ZÁKON 526/1990 Sb. o cenách ze dne 27. listopadu 1990

ČÁST I

(1) Zákon se vztahuje na uplatňování, regulaci a kontrolu cen výrobků, výkonů, prací a služeb (dále jen “zboží”) pro tuzemský trh, včetně cen zboží z dovozu a cen zboží určeného pro vývoz.

 

(2) Cena je peněžní částka

a) sjednaná při nákupu a prodeji zboží podle § 2 až 13 nebo

b) zjištěná podle zvláštního předpisu1) k jiným účelům než k prodeji.

 

(3) Postup podle tohoto zákona platí i pro převody práv a dále též pro převody a přechody vlastnictví k nemovitostem včetně užívacích práv k nemovitostem.

 

(4) Zákon se nevztahuje na odměny, úhrady, poplatky, náhrady škod a nákladů a úroky, upravené zvláštními předpisy.2)

 

(5) Zákon vymezuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob, federálních ústředních orgánů státní správy a příslušných orgánů republik při uplatňování, regulaci a kontrole cen.

 

(6) V případech, kdy je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo to vyžaduje mimořádná tržní situace a pro účely odvodu spotřební daně u tabákových výrobků podle zákona o spotřebních daních,2a) mohou federální ústřední orgány státní správy nebo příslušné orgány republik usměrnit tvorbu cen podle tohoto zákona (regulace cen).

 

(7) Ústřední orgány státní správy oprávněné k regulaci cen podle tohoto zákona (dále jen “cenové orgány”) jsou určeny zvláštními předpisy.3),4)

 

(8) Zvláštní předpisy určují, které další orgány (dále jen “místní orgány”) 4) jsou oprávněny regulovat ceny způsobem stanoveným tímto zákonem.

1) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). 2) Zákon Slovenské národní rady č. 139/1984 Sb., ve znění zákona Slovenské národní rady č. 192/1990 Sb. Zákon České národní rady č. 146/1984 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 201/1990 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích, ve znění změn a doplňků. Vyhláška Státní banky československé č. 31/1990 Sb., o odměnách za poskytování peněžních služeb. Vyhláška ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky č. 240/1990 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právní pomoci. Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci. 2a) Část druhá hlava V a část třetí zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 141/2001 Sb. 3) Zákon č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, ve znění zákona č. 297/1990 Sb. 4) Zákon České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. Zákon Slovenské národní rady č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2

(1) Cena se sjednává pro zboží vymezené názvem, jednotkou množství a kvalitativními a dodacími nebo jinými podmínkami sjednanými dohodou stran, popřípadě číselným kódem příslušné jednotné klasifikace, pokud tak stanoví zvláštní předpis 5) (dále jen “určené podmínky”). Podle určených podmínek mohou být součástí ceny zcela nebo zčásti náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží, zisk, příslušná daň 6) a clo 7).

 

(2) Dohoda o ceně je dohoda o výši ceny nebo o způsobu, jakým bude cena vytvořena za podmínky, že tento způsob cenu dostatečně určuje. Dohoda o ceně vznikne také tím, že kupující zaplatí bezprostředně před převzetím nebo po převzetí zboží cenu ve výši požadované prodávajícím.

 

(3) Prodávající nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch prodejem za sjednanou cenu zahrnující neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk. Kupující nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch nákupem za sjednanou cenu výrazně nedosahující oprávněných nákladů.

5) Vyhláška Ústřední komise lidové kontroly a statistiky č. 71/1965 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 124/1980 Sb., o jednotné klasifikaci stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 117/1981 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových prací výrobní povahy. 6) Zákon č. 73/1952 Sb., ve znění zákona č. 107/1990 Sb. 7) Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 228/1988 Sb., kterým se vydává celní sazebník obchodního zboží.

ČÁST II

(1) Regulací cen se rozumí stanovení nebo přímé usměrňování výše cen cenovými orgány a místními orgány.

 

(2) Rozhodnutí cenových orgánů a místních orgánů podle tohoto zákona jsou závazná pro okruh adresátů, který je v nich vymezen.

