ZÁKON 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ze dne 24. dubna 1997

ČÁST PRVNÍ

(1) Účelem zákona je stanovit v souladu s právem Evropských společenství1) a na základě bezprostředně závazných předpisů Evropských společenství1a) povinnosti provozovatelů potravinářských podniků a osob, které vyrábějí nebo uvádějí do oběhu tabákové výrobky,1b) a upravit státní dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona a z bezprostředně závazných předpisů Evropských společenství.1a)

 

(2) Účelem tohoto zákona je též stanovit povinnost podnikatele1b) ohlásit zásoby1c) potravin nebo zemědělských výrobků stanovené v bezprostředně závazných předpisech Evropských společenství1d) (dále jen “zásoby”) a upravit státní dozor nad dodržováním této povinnosti.

 

(3) Tento zákon se nevztahuje na pokrmy a pitnou vodu. Podmínky výroby a zásobování pitnou vodou a podmínky výroby pokrmů a jejich uvádění do oběhu stanoví zvláštní právní předpis.1e)

1) Například směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkající se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a související reklamy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února 1999 o sbližování právních předpisů členských států ohledně potravin a přísad do potravin ošetřených ionizací. Směrnice Komise č. 2003/40/ES ze dne 16. května 2003, kterou se stanoví seznam složek přírodních minerálních vod, jejich koncentrační limity a požadavky na označování a požadavky na použití vzduchu obohaceného ozonem při úpravě přírodních minerálních vod a pramenitých vod. 1a) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady 178/2002/ES ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne

22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne

22. září 2003 týkající se sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů, a kterým se mění směrnice č. 2001/18/ES. Nařízení Komise (ES) č. 1661/1999 ze dne 27. července 1999, kterým se stanovují podrobnější pravidla pro provádění Nařízení Rady (EHS) č. 737/90 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (EHS) č. 2759/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vepřovým masem, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (EHS) č. 1208/81 ze dne 28. dubna 1981, kterým se stanoví klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu. 1b) § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 1c) § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. 1d) Například nařízení Komise (ES) č. 1972/2003 o přechodných opatřeních, které je třeba přijmout s ohledem na obchod se zemědělskými produkty související s přistoupením České republiky, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska. Nařízení Komise (ES) č. 60/2004, kterým se stanoví přechodná opatření v sektoru cukru z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska. 1e) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) potravinami látky určené ke spotřebě člověkem v nezměněném nebo upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj, nejde-li o léčiva2) a omamné nebo psychotropní látky;2a) za potravinu podle tohoto zákona se považují i přídatné látky, látky pomocné a látky určené k aromatizaci, které jsou určeny k prodeji spotřebiteli za účelem konzumace,

b) potravinami živočišného původu potraviny, jejichž hlavní surovinou při výrobě jsou suroviny živočišného původu,

c) potravinami nebo složkami potravin nového typu (dále jen “potraviny nového typu”) potraviny nebo složky vyrobené a uvedené do oběhu v souladu s bezprostředně závazným předpisem Evropských společenství,2b)

d) surovinami zemědělské, lesní, mořské a jiné produkty určené pro výrobu potravin, popřípadě potraviny určené k dalšímu zpracování,

e) surovinami živočišného původu všechny části těl zvířat, ptáků, zvěře, mořských a sladkovodních živočichů, mléko, vejce a včelí produkty,2c)

f) zdravotně nezávadnými potravinami potraviny, které splňují chemické, fyzikální a mikrobiologické požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, vyhláškou nebo které jsou uváděny do oběhu se souhlasem Ministerstva zdravotnictví podle § 11 odst. 2 písm. b),

g) jakostí soubor charakteristických vlastností jednotlivých druhů, skupin a podskupin potravin a tabákových výrobků, jejichž limity jsou stanoveny tímto zákonem a vyhláškou,

h) druhem potraviny potraviny vykazující shodné základní vlastnosti,

i) potravními doplňky nutriční faktory (vitamíny, minerální látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny a další látky) s významným biologickým účinkem,

