Šéfredaktorka TESTu: Spotřebitelé se na nás obracejí pozdě

Šéfredaktorka nejstaršího spotřebitelského časopisu o testech u nás JUDr. Ida Rozová nejen bilancuje, ale hovoří i o nezávislém testování výrobků, počtu nebezpečných výrobků na trhu a spolupráci spotřebitelských organizací.

Jaký byl rok 2006 z pohledu Občanského sdružení spotřebitelů TEST, vydavatele jediného časopisu, který přináší testy výrobků, v porovnání s předchozími lety?
Podíváme-li se na suchá čísla statistiky, mohli bychom říci, že byl poměrně dobrý. Publikovali jsme výsledky testů 720 výrobků. A hned musíme dodat, že pouze necelá polovina z nich prokázala dobré funkční vlastnosti; za tu zbývající nekvalitní většinu byla a je škoda vyhazovat peníze. Ačkoliv v mnoha zákonech je zakotvena primární povinnost výrobců, dovozců a distributorů neuvádět na trh výrobky nebezpečné, objevili jsme v nabídce obchodů 35 nebezpečných výrobků. Smutné je, že 18 z nich bylo určeno dětem. V takových případech okamžitě vyhlašujeme poplach, aby byl varován co nejširší okruh spotřebitelů. Upozornění na dalších pět nebezpečných výrobků, taktéž určených dětem, jsme převzali od kolegů z německé spotřebitelské nadace Stiftung Warentest. Zůstaneme-li u čísel, podařilo se nám vloni oproti letům předchozím zvýšit počet testovaných výrobků přibližně o jednu čtvrtinu. Za třináct let, co vedeme statistiku, jsme spotřebitelům předložili na stránkách časopisu TEST objektivní a nezávislé analýzy 6620 výrobků. Objektivita a nezávislost testů spočívá v tom, že testující spotřebitelská organizace nakupuje výrobky v obchodech, stejně jako spotřebitelé, platí za jejich analýzy, nesmí v časopise publikovat reklamy, nesmí přijímat žádné dary od výrobců, dovozců či prodávajících.
Rok 2006 nás na jednu stranu potěšil i nepotěšil. Máme radost, že sice pomalu, ale jistě se začíná zdvihat zájem spotřebitelů o informace, které je chrání a které mohou využívat ve svůj prospěch. Smutní jsme z toho, že stále ještě hodně spotřebitelů nejdříve investuje své peníze do výrobků a teprve poté, hlavně když se spálí a nastanou problémy kolem reklamací, začnou hledat informace. To už je ale pozdě a mnohdy pomoci nemůžeme.

Jakou kauzu z minulého roku považujete za nejzajímavější?
Přídavné jméno „nejzajímavější“, i když ona kauza byla způsobem pátrání nesmírně zajímavá, bych nahradila výstižnějším „nejzávažnější“. Dokonce se dostala až na evropskou úroveň a naším varovným zjištěním se zabývají orgány Evropské komise. Testovali jsme chladící kousátka, která jsou určena pro malé děti. Analýzy odhalily přítomnost různých konzervačních látek (např. parabeny, kyselinu benzoovou a sorbovou) a syntetických barviv, které jak z použitých materiálů, tak i chladících tekutin mohou migrovat do dětského organismu. Při následných zkouškách chladících tekutin se na tkáňových kulturách (buňkách) prokázal jejich cytotoxický efekt. Tím, že se naše analýzy neomezují rámcem stávajících předpisů – požadavků na výrobky, se nám daří čas od času odhalovat skrytá tajemství výrobců. Toto bylo jedno z nich. S největší pravděpodobností nikdo z tvůrců normy, která se vztahuje na hračky, nepředpokládal, že by jejich výrobci používali do materiálů konzervační látky a do tekutých náplní syntetická barviva, protože se o nich v příslušné normě vůbec nehovoří. A proto je také nikdy nikdo v nich nehledal. Byli jsme první, kteří se na to zaměřili.

Pravidelně upozorňujete na nebezpečné a nevyhovující výrobky. Jaký je v tomto směru v ČR vývoj? Ubývá nebezpečných výrobků na trhu?
Zodpovědět položenou otázku je nesmírně těžké, protože existuje jedna velká výchozí neznámá: Kolik nebezpečných výrobků se nachází v nabídce trhu? To nikdo neví a nikdo neodhadne. Není v moci žádného kontrolního orgánu – ani u nás, ani nikde ve světě – otestovat veškerou nabídku. Statistiky vypovídají pouze o tom, kolik nebezpečných výrobků bylo v daném časovém úseku odhaleno. K účinnějšímu vyhledávání velice razantně napomáhají varovné systémy Evropského společenství – RAPEX a RASFF, což se následně odráží ve vyšších číslech statistik. Nelze však z toho vyvozovat, že na trh se dostává více nebezpečných výrobků. My jsme vloni našli v rámci testů, jak už jsem uvedla, 35 nebezpečných výrobků, z toho 18 bylo určeno dětem, předloni se jednalo o 37 výrobků, z nichž 29 se rekrutovalo z dětského sortimentu. Za období 1994 až 2006 jsme odhalili 413 nebezpečných výrobků, z toho 298 bylo určeno dětem.

