Spotřebitelská poradna
Sdružení obrany spotřebitelů ČR
Přehled dotazů.
| Dotaz zodpovězený dne 2004-03-01 | |
| Dotaz | Věc: dotaz k Vaší odpovědi č. 2387/RJ-23 Vážení dovoluji se obrátit na Vás jako významné pracoviště v oblasti ochrany spotřebitelů se žádostí o Vaše stanovisko k problematice práva z odpovědnosti za vady a škody vyplývající ze smlouvy o úpravě věci – chemického čištění v souvislosti s Vaší odpovědí č. 2387/RJ-23 spotřebitelce Šárce Kratochvílové z ledna 2004 Jsem soudní znalec pro obor textilie od roku 1967 a v oboru řízení jakosti pracuji již 48 let. Činnost v tomto oboru zahrnuje celou řadu odborností, a to jak technického zaměření (textilní technologie, zbožíznalství, zkušebnictví), tak i právního , výtvarného, ekonomiky apod. Komplexní zvládnutí této problematiky (což se mi do současnosti nepodařilo a asi již nepodaří) vyžaduje neustálé doplňování informací z jednotlivých oborů a získávání důvěryhodných zdrojů těchto informací. Nechtěl bych, aby to vyznělo jako neupřímné lichocení, ale Vaše Sdružení obrany spotřebitelů na svých internetových stránkách a publikované názory mě takovéto informace poskytují. Rozšiřování právního povědomí spotřebitelské veřejnosti považuji za velmi prospěšnou činnost. Poznatky z Vašich informací však mohou využívat i odborníci. Lze litovat, že je většina podnikatelských subjektů nevyužívá, protože si zřejmě neuvědomují, že oboustranné znalosti práv a povinností v oblasti právních vztahů vyplývajících z kupní smlouvy nebo smlouvy o dílo může podstatně usnadnit řešení případných sporů. Tyto zásady mě vedou k tomu, že si dovoluji se na Vás obrátit, i když nejsem „řadový spotřebitel“, s žádostí o Vaše stanovisko k problému z oblasti poskytování služeb. Po celou dobu své činnosti jsem se snažil objektivně řešit problémy v oblasti jakosti textilií. V období „trhu dodavatele“ to znamenalo větší ochranu spotřebitele nežli v současných tržních podmínkách, kdy právní a tržní vztahy umožňují daleko účinnější ochranu všech smluvních partnerů. Domnívám se proto, že povinností soudního znalce je poskytnout těmto partnerům komplexní informace pro řešení jejich reklamačních sporů bez ohledu na jejich začlenění v řetězci výroba-distribuce-služby-spotřeba. Jako soudní znalec jsem povinen vycházet při řešení řady problémů ze znění příslušných zákonných předpisů. Využívám též judikatur a odborné literatury a rozhodnutí soudů v případech sporů, ve kterých jsem příslušným soudem ustanoven znalcem. V lednu tr. jsem se setkal s problémem řešení reklamačního sporu čistírny se spotřebitelem, v rámci kterého bylo využito Vašeho právního názoru, týkajícího se výkladu ust. § 637 Občanského zákoníku 40/64 Sb. v platném znění. I když nemohu souhlasit s některými názory pracovníků čistíren vč. jejich Sdružení prádelen a čistíren o přenášení jejich odpovědnosti za vady čištění a škody na čištěných výrobcích na prodávajícího, které byly podle mého názoru nesprávně publikovány mimo jiné i v Mladé frontě (příloha Test) z 26.2.2003, chápu, že v čistírnách dochází k řadě problémů a škodám při čištění některých výrobků. Na trhu se totiž vyskytuje celá řada textilních a oděvních výrobků, což Vám je jistě známo, které nelze bez poškození vyčistit, i když jsou označeny příslušnými symboly ošetřování. Namátkově lze uvést péřové bundy plněné čínským peřím, oděvy s rubovou zátěrovou úpravou nebo zdobené aplikacemi z plastických usní, oděvy označené jako „nestálobarevné“ apod. Z ust. § 653, jakož i § 421 ObčZ však pro čistírnu vyplývá objektivní odpovědnost za vady a škody na čištěných oděvech (tj. odpovědnost za výsledek nikoliv příčinu poškození), tzn. i v případě, kdy příčinou vadného čištění nebo poškození