j) doplňky stravy potraviny určené k přímé spotřebě, které se odlišují od potravin pro běžnou spotřebu vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem a které byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav,

k) přídatnými látkami látky bez ohledu na jejich výživovou hodnotu, které se zpravidla nepoužívají samostatně ani jako potravina, ani jako charakteristická potravní přísada a přidávají se do potravin při výrobě, balení, přepravě nebo skladování, čímž se samy nebo jejich vedlejší produkty stávají nebo mohou stát součástí potraviny,

l) látkami určenými k aromatizaci potravin látky používané a určené k tomu, aby při přidání do potraviny udělovaly potravině vůni nebo chuť, kterou by potravina bez těchto látek neměla nebo neměla v charakteristické intenzitě,

m) pomocnými látkami látky používané při výrobě potravin z technologických důvodů; nestávají se součástí potraviny, ale v konečném výrobku se mohou vyskytovat ve stopovém toxikologicky nevýznamném množství,

n) látkami kontaminujícími látky, které se do potravin dostaly neúmyslně při výrobě, zpracování, balení, přepravě nebo skladování, mimo mechanické znečištěniny, mikroby, živé nebo mrtvé živočišné škůdce a části jejich těl,

o) výrobou potravin čištění, třídění, upravování, opracování nebo zpracování surovin, popřípadě přidávání dalších látek uvedených v písmenech h) až k) nebo povolených podle § 11 odst. 2 písm. b), včetně balení a dalších úprav potraviny za účelem uvádění do oběhu; za výrobu potravin se nepovažuje zemědělská prvovýroba,3)

p) uváděním do oběhu nabízení k prodeji, prodej nebo jiné formy nabízení ke spotřebě; skladování, přeprava pro potřeby prodeje a dovoz za účelem prodeje od data proclení,

q) datem použitelnosti datum ukončující dobu, po kterou si potravina podléhající rychle zkáze, při dodržování skladovacích podmínek, zachovává své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost a po které nesmí být uváděna do oběhu,

r) datem minimální trvanlivosti datum vymezující minimální dobu, po kterou si potravina zachovává své specifické vlastnosti při dodržování skladovacích podmínek a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost,

s) původním použitím potraviny použití stanovené výrobcem,

t) potravinami použitelnými k jinému než původnímu použití potraviny zdravotně nezávadné, které však nesplňují požadavky na jejich původní použití,

u) šarží množství druhově totožných jednotek, které byly vyrobeny za stejných podmínek,

v) tabákovými výrobky tabákové výrobky určené ke kouření, šňupání, sání nebo žvýkání, pokud jsou vyrobeny zcela nebo zčásti z tabáku, včetně tabáku geneticky upraveného,

w) výživovým tvrzením tvrzení, údaj, znázornění nebo reklamní sdělení, které udává, doporučuje nebo obsahuje údaje o zvláštních výživových vlastnostech potraviny v souvislosti s

1. energetickou hodnotou, kterou potravina dodává ve snížené nebo zvýšené míře nebo nedodává vůbec,

2. obsahem živin, které potravina obsahuje, popřípadě obsahuje ve zvýšené nebo snížené míře nebo neobsahuje vůbec; výživovým tvrzením není informace o druhu, množství živin nebo energetické hodnotě,

x) tvrzením každé konstatování, které tvrdí, naznačuje nebo vede k závěru, že potravina má zvláštní vlastnosti, např. původ, charakter, zpracování, složení, nutriční vlastnosti,

y) klasifikací jatečně upravených těl jatečných zvířat (dále jen “klasifikace jatečných zvířat”) způsob zařazování jatečně upravených těl jatečných zvířat do tříd jakosti způsobem stanoveným bezprostředně závaznými předpisy Evropských společenství1a) a prováděcím právním předpisem,

z) potravinou neznámého původu potravina, u které nelze prokázat jejího výrobce nebo u dovezené potraviny zemi původu a jejího výrobce.