Jaká je vaše spolupráce se státními orgány Českou obchodní inspekcí a ostatními? Je náhodná nebo systematicky kooperujete na odhalování nebezpečných výrobků?
S Českou obchodní inspekcí spolupracujeme v podstatě po celou dobu naší existence. Když naše testy odhalí nebezpečné výrobky, které spadají do její kompetence, předáváme potřebné informace, aby ČOI mohla zahájit kontrolní činnost a zasáhnout a potrestat výrobce či dovozce, distributory, kteří porušují základní povinnosti vůči spotřebitelům. Spíše se jedná o spolupráci náhodnou, která se odvíjí od nálezů nebezpečných výrobků.
V posledních letech rozvíjíme systematičtější spolupráci s Centrem zdraví a životních podmínek Státního zdravotního ústavu při vyhledávání výrobků zdravotně závadných. V těchto případech se jedná o skrytá nebezpečí, která spotřebitelé nemají šanci vlastními smysly poznat a právě o to jsou zákeřnější. Profesionální znalosti pracovníků Centra nám pomáhají při koncipování testů, zaměření jednotlivých analýz i při vyhledávání „slabých“ míst výrobků, případně i norem a vyhlášek, které se na ně vztahují. Výsledkem spolupráce byla varování týkající se například formaldehydu v bambusových miskách, karcinogenních látek v plastovém kuchyňském náčiní a v pryžových dudlících pro děti, těžkých kovů v pečicích silikonových formách, konzervantů a syntetických barviv v dětských kousátkách a další. Jakmile ohlásíme nálezy nebezpečí, nastupuje kontrolní činnost hygienické služby.

Hledají čeští spotřebitelé hlavně informace o tom, co je nevyhovující nebo se chtějí naopak dozvědět, které výrobky jsou kvalitní?
Když čeští spotřebitelé slyší o nálezu nebezpečného výrobku, okamžitě se zdvihne vlna zájmu, která zakrátko opadne a zdvihne se zase až při nálezu dalšího nebezpečí. Bohužel zatím menšina spotřebitelů se naučila sledovat informace, které se týkají míry kvality výrobků, tedy jak ten který výrobek jim bude spolehlivě sloužit. To třeba v Německu, Anglii, Holandsku a v dalších zemích se naprostá většina spotřebitelů nejdříve poradí se svým spotřebitelským časopisem, porovná si výsledky testů výrobků a teprve potom jde a koupí. Váží si více svých peněz než čeští spotřebitelé, kteří je mnohdy naprosto zbytečně vyhazují a pak z toho mají vrásky na čele. V testech se velice často ukazuje, že ne vždy je například známá značka zárukou kvality, či že čím vyšší cena, tím lepší kvalita.

Spolupracujete úzce s SOS. Jaké jsou cíle této spolupráce a co si od ní slibujete?
Možná by stačila velice stručná odpověď: Kopat společně za práva spotřebitelů, společně je chránit a posilovat jejich postavení. A trochu rozvinutěji… Po roce 1990 vzniklo v České republice několik občanských sdružení, které se orientují na ochranu spotřebitelů. Okruhem svých činností – poradenskou, osvětovou, informační, vzdělávací – se stýkají i překrývají, avšak navzájem až na občasné výjimky spolu více nespolupracují. Sdružení SOS a TEST udělala v loňském roce průlom a uzavřela dohodu o spolupráci. Její jeden cíl jsem již uvedla a dodám ještě ten druhý: Vzájemná podpora povede k lepšímu provázání se spotřebiteli a k posílení obou organizací – nejenom na národní, ale i mezinárodní úrovni. Aby organizace byly silné a mohly účinněji bojovat, je zapotřebí, aby se k nim spotřebitelé přimkli, jeden bez druhého pramálo zmůže.

Chystáte v letošním roce nějaké změny pro své čtenáře?
Hlavní zaměření časopisu TEST je dáno – přinášet informace o výrobcích, aby se spotřebitelé mohli lépe orientovat v nabídce trhu. V tomto směru žádné změny nepřipravujeme, avšak nabídneme ještě více informací, protože… V loňském roce byl zahájen evropský projekt, který je nazván Budování kapacity spotřebitelských organizací, v jehož rámci obě sdružení – SOS a TEST – spolupracují. Mezinárodní organizace ICRT (International consumer research and testing) připravila tříletý program, který je zaměřen na testování výrobků a který je financován Evropskou komisí. Do programu je zapojeno sedm zemí, včetně České republiky, ve kterých se spotřebitelské hnutí teprve rozvíjí a pomocí tohoto programu bude moci nabídnout spotřebitelům ve svých zemích cenné informace o kvalitě výrobků. České spotřebitelské hnutí má oproti ostatním zúčastněným organizacím lepší výchozí pozici, protože spotřebitelé mají k dispozici dva časopisy – TEST a Štít spotřebitele. A protože informací o kvalitě či nekvalitě není nikdy dost, objeví se letos na stránkách časopisů a na webových stránkách čtyři velké testy: mobilní telefony, automatické pračky, digitální fotoaparáty a vysavače.
Díky za rozhovor.