Přístup obchodníků k reklamacím je rozdílný

Jak dokazují výsledky poslední ankety, které se návštěvníci našich webových stránek mohli v uplynulých 14 dnech zúčastnit, chování obchodníků a jejich přístup k reklamačnímu řízení je odlišný.
Reklamovat můžeme jakékoliv zboží, na kterém se vyskytne nějaká, byť sebemenší vada. Ne každý obchodník ale zná dobře zákony, a to zejména ten, který umožňuje spotřebiteli, který reklamuje věc do šesti měsíců od zakoupení, rozhodnout se pro opravu nebo výměnu. Obchodník mu nemůže jednu z možností vnutit, volba je tedy vždy na zákazníkovi. Jde o paragraf 616 občanského zákoníku, který v tomto ohledu vychází vstříc spotřebitelům. Jak se ale ukazuje, toto ustanovení, ačkoliv platí již několik let, někteří obchodníci vůbec neznají nebo dokonce ignorují.
Opakování je matka moudrosti, jak se říká, tak si tedy znovu připomeňme, jak se to s reklamacemi vlastně má. Vyřízení reklamace by nemělo trvat déle než třicet dní, ale vždycky si raději bedlivě přečtěme reklamační protokol, který obchodníkovi podepisujeme. Někdy se tam velmi nenápadným písmem může objevit lhůta delší. Pokud takový reklamační protokol podepíšeme, nic už nezmůžeme proti skutečnosti, že prodejce reklamaci vyřizuje třeba i tři měsíce.
Odstranitelné vady se řeší opravou nebo výměnou věci. Pokud vada odstranit nelze, můžeme požadovat výměnu nebo vrácení peněz – volba je i v tomto případě zcela na nás. Může se ale stát, že nám prodejce z nějakých, někdy zcela nepochopitelných, důvodů reklamaci zamítne. Má na to právo, ale není to pro spotřebitele zcela ztracené. Ten se může obrátit na nezávislého soudního znalce, který vadu zhodnotí a napíše pro prodejce posudek. S ním je větší šance na úspěch u obchodníka, ve složitějším případě u soudu.
Podle výsledků naší ankety, spotřebitelé, kteří v minulosti nějaké zboží reklamovali, se v 35 % shodují na tom, že jim byla reklamace vyřízena řádně a naopak 27 % respondentů bylo kvůli nezákonnému vyřizování reklamace nuceno obrátit se na některý z dozorových orgánů nebo spotřebitelskou organizaci s prosbou o pomoc. Necelým 23 % dotazovaných obchodník jejich reklamaci zamítl a pouze 5 % respondentů, kteří se zúčastnili ankety, zatím nemuselo reklamovat žádné zboží nebo službu.
Výsledky ankety:
|
Byli jste nuceni v poslední době reklamovat nějaké zboží nebo službu? (Počet hlasů: 145) Období: 20.12.2006 – 3.1.2007
Ano, reklamace byla vyřízena řádně. – 35.17 % (51 respondentů);
Ano, ale reklamace nebyla vyřízena podle zákona a musel/a jsem se obrátit na spotřebitelskou organizaci nebo jinou instituci. – 27.59 % (40 respondentů);
Ano, ale obchodník mou reklamaci zamítl. – 22.76 % (33 respondentů);
Ne, zatím jsem nemusel/a nic reklamovat. – 5.52 % (8 respondentů);
Přístup obchodníků k vyřizování reklamací je různý. – 8.97 % (13 respondentů).
|
05.01. 2007 |
Petra Vaňková |
Tisk článku
Líbil se Vám tento příspěvek? Pošlete vzkaz či poděkování autorovi SMS s textem SOS WEB + Váš text na číslo 900 0906 (tato SMS je Vám zpoplatněna částkou 6 Kč,
technicky zajišťuje Marketing Evolution s.r.o.).
| Reklamovat se stává národním sportem |
Vladimír Tylšar |
5.1.2007 |
| Znám lidi, kteří už nepotřebují kupovat boty. Koupí si jedny, po sezóně zlomí nebo utrhnou podrážku a jdou reklamovat…Ona ta ‘celoevropská’ dvouletá záruka na veškeré spotřební zboží je dost ošidná.
Často se tu řeší reklamce mobilních telefonů. Pomíjím teď vůbec podvodníčky typu Satron a jejich telefony z Polska a Emirátů…Problémy s reklamacemi této komodity řešíme dnes a denně – telefony, ze kterých ještě kape voda, telefony po pádu s naštípnutým obalem kdy se zákazník domáhá záruční opravy nefunkčního displeje ‘dyť ten uštípnutej roh z diplejem vůbec nesouvisí’ atd. atd.