1a) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady 178/2002/ES ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne

22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne

22. září 2003 týkající se sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů, a kterým se mění směrnice č. 2001/18/ES. Nařízení Komise (ES) č. 1661/1999 ze dne 27. července 1999, kterým se stanovují podrobnější pravidla pro provádění Nařízení Rady (EHS) č. 737/90 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (EHS) č. 2759/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vepřovým masem, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (EHS) č. 1208/81 ze dne 28. dubna 1981, kterým se stanoví klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu. 2) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2a) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2b) Čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97. 2c) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) § 67c odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb.

§ 3

(1) Provozovatel potravinářského podniku3a) je povinen

a) dodržovat povinnosti vyplývající z bezprostředně závazných předpisů Evropských společenství,3b)

b) dodržovat požadavky na zdravotní nezávadnost, jakost, přepravu, skladování a uvádění do oběhu potravin nebo surovin k jejich výrobě (dále jen “suroviny”) a technologické a hygienické požadavky stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy1e),2c) nebo rozhodnutími příslušných správních úřadů,1e),2c),3c) a to ve všech fázích výroby a uvádění do oběhu, a používat k výrobě tepelně neopracovaných potravin pouze tepelně ošetřené vaječné obsahy,

c) oddělit prostory určené pro výrobu a zacházení s potravinami od jiných prostor,

d) zajistit při výrobě a zacházení s potravinami hygienické podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy,1e),2c)

e) používat při výrobě potravin a zacházení s nimi jen taková technická nebo technologická zařízení a technologické postupy, které zajistí zdravotní nezávadnost potravin,

f) používat při výrobě potravin a zacházení s nimi jen takové předměty a materiály přicházející do přímého styku s potravinami, které odpovídají požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem,1e)

g) při použití látek schválených rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 3a dodržovat schválený rozsah značení těchto látek na obalu potraviny,

h) vést evidenci o provedené ochranné dezinsekci a ochranné deratizaci zaměřené na likvidaci původců nákaz a o zvýšeném výskytu přenašečů infekčních onemocnění a škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů,

i) přizpůsobit zaměření, rozsah výroby, dovozu a vývozu potravin v rámci hospodářských opatření uložených v krizovém stavu podle zvláštních právních předpisů,3d)

j) určit ve všech fázích výroby a uvádění do oběhu technologické úseky (kritické body), ve kterých je největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti, způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,3e) provádět jejich kontrolu a vést o tom evidenci,

k) oznámit písemně nebo způsobem umožňujícím dálkový přenos dat zahájení a ukončení výkonu předmětu činnosti nejpozději v den jeho zahájení, případně ukončení, příslušnému orgánu dozoru2c),3f) s uvedením svého jména, příjmení a místa podnikání, jde-li o osobu fyzickou, nebo obchodní firmy a jejího sídla, jde-li o osobu právnickou.

 

(2) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí potraviny nebo suroviny (dále jen “výrobce”), je dále povinen

a) získávat k výrobě balené pramenité vody, balené kojenecké vody a balené přírodní minerální vody vodu jen z podzemních zdrojů vody a upravovat ji způsobem stanoveným prováděcími právními předpisy;3g),3h) úpravy balené pramenité vody pomocí vzduchu obohaceného ozonem provozovatel potravinářského podniku, který při výrobě balené pramenité vody takovou úpravu hodlá používat, ohlásí tuto skutečnost příslušnému orgánu státního dozoru,

b) používat při výrobě potravin potravní doplňky, látky přídatné a látky určené k aromatizaci tak, aby jejich obsah, podmínky a způsob použití ve výrobku odpovídal prováděcímu právnímu předpisu nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu,

c) používat k přímému technologickému zpracování nebo k uchování potravin pitnou vodu;1e) jinou vodu, s výjimkou výroby potravin živočišného původu, může výrobce k těmto účelům používat jen se souhlasem orgánu ochrany veřejného zdraví. V žádosti o souhlas uvede výsledky šetření jakosti a zdravotní nezávadnosti této vody a zdůvodnění jejího použití. Povinnost používat pitnou vodu se nevztahuje na vodu používanou k dopravě nebo mytí zemědělských produktů a surovin, které jsou dále tepelně zpracovány. Tato voda však nesmí negativně ovlivnit zdravotní nezávadnost potraviny,