§ 4

(1) Způsoby regulace cen podle tohoto zákona jsou

a) stanovení cen (dále jen “úředně stanovené ceny”),

b) usměrňování vývoje cen v návaznosti na věcné podmínky (dále jen “věcné usměrňování cen”),

c) usměrňování cenových pohybů v čase (dále jen “časově usměrňované ceny”),

d) cenové moratorium.

 

(2) Způsoby regulace cen lze účelně spojovat.

§ 5

(1) Úředně stanovené ceny jsou ceny určeného druhu zboží stanovené cenovými orgány jako maximální, pevné nebo minimální, nebo místními orgány jako maximální.

 

(2) Maximální cena je cena, kterou není přípustné překročit.

 

(3) Pevná cena je cena, kterou není přípustné změnit.

 

(4) Minimální cena je cena, kterou není přípustné snížit.

 

(5) Maximální, pevné nebo minimální ceny platí pro všechny prodávající a kupující určeného druhu zboží a jejich uplatnění mohou cenové orgány nebo místní orgány omezit dalšími věcnými, popřípadě časovými podmínkami. Cenové orgány mohou stanovit u stejného zboží souběžně maximální a minimální cenu.

§ 6

(1) Věcné usměrňování cen spočívá ve stanovení podmínek cenovými orgány pro sjednání cen. Tyto podmínky jsou

a) maximální rozsah možného zvýšení ceny zboží ve vymezeném období, nebo

b) maximální podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen určených vstupů ve vymezeném období, nebo

c) závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci.

 

(2) Tento způsob regulace cen platí pro všechny prodávající a kupující určeného druhu zboží.

§ 7

(1) Jestliže pro smlouvy platí ceny, které jsou v rozporu s úředně stanovenými cenami podle § 5 nebo s věcným usměrňováním cen uplatněným podle § 6 po vzniku smluv, smluvní strany jsou povinny sjednat ceny odpovídající novým úředně stanoveným cenám nebo uplatněnému způsobu věcného usměrňování cen tak, aby vstoupily v platnost nejpozději do tří měsíců od účinnosti rozhodnutí o úředně stanovených cenách nebo o věcném usměrňování cen.

 

(2) Nedohodnou-li se smluvní strany na cenách odpovídajících novým úředně stanoveným cenám nebo uplatněnému způsobu věcného usměrňování cen, mohou ve lhůtě uvedené v odstavci 1 od smlouvy odstoupit. Odstupující strana je v takovém případě povinna nahradit druhé straně náklady tím vzniklé. Odstupuje-li od smlouvy občan jako kupující, platí postup podle zvláštního předpisu 8).

8) § 230 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 8

(1) Časově usměrňovanými cenami se rozumějí ceny zboží, pro sjednání jejichž zvýšení cenový orgán stanoví

a) minimální časový předstih pro ohlášení uvažovaného zvýšení ceny, nebo

b) minimální lhůtu, po jejímž uplynutí lze uvažované zvýšení ceny uskutečnit, nebo

c) časově omezený zákaz opětovného zvýšení ceny.

 

(2) Tento způsob regulace se uplatní, pokud prodávající zaujímá monopolní nebo dominantní postavení (monopolní postavení má prodávající, který není vystaven soutěži vůbec, dominantní postavení má prodávající, který je vystaven jen nepodstatné soutěži) na trhu konkrétního druhu zboží alespoň v jedné z republik a jestliže cenový orgán stanoví zvláštním rozhodnutím platným pro toto zboží rozsah zvýšení ceny, při jehož překročení platí ohlašovací povinnost.

 

(3) Prodávající uvedený v odstavci 2 je povinen ohlásit cenovému orgánu ve lhůtě nejméně jeden měsíc před zamýšleným termínem zvýšení ceny zboží přesahující stanovený rozsah. Stejně je povinen ohlásit cenovému orgánu i takové opakované zvýšení ceny, v jehož důsledku by došlo k úhrnnému růstu ceny přesahujícímu stanovený rozsah.

 

(4) Cenový orgán může pozastavit platnost ohlašovaného zvýšení ceny podle odstavce 3, a to nejdéle o dva měsíce. O tomto rozhodnutí je povinen prodávajícího vyrozumět alespoň týden před zamýšleným termínem zvýšení ceny. Pokud tak cenový orgán v této lhůtě neučinil, může prodávající sjednat zvýšení ceny v zamýšleném termínu a ohlášené výši.

