Hromadné žaloby pro spotřebitelské organizace

Evropská komise zvažuje zavedení jednotné podoby tzv. hromadné žaloby, která by platila v rámci celé EU. Tento institut umožňuje spotřebitelským organizacím vymáhat nároky na odškodnění kolektivně.

V situacích, kdy protiprávním jednáním podnikatele dojde k zásahu do práv většího množství spotřebitelů, mají spotřebitelské organizace v jednotlivých členských státech právo podat žalobu na zdržení se takového protiprávního jednání a obnovení původního stavu (v ČR je dané právo zakotveno v ustanovení § 25 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele). V mnohých členských státech je toto oprávnění rozšířeno o možnost podat žalobu na náhradu způsobené škody, kdy vedle individuální žaloby každého poškozeného spotřebitele, může spotřebitelské sdružení  vymáhat nároky na odškodnění kolektivně, pomocí tzv. hromadné žaloby. Právní úprava hromadných žalob není prozatím evropským právem sjednocena, proto podmínky jejího uplatnění jsou v členských státech rozdílné, v některých (pro příklad v ČR) se s ní vůbec nepočítá a kolektivní uplatnění práva tak není možné.

Evropská komise pořádala koncem června konferenci týkající se problematiky hromadných žalob, neboť uvažuje nad právním zakotvením hromadné žaloby na evropské úrovni. Této konference se zúčastnili zástupci nevládních spotřebitelských organizací, podnikatelských sdružení a Evropské komise. Její představitel prezentoval studii, dle níž 73 % z dotazovaných spotřebitelů odmítá podat individuální žalobu na náhradu škody kvůli vysokým soudním poplatkům a nákladům řízení. Pouze 11 % spotřebitelů by žalovalo podnikatele o odškodnění, pokud by částka sporu nepřevyšovala 100 euro, a dalších 11 % by podalo žalobu, pokud by částka představovala 200 euro a více. 18 % spotřebitelů by bylo ochotno hájit svá práva u soudu individuálně za situace, že předmět sporu činí 500 euro a více. 16 % spotřebitelů by nešlo k soudu bez ohledu na částku. Studie došla k tomu, že 74 % spotřebitelů by bránilo svá práva , kdyby se mohli spojit a žalovat podnikatele o náhradu škody společně. Ze studie tak vyplývá, že hromadná žaloba je institutem, který by výrazně přispěl k ochraně spotřebitelských práv. Evropská komise proto svolala konferenci, aby se dozvěděla o dalších podnětech vyslovujících se pro či proti jejímu přijetí.

Diskutovalo se zejména o tom, že hromadná žaloba nemá sloužit pouze k ochraně spotřebitele, ale také k ochraně trhu, neboť přispívá preventivně k soutěžnímu a poctivému trhu. Účelem kolektivních žalob tak není jen umožnit spotřebiteli uplatnit snadněji jeho práva na odškodnění, ale také zprůchodnit fungování trhu. Neúčinný (resp. neexistující) systém kolektivních žalob oslabuje fungování obchodního trhu a umožňuje obchodníkům jednak nabízet zboží a služby nízké kvality, jednak používat z pohledu spotřebitele nepřiměřené obchodní podmínky. Ve výsledku by mohlo být pro podnikatele výhodné konat v rozporu s právem.

Účastníci konference se shodli, že přijetí institutu hromadné žaloby na evropské úrovni je přínosem, který posílí jak jednotný trh, tak samotné postavení spotřebitele, jelikož by bylo dáno za dost i těm spotřebitelským nárokům, jejichž vymáhání je kvůli soudním nákladům individuální cestou značně neekonomické.

V závěrečném projevu zástupkyně komise Agne Pantelouri vyjádřila konkrétní závěry, ke kterým konference dospěla – nepochybně by se mělo pokračovat v debatě nad osudem hromadné žaloby zejména v následujících intencích: nevycházet z tzv. americké hromadné žaloby, neboť ta není pro evropské podmínky příliš vhodná; vytvořit základní harmonizující pravidla pro členské státy (podpora transparentního trhu); celkově zjednodušit proces vymáhání práv (cílem není nakupit počet žalob, ale proces zefektivnit); vést dále diskuzi nad modelem opt-in (poškozený spotřebitel je při podání hromadné žaloby spotřebitelskou organizací účastníkem řízení jen tehdy, když s tím výslovně souhlasí) vs. opt-out (poškozený subjekt je účastníkem vždy, pokud neprojeví zájem účastníkem nebýt) - případně kombinace obojího dle uvážení soudu.

Předmětem diskuze bylo také tzv. crossboard shopping (přeshraniční nakupování) a související problémy - národní trhy poskytující spotřebitelům odlišná práva, následně i odlišné vymáhání. Cílem je dosáhnout stavu, kdy bude spotřebitel mít důvěru v jednotný trh a případná koupě zboží v cizí zemi pro něj nebude znamenat obavu nad vymáháním jeho práv. Pro spotřebitele je současná náklonnost na půdě Komise vůči institutu hromadné žaloby velmi dobrým signálem. Nyní je proto nutné zahájit diskuzi nad problematikou kolektivních žalob také na národní úrovni a zapojit se do diskuze na úrovni celoevropské, a to za účasti zástupců spotřebitelských organizací, odborníků na evropské a občanské právo, neboť jsme jednou z mála členských zemí, která nemá s těmito žalobami žádné zkušenosti, a taková situace již nebude nadále žádoucí.