když jsme si vystáli několikaminutovou frontu, skončili jsme před dvěma pokladními, pro které by slova jako „dobrý den“ nebo „posaďte se“, nemluvě o úsměvu, byla pravděpodobně nadlidským výkonem. Po zaplacení a ujištění o tom, že doprava zdarma je pro nás kompenzací více než velkorysou, jsme byli odkázáni na oddělení dopravy.

Po dalším několikaminutovém čekání u otevřené a prázdné kanceláře tohoto oddělení se nás opět velice „ochotně“ ujala paní, která používala stejnou, zřejmě firemní, strategii jako paní u pokladny. Opět jsme byli přesvědčováni o výhodnosti bezplatné dopravy, jejíž nejbližší možný termín byl určen na 3.9.2003, tedy za sedm a nikoli čtyři dny. Když jsme se pro jistotu zeptali, zda nás bude někdo telefonicky kontaktovat o přesné hodině doručení zboží (v bytě bez nábytku jsme v té době nebydleli), „upřesnila“ čas dodání pracovnice ASKa na 13:00 až 19:00. Po našem ohrazení, že si kvůli jejich nepřesnosti, nebudeme brát dovolenou, nám paní poradila, že v bytě může čekat někdo jiný (podotýkám, že se u toho nesmála, takže to pravděpodobně nebyl pokus o vtip). Neznala ani konkrétního dopravce, který nám zboží doveze, a tak jsme se domluvili, že jí zavoláme v dohodnutý den doručení a ona nám poskytne telefon na dopravce, se kterým se domluvíme sami. (Přestože původně tvrdila, že řidiči nemají možnost telefonovat.)

Protože jsem chtěla předejít tomu, abychom dostali nábytek bez česky psaného návodu k montáži, jehož přiložení by měl zaručit zákon o ochraně spotřebitele, dotazovala jsem se opět pana Tajbla, zda v tomto ohledu skutečně plní zákon. Pan Tajbl se mě pokusil přesvědčit, že česky psaný návod plně nahrazuje návod grafický. Který právní předpis to umožňuje mi ale sdělit nedokázal a moje otázka zůstala bez odpovědi.

5. TÝDEN DESÁTÝ
Po několikahodinové snaze dovolat se v den doručení na zhruba čtyři telefonní čísla, včetně mobilu pana Vítka, se konečně podařilo. Získali jsme kontakt na řidiče. Bohužel po vytočení jeho čísla se ozval hlas oznamující nedostupnost volaného. Kolem čtvrté hodiny odpolední bylo konečně možné dovolat se řidiči – prý přijede před sedmou večer. Čerpání dovolené bylo tedy zbytečné. Těžko věřit tomu, že člověk, který plánuje rozvoz zboží nemá představu o přibližném čase doručení na konkrétní místo.
Jak se dalo čekat, návod psaný v českém jazyce chyběl. Nejenže tedy ASKO neplní podmínky stanovené v kupní smlouvě, ale neobtěžuje se ani s plněním zákona.

6. TÝDEN JEDENÁCTÝ
V neděli 14.9.2003 uplynula lhůta, ve které nám měla být doručena chybějící postel. Slíbený telefonát „překvapivě“ nikde. Následující den jsem tedy zavolala já na telefon pana Vítka. Sluchátko zvedl druhý vedoucí pobočky pan Findeis, který mi (opět beze slova omluvy) sdělil, že nábytek ještě k dispozici není a že bude ve středu. Když jsem se zmínila o dopravě, slíbil, že ve středu zavolá, abychom se domluvili na dalším postupu. Jako velká naivita se ukázalo čekání na splnění jeho slibu. Když jsem před pátou hodinou volala na jeho číslo, zvedla to paní, která mi oznámila, že až se pan Findeis vrátí z jednání, řekne mu, aby mi zavolal. Nevím, kdo tentokrát neudělal co slíbil, nicméně ten den už nikdo nezavolal. A ani další den. V pátek jsem musela telefon nechat zvonit nepřetržitě 18 minut, než ho někdo na druhé straně zvedl. Byl to pan Findeis. Neubránila jsem se jistému rozhořčení, když chtěl číslo kupní smlouvy s tím, že mi zavolá za půl hodiny. Vyjádřila jsem nedůvěru k jeho slibu, ale on si stál za tím, že když něco slíbí, tak to i dodrží. Připomněla jsem mu, že to byl právě on, kdo mi měl ve středu zavolat, načež jsem poprvé slyšela z úst pracovníka ASKa omluvu. Tentokrát jsme se telefonátu dočkali. Naše postel prý bude za další dva týdny. Dali jsme panu Findeisovi za úkol rozmyslet si za tu dobu způsob kompenzace jejich neschopnosti.

7. TÝDEN TŘINÁCTÝ
…………. byl jak jinak než ve znamení marného čekání na slíbený telefonát.

8. TÝDEN ČTRNÁCTÝ
Opět jsme si museli zavolat sami. Ani nás neudivilo, že pan Findeis byl dlouhodobě nepřítomen. Mluvili jsme tedy s panem Vítkem. Od toho jsme se „pro změnu“ dozvěděli, že naše postel k dispozici není a ani nemá tušení, kdy bude. Rozhodně se prý však nedá mluvit v řádu dnů ale týdnů. Na otázku ohledně kompenzace nám byly nabídnuty dvě možnosti: doprava zdarma nebo finanční částka ve výši 3-10% z ceny chybějícího zboží. Zkoušel pravděpodobně naši trpělivost, protože doprava zdarma nám již přislíbena byla a finanční částka, kterou nám nabídl by tak možná pokryla naše náklady na telefonní služby, které nám vznikly neustálým vytelefonováváním do této arogantní společnosti. Na závěr nám byl tradičně slíben telefonát na konci týdne. Nepředpokládám, že se dočkáme………..