Spotřebitelská poradna
Sdružení obrany spotřebitelů ČR

Za zmínku stojí, že tak učinila v době, kdy existuje nemalé množství zákazníků, kteří si stěžují na kvalitu modemů, dodávaných v rámci prodeje služby, což ovšem Eurotelu nezabránilo, aby místo řešení technických problémů učinil prodanou službu obtížně použitelnou pro nikoliv nepodstatnou část těch, kterým ji po halasné reklamě prodal.

(Za pikantní považuji skutečnost, že v době testovacího provozu onoho ‘omezení’ popírali zaaměstnanci Eurotelu skutečnost, že k omezení došlo. Pro takovýto postup má český jazyk jen jedno slovo.)

Se zavedením omezení některých služeb (někteří P2P klienti výměnných sítí) byly omezeny i některé aplikace, využívající datového streamu (příjem internetovývh rádií a televizí – opět ve vší tichosti), objevily se i zmínky o omezení IP telefonie (že by vliv majoritního vlastníka Eurotelu?). Zajímavé je, že se současně na internetových serverech a fórech po počáteční vlně odporu začaly množit příspěvky, které vyjadřovaly souhlas se zavedením omezení, a to s následujícími základními argumenty:
– P2P sítě dramaticky snižují přenosovou rychlost ‘uvědomělé většině’
– pomocí P2P sítí se šíří ilegální software, takže vlastně díky Eurotelu dochází k omezení trestní činnosti.

První argument je částečně pravdivý – dovolím si odcitovat část jednoho příspěvku: ‘A zapřemýšlejte taky nad tím, že sám Eurotel po zkušebním omezení P2P přiznal, že toto opatření uvolnilo síť o 20%. O pouhých 20%. Takže pokud tomu dobře rozumím, ti ‘stahovači’ využívali jen 20% kapacity sítě? To mi nepřipadá tak staršné číslo na to, aby je někdo musel omezovat. Vám ano?’ Není pochyb o tom, že CDMA síť není vhodná pro využití P2P sítí a že k jistému zpomalení musí zákonitě docházet, to ale přece nikoho z těch, kteří si službu zakoupili na základě reklamních sdělení Eurotelu, nemusí zajímat. Nehledě k tomu, že se naskýtá otázka, zdali základním motivem pro omezení není pouhý ekonomický kalkul, protože za přenesený objem dat musí Eurotel platit.

Druhý argument je podstatně zrádnější, nabízí se myšlenka, že za ním stojí lobby producentských a distribučních společností audiovisuálních děl, ve vzácné shodě s providerem CDMA. Průměrný soudobý program se vejde na jedno CD, představuje tedy objem dat do cca 700 MB. Před omezením bylo možné (dle místních podmínek) stahovat několik Gb denně, tedy několikanásobně více, než např. instalační CD Microsoft Windows XP. Je otázkou, kolik programů si průměrný pirát stáhne, ale dá se usuzovat, že po několika dnech již nemá co. Naskýtá se tedy logická otázka, jaké soubory jsou většinově stahovány? Odpověď je prostá, audiovisuální díla. Oblíbeným bludem, šířeným v souvislosti s kopírováním a stahováním dat je, že všechna data patří ‘do jednoho pytle’. Pravda, ve velkém množství zemí tomu tak je. Ale žijeme v České republice a tady platí jiné zákonné normy. U nás je zcala legální kopírovat, stahovat a používat audiovizuální díla, pokud tak činíme pro vlastní potřebu. Jednoduše řečeno, stahujeme-li si filmy a hudbu, nedopouštíme se ničeho nezákonného! Všichni si ovšem dovedeme představit, že je tato skutečnost trnem v oku společnostem, které takto legálně přicházejí o zisk. Proto tedy kampaň proti pirátům.

Po dvou dnech omezení lze konstatovat, že se jedná o dlouhodobý jev, že je omezován nespecifikovaný počet služeb s tím, že nikdy nebylo sděleno které služby a jak jsou omezovány. Není pochyb o tom, že je to jak v rozporu s původními přísliby Eurotelu, s jeho reklamní kampaní a tiskovými prohlášeními, kvalifikovatelnými jako veřejný příslib. Za nezanedbatelný lze považovat mravní aspekt celé záležitosti, který opravdu silně připomíná praktiky z dob dávno minulých.

Také stojí za úvahu, že to nemusí být (a pravděpodobně také nebude) poslední krok svého druhu, pokud se zákazníci nevzepřou.

Jsem přesvědčen o tom, že by se o celé záležitosti měla dozvědět co nejširší veřejnost, protože všichni potenciální zájemci o služby Eurotelu by měli vědět, že k jeho nabídkám je zapotřebí přistupovat se značnou opatrností.

Stále ještě doufám, že se jedná o politováníhodný omyl, který bude napraven, případně, který bude navíc s omluvou finančně kompenzován těm, kteří byli postiženi.

To je k zamyšlení nemyslíte ?