Co je to punc a co vlastně garantuje? Musí být punc na každém výrobku z drahého kovu?

1. ražená značka na výrobku z drahého kovu, zpravidla jakostní nebo městská;

2. ražený motiv výzdoby, provedený kolkem (matricí)

(tolik citace z „Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví, Dana Stehlíková, nakladatelství Libri, Praha 2003).

Termín „punc“, správně „puncovní značka“ ve smyslu puncovního zákona a prováděcí vyhlášky (vyhláška č. 363/1993 Sb., s účinností od 1. ledna 2004) označuje úřední značku, kterou Puncovní úřad označí zboží (z drahého kovu), které splnilo zákonné náležitosti stanovené puncovním zákonem. Toto označení je výsledkem tzv. puncovní kontroly zboží, spočívající ve zjištění a ověření ryzosti a puncovním zákonem předepsaného stavu zboží. Puncovní zákon stanovuje (§ 5 puncovního zákona) tzv. „zákonné ryzosti“. Prováděcí vyhláška č. 363/2003 Sb. uvádí v příloze vyobrazení českých puncovních značek pro zlaté, stříbrné a platinové zboží.

 

Příloha vyhlášky č. 540/1992 Sb.

 

ČESKÉ PUNCOVNÍ ZNAČKY

pro zlaté, stříbrné a platinové zboží

 

 

 

ZLATO STŘÍBRO PLATINA

ryzost ryzost ryzost

 



999/1000 999/1000 999/1000

 

 

 

986/1000 959/1000 950/1000

 

 

 

900/1000 925/1000 900/1000

 

 

 

 

750/1000 900/1000 850/1000

 

 

 

585/1000 835/1000 800/1000

 

 

 

800/1000

 

 

 

STARÉ ZBOŽÍ NIŽŠÍ NEŽ NEJNIŽŠÍ ZÁKONNÉ RYZOSTI ZNAMÉNKA “METAL“

 

 

 

 

ZLATO STŘÍBRO

 

Vyhláška č. 363/2003 Sb. zavedla s účinností od 1. ledna 2004 nově ryzost č. 0 pro zlaté, stříbrné i platinové zboží, ryzost 999/1000.

Zde je vhodné připomenout, že toto vyobrazení puncovních značek musí být umístěno na přístupném a trvale viditelném místě na každém prodejním místě, tedy v každé prodejně.

Pokud tedy zboží, které bylo výrobcem nebo dovozcem předloženo k povinné puncovní kontrole (nebo spotřebitelem k puncovní kontrole), splnilo zákonné náležitosti a zákonnou ryzost, označí je Puncovní úřad trvanlivě (mechanickým otiskem razidla, nebo souhlasí-li s tím předkladatel, laserovým vypálením – § 10 vyhl. č. 363/2003) nebo je označí jiným způsobem podle puncovního zákona (zavěšením plomby s puncovní značkou nebo vydáním osvědčení – § 20 odst. 4 puncovního zákona). V případě, že má zboží jinou ryzost než zákonnou (u tzv. „starého zboží“), ale vyšší než je nejnižší zákonná ryzost, označí je Puncovní úřad puncovní značkou pro nejblíže nižší zákonnou ryzost. Puncovní značka č. 4 (u nás nejběžnější ryzost zlatého zboží) tedy garantuje, že takto označené zboží (hlava labutě) má ryzost minimálně 585/1000. Jedná se tedy o zboží, které může mít ryzost vyšší než 585/1000 ale nižší než 750/1000 (pak by je Puncovní úřad označil značkou pro ryzost č. 3 – hlavou kohouta). Zboží je však dovoleno v tuzemsku vyrábět nebo ze zahraničí pro obchodování dovážet, jen pokud má zákonnou ryzost stanovenou § 5 puncovního zákona. Proto uvedený příklad je reálný u zboží starého (§ 4 písm. c) puncovního zákona), např. předloženého spotřebitelem.

Jak již bylo zmíněno, obchodníci nesmějí obchodovat s úředně neoznačeným zbožím nebo takové zboží k obchodování mít nebo k prodeji nabízet, není-li v puncovním zákoně stanoveno jinak (§ 38 odst. 1 puncovního zákona). A puncovní zákon skutečně stanovuje, kdy zboží nemusí být úředně označeno.

Nejprve je však nutno upozornit na definici „zboží“ (§ 3 odst. 1 písm. a) puncovního zákona) ve smyslu puncovního zákona. Jedná se o klenotnické, bižuterní, medailérské a jiné zlatnické a stříbrnické výrobky ze slitin zlata, stříbra nebo platiny, které mohou být kombinovány s přírodními či syntetickými kameny, perlami, smaltem, korálem, sklem a jinými nekovovými materiály. Současně puncovní zákon určuje, co se za zboží nepovažuje (§ 3 odst. 2 puncovního zákona), výrobky ze zlata o ryzosti nižší než 333/1000, výrobky ze stříbra o ryzosti nižší než 500/1000, výrobky z platiny o ryzosti nižší než 800/1000 a přístroje, nástroje a jiné předměty z drahých kovů určené k technickým, vědeckým, laboratorním, vyučovacím nebo obdobným účelům, bez ohledu na jejich ryzost.

Když víme, co je „zboží“ ve smyslu puncovního zákona, obrátíme pozornost k výjimkám z puncovní kontroly (§ 27 odst. 1 puncovního zákona). Z uvedeného ustanovení vyplývá, že povinné puncovní kontrole nepodléhá zboží smaltem úplně potažené, zboží u kterého má hmotnost drahého kovu vzhledem k hmotnosti ostatních použitých materiálů podřadný význam (např. pouhé uzávěry nebo obruby a úchyty kamenů, ouška), zboží o velmi nízké hmotnosti nepřevyšující limit uvedený v prováděcím předpise (§ 12 vyhl. č. 363/2003 Sb.) (zboží, u něhož hmotnost drahého kovu v jednom samostatném kusu nepřesahuje 0,5 g u zboží zlatého a zboží platinového a 3 g u zboží stříbrného) a cizí zboží propuštěné v celním řízení do režimu tranzitu nebo do režimu s ekonomickým účinkem.

Pro praxi spotřebitele je vhodné si zapamatovat, že z hlediska hmotnosti zlaté a platinové zboží musí být úředně označeno (opuncováno), pokud má vyšší hmotnost než 0,5 g, zboží stříbrné pak o hmotnosti vyšší než 3 g. Běžně se však spotřebitel setká s tím, že i zboží splňující tento hmotnostní limit je úředně označeno. Pokud takové zboží výrobce nebo dovozce předloží k puncovní kontrole, Puncovní úřad je úředně označí. Pokud však výrobce nebo dovozce toto zboží k puncovní kontrole nepředloží, musí je trvanlivě označit číslem vyjadřujícím odpovídající ryzost (§ 28 odst. 1 puncovního zákona) (tzv. ,,ryzostní číslo”). Obchodování s takto neoznačeným zbožím má analogické důsledky jako obchodování se zbožím nepuncovaným.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003