Jaká je délka záruční doby spotřebního zboží
Nejprve je nutné pochopit, co se vlastně zárukou rozumí. Obecně platí, že pokud je uzavírána spotřebitelská smlouva, tedy smlouva mezi koncovým zákazníkem, který se zakoupeným zbožím či službou nijak podnikatelský nenakládá, a podnikatelem (prodávajícím), řídí se takový právní vztah občanským zákoníkem, nikoli obchodním zákoníkem, jak se často někteří lidé domnívají. Obchodní zákoník je vyčleněn především pro vztahy mezi podnikateli, byť není vyloučeno, aby podle něj byla uzavřena smlouva i se spotřebitelem.
Každý prodávající odpovídá za vady zboží či služeb, které prodává. Odpovědnost za vady se vztahuje jak na nové, tak i na použité zboží, případně na poskytnutou službu. Nicméně nelze dělat rovnítko mezi odpovědností za vady a zárukou. Záruka je pouze jedním z druhů odpovědnosti za vady.
Rozlišujeme odpovědnost za vady v momentě převzetí věci a odpovědnost za vady, které se vyskytnou na věci během zákonné záruční doby (záruka).
Je nezbytné také dodat, že záruku nelze zaměňovat se životností. Typickým případem je baterie do mobilního telefonu. Skutečnost, že baterie je před koncem 24 měsíční záruční doby např. na 50 procentech svého původního výkonu není její vadou, pokles výkonnosti je způsoben jejím opotřebením.
Odpovědnost za vady v momentě převzetí věci – rozpor s kupní smlouvou
§ 616 Obč.Z. konstatuje, že prodávající odpovídá kupujícímu za to, že prodávaná věc je při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, zejména, že je bez vad. Pokud tomu tak není, považuje se to za rozpor s kupní smlouvou. Nutno upozornit, že rozpor s kupní smlouvou nemusí spočívat pouze ve vadnosti věci, ale i např. v tom, že věc nemá vlastnosti, jakost, množství, míru, hmotnost či účel, který deklaruje kupní smlouva.
Dále zákon stanovuje vyvratitelnou domněnku, že rozpor s kupní smlouvou, který se projeví během 6 měsíců po převzetí věci, se považuje za rozpor existující již při jejím převzetí, pokud to neodporuje povaze věci či se neprokáže opak. Znamená to tedy, že důkazní břemeno o vzniku vady až po převzetí věci v prvních 6 měsících je logicky na prodávajícím, jelikož kupující na takovém důkazu nemá jistě zájem.
Pro případ, kdy se jedná o rozpor s kupní smlouvou má kupující silnější práva než v případě klasické záruční odpovědnosti. Kupující v takovém případě má při odstranitelné vadě právo volby mezi běžnou opravou (standardní postup při běžné záruční reklamaci) a výměnou věci za novou. Volbu provádí kupující, nikoli prodávající. Pokud není volbu kupujícího možné splnit a to z jakéhokoliv důvodu, má kupující právo další volby a to mezi přiměřenou slevou nebo odstoupením od smlouvy. Volbu opět provádí kupující.
Znamená to tedy, že v prvních 6 měsících od zakoupení věci lze první odstranitelnou vadu, která se v této době projeví, řešit teoreticky až vrácením peněz. Tato zákonná úprava znamená velký tlak na prodávajícího, aby prodával kvalitní zboží a opět se zde setkáváme s požadavkem, aby kupující za své peníze obdržel skutečně bezvadné zboží a pokud se tak nestane, má právo na dodání nového.
Povinnost informovat kupujícího o právech plynoucích z rozporu s kupní smlouvou stanovuje § 13 zák. o ochraně spotřebitele.
Odpovědnost za vady v záruční době – záruka
Vada která se vyskytne v záruční době, tedy nikoli vada, která existovala již při převzetí věci, je vadou záruční. Samozřejmě to může být pouze taková vada, která má svůj důvod v nekvalitě věci, nikoli vada, kterou kupující způsobí sám např. nesprávným užíváním.
V souvislosti s členstvím naší země v EU došlo od 1. 1. 2003 k prodloužení zákonné záruky u spotřebního zboží na 24 měsíců, potravinářské zboží má zákonnou záruku 8 dní, krmivo 3 týdny a na prodej zvířete je zákonná záruka 6 týdnů. Věci, které se rychle kazí, musí být reklamována nejdéle v den následující po koupi.