d) zajistit u vyráběných potravin pravidelnou kontrolu nad dodržováním požadavků stanovených prováděcími právními předpisy a technických požadavků3i) na zdravotní nezávadnost a jakost a v době radiační mimořádné situace3c) nad dodržováním požadavků na nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin stanovené zvláštním právním předpisem,3j) způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a vést o tom evidenci,

e) dodržovat požadavky na zdravotní nezávadnost, čistotu a identitu surovin a látek stanovenou zvláštním právním předpisem,2c) prováděcími právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu vydaným podle tohoto zákona,

f) zajistit dohled nad dodržováním stanovených hygienických požadavků, provádět pravidelné proškolování zaměstnanců, seznamovat je s hygienickými podmínkami a požadavky podle jejich pracovních činností a vést o tom záznamy.

 

(3) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti dodržovat zásady osobní a provozní hygieny a podmínky výkonu ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, stanovené zvláštními právními předpisy.1e),2c)

 

(4) Provozovatel potravinářského podniku, který dováží potraviny nebo suroviny ze třetích zemí (dále jen “dovozce”), je povinen

a) předložit celnímu orgánu osvědčení na potraviny stanovené bezprostředně závaznými předpisy Evropských společenství3k) potvrzující, že potravina těmto předpisům odpovídá; osvědčení vystaví příslušný orgán v zemi původu potraviny; tímto ustanovením nejsou dotčeny požadavky stanovené zvláštním právním předpisem,2c)

b) zajistit kontrolu způsobem a za podmínek v případě, že bezprostředně závazné předpisy Evropských společenství3k) stanovují další požadavky na kontrolu potravin nebo surovin v zemi určení,

c) předložit celnímu orgánu v době radiační mimořádné situace3c) též osvědčení v souladu s bezprostředně závazným předpisem Evropských společenství,3l)

d) dovážet potraviny stanovené podle písmene a) pouze přes vstupní místo, kterým je Celní úřad Praha D 5.

 

(5) Při dovozu potravin nebo surovin ze třetích zemí podle odstavce 4 celní orgán

a) nepropustí tyto potraviny nebo suroviny do celního režimu volného oběhu, pokud dovozce nepředloží příslušné osvědčení vydané podle odstavce 4, které je ve shodě s požadavky bezprostředně závazných předpisů Evropských společenství,3k)

b) neprodleně informuje příslušný orgán státního dozoru (§ 16), pokud zásilka včetně jejího označení neodpovídá předloženému osvědčení,

c) požádá příslušné orgány státního dozoru o závazné stanovisko3k),3m) v případech uvedených pod písmenem a) a v případě důvodného podezření, že zásilka neodpovídá předloženému osvědčení,

d) umožní příslušným orgánům státního dozoru vstup do celního prostoru, pokud dovozce požádá tyto orgány o vydání osvědčení nebo celní orgán požádá příslušné orgány státního dozoru o závazné stanovisko.3m)

 

(6) Celní orgán přeruší řízení o propuštění potravin nebo surovin podle odstavce 4 nebo 5 do celního režimu volného oběhu a neprodleně požádá orgány dozoru o závazné stanovisko,3m) pokud byla potravina nebo surovina nahlášena v systému rychlého varování;3n) následně přijme opatření v souladu s nařízením vlády (§ 18 odst. 2).

 

(7) Provozovatel potravinářského podniku u potravin nebo surovin určených na vývoz do třetích zemí je povinen

a) dodržovat příslušné podmínky a požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost potraviny nebo suroviny stanovené právními předpisy, pokud není předpisy v zemi určení nebo mezinárodní smlouvou stanoveno jinak,

b) upozornit příslušný orgán v zemi určení v případě, že vyvážená potravina nevyhovuje