4. Záruka, odpovědnost za vady

Zhotovitel odpovídá nejen za vady vyrobené věci, ale též za to, že věc má vlastnosti objednatelem při zakázce vymíněné. Právě s ohledem na toto ustanovení je vhodné, aby objednatel byl schopen dostatečně prokázat, jakým způsobem si vlastnosti zhotovované věci vymínil – je totiž na něm, aby prokázal eventuální rozpor mezi objednávkou a skutečným výsledkem výroby.

Podle ustanovení § 645 odst. 2 občanského zákoníku zhotovitel též odpovídá za vady věci, jejichž příčinou je vadnost materiálu dodaného objednatelem či nevhodnost jeho pokynů, pokud neprokáže, že na tuto vadnost materiálu či nevhodnost pokynů objednatele upozornil. Je tedy na zhotoviteli jako na odborníkovi, aby posoudil, zda zákazníkova objednávka je realizovatelná, a nese odpovědnost za to, že případně nezjistil její nevhodnost.

Občanský zákoník v ustanovení § 646 stanoví délku záruční doby pro zhotovené věci. Základní záruční doba zůstala (narozdíl od prodeje zboží v obchodě) zachována v délce šesti měsíců. Pro zhotovení stavby je pak záruční doba určena na tři roky.

Záruční doba pochopitelně začíná běžet teprve dnem převzetí zhotovené věci. Pokud však objednatel převzal věc až poté, co měl povinnost věc převzít, běží záruční doba již ode dne, kdy věc měl převzít (tedy například jestliže objednatel byl povinen vyzvednout vyrobený šperk v určitý den, avšak ve skutečnosti jej vyzvedl teprve s měsíčním zpožděním, v době převzetí již uplynul měsíc ze záruční doby).

Stejně jako při prodeji zboží v obchodě může zhotovitel i v tomto případě v záručním listu poskytnout objednateli záruku nad rámec záruky zákonné a stanovit její podmínky a rozsah. Rozšířený rozsah lze chápat jak z hlediska časového (tedy lze v záručním listu prodloužit záruční dobu), tak z hlediska obsahového (lze rozšířit práva objednatele nad rámec stanovený zákonem, jak je popsáno dále). V každém případě platí, že toto rozšíření se plně řídí podmínkami uvedenými v záručním listu.

Nejčastějším případem rozšíření záruky je právě prodloužení záruční doby nad zákonnou šestiměsíční (respektive u staveb tříletou) dobu. K tomu je nezbytné říci, že po uplynutí zákonné záruční doby se záruční odpovědnost zhotovitele řídí již pouze a výhradně podmínkami stanovenými v záručním listu a není možné uplatňovat práva stanovená zákonem, jestliže jejich uplatnění zhotovitel v záručním listu neumožnil. Znamená to například, že pokud zhotovitel v záručním listu poskytne na vyrobenou věc roční záruční dobu na bezplatný servis, není možné se po uplynutí šestiměsíční zákonné záruky již domáhat odstoupení od smlouvy, ale jen poskytnutí bezplatného servisu. Pokud ovšem v záručním listu je uvedeno pouze, že záruka trvá po delší dobu, než jakou stanoví zákon, ale nejsou zde uvedeny její podmínky, po prodlouženou dobu záruky jsou její podmínky shodné s podmínkami záruky zákonné.

Je samozřejmé, že zákonnou záruční dobu a zákonné podmínky záruky lze jen rozšiřovat, nikoli zkracovat a zužovat.

Jaká má tedy spotřebitel práva při reklamaci věci zhotovené na zakázku?

Podle ustanovení § 648 občanského zákoníku platí, že jde-li o vadu, kterou lze odstranit, je objednatel oprávněn požadovat bezplatné odstranění této vady.

Jde-li o vadu, kterou odstranit nelze a která brání tomu, aby věc mohla být podle objednávky řádně užívána jako věc bez vady, má objednatel právo na zrušení smlouvy (tedy na vrácení plné výše ceny díla, případně i ceny poskytnutého materiálu, proti vrácení vadně vyrobené věci zhotoviteli). Stejná práva má objednatel i v případě, že se potřetí vyskytne tatáž vada, která již dvakrát byla záruční opravou odstraněna, jakož i v případě, kdy se současně projeví alespoň tři různé odstranitelné vady, pro něž není možné řádně užívat.

Pokud se na věci projeví neodstranitelné vady, které však nebrání řádnému užívání věci (například drobné povrchové poškození, barevná nestálost apod.), může objednatel požadovat přiměřenou slevu z ceny díla.

Podle ustanovení § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele pak platí, že pokud není reklamace zhotovitelem vyřízena do 30 dnů ode dne jejího uplatnění, má objednatel vždy stejná práva, jako by šlo o vadu neodstranitelnou, jak je popsáno výše.

Za samozřejmé lze považovat, že reklamaci je možné uplatnit u zhotovitele pouze v záruční době. Nestačí tedy, že se vada v záruční době vyskytla, ale je nezbytné ji v záruční době též reklamovat. Pokud jsou rozdílné podmínky pro reklamace v zákonné (šestiměsíční, resp. tříleté) době a v další, prodloužené záruce, řídí se podmínky jejího vyřizování vždy okamžikem uplatnění reklamace, nikoli vznikem vady.

Pokud již byla věc dříve reklamována, doba od uplatnění reklamace až do vyřízení reklamace se do záruční doby nepočítá. Zhotovitel je proto povinen vydat objednateli vždy po vyřízení reklamace potvrzení o tom, kdy byla reklamace uplatněna, jakož i o provedení opravy a době jejího trvání.

Objednatel má pochopitelně podle ustanovení § 509 odst. 1 občanského zákoníku nárok na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním reklamace. Toto právo musí ale uplatnit nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí záruční doby, přičemž zmeškání této lhůty způsobuje zánik práva na náhradu nákladů a lhůtu není možné žádným způsobem prominout.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003