6. Je možné jídlo v restauraci reklamovat?

Předně je v této souvislosti nezbytné konstatovat, že prodávající (tedy restaurace) je povinen podle § 616 občanského zákoníku prodávat pokrmy a nápoje v požadované jakosti a s požadovanými vlastnostmi, s vlastnostmi restaurací či obsluhou popisovanými nebo na základě jimi prováděné reklamy (např. vyobrazením v jídelním lístku) očekávanými, popřípadě v jakosti a s vlastnostmi pro věc takového druhu obvyklé (tedy jídlo by mělo být teplé, měkké, nikoli syrové atd.). Pokrmy a nápoje musejí pochopitelně odpovídat požadavkům právních předpisů (zejména hygienických), být v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti (jak je obvykle uvedeno v jídelním lístku) a odpovídat obvyklému účelu (tedy například jídlo by mělo být servírováno na talíři k okamžité spotřebě, nikoli v obalu k odnosu domů). Pokrmy a nápoje musejí být bez vad. Podle § 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, je prodávající (restaurace) povinen prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství a umožnit spotřebiteli překontrolovat správnost těchto údajů (proto by měl mít vždy k dispozici kalibrovanou sklenku a váhu k ověření servírovaného množství nápojů a jídel; na druhou stranu to neznamená povinnost servírovat veškeré nápoje v kalibrovaných sklenkách). Zákon přitom pro restaurační zařízení nepřipouští žádné odchylky v hmotnosti podávaných jídel a nápojů.

Ustanovení § 616 odst. 3 občanského zákoníku stanoví, že pokud nemá prodávaný pokrm nebo nápoj při převzetí kupujícím (tedy při naservírování) vlastnosti popsané v předchozím odstavci, má zákazník právo na to, aby restaurace bezplatně a bez zbytečného odkladu uvedla pokrm nebo nápoj do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle volby kupujícího buď výměnou porce, nebo opravou (tedy například přihřátím, doplněním míry či hmotnosti, apod.). Není-li ani oprava, ani výměna možná (například pro potřebnou dlouhou dobu k přípravě nové porce), může zákazník požadovat (opět dle vlastní volby) buď přiměřenou slevu z ceny věci, nebo od smlouvy odstoupit (tedy jídlo bez zaplacení vrátit). To samozřejmě neplatí, pokud kupující před převzetím věci o rozporu s popsanými vlastnostmi věděl (například číšník jej na to upozornil a zákazník se změnou vyslovil souhlas), nebo rozpor s kupní smlouvou sám způsobil (například nechal jídlo vystydnout).

Pro věci, které se rychle kazí, což je nepochybně právě případ jídel v restauraci, však neplatí záruční doba. Není tedy možné uplatňovat vady, které vzniknou po předání věci (nelze proto reklamovat jídlo, které bylo servírováno jako oběd, proto, že po pěti hodinách se začne kazit).

Reklamaci je nutno uplatnit nejdéle v den následující po koupi, jinak právo na reklamaci zaniká.Podívejme se nyní na několik případů z praxe. Asi nejčastějším nešvarem našich restaurací je podávání stáčených nápojů “pod míru.” V tomto případě je možné nepochybně požadovat “dotočení” nápoje anebo požadovat nové natočení celého nápoje ve správné míře.

Nezřídka se též stává, že restaurace donese hostovi pokrm jiný, než který si objednal. V tomto případě samozřejmě host má právo takový pokrm odmítnout a navíc může zrušit objednávku, neboť objednané zboží nebylo přineseno v přiměřené (příp. sjednané) lhůtě (viz výše).

Méně jednoznačné jsou případy, kdy restaurace sice formálně splní požadavek hosta, avšak ve skutečnosti se zachová v rozporu se zvyklostmi. Typickým příkladem je servírování pokrmů hostům u jednoho stolu v nestejnou dobu či servírování hlavního jídla před polévkou. I zde je však možné s odkazem na § 613 občanského zákoníku takto opožděně donesené polévky či jídla odmítnout a zrušit kupní smlouvu, neboť restaurace nedodržela sjednanou dobu dodání – ta totiž v tomto případě byla nepochybně sjednána konkludentně (tzn. mlčky), když objednávka polévky a jídla pochopitelně byla hostem míněna jako objednávka polévky před jídlem, jak je zvykem.

Jestliže zákazník v restauraci narazí na počínání restaurace, které považuje za protiprávní, je vhodné na ně upozornit. Upozornit takto lze zejména místně příslušný inspektorát České obchodní inspekce, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, hygienickou stanici a místně příslušný živnostenský úřad. Porušování zákazů kouření v restauracích kontroluje a postihuje obecní úřad.

Se závažnějšími nároky je pochopitelně i v tomto případě možné se obrátit na soud.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003