Jakých údajů si všímat a které informace vyžadovat
Důsledné značení zboží slouží spotřebiteli a přispívá k jeho lepší orientaci v nabídce na trhu. Sebevědomý spotřebitel si vybírá jen takové zboží, o kterém ví co nejvíc. Využívá k tomu všech dostupných zdrojů objektivních informací. Prodávající musí podle zákona o ochraně spotřebitele řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytnutou službou. Je-li to potřebné, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné.
Prodávající se nemůže výše uvedené povinnosti zprostit s odkazem na to, že mu potřebné či správné informace neposkytl výrobce nebo dodavatel. Tyto povinnosti nemusí být plněny v případech, kdy se jedná o zřejmé nebo obecně známe skutečnosti. Jistě pak není nutné, aby např. byl dodáván písemný návod na používání hřebenu.
Prodávající zajistí, aby prodávané výrobky byly přímo a viditelně a srozumitelně označeny:
– názvem výrobku,
– označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele,
– údaji o hmotnosti, nebo množství, či velikosti, případně dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci, případně užití,
– údaji o složení materiálu, jde-li například o textilní výrobky, s výjimkou těch výrobků, které podle zvláštních předpisů povinnosti označení nepodléhají,
– údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech, jde-li o obuv (s výjimkou těch výrobků, které podle prováděcího právního předpisu označování nepodléhají),
– údajem o datu minimální trvanlivosti, jde-li o potravinářské výrobky, popřípadě údajem o datu použitelnosti, jde-li o potravinářské výrobky, podléhající rychlé zkáze,
– porušována bývá zásada viditelnosti – příliš malé písmo, anebo jen známé ‘výtlačky’ v okrajích balení.
Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachovávána zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem, je prodávající povinen spotřebitele s tím seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá.
– Nelze-li prodávané výrobky označit přímo, musí je prodávající viditelně a srozumitelně označit údaji (vyjmenovanými Zákonem o ochraně spotřebitele) jiným vhodným způsobem; například popiskou na regálu či vývěskou.
– Pokud jsou informace poskytovány písemně, musí být v českém jazyce.
– Jednotlivé informace mohou být poskytnuty v podobě symbolů – piktogramů, které musí být srozumitelné, čitelné a úplné. Prodávající na požádání tyto piktogramy vysvětlí nebo jinak vhodně zpřístupní spotřebiteli jejich význam.
– Prodávající je povinen jednoznačně informovat spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb. (Podrobnosti uvádí § 10 a § 12 Zákona o ochraně spotřebitele.)
Na významu postupně nabývá rovněž uzavírání kupní smlouvy za použití prostředků komunikace na dálku (telefon, email, televize, katalog aj). Obsahem návrhu smlouvy musí být informace nutné k jejímu uzavření ve smyslu obecných náležitostí smlouvy podle občanského zákoníku (část pátá, popsaná v této kapitole) a podstatných náležitostí smlouvy podle občanského zákoníku (část osmá, viz kap.1.3). Spotřebiteli musí být dále s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty zejména informace o osobě prodávajícího (obchodní jméno, IČO, sídlo/bydliště, u zahraniční osoby rovněž adresu podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny, údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, včetně spisové značky, pokud je přidělena. Dodavatel musí také předat spotřebiteli kontaktní údaje, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, případně adresu pro doručování elektronické pošty. Prodávající musí dále také uvést údaje o příslušném kontrolním orgánu, podléhá-li činnost dodavatele režimu povolování. Ke všem výše uvedeným údajům je dodavatel povinen zajistit trvalý veřejný přístup.
Prodávající musí spotřebiteli také poskytnout další informace, mezi něž patří název a hlavní charakteristika zboží nebo služeb, cena včetně všech poplatků, údaj o nákladech na dodání, informace o způsobu platby, dodání nebo plnění, poučení o právu na odstoupení, údaj o nákladech na použití komunikačních prostředků na dálku, specifikace doby, po kterou zůstává nabídka nebo cena v platnosti aj. (§ 53, odst. 4 Obč. Z.). Po uzavření smlouvy, nejpozději před plněním, musí být spotřebiteli dále poskytnuty informace o podmínkách a postupech pro uplatnění práva odstoupit od smlouvy, o službách po prodeji a zárukách a o podmínkách zrušení smlouvy, pokud není určena doba platnosti nebo je delší než 1 rok. Podá-li spotřebitel objednávku prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku, je dodavatel povinen prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku neprodleně potvrdit její obdržení.
V poslední době na popularitě velice dramaticky nabyly různé spotřebitelské úvěry. Na spotřebitele se valí reklama, která mu sděluje, jak je jednoduché dostat půjčku a splnit si svá přání. Bohužel řada občanů této mediální masáži neodolá a využije těchto nabídek a za půjčené peníze si pořídí vysněné věci či služby, na které by normálně nemohli finančně dosáhnout. V obchodech se již běžně zažily přepážky označené jako „SPLÁTKY“, o co příznačnější by bylo, kdyby se tato oddělení nazývala spíše „DLUHY“. Možná by to spotřebitele trochu zbrzdilo v bezhlavém zadlužování. Pokud se spotřebitel přes vše uvedené rozhodne uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, měl by po jeho poskytovateli požadovat jasné a nejlépe písemné informace o:
–
celkových nákladech na úvěr – tedy kolik se celkem na půjčenou částku bude muset zaplatit
–
výši RPSN (roční procentní sazba nákladů) – vyjadřuje výhodnost úvěru, čím vyšší, tím je úvěr dražší
–
možnosti a podmínkách předčasného splacení spotřebitelského úvěru (trvat na písemných, jasných informacích!!!)
Nejlépe je si záměr vzít si půjčku důkladně promyslet a vzít si návrh smlouvy od poskytovatele úvěru na několik dní domů a vše si důkladně propočítat. Pokud by spotřebitel měl se spotřebitelským úvěrem problém, může se obrátit na ČOI, která dozoruje zák. o spotřebitelském úvěru.
Obecně by pro spotřebitele mělo platit, že maximum informací získaných nikoli pod tlakem je vždy na místě požadovat v případech, kdy má dojít k uzavření jakékoli spotřebitelské smlouvy, pokud s ní bude spojena jakákoli vyšší částka peněz.
Datum poslední aktualizace: 06.07.2007
© Mgr. Martin Reisinger – Sdružení obrany spotřebitelů ČR, 2007