Strážci počítače I.

Abychom nechodili dlouho kolem horké kaše: navzdory poplašným zprávám, které šíří tisk a specializovaní (a zainteresovaní) distributoři, nezměrné výhody připojení k internetu převažují nad potenciálními riziky, proti kterým je navíc možné se bránit. Vyhýbat se připojení ze strachu před viry a jinými útoky ze sítě je jako zabarikádovat se v domě z obavy před nemocemi. Nicméně jisté nebezpečí skutečně nelze popřít a bylo by nezodpovědné spoléhat na to, že díky jen štěstí zůstane náš počítač mimo všechny negativní vlivy.  A přitom  stačí jen správná dávka opatrnosti v kombinaci vhodným softwarovým vybavením, aby se rizika pramenící z připojení k internetu zredukovala na minimum. A pokud i největší výrobci software přistoupí k větší zodpovědnosti, budou veškeré problémy spíš jen ojedinělou záležitostí. Než si ale přečtete, jak správně postupovat, bylo by vhodné seznámit se s nebezpečím, jakému je váš počítač vystaven, a zkusit pochopit, proč se cracker[1] rozhodl zaútočit právě na vás.

Elektronická hrozba

Pojďme tedy shrnout hlavní úklady nastražené na počítače s přístupem k internetu:

·                     Viry jsou ve výpočetní technice nejznámější formou pohromy. Tímto názvem se ve skutečnosti označují různé typy programů, jejichž společným úkolem je poškozovat ostatní soubory v počítači. Míra napáchaných škod se u jednotlivých virů značně liší, od pouhého, byť nepříjemného vyrušení až po velmi vážné následky.

Účinnou obranou proti virům jsou, jak již název napovídá, antiviry.

·                     Vnější útoky mají na svědomí osoby, které se snaží proniknout do vašeho počítače z nejrůznějších důvodů. Za některými ataky stojí skuteční počítačoví géniové, nicméně mnohem častěji se jedná o nevhodné žertíky vynalézavých chlapců, jimž nejde o nic víc než o zábavu. K tomu jim bohatě stačí stáhnout si na internetu snadno dostupné příslušné programy. Obecně vzato právě oni mají prsty v jevu zvaném „port scanning“ (skenování portů), kdy se útočník opakovaně snaží zjišťovat, zda je otevřená nebo zavřená virtuální přístupová brána do počítače (port). Přestože takové hrátky mohou pořádně vystrašit nováčka, který se po první instalaci firewallu stane očitým svědkem cizích pokusů probojovat se do počítače, nemusíme se jich nijak zvlášť obávat. Je to stejné, jako by se někdo procházel kolem aut a u všech zkoušel, jsou-li zamčená, nicméně by nebyl schopný zámky vypáčit. Je tedy důležité mít počítač dobře ochráněný, nejlépe takzvaným firewallem.

·                     Spyware, neboli software-špión, je program, který často bez vědomí uživatele shromažďuje informace o průběhu práce na internetu (navštívené stránky, nakoupené zboží atd.) .

·                     Spam již není pro většinu z nás neznámý pojem. Označuje se tak nevyžádaná pošta. Ještě do nedávna se spam považoval za obyčejného „otrapu“, ovšem v dnešní době se šíří tak masově a natolik dokáže zahltit schránku, že představuje skutečné nebezpečí. Bránit se můžeme vhodným antispamovým filtrem.

·                     Dialer je program, který se sám nainstaluje v počítači a bez vědomí uživatele mění telefonní číslo, jímž se uživatel připojuje k internetu, přesněji řečeno přesměrovávají číslo na linky se zvláštní (často výrazně vyšší) tarifikací (v rámci České republiky, ale i do zahraničí. Uživatel tak místo obvyklých 18 Kč za hodinu připojení v pásmu nejslabšího provozu může zaplatit až 4 200 Kč za hodinu). Z technických důvodů mohou zaútočit pouze na počítače připojené k síti prostřednictvím staršího, analogového modemu (pozor však dávejte i v případě, využíváte-li sice ADSL, ale máte analogový modem stále v zásobě. Jste totiž stále stejně ohroženi) .

Termín phishing vznikl ze sousloví „password fishing“, což znamená „lov hesel“. Jedná se o celkem novou aktivitu počítačových fandů, která spočívá v rozesílání e-mailů různým uživatelům internetu a v nenápadném přetahování uživatelů na vlastní stránky – takřka identické se stránkami bank a dalších institucí, ve snaze vylákat bezpečnostní hesla, čísla PIN a další kódy za jistě ne zcela nevinnými účely. Čelit takovým nástrahám můžete velmi jednoduše – při každém připojování k síti stačí ujistit se, že jste vytočili správné číslo. Rovněž si pamatujte, že banky (a vůbec všechny důvěryhodné stránky) nikdy nerozesílají e-maily, ve kterých požadují vaše heslo či jiné bezpečnostní údaje. Budete-li mít jakékoli pochybnosti, nejprve telefonicky kontaktujte instituci, od níž jste podezřelý mail obdrželi.