byla vada věci. Podle mých zkušeností soudy v těchto sporech postupují různě. Některé zkoumají stav věci a od znalce požadují „pouze“ posouzení, zda-li je výrobek poškozen nebo má vadu čištění a pak rozhodují bez ohledu na příčinu poškození nebo vady, některé se zabývají i zjištěním příčin poškození. Řada čistíren v rámci své ochrany před vznikem škod čištěním vadných výrobků (vč. výrobků nesprávně značených, neznačených vůbec nebo velmi znečištěných skvrnami apod.) nebo výrobků, u nichž mají negativní zkušenosti s výsledky čištění z předchozích zakázek, sjednávají se spotřebitelem podmínky čištění s odkazem na ust. § 637 ObčZ. Tyto podmínky obsahují sjednání, že výrobek nelze bez poškození vyčistit a z toho důvodu, pokud spotřebitel trvá na vyčištění, čistírna nenese odpovědnosti za vady čištění a poškození. Vaše Sdružení ve svém vyjádření k dotazu spotřebitelky Šárky Kratochvílové (č. 2387/RJ-23) z ledna 2004 uvedený postup čistírny považuje za protiprávní a tudíž neúčinný. Za jediné možné řešení zabránění škody je uváděno neuzavření smlouvy. Ve své praxi jsem se však setkal s odlišným výkladem ust. § 637 ObčZ, a to v publikaci prof. JUDr. Švestky a kol. z roku 1991, kde na str. 465 je uvedeno: „Nevyužije-li zhotovitel práva na odstoupení od smlouvy a objednatel trvá na svých požadavcích, je zhotovitel povinen dílo provést i z vadného materiálu nebo podle nevhodných pokynů. I když zhotovitel porušil povinnost provést dílo řádně, neodpovídá za vady, které v důsledku vadného materiálu nebo nevhodných pokynů dílo má. Není ani odpovědný za škodu, která by následkem takto vadného díla objednateli vznikla.“ Obdobný výklad je uveden i v publikaci Jehlička/Švestka/Škárová/Vodička (Beckova edice komentované zákony-2. vydání 1994) na straně 442. S uvedeným výkladem ust. § 637 jsem se setkal i ve své znalecké praxi, kdy se soudy tímto právním názorem řídily při řešení projednávaných sporů mezi čistírnami a spotřebiteli. Ust. § 574 ObčZ, které citujete ve svém vyjádření spotřebitelce, je mi známo a nelze jistě pochybovat, že bylo vzato v úvahu i soudem. Při uplatňování výše uvedeného právního názoru např. předsedkyní senátu Obvodního soudu Prahy 10, která ve své dlouhé praxi řešila spory i býv. podniku Osvobozené domácnosti se sídlem v Praze 10 s provozovnami ve všech obvodech Prahy, byla vyžadována při sjednání podmínek čištění s aplikací výkladu ust. § 637 i specifikace „očekávaného poškození“ čištěním a nikoliv pouze vágní formulace, že „výrobek by mohl být poškozen“. Ke sjednání uvedených smluvních podmínek bylo vyžadováno jejich písemné sjednání na rozdíl od postupu mnoha čistíren, které tzv. „čištění bez záruky“ sjednávaly ústně nebo si ho nechaly podepsat na příjmovém lístku. V daném případě to bylo považováno za porušení výše citovaného ust. § 574 ObčZ. Dovoluji si Vás proto požádat o Vaše stanovisko k danému problému v souvislosti s Vaším vyjádřením k dotazu spotřebitelky Šárky Kratochvílové (č. 2387/RJ-23) z ledna 2004 a případně mě poskytli podklady k oponování právního výkladu ust. § 637 Obč.Z uvedeného ve výše citovaných publikacích. Jsem ochoten se dostavit i osobně na Vaše pracoviště, což by uspořilo Váš čas k písemné odpovědi, po předchozí dohodě termínu. Velice Vám děkuji za Vaši odpověď. S pozdravem Ing. Bohumil Kotek Hábova 1519/24 155 00 Praha 5 – Stodůlky tel. 221 977 263 (po-stř. 7-12:00 hod.) 235 519 182 (denně po 14:00 hod.) 732 766 161 |
| Odpověď | Vážený pane inženýre,
i nás může těšit, že naše stránky a naši poradenskou rubriku sledují odborníci. Váš příspěvek není typický pro tuto rubriku. S výklady, na které se odkazujete (1.Švestka, 2. Jehlička a kol.) nejsem obeznámen. K odůvodnění názoru |