1. Objednávka v restauraci

  1. Objednávka v restauraci

Když usedáme ke stolu v restauraci, pravděpodobně jen málokdo se zamyslí nad tím, jakou právní povahu jeho návštěva provozovny veřejného stravování vlastně má. Odpověď navíc není úplně jednoduchá.

Provozovatel restaurace musí mít podle živnostenského zákona živnostenský list na tzv. řemeslnou živnost “hostinská činnost.” Při své podnikatelské činnosti poskytuje řadu služeb, jejichž hlavní podstatou je příprava a prodej pokrmů určených k bezprostřední spotřebě v jeho provozovně, restauraci.

Při objednávce jídla v restauraci tedy uzavíráme kupní smlouvu na nákup pokrmu či nápoje zvoleného dle jídelního a nápojového lístku. Zřejmě je možné rozlišovat dva druhy takové objednávky, a to podle stavu připravenosti (hotovosti) objednávaného pokrmu či nápoje.

Pokud je totiž objednávaný pokrm či nápoj již v připraveném stavu (balené zboží, např. oplatky, nápoje v lahvích, ale i tzv. hotová jídla a stáčené studené nápoje), jedná se o běžnou kupní smlouvu, přičemž práva a závazky prodávajícího a kupujícího se řídí zejména ustanoveními § 612 a násl. občanského zákoníku o prodeji zboží v obchodě (v tomto případě poněkud zavádějící termín “v obchodě” je totiž zákonem definován jako prodej, při němž prodává podnikatel zboží v rámci své podnikatelské činnosti).

Pokud je však pokrm či nápoj teprve na základě objednávky připravován (tzv. minutky, ale též teplé nápoje či míchané nápoje), jedná se o prodej na objednávku dle § 613 občanského zákoníku.

Na koupi jídel v restauraci se v plném rozsahu uplatní citovaná úprava občanskoprávního prodeje zboží v obchodě, stejně jako úprava zákona o ochraně spotřebitele.

K uzavření kupní smlouvy dochází provedením objednávky a jejím přijetím pracovníkem restaurace (číšníkem). Tímto okamžikem jsou host i restaurace objednávkou vázáni.

Restaurace je následně povinna objednané jídlo a nápoje předat hostovi bez zbytečného odkladu (v případě hotových pokrmů), respektive ve lhůtě přiměřené okolnostem (v případě jídel a nápojů na objednávku). V některých restauracích se můžeme setkat s tím, že u pokrmů na objednávku je v jídelním lístku uvedena doba přípravy. Takto uvedená doba je pak pro restauraci závazná a stává se součástí smluvního ujednání se zákazníkem. Pokud není uvedená doba dodržena (a pakliže není doba v jídelním lístku uvedena či obsluhou sdělena, není-li dodržena doba přiměřená okolnostem, což obvykle bývá doba okolo půl hodiny, ale ve výjimečných případech, jakým může být například větší množství současných objednávek, to může být i doba delší), má host právo podle § 613 občanského zákoníku od smlouvy odstoupit a objednávku takto zrušit, přičemž restaurace není v takovém případě oprávněna mu účtovat za zrušenou objednávku žádné poplatky (storno).

V jiných případech, pokud ovšem není dodané jídlo vadné (viz dále), nemá host právo na změnu objednávky poté, co objednávku již předal obsluze. Změna objednávky v takovém případě přichází v úvahu jen, pokud se na tom host s restaurací dohodne, přičemž není vyloučeno, že restaurace za takovou změnu objednávky bude účtovat poplatek, případně se změna objednávky projeví na délce přípravy pokrmů apod.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003

 © Tomáš Pelikán, 2001 – SPIS

Líbil se Vám tento příspěvek? Oceňte ho zasláním SMS s textem SOS KART na číslo 900 0906 (tato SMS je Vám zpoplatněna částkou 6 Kč, technicky zajišťuje Marketing Evolution s.r.o.). Děkujeme za Vaši pomoc!


(c) Sdružení obrany spotřebitelů České republiky, Rytířská 10, 110 00 Praha 1, IČ: 48429627
Všechny zveřejňované údaje mají pouze informativní charakter a nemohou být použity jako důkazní materiál.
SOS nenese odpovědnost za aktuálnost, úplnost a správnost poskytovaných informací.
S otázkami technického zpracování informací se obracejte na: [email protected].


Kartotéka spotřebitelských témat je zpracovávána za podpory
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Děkujeme!


Počet návštěvníků od 12. 9. 2000:

TOPlist