3. Cena, vícepráce

Pokud není cena dohodnuta (a to buď formou pevné ceny za dílo či – zejména v případě složitějších děl, jakými jsou například stavby – formou rozpočtu), je vhodné ji určit alespoň odhadem. Občanský zákoník v ustanovení § 632 vyžaduje, aby zhotovitel vydal objednateli písemné potvrzení o převzetí objednávky (není-li věc vyrobena na počkání), jehož součástí by měla být i cena díla. Lze zřejmě dovodit, že zákon dokonce v případě, že není cena dohodnuta, vyžaduje dle ustanovení § 636 odst. 1 občanského zákoníku, aby zhotovitel právě v potvrzení o převzetí objednávky určil cenu aspoň odhadem.

V každém případě však cena musí být ve smyslu § 634 občanského zákoníku buď stranami sjednána, nebo (není-li stanovena cenovými předpisy, jak tomu může být v některých případech, kdy výroba podléhá cenové regulaci – tyto případy jsou však dnes spíše jen teoretické) musí být přiměřená. Výše přiměřené ceny je v případě neshody mezi zhotovitelem a objednatelem přezkoumatelná soudem.

Na tomto místě je nezbytné se zastavit u významu ceny uvedené v potvrzení o převzetí objednávky. Je totiž nezbytné upozornit, že cena uvedená zhotovitelem v tomto potvrzení není ještě cenou sjednanou stranami smlouvy, neboť byla určena jednostranně zhotovitelem – jde pouze o jeho odhad ceny díla. To ovšem zřejmě neplatí v případě, že potvrzení o převzetí objednávky je podepsáno oběma stranami, tedy i objednatelem (objednatel tak svým podpisem stvrzuje obsah potvrzení o převzetí objednávky včetně odhadu ceny a takto oboustranně podepsané potvrzení se pak fakticky stává dohodou o ceně a dalších podmínkách smlouvy). Pokud tedy objednatel nesouhlasí s cenou uvedenou na potvrzení o převzetí objednávky a potvrzení přitom podepisuje, je nanejvýš žádoucí, aby svoji výhradu k ceně na tomto potvrzení uvedl, jinak se bude jen obtížně jiné ceny dovolávat. Samozřejmě platí, že v případě, že s předpokládanou (odhadnutou) cenou zákazník nesouhlasí, je vhodné ještě před započetím výroby objednávku zrušit, resp. smlouvu vůbec neuzavírat.

Další situací, kterou je nezbytné na tomto místě ozřejmit, je výroba věci na počkání, tedy bez vystavení potvrzení o převzetí objednávky zhotovitelem (může jít o výrobu drobných předmětů, jako jsou klíče, šperky, suvenýry apod.). Zde cena není obvykle zhotovitelem objednateli písemně potvrzena. Pokud tedy cenu věci není možné jednoznačně určit například z vyvěšeného ceníku (což by přitom s ohledem na § 12 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele mělo být samozřejmostí), ani cena není sjednána dohodou (byť ústně – a v takovém případě je opět nezbytné mít se na pozoru, neboť může být obtížné dokazování ústní dohody, pročež je vhodné uzavírat takovou dohodu přinejmenším přede svědky, vždy však nejlépe písemně), může zhotovitel požadovat jen cenu přiměřenou, jak uvedeno výše.

Při přijetí objednávky by i v případě, že cena není sjednána, měl zhotovitel učinit její odhad, jak mu ukládá ustanovení § 636 odst. 1 občanského zákoníku. Zákon nespojuje s neprovedením odhadu žádnou sankci, avšak je zřejmé, že v takovém případě nemůže zhotovitel požadovat následně cenu jinou než přiměřenou.

Přiměřenou cenu je však zhotovitel, nedohodne-li se s objednatelem jinak, povinen účtovat i v případě, že provede odhad ceny, jak zákon vyžaduje. Zhotovitel se proto nemůže odvolávat na odhad (ten je nakonec jednostranným úkonem zhotovitele a je nezbytné jej odlišovat od dohody o ceně) při účtování nepřiměřené ceny.

Cena určená odhadem je pro zhotovitele do jisté míry závazná. Pokud totiž zhotovitel zjistí v průběhu provádění opravy, že bude třeba cenu podstatně překročit (jako podstatné se obecně chápe zvýšení přibližně o více něž 10% až 20%), je povinen na to objednatele podle § 636 odst. 1 občanského zákoníku neprodleně písemně upozornit a oznámit mu též nový odhad ceny. Pokud toto písemné upozornění na nový odhad nedoručí objednateli, není zhotovitel oprávněn si účtovat vyšší cenu (je tedy oprávněn si účtovat jen nepodstatné zvýšení, tedy do výše cca 20% oproti původnímu odhadu). Je třeba doplnit, že v praxi bývá často zvýšení ceny oznamováno (především v zájmu urychlení výroby) pouze ústně – takový postup však zřejmě není možné považovat za odpovídající zákonu a především neopravňuje zhotovitele při závěrečném vyúčtování k zvýšení ceny. Je přitom na zhotoviteli, aby provedení písemného upozornění v případě sporu prokázal. K zachování písemné formy přitom nepochybně postačí forma telefaxové či e-mailové zprávy.

Objednatel je oprávněn po písemném oznámení nové ceny od smlouvy odstoupit. Je však povinen uhradit zhotoviteli již provedenou práci a vzniklé náklady podle původně odhadnuté ceny, ovšem pouze tehdy, jestliže měl objednatel z částečného (či dokonce úplného, pokud je zakázka mezitím dokončena) provedení díla prospěch. Pokud však objednatel bez zbytečného odkladu po oznámení zvýšení odhadované ceny od smlouvy neodstoupí, má se za to, že nově stanovený odhad přijal a s takovou cenou souhlasí.

Cenu lze dohodnout též dle rozpočtu. Tento způsob bude zřejmě využíván především při výrobě věcí většího rozsahu, například staveb. Pokud je cena stanovena podle rozpočtu, musí být rozpočet schválen oběma stranami a není možné rozpočet překročit bez souhlasu objednatele. Kromě toho nemůže zhotovitel účtovat objednateli jiné práce a náklady, než ty, které jsou v rozpočtu uvedeny, pakliže s tím objednatel nevysloví souhlas. Případné vícepráce tedy nemůže zhotovitel provádět svévolně. Vícepráce musí být vždy podle ustanovení § 635 odst. 1 občanského zákoníku buď písemně objednatelem schváleny, anebo je musí objednatel dodatečně písemně objednat. S ohledem na zákonný požadavek písemné formy není možné, aby se zhotovitel následně odvolával na to, že vícepráce provedl na základě ústních pokynů – v případě víceprací se k takovým ústním pokynům či souhlasům ze zákona nepřihlíží.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003