Categories
Articles

5. Odpovědnost za škodu

  5. Odpovědnost za škodu

Kromě odpovědnosti za vady věci, kterou zhotovitel na zakázku zhotoví, odpovídá zhotovitel objednateli též za škodu, kterou mu způsobí porušením svých právních povinností případně která v zákonem stanovených případech objednateli vznikne.

Jeden z takových speciálních případů je uveden v ustanovení § 651 občanského zákoníku, které se zabývá odpovědností zhotovitele při zhotovení stavby na objednávku. Zhotovitel totiž bez dalšího odpovídá objednateli za poškození nebo zničení stavby až do převzetí zhotovené stavby, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Zákon tak ponechává na zhotoviteli zajištění stavby před poškozením, neboť stavba je pod jeho kontrolou a dohledem. Nezáleží tedy na tom, zda zhotovitel škodu zavinil. Jediným případem, kdy se může zhotovitel své odpovědnosti za škodu zprostit, je situace, kdy by ke škodě došlo i jinak. Tím má zákon na mysli zejména případy živelních pohrom, pádů letadel apod., tedy případy, které by nastaly i bez souvislosti s prováděním díla, pokud by stavba stála na stejném místě ve stejný okamžik.

Odpovědnost zhotovitele za škodu má za následek povinnost zhotovitele objednateli škodu nahradit. Škodou se podle ustanovení § 442 občanského zákoníku nerozumí jen skutečná škoda (tedy například hodnota zničené stavby), ale též ušlý zisk, tedy to, co by objednatel vydělal, kdyby ke škodě nedošlo (například zisk z nájemného, které by mohl ve zničené stavbě účtovat svému nájemci). Zhotovitel má tedy povinnost takovou škodu nahradit, a to nejčastěji v penězích, tedy formou finanční kompenzace. Pokud však objednatel o to požádá (a je-li to možné a účelné), musí zhotovitel škodu nahradit uvedením stavby do původního stavu, tedy odstraněním následků škody.

Bez ohledu na to, zda zhotovitel odpovídá nebo neodpovídá za škodu, ztrácí podle ustanovení § 640 občanského zákoníku nárok na odměnu v případě, že před předáním bude dílo zmařeno (zničeno).

Zcela zvláštní je pak případ, kdy objednatel poskytne zhotoviteli potřebnou součinnost, avšak zhotovitel v určenou dobu nepřistoupí k provedení díla. Za určitých okolností toto může být mimo jiné též důvodem pro odstoupení od smlouvy ze strany objednatele, jak vyplývá z ustanovení § 642 odst. 2 občanského zákoníku. Bez ohledu na to, zda objednatel však od smlouvy v daném případě odstoupí, nebo nikoli, náleží mu podle ustanovení § 639 občanského zákoníku náhrada nutných nákladů spojených s poskytnutím součinnosti, které zhotovitel nevyužil. Obvykle se jedná o cestovní výlohy, ale může jít i o náklady na vytápění objektu (například tehdy, jestliže objednatel v prázdném domě jen kvůli očekávanému provádění prací zapne vytápění), zajištění odvozu suti apod. Nárok na náhradu nákladů musí objednatel uplatnit nejpozději do jednoho měsíce od převzetí věci, v případě odstoupení od smlouvy pak do jednoho měsíce od odstoupení od smlouvy.

Nelze se nezmínit o poslední podstatné okolnosti, jejímž následkem zhotovitel může být povinen nahradit objednateli škodu. Jde o způsobení škody vadně zhotovenou věcí. Takové případy nejsou nijak výjimečné. Například vadně vyrobená knihovna se rozpadne a poškodí okolostojící nábytek a zařízení bytu. Ještě častější jsou pak případy škody způsobené vadně zhotovenou stavbou, v níž například následkem zatékání dojde k poškození zařízení, anebo odpadnutím zdiva dojde k úrazu. Všechny popsané případy mají společný původ ve vadně zhotovené věci. Příčinou škody je tedy porušení právní povinnosti zhotovitele vyrobit věc bez vad – následkem vady pak je způsobena objednateli škoda, za kterou zhotovitel odpovídá podle ustanovení § 420 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že v daném případě nejde o škodu způsobenou tzv. provozní činností zhotovitele, může se zhotovitel zprostit své odpovědnosti, pokud prokáže, že škodu nezavinil. Povinnost prokázat tuto skutečnost však leží na zhotoviteli.

Není to však jen zhotovitel, který při výrobě na zakázku odpovídá za škodu. Rovněž spotřebitel může za jistých okolností být povinen nahradit škodu, a to právě zhotoviteli. Je tomu tak vždy, když objednatel nesplní jakékoli své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o dílo. Takovými povinnostmi může být obvykle zejména již uvedená povinnost k poskytování součinnosti či dodání materiálu, zajištění stavebního povolení apod. Jestliže porušením povinností, k nimž se objednatel zavázal, vznikne zhotoviteli škoda, je objednatel povinen ji zhotoviteli nahradit podle stejných pravidel, jaká uvádíme výše.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003

 © Tomáš Pelikán, 2001 – SPIS

Líbil se Vám tento příspěvek? Oceňte ho zasláním SMS s textem SOS KART na číslo 900 0906 (tato SMS je Vám zpoplatněna částkou 6 Kč, technicky zajišťuje Marketing Evolution s.r.o.). Děkujeme za Vaši pomoc!


(c) Sdružení obrany spotřebitelů České republiky, Rytířská 10, 110 00 Praha 1, IČ: 48429627
Všechny zveřejňované údaje mají pouze informativní charakter a nemohou být použity jako důkazní materiál.
SOS nenese odpovědnost za aktuálnost, úplnost a správnost poskytovaných informací.
S otázkami technického zpracování informací se obracejte na: [email protected].


Kartotéka spotřebitelských témat je zpracovávána za podpory
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Děkujeme!


Počet návštěvníků od 12. 9. 2000:

TOPlist