Jsou spotřebitelé chráněni před nebezpečnými výrobky?

Jsou systémy prevence a varování před nebezpečnými výrobky v České republice funkční? SOS upozornilo, že do evropského výstražného systému o nebezpečných potravinách (RASFF) poslala Česká republika 25. července 2007 dva výrobky – oříšky kešu, dovezené z Indie a jablečný džus, vyrobený v České republice. Bohužel čeští spotřebitelé se o tom do dnešního dne nic nedozvěděli. Dne 14. srpna oznámila firma Mattel dobrovolné stažení nebezpečných hraček z trhu, přestože obdobné hračky se stejným problémem stahovala již loni v listopadu a na hračkách nalezneme značku CE. Žádný dozorový orgán u nás ani v Evropě tento nedostatek neodhalil. Funguje tedy evropský výstražný systém o nebezpečných výrobcích (RAPEX) skutečně efektivně?

Oba systémy prevence a varování před nebezpečnými potravinami (RASFF) a před nebezpečnými výrobky (RAPEX) mají značné mezery ve fungování. Český zákazník tyto nedostatky může nepříjemně pocítit na svém zdraví. Že se jedná o opravdu závažná nebezpečí, potvrdila jak komisařka Evropské unie při své návštěvě v Číně věnované bezpečnosti čínského exportu, tak světová a evropská spotřebitelské asociace ve svých nedávných vyjádřeních. Na vině je dosti vágní evropská úprava obou systémů i značně roztříštěný přístup dozorových orgánů nad trhem ve 27 členských státech EU. Možné zdravotní problémy kupujících jsou pak důsledkem stávajícího převážně administrativního přístupu k dozoru, kdy dozorové orgány nevytvářejí na výrobce a dovozce dostatečný tlak, který by je přiměl k aktivnějšímu přístupu k zajišťování bezpečnosti spotřebitelů. Je třeba nezávisle zhodnotit a lépe promyslet fungování celého systému varování před nebezpečnými výrobky jak na úrovni Evropské unie, tak u nás doma.

Zákazníci by podle názoru SOS měli být v obou systémech dostatečně informováni např. fotografií o vzhledu a přesném názvu výrobku vč. šarže, výrobci, dovozci, prodejci a další údajích nutných k identifikaci nebezpečného produktu spotřebitelem. Výstupy ze systému RAPEX, které jsou informačně štědřejší, zveřejňuje pro každého v češtině SOS na stránkách www.spotrebitele.info. „Z praxe se nám ukazuje, že lepší využitelnosti obou systémů pro spotřebitele brání i to, že se navzájem prolínají. Např. nádobí lze nalézt někdy v RASFF a někdy v Rapexu, říká mluvčí SOS Ivana Picková.

Problém je i se značkou CE, která u spotřebitelů vzbuzuje falešný pocit bezpečí, přestože se jedná jen o vlastní vyjádření výrobce o shodě s bezpečnostními požadavky. O značce CE si mnozí myslí, že označuje původ výrobku v zemích EU či že byl výrobek nezávisle testován. „Spotřebitelé by rozhodně neměli značce CE slepě důvěřovat, ale rozhodovat se i na základě dalších kritérií,“ zdůrazňuje Picková.

Nedávné kauzy jako jablečný džus a oříšky kešu s plísní obsahem nebezpečného zahušťovadla E 412 ukazují na problémy v komunikaci. „Chápeme, že kompetence jednotlivých úřadů jsou určitým způsobem rozdělené. Nicméně dává-li Česká republika varování do evropského systému, nevíme, proč necítí povinnost varovat vlastní občany,“ říká mluvčí SOS Ivana Picková. Sdružení obrany spotřebitelů je přesvědčeno, že jasné, přehledné a okamžité informování spotřebitelů a systematický dozor jsou jediným řešením, jak se vyvarovat budoucích zdravotních rizik.