Snažíme se zákazníkovi vyjít maximálně vstříc, ale opravdu ten prodavač nesáhne hned do regálu a nedá mu nový telefon třeba za 5 tisíc jak by si mnozí představovali !
Napadlo by někoho jít na záruku reklamovat třeba televizor, který při stěhování upadl na zem a nefunguje?
Těžko.
Spotřební elektronika mezi níž patří i mobilní telefony je také a především elektronika a v záručním listu je jasně napsáno na co se záruka v žádném případě nevztahuje. Kromě toho při každodenním intenzivním používání je doba dva, maximálně tři roky zhruba dobou životnosti celého zařízení. Chápu, že by bylo dobré telefon před skončením záruky ‘vyreklamovat’ a vzít si za ‘ojetinu’ přístroj nový nebo nechat vrátit peníze…Vidím tuto problematiku i z druhé strany pultu a při posuzování oprávněnosti reklamace jsem taky občas nucen přitvrdit a jít až k mantinelům, které mi zákony dovolují.
Na druhé straně musím říct, že jako spotřebitel jsem nikdy neměl problém s vyřízením své reklamace, protože jsem vždycky zvážil oprávněnost a pokud jsem usoudil, že ‘je to na reklamaci’, navštívil jsem obchodníka a normálně se domluvil bez vyhrožování soudy a obchodní inspekcí.
Jako soudní znalec v oboru motorových vozidel, strojů a zařízení vidím tuto problematiku dokonce z dalšího úhlu pohledu, takže vím, že není pravdou že obchodníci spotřebitele často nějak záměrně poškozují v jeho zákonných právech, jak by se mohlo zdát při čtení mnoha článků na tomto webu. |
|
|
|
|
 |
| Reklamovat se stává národním sportem |
ctenar |
8.1.2007 |
| Pokud mluvite o zivotnosti, venujte prosim pozornost napriklad rozhodnuti norskeho soudu, ktery stanovil životnost mobilního telefonu na pět let (např. http://mobil.idnes.cz/mobily-jez-nepreziji-petiletku-mohou-byt-reklamovany-ppi-/mob_tech.asp?c=A061221_125010_mob_tech_jm). Tvrdit, že hi-tech elektronika má vydržet dva nebo tři roky je nestydata drzost. Pokud mi nevadí telchnologická zaostalost, očekávám, že výrobek, který si za nemalé peníze koupím přežije záruční dobu! |
|
|
|
|
  |
| Reklamovat se stává národním sportem |
Vladimír Tylšar |
9.1.2007 |
| Milý ‘čtenáři’ onen norský soud konstatoval (dle článku) že ‘Podle jejich shodného mínění mají mobily při normálním užívání, tedy nikoliv při extrémně vysokém provozu, fungovat tři až čtyři roky’.
Osobně takto předané informaci druhu ‘jedna paní povídala’ nepřikládám velkou váhu, zmíněný rozsudek onoho severského soudu jsem nečetl (vy asi taky ne).
Tato informace však není v rozporu s tím, co jsem psal ve svém příspěvku . Já psal o ‘dvou až třech letech životnosti při intenzivním používání’.
To, že si pan redaktor populárně -naučného webu ‘mobil.idnes’ hned přidal svoji konstrukci o tom, že ‘soud de facto určil pětiletou záruku’ mě upřímně rozesmálo. Soud (ani ten norský, ani žádný jiný) nestanovuje délky záruk ani netvoří zákony. Příště doporučím více přemýšlet a reagovat méně afektovaně.
Pobouřil-li vás můj názor natolik, že jej považujete za ‘nestydatou drzost’, hluboce se omlouvám, ale myslíte-li vážně úvahy o pětileté záruce na výrobek v ceně např. jedné či dvou nádrží benzínu do osobního auta, nemám už sílu něco vůbec dodávat. |
|
|
|
|
 |
| Reklamovat se stává národním sportem |
vojta |
8.1.2007 |
| Musim souhlasit s Vaším příspěvkem… mám obchod s obuví a podíl reklamací v obchodě mam pod 1% z celkového obratu takže minimální. (je to z důvodu že prodávám dražší a kvalitní boty od českých výrobců) Ale někdy mám skutečně zvláštní pocit z lidí kteří si myslí že dva roky budou intenzivně používat jeden pár obuvi a pak mi přijdou reklamovat plesnivou stélku v obuvi nebo rozlepenou špičku na botě… Už jsem měl případ reklamace šněrovadla a jenom očekávám kdy mi přinese nějáký poučený zákazník reklamovat prodřené ponožky s tím že na ně je také dvouletá záruční doba:) |
|
|
|
|