Bankéři Citibank nevědí, co nabízejí
Rád bych se s vámi podělil o svou zkušenost s jednou českou bankou, která, mě mírně řečeno, namíchla. Podlehl jsem reklamě a psychóze z potřeby mít kdykoliv k dispozici téměř neomezené množství peněz. Rozhodl jsem se pořídit si kreditní kartu, vynález, který mě zbaví všech starostí o mou peněženku.
Ostatní informace uvedené na webových stránkách Citibank jsem považoval za zajímavé, přehledné a jasné. Byl jsem rád, že se na mě nechystá žádný bankovní chyták. Dnes již vím, že přednostní přečtení dokumentů nazvaných Úplné znění obchodních podmínek a Úplný sazebník by mi ušetřilo starosti. V bláhovém opojení z výhodné nabídky jsem však místo pečlivého studia vyplnil a odeslal formulář pro zájemce o kreditní kartu, abych si domluvil schůzku s bankéřem.
Za několik dní volala operátorka z call centra, aby mi navrhla termín schůzky. Zeptal jsem se také na cestovní pojištění, které mělo být součástí karty a o něž jsem nestál. Dostalo se mi odpovědi, že cestovní pojištění je povinné a samozřejmě se za něj platí zvlášť. I tuto podmínku jsem byl ochoten akceptovat. Za dalších několik dní mi poštou přišla žádost o kreditní kartu a průvodní dopis.
Asi jsem udělal chybu, že namísto rychlého vyplnění všech kolonek, jsem si dokumenty přečetl. První věcí, která mě zarazila, bylo, že po mně banka požaduje oboustrannou (sic!) kopii občanského průkazu. Obecně se nerad s lidmi dělím o svá osobní data a neshledal jsem jediný důvod, proč by banka měla o mě mít kompletní informace včetně fotografie, stavu a podobně. Předpokládal jsem však, že bude stačit, když „kurýrovi“ svou občanku ukážu a dokážu tak, že údaje uvedené na žádosti jsou správné. Dále jsem se na žádosti dočetl, že pojištění je volitelné, což mě potěšilo, ačkoliv mi bylo divné, že mi operátorka tvrdila, že není. Skutečné perly na mě ovšem čekaly na druhé straně. Zde jsem se dozvěděl, že jsem obdržel a seznámil se se sazebníkem i obchodními podmínkami a že souhlasím se srážkami ze mzdy. Podepsat souhlas s něčím, co jsem nejen nečetl, ale ani neobdržel, mi přišlo poněkud pošetilé. Vyvinul jsem tedy vlastní iniciativu a příslušné dokumenty jsem si vyhledal na internetu. Poté co jsem si obchodní podmínky a sazebník zběžně prostudoval, začal jsem skutečně stát o schůzku s bankéřem. Potřeboval jsem totiž vysvětlit několik věcí.
Kurýr měl podobu velice elegantní dámy s vystupováním úspěšné manažerky. Protože se tvářila velice příjemně, těšil jsem se, že problémy rychle a elegantně vyřešíme. Když jsem jí řekl, že jí nedám ofocenou občanku, pohotově vytáhla alternativní formulář pro „odpírače“. Na můj dotaz, proč smlouva obsahuje srážky ze mzdy, když jsou taková ustanovení zakázaná, reagovala bystře – vzpomněla si, že to probírali na školení. „Určitě máte starý formulář,“ ujišťovala mě a vytahovala svůj – aktuální. Byl zcela stejný. Prý však nemusím tuto podmínku brát v potaz. Další důležitá věc, kterou jsem potřeboval vyjasnit, byla výše úroku. V dokumentu, který Citibank nazývá Úplným sazebníkem totiž stálo: „výše úroku je od 9,90 % do 26,4 %, obecně však 26,4 %“. To mi nebylo jasné. Dozvěděl jsem se, že úrok se liší podle výše nesplacené částky po bezúročném období a jeho výši poznám na výpise. O konkrétních sazbách bankéřka netušila nic, ale navrhla mi, že když částku budu pravidelně splácet, nemusím se o takovou věc starat. To mě zrovna nenadchlo, rád bych věděl, kolik mám platit i v případě, že budu splácet později. Další věcí, které jsem nerozuměl, byla možnost splácení inkasem. Podle obchodních podmínek lze dlužnou částku platit pouze, máte-li účet v Citibank. V případě účtu u jiné banky lze strhávat pouze minimální splátku. Bankéřka se velice podivovala této informaci z obchodních podmínek své banky a protože už zjevně ztrácela trpělivost, odkázala mě na telefonní informační linku. Zavolal jsem tedy na linku a předpokládal jsem jasnou odpověď. Poté, co jsem operátorovi osvětlil svůj problém, odvětil: „Jestli jste to v obchodních podmínkách našel, tak to tak asi je“. V té chvíli už jsem nevěděl, zda jsem obchodním zástupcem banky já nebo kurýrka a pro koho je vlastně informační linka určena. Na diskusi o dalších nesmyslných, vágních a protiprávních ustanoveních jsem již neměl ani sílu ani chuť. Sdělil jsem tedy paní zástupkyni, že bohužel za těchto podmínek smlouvu podepsat nemohu. Na to mi dala odpověď, že jsem si to všechno mohl zjistit sám a nezdržovat jí a byla pryč rychleji než plachá laň.
Chuť pořídit si kreditní kartu mě nadlouho přešla. Pochopil jsem, že číst obchodní podmínky se nevyplácí. Také jsem pochopil, že když se řekne bankéř, znamená to něco jako vylepšený držák na papír. Netuším, jaké jsou nároky na telefonní operátory a kurýry u Citibank, ale znalost obchodních podmínek nebo cen produktů, které nabízejí, k nim zřejmě nepatří. Děsí mě, že i velký bankovní dům má služby na úrovni předváděcích zájezdů pro důchodce.
28.05. 2007 | Václav Beneš | Tisk článku
Líbil se Vám tento příspěvek? Pošlete vzkaz či poděkování autorovi SMS s textem SOS WEB + Váš text na číslo 900 0906 (tato SMS je Vám zpoplatněna částkou 6 Kč, technicky zajišťuje Marketing Evolution s.r.o.).
(c) Sdružení obrany spotřebitelů České republiky, Rytířská 10, 110 00 Praha 1, IČ: 48429627. Všechny zveřejňované údaje mají pouze informativní charakter a nemohou být použity jako důkazní materiál. SOS nenese odpovědnost za aktuálnost, úplnost a správnost poskytovaných informací. S technickými náměty a připomínkami se obracejte na webmastera. Využíváme webhosting a publikační systém Toolkit od Econnectu.
Děkujeme za podporu naší činnosti: Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, Evropské unii v rámci programu Transition Facility administrovaném
Nadací rozvoje občanské společnosti, Generálnímu ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské unie.
Líbí se Vám náš server? Prosíme, podpořte nás.
