| 3. Nařízení vlády, vyhlášky ministerstev |
Ústavní základ
Podzákonnými předpisy jsou např. nařízení vlády a vyhlášky ministerstev. Možnost jejich vydávání vychází z ústavy, která umožňuje v článku 78 vládě k provedení zákona a v jeho mezích vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády.
Článek 79 ústavy pak umožňuje ministerstvům, jiným správním úřadům a orgánům územní samosprávy vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
Vztah k zákonům
Nařízení vlády a vyhlášky ministerstev musí vždy vycházet ze zákona a musí s ním být v souladu. Jsou to vždy obecné normy, nemohou řešit jeden konkrétní případ, ale musí upravovat případy stejného druhu, obecně by měl být vymezen také okruh jejich adresátů.
Tzv. nařizovací pravomoc orgánů veřejné správy je výrazem relativně samostatného postavení a zodpovědnosti veřejné správy. Zákon by měl upravovat především věci hlavní, veřejná správa (např. vláda a ministerstva) pak vydáváním nařízení a vyhlášek fakticky zákon vykonává.
Jaké jsou výhody oproti zákonu?
Výhodou nařízení a vyhlášek oproti zákonu je především rychlost, operativnost, specializace, pružnost, protože proces přijímání těchto norem je značně jednodušší než u zákonů Nařízení a vyhlášky jsou tvořeny orgány, které jsou odborné a měly by dostatečně znát aktuální stav v dané oblasti. Při případných nedostatcích těchto norem je navíc jejich změnu možné přijmout operativně.
Subjekt, který nařízení či vyhlášku vydal, je oprávněn je kdykoliv zrušit nebo změnit. Je vždy povinen je zrušit, pokud jsou v rozporu se zákonem. Veřejná správa se přizpůsobuje novým podmínkám, usiluje o účinnější působení. Proto přijaté normy může nahradit novými nebo je odstranit, pokud nalezne lepší postup. Platným nařízením je však vždy i správa samotná vázána, jde o součást právního řádu.
Rozsah nařízení a vyhlášek
Do sféry nařízení a vyhlášek patří především věci, které zákonodárce shledal jako nepodstatné z hlediska zákonné normy, a tudíž je neupravil a jejichž normování je však přesto nutné nebo vhodné či účelné.
Vláda je oprávněna vydávat nařízení k provedení zákona a v jeho mezích. Nemusí být k vydání nařízení přímo zmocněna zákonem.
Oproti tomu ministerstva vydávají vyhlášky na základě zákona, v jeho mezích a jsou-li k tomu zákonem zmocněna.
Nařízení ani vyhlášky nemohou být vydávány v oblastech, které jsou vyhrazeny zákonu. V těchto oblastech nemohou být vydávána ani na základě zmocnění zákonem. Pokud by takové zmocnění bylo vydáno, odporovalo by ústavě.
Ochrana spotřebitele
Oblast ochrany spotřebitele upravují nařízení vlády, ale také vyhlášky některých ministerstev, především Ministerstva zemědělství ČR (oblast potravin), Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva informatiky (oblast telekomunikací) apod.
Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003
© Jana Luhanová, 2003 – Sdružení obrany spotřebitelů České republiky
| Líbil se Vám tento příspěvek? Oceňte ho zasláním SMS s textem SOS KART na číslo 900 0906 (tato SMS je Vám zpoplatněna částkou 6 Kč, technicky zajišťuje Marketing Evolution s.r.o.). Děkujeme za Vaši pomoc! |
(c) Sdružení obrany spotřebitelů České republiky, Rytířská 10, 110 00 Praha 1, IČ: 48429627
Všechny zveřejňované údaje mají pouze informativní charakter a nemohou být použity jako důkazní materiál.
SOS nenese odpovědnost za aktuálnost, úplnost a správnost poskytovaných informací.
S otázkami technického zpracování informací se obracejte na: [email protected].
Kartotéka spotřebitelských témat je zpracovávána za podpory
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Děkujeme!