 

(5) Prodávající uvedený v odstavci 2 je povinen oznámit kupujícímu zamýšlené jednorázové zvýšení ceny přesahující rozsah stanovený zvláštním rozhodnutím cenových orgánů nejméně dva měsíce před zamýšleným termínem zvýšení ceny.

 

(6) Jakékoliv další zvýšení ceny po uskutečněném zvýšení podle odstavce 4 je přípustné nejdříve po uplynutí šestiměsíční lhůty po termínu uskutečněného zvýšení, pokud cenový orgán tuto lhůtu nezkrátí.

§ 9

(1) Cenovým moratoriem se rozumí časově omezený zákaz zvyšování cen nad dosud platnou úroveň na trhu daného zboží.

 

(2) Cenové moratorium stanoví nařízením vláda České a Slovenské Federativní Republiky v dohodě s vládou České republiky a s vládou Slovenské republiky a informuje o tom zákonodárné sbory.

 

(3) Cenové moratorium lze stanovit nejdéle na dobu dvanácti měsíců.

§ 10

Zboží, u něhož se uplatňuje regulace cen podle § 5 a 6, zařazují cenové orgány rozhodnutím do seznamu zboží s regulovanými cenami (dále jen “seznam”). Seznam a ceny v jeho rámci stanovené a zboží, u něhož se uplatňuje regulace cen podle § 8, uveřejňují cenové orgány v Cenovém věstníku.

ČÁST III

(1) Prodávající jsou povinni vést evidenci o cenách uplatňovaných při prodeji, pokud jde o

a) úředně stanovené ceny,

b) ceny podléhající věcnému usměrňování cen,

c) časově usměrňované ceny,

d) ceny spotřebního zboží prodávaného konečnému spotřebiteli.

 

(2) Prodávající jsou povinni uchovávat evidenci o cenách podle odstavce 1 a kalkulace cen uvedených v odstavci 1 písm. b) a

c) tři roky po skončení platnosti ceny zboží.

§ 12

(1) Prodávající, kupující, federální ústřední orgány státní správy a příslušné orgány republik poskytují bezplatně informace a podklady, které si cenové orgány a místní orgány vyžádají pro potřeby vyhodnocování vývoje cen, regulace cen, cenové kontroly a pro řízení o porušení cenových předpisů a rozhodnutí (dále jen “cenové předpisy”).

 

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost poskytovat cenové informace podle zvláštního předpisu 9).

 

(3) Pracovníci, kteří zjišťují a využívají informace uvedené v odstavci 1, jsou povinni zachovávat vůči třetím osobám mlčenlivost o veškerých zjištěných skutečnostech, které by mohly vést k ohrožení oprávněných zájmů zúčastněných osob. Nedodržení této povinnosti se postihuje podle zákona.

9) Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 128/1990 Sb.

§ 13

(1) Prodávající je povinen, pokud nejde o prodej spotřebního zboží konečným spotřebitelům, předložit kupujícímu na jeho žádost nabídkový ceník, obsahující ceny nabízeného zboží ve vztahu k určeným podmínkám.

 

(2) Prodávající je při prodeji spotřebního zboží konečnému spotřebiteli povinen označit je cenou platnou v okamžiku nabídky a vztaženou k prodávanému jednotkovému množství zboží a určeným podmínkám, nebo je povinen zpřístupnit na viditelném místě informaci o této ceně formou ceníků, vývěsky nebo jiným přiměřeným způsobem.

 

(3) Pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak, musí být balené výrobky označeny

a) cenou baleného výrobku (dále jen “prodejní cena”) a

b) cenou za měrnou jednotku množství výrobku (dále jen “měrná cena”).

 

(4) Nebalené výrobky volně ložené, nabízené podle hmotnosti, objemu, délky či plochy, které jsou váženy či měřeny v přítomnosti spotřebitele, a to jak v prodeji formou samoobsluhy, tak i v prodeji s obsluhou, musí být označeny pouze měrnou cenou.

 

(5) Pro ceny uváděné v reklamě na výrobky nabízené konečnému spotřebiteli platí ustanovení odstavců 3 a 4 obdobně.

