Občané chtějí po Evropě garanci minimálního příjmu

Během posledního lednového víkendu se v Evropském parlamentu sešli zástupci občanských sdružení s poslanci, aby společně diskutovali o sociálních dopadech hospodářské krize a rostoucí chudobě v Unii. Od občanů zazněly požadavky na státem garantovanou minimální mzdu. Na EU se také snesla vlna kritiky za to, že projevuje malý zájem o sociálně slabé osoby.

Bruselské setkání přezdívaného podle řeckého vzoru Agora se zúčastnilo na 250 zástupců občanské společnosti. Tématem debaty byl dopad finanční a ekonomické krize na obyvatelstvo Evropské unie. Konkrétně se hovořilo o návrzích, jak by EU měla čelit chudobě a sociálnímu vyloučení.

„Nechceme, aby náš současný sociální model byl zničen nebo oslaben,“ prohlásil na setkání viceprezident Evropského parlamentu a spolupředseda Agory občanů, český europoslanec Libor Rouček (S&D).

Ze společného rokování vzešlo několik návrhů. Receptem na zmírnění chudoby by podle zástupců občanů měla být nová evropská legislativa, jež by chránila před rizikem zadlužení. Představitelé občanské společnosti dále žádají, aby státy měly povinnost zaručovat minimální mzdu a aby se evropští úředníci celkově více zajímali o každodenní starosti svých chudších spoluobčanů.

„Není možné stabilizovat ekonomiku a finance na úkor obyčejných lidí, kteří navíc za krizi nenesou žádnou odpovědnost. Ano, zodpovědná rozpočtová politika je zcela na místě, ale zároveň musíme v Evropské unii udělat všechno pro to, abychom neztratili náš způsob života,“ komentoval Rouček své stanovisko na tiskové konferenci před zahájením Agory.

Stěžejní myšlenkou uskutečnění setkání s občany je vtáhnout do bruselského dění také nepolitické představitele občanské společnosti a nevládní organizace. Poslední společná schůze zaměřená na řešení problematiky narůstající chudoby byla již třetí v pořadí, poprvé se však do debaty zapojil také Evropský hospodářský a sociální výbor, který je poradním orgánem evropských institucí.

Z diskuse vyplynulo, že nejhlubší vrásky dělají Evropanům v současné době následky, které přinese redukce výdajů z národních rozpočtu, zejména v sociálním systému a poskytování veřejných služeb.

„Členské státy dramaticky škrtají ve svých rozpočtech, a to bohužel většinou v oblastech, jako jsou vzdělání, zdravotnictví nebo kultura. Hrozí tak, že až se krize přežene, bude v Evropské unii žít podstatně více lidí pod hranicí chudoby, než kdykoliv předtím,“ přitakával názorům občanů Rouček.

Více zájmu o chudé...

Zástupci občanů se v Europarlamentu shodli, že by se exekutiva, Evropská komise, měla aktivně zabývat otázkou zadlužení domácností. Mohla by přitom řešit například otázku reklamy na spotřebitelské úvěry nebo nadměrně vysoké úrokové sazby, které si banky u spotřebitelských úvěrů často účtují.

Další požadavek, který na plénu zazněl, bylo již zmíněné zavedení minimální mzdy. Europoslanci v tomto směru již určité úsilí vyvinuli, když v minulém roce schválili rezoluci, která vyzývala členské státy k ustanovení minimální výše příjmu.

Během víkendových debat se také objevil jeden velmi konkrétní požadavek. Podle něj by evropští úředníci a poslanci měli strávit alespoň deset pracovních dní s organizacemi, které se přímo starají o lidi trpící extrémní chudobou. Mimo jiné snížit počet osob žijící v chudobě o dvacet miliónů je jeden z hlavních pilířů strategie Evropa 2020.

Podle slov belgické spolupředsedkyně Agory a členky frakce zelených Isabelle Durant vyjádřili zúčastnění velké zklamání nad nynější mírou chudoby v Unii. Současně EU vytýkají malý zájem právě o sociální otázky a o to, jak se hospodářská krize podepsala na sociálně nejzranitelnějších osobách.

Oba poslanci slíbili, že předložené návrhy řešení bude dále unijní Parlament v příslušných výborech projednávat a pokusí se jim vdechnout život.

Zdroj: EurActiv 2003-2011 -  http://www.euractiv.cz/socialni-politika/clanek/obcane-debatovali-v-europarlamentu-o-problemu-chudoby-008410