Tajemná éčka v potravinách

Na první dojem se zdá, že je vše v pořádku. Je pak čistě na chuti konzumenta, jakému výrobku neodolá a čím potěší svůj žaludek. Přesto se vyplatí občas při nakupování zpomalit a věnovat pozornost obalům a informacím o složení výrobku. Ne všechny údaje jsou totiž zcela jasné a srozumitelné. Například taková „éčka“. Kdekdo už o nich slyšel, ale málokdo ví, co jsou vlastně zač a jestli je potřeba jim věnovat pozornost nebo ne. Na některých obalech najdete tři, někde čtyři a nebo i pět. Jenom některé obaly v závorce uvádějí přesný celý název látky, která byla do výrobku přidána. Často se tak musíte spokojit jen s označením E a nějaké číslo.

Otázkou je, zda tím nedochází ke klamání spotřebitelů, vždyť máme právo vědět, co jíme. Éčka jsou přídatné látky, zejména konzervanty, barviva, ochucovadla. Možná si také říkáte zdali nejsou tyto látky škodlivé pro lidské zdraví. Například na nebezpečné E 412 upozornila nedávno ve své zprávě Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Důvodem byly dodávky látky E 412 kontaminované pentachlorfenolem a dioxiny, která byla na trh Evropské unie dodána v předchozích měsících z Indie prostřednictvím Švýcarska. Toto opatření je v souladu s pokyny Evropské komise.

Do současné doby bylo takto prověřeno již osm zásilek indické guarové gumy. Vzhledem k tomu, že laboratorní analýzy v žádné z nich nezjistily nadlimitní obsah kontaminujících látek, byly tyto zásilky v předchozích dnech propuštěny do oběhu. SZPI  ve spolupráci s Generálním ředitelstvím cel  v současné době pozastavila další čtyři zásilky indické guarové gumy. Ty nebudou propuštěny do oběhu dříve, než bude prokázána jejich zdravotní nezávadnost. 

Spotřebitel, který se chce dozvědět jaká přídatná látka se pod kterým éčkem ukrývá, a zdali není škodlivá pro organismus, může navštívit internetovou adresu: www.bezkonzervantu.cz. Tyto webové stránky uvítají především alergici a diabetici na dovolené, nebo pracující v zahraničí. Informace o potravinách nabízí také: www.food-info.net/cz/index.htm.

Jak je to ale vůbec s bezpečností přídatných látek v ČR?  Právní předpisy stanoví pro potraviny limitní hodnoty, tedy nejvyšší povolená množství pro každou přídatnou látku. Předpisy také stanoví pro jaké potraviny lze tyto látky používat. Kontrolou nad dodržováním českých i evropských předpisů pro používání přídatných látek je pověřena již zmíněná Státní zemědělská a potravinářská inspekce (potraviny rostlinného původu) a Státní veterinární správa (potraviny živočišného původu) a orgány ochrany veřejného zdraví (pokrmy),  mimo jiné i Ministerstvo zdravotnictví.

Každá přídatná látka musí projít před svým použitím v potravině přísným hodnocením své bezpečnosti. Dále se musí prokázat opodstatněnost a nezbytnost použití aditiva v potravině. Pokud jsou přídatné látky používané v souladu s platnými předpisy, nepředstavují pro spotřebitele významné zdravotní riziko. Pouze u lidí, kteří trpí nějakou alergií, nebo přecitlivělostí na potraviny nebo některé látky, by mohla některá z nich vyvolat alergickou reakci. Vždy záleží na konkrétním onemocnění a konkrétním člověku, jeho citlivosti atp.

V ČR se touto problematikou zabývá Národní referenční laboratoř pro aditiva v potravinách při Státním zdravotním ústavu. Pracoviště je zaměřeno zejména na přípravu souvisejících právních předpisů, zapracování směrnic EU do české legislativy a laboratorní stanovování některých přídatných látek. Dále v souladu s požadavky EU provádí sledování a vyhodnocování spotřeby vybraných přídatných látek, monitoruje zátěž populace aditivními látkami z potravin a posuzuje, zda čistota těchto látek odpovídá požadavkům na identitu a čistotu aditiv určených do potravin. Národní referenční laboratoř také vyvíjí analytické metody pro stanovení aditivních látek v potravinách a poskytuje laboratorní servis chemické analýzy potravin. Rozhodnutí je pak  na spotřebiteli, bude li důvěřovat zodpovědným institucím, že jej před škodlivými aditivy svými zásahy ochrání, nebo zvolí druhou variantu a složení každého výrobku si raději ještě překontroluje na obalu potravin sám.  

hovezi maso Jan Mišurec 12.10.2007 Odpověď Používání potravinářských barviv je pro výsekové a mleté maso nepřípustné. K ošetření povrchu masa však se smí použít kyselina mléčná nebo její soli (mléčnany: E 270, E 325, E 326, E 327). Do mletého masa se smí přidávat kyselina askorbová (vitamin C) a kyselina citronová a jejich soli (E 300, E 330, E 301, E 302, E 331, E 332, E 333). V případě tuků (tzn. i loje) je povoleno přidávat některé antioxidanty. Označování původu složek potravin legislativa nevyžaduje. Ani uvádění země původu u jednotlivých potravin není všeobecně povinné. Je požadováno jen např. u vajec, medu a hovězího masa; jedná se o stanovení této povinnosti u drůbežího masa. Dále je uvádění země původu požadováno v případě, „kdy by spotřebitel mohl být uveden v omyl o původu nebo vzniku potraviny“. Záleží na právním výkladu tohoto ustanovení, ale v praxi se takový požadavek vztahuje jen na hlavní surovinu (tzn. u jogurtů na mléko). Vzhledem k tomu, že na potravinách není povinné uvádět výrobce, ale stačí distributor či dovozce (prostě někdo, kdo je za potravinu zodpovědný), nemusí se z uvedeného údaje o firmě rozpoznat země, kde byl výrobek vyroben. Avšak u potravin živočišného původu (tzn. i u jogurtů) je navíc pro identifikaci výrobce stanovena povinnost uvést identifikační údaje v oválném razítku (veterinární schvalovací číslo podniku a značku státu; čísla českých podniků lze najít na portálu www.svscr.cz ). Pro podrobnější informace doporučujeme obrátit se na dozorové orgány, které bezpečnost a kvalitu potravin kontrolují. Jedná se o Státní veterinární správu ( ohledně kvality živočišných výrobků) nebo Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (http://www.szpi.gov.cz/cze/default.asp < http://www.szpi.gov.cz/cze/default.asp > ohledně označování v maloobchodě a ohledně kvality potravin rostlinného původu). Ing. I. Suková. ÚZPI Praha 11. 10. 2007 Odpovědět

hovezi maso eva 13.10.2007 dekuji za obsirnou odpoved-eva Odpovědět