 

(6) Měrnou jednotkou množství se rozumí 1 kilogram, 1 litr, 1 metr, 1 metr čtvereční nebo 1 metr krychlový výrobku, pokud není dále nebo zvláštním právním předpisem9a) stanoveno jinak. Lze uvádět i jiné jednotky množství v případech, kdy to odpovídá všeobecným zvyklostem nebo to odpovídá povaze výrobku, například 1 kus, 100 g, 100 ml, 100 mm.

 

(7) Povinnost označovat výrobky prodejní cenou současně s měrnou cenou podle odstavce 3 se vztahuje na balené potravinářské výrobky, které jsou v souladu se zvláštním právním předpisem9b) označeny údajem o množství, objemu či hmotnosti výrobku, a na druhy nepotravinářských výrobků uvedené ve zvláštním právním předpisu upravujícím jmenovité hmotnosti a jmenovité objemy některých druhů hotově baleného zboží.9c)

 

(8) U pevných potravin nacházejících se v nálevu, u kterých se musí podle zvláštního právního předpisu9d) uvádět kromě celkové hmotnosti i hmotnost pevné potraviny, se měrná cena vztahuje k udané hmotnosti pevné potraviny.

 

(9) Povinnost označovat výrobky prodejní cenou současně s měrnou cenou podle odstavce 3 neplatí

a) pokud je měrná cena shodná s prodejní cenou,

b) u výrobků při prodeji s obsluhou,

c) při prodeji formou samoobsluhy na prodejní ploše menší než 400 m2,

d) u výrobků, u kterých by vzhledem k jejich povaze nebo účelu takové označení nebylo vhodné nebo by bylo zavádějící,

e) u výrobků podléhajících významným změnám na objemu nebo hmotnosti,

f) při změně ceny z důvodu nebezpečí znehodnocení výrobku podléhajícího rychlé zkáze,

g) u kombinace různých výrobků v jednom obalu,

h) u výrobků, které jsou nabízeny během poskytování služby,

i) u dražeb a nabídky uměleckých děl a starožitností,

j) u výrobků nabízených v prodejních automatech.

 

(10) Výrobce zboží určeného ke konečné spotřebě může uvést např. v nabídkovém ceníku, katalogu, propagačních podkladech nebo na obalu zboží doporučenou cenu prodeje konečnému spotřebiteli vždy však s označením “nezávazná doporučená spotřebitelská cena”.

(11) Značení tabákových výrobků cenou pro konečného spotřebitele se řídí zákonem o spotřebních daních.2a)

2a) Část druhá hlava V a část třetí zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 141/2001 Sb. 9a) Například § 3 vyhlášky č. 331/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici. 9b) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 9a zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. Vyhláška č. 328/2000 Sb., o způsobu zhotovení některých druhů hotově baleného zboží, jehož množství se vyjadřuje v jednotkách hmotnosti nebo objemu. Vyhláška č. 329/2000 Sb., o způsobu zhotovení hotově baleného zboží podle objemu u kapalných výrobků. § 3 vyhlášky č. 324/1997 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, o přípustné odchylce od údajů o množství výrobku označeného symbolem “e”, ve znění vyhlášky č. 24/2001 Sb. § 18 vyhlášky č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění vyhlášky č. 45/2000 Sb. 9c) Body 3 až 11 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 330/2000 Sb., kterou se stanoví řady jmenovitých hmotností a jmenovitých objemů přípustných pro některé druhy hotově baleného zboží. 9d) Například § 6 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 306/2000 Sb.

ČÁST IV

(1) Cenová kontrola spočívá

a) ve zjišťování, zda prodávající nebo kupující neporušují ustanovení tohoto zákona a cenové předpisy,

b) v ověřování správnosti předkládaných podkladů pro potřeby vyhodnocování vývoje cen, regulace cen a pro řízení o porušení cenových předpisů.

 

(2) Provádět cenovou kontrolu podle tohoto zákona jsou oprávněny cenové orgány a místní orgány nebo jimi pověřené orgány (dále jen “cenové kontrolní orgány”). Pracovníci těchto orgánů jsou oprávněni v souvislosti s výkonem kontrolní činnosti, pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak 10)

a) vstupovat do všech prostorů kontrolovaných subjektů,

b) nahlížet do účetních a jiných podkladů,

c) požadovat od kontrolovaných subjektů vytvoření podmínek nezbytných pro výkon cenové kontroly.

10) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.

§ 15