Záruka neboli záruční doba začíná běžet momentem převzetí věci a dojde-li k výměně věci, začíná běžet záruka nová. Záruční doba je lhůtou propadnou, tzn., že po jejím skončení práva z ní plnoucí zanikají.
Záruční odpovědnost bere v úvahu vadu odstranitelnou a vadu neodstranitelnou (§ 622 Obč. Z.)
V případě odstranitelní vady má kupující právo na její bezplatné, včasné a řádné odstranění bez zbytečného odkladu. Pokud by to nebylo vzhledem k povaze vady neúměrné (např. podstatná součást výrobku je vadná), může kupující požadovat i výměnu věci či její součásti. Pokud by takový postup nebyl možný, může kupující žádat přiměřenou slevu nebo od smlouvy odstoupit.
Kupující by měl ve vlastním zájmu vždy rozlišit, jestli bude řešit odstranitelnou vadu v režimu rozporu s kupní smlouvou (§ 616 Obč. Z.) nebo v režimu § 622 Obč. Z.
V případě vady neodstranitelné a která současně brání tomu, aby věc mohla být řádně využívána jako věc bez vady, má kupující právo na výměnu věci nebo má právo od smlouvy odstoupit. Volbu mezi těmito právy činí kupující, nikoli prodávající. Stejná práva má kupující, jedná-li se sice o vady odstranitelné, jestliže však kupující nemůže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad věc řádně používat.
V praxi založené na judikatuře z 80. let 20. století se za takovou situaci považuje 3. opakovaná stejná vada nebo 4. jakákoli vada, případně výskyt většího počtu vad najednou.
Jedná-li se o jiné vady neodstranitelné a nepožaduje-li kupující výměnu věci, má právo na přiměřenou slevu nebo může od smlouvy odstoupit. Jinou vadou neodstranitelnou bude tedy vada, která je sice neodstranitelná, ale nebrání řádnému jejímu užívání a kupující má vedle práva na výměnu či odstoupení od smlouvy navíc ještě právo na přiměřenou slevu, přičemž si z uvedených možností vybere.
Pokud se na věci vyskytne neodstranitelná vada, tak kupující nemusí zohledňovat rozpor s kupní smlouvou, jelikož práva plynoucí z § 622 Obč.Z. jsou pro něj výhodnější.
Záruka se nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním.
Odpovědnost za vady u použité věci
I při prodeji použitého zboží je zde odpovědnost prodávajícího za vady tohoto zboží. Nicméně je zde jeden velký rozdíl. Použité zboží nemá žádnou zákonnou záruku (o rozdílu mezi odpovědností za vady a zárukou viz výše). Prodávající pouze odpovídá za vady, které měla věc v momentě jejího převzetí a to ještě pouze za takové, které neodpovídají míře jejího používání nebo opotřebení. Odpovědnost za vady u použité věci lze uplatnit u prodávajícího do 24 měsíců od převzetí věci, dohodou, tedy smluvním ujednáním, lze tuto lhůtu snížit na 12 měsíců. V prvních 6 měsících se má za to, že vada existovala již při převzetí a případný opak musí dokázat prodávající, ve zbývajících 18, resp, 6 měsících by musel existenci vady při převzetí použité věci prokazovat kupující.
Zákon o ochraně spotřebitele požaduje, aby prodávající řádně informoval spotřebitele o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady včetně podmínek uplatnění rozporu s kupní smlouvou.
Smluvní (prodloužená) záruka
Prodávající může ze své vůle poskytnout nadstandardní záruku oproti zákonné záruce, kupující si ji může např. přikoupit nebo je mu dána jako dárek či slouží jako lákadlo pro koupi zboží. Tato záruka může mít podobu i záruky delší než je ta zákonná. V takovém případě může její rozsah a podmínky prodávající zcela upravit dle svého uvážení, tyto informace uvede do záručního listu.
Je nutné připomenout, že v případě smluvní záruky nelze jakýmkoliv způsobem omezit záruku zákonnou.
Záruční list
Je nutné si uvědomit, že záruční list je pouhým deklaratorním (tedy potvrzujícím) dokladem o existenci zákonné, případné smluvní záruky. Proto jakýkoli požadavek na dodání záručního listu, případně vyplněného záručního listu při reklamaci je možné chápat pouze jako pořádkové opatření a nelze s ním spojovat jakékoli omezení či dokonce zánik zákonné záruky.
Datum poslední aktualizace: 06.07.2007
© Mgr. Martin Reisinger – Sdružení obrany spotřebitelů ČR, 2007