Mohou chemické látky z hnojiv přecházet do potravin?

· Dusíkatá hnojiva – jsou chemicky připravené dusičnanové soli a proto téměř bez příměsí. Ovšem při nadměrném použití hnojiv nebo v jejich nevhodné aplikaci (např. na podzim) může docházet k hromadění dusičnanů v plodinách.

· Fosforečná hnojiva – se vyrábějí z přírodních surovin (apatity, fosfority), ze kterých přecházejí do hnojiv téměř v plném rozsahu také těžké kovy, zejména kadmium, dále pak rtuť, olovo a chrom. Velmi toxické kadmium je rostlinami z půdy dobře přijímán, závisí ale na druhu rostlin a na pH – kyselosti nebo zásaditosti – půdy (s rostoucím pH, tzn. s rostoucí zásaditostí půdy poklesá obsah kadmia v rostlinách). Živočišný organismus (tedy i člověk) přijímá z rostlinné potravy kadmium přibližně z 5ti %. Množství těžkých kovů lze z části snížit důkladným omytím zeleniny.

· Draselná hnojiva – se rovněž vyrábějí z přírodních solí, které mají také doprovodné látky. Jejich obsahy jsou malé a nepřesahují meze škodlivosti.

· Vápenatá hnojiva – se používají k úpravě půdní reakce (kyselosti) a tím omezují škodlivé účinky kyselých emisí a těžkých kovů. Obsah doprovodných látek je nevýznamný.

Nejvyšší přípustné koncentrace látek z hnojiv v potravinách upravuje vyhláška č. 298/97 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky pro jejich použití, jejich označování na obalech požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné.

Doporučujeme

· dávat přednost potravinám z ekologického zemědělství (v kvalitě BIO)

· vyhýbat se jarní rychlené a nesezónní zelenině

· nakoupenou zeleninu před úpravou důkladně omýt

· při hnojení vlastní zahrádky používat přírodní hnojiva

Detailnější informace o průmyslových hnojivech, legislativě apod. hledejte na www.ekoporadny.cz

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2002