Je jogurt vlastně ještě jogurt?

Na jogurtu si lidstvo pochutnává už od starověku a málokdo ví, že do Evropy se tento mléčný nektar dostal z Východu. Tradice výroby jogurtu se předávala z generace na generaci, z jedné kultury na druhou. Už staří Arméni věděli, že konzumace zkysaného mléka má blahodárný vliv na jejich zažívací trakt, což na začátku dvacátého století potvrdil svými výzkumy nositel Nobelovy ceny ruský biolog Ilja Mečnikov.    

Co je jogurt

Jogurt je kysaný mléčný výrobek, který se vyrábí kysáním (pasterovaného) mléka, smetany nebo jejich směsi a to za pomoci jogurtové kultury. Bílý jogurt má minimálně 8,2 % tukuprosté sušiny. Sušina je to, co zbude po vysušení výrobku – tedy 50 % sušiny znamená, že po odpaření vody zbude polovina množství. (Obsah tuku v sušině je množství tuku, jež je obsaženo v tomto zbytku. Čili pokud má výrobek hmotnost 100 g, 50 % sušiny a 50 % t. v s., znamená to, že tuku je 50 % z 50 g, tedy ve 100 g výrobku je 25 g tuku.) Ovšem na trhu je velké množství různě odtučněných jogurtů, které jsou především mezi ženskou částí populace velmi populární – jde o tzv. jogurty light (bez tuku či cukru) obsahující méně než 8,2 % tukuprosté sušiny. Pro srovnání, běžné konzumní mléko má minimálně 8,5 % tukuprosté sušiny, což znamená, že aby tyto ultra lehké jogurty svou konzistencí jogurt vůbec připomínaly, musí se do nich přidávat škrob, želatina nebo jiné stabilizátory. Většina lidí tento drobný detail neví a s chutí konzumuje light výrobky s vidinou toho, co všechno dělají pro své zdraví a (nad)váhu. Horší je to v případech, kdy informací neznalá maminka těmito produkty krmí svoje dítě v představě, že své ratolesti dává čistý přírodní jogurt, aniž by si pořádně přečetla přebal výrobku.

Základní typy bílých jogurtů podle obsahu tuku

nízkotučný nebo odtučněný                              do 0,5 % tuku

se sníženým obsahem tuku                              do 3 % tuku

bílý                                                                 více než 3 % tuku

smetanový                                                      nad 10 % tuku

Co má a nemá jogurt obsahovat

Je třeba uvést, že bílý jogurt se má vyrábět pouze z mléka, podmáslí a smetany (popřípadě jejich směsi) a musí obsahovat jogurtové kultury Lactobacillus Bulgaricus a Streptococcus Thermophilus – minimálně deset milionů těchto živých mikroorganismů musí být obsaženo v jednom gramu bílého jogurtu. Jako jogurtový lze označit pouze ten výrobek, v němž jogurt tvoří nejméně 50 % hmotnosti. Výrobce má povinnost uvést složení jogurtu na obale – často se tam uvádí též výživové složení: bílkoviny, tuky, sacharidy a z nich vypočítaná energie. Dále se na obale většinou uvádějí složky jako vápník, vitamíny, živé kultury atd. Objevují se také informace o látkách, jejichž uvedení se obecně považuje za vhodné, například obsahuje-li jogurt konzervační látky, měl by se tento údaj na obale objevit a to nejlépe v podobě informace, o jakou konkrétní konzervační látku se jedná. Toto se netýká bílého (neochuceného) jogurtu, ten nesmí obsahovat žádné přídatné látky.

Jogurty (ne bílé) často obsahují také několik tzv. „éček“. Jedná se o aditiva – látky přidávané do potravin, které mají za úkol zlepšit chuť, barvu, vůni, konzistenci či trvanlivost výrobku. Mohou být použity také z důvodů technologických (např. enzymy, konzervační látky atd.). Maximální povolené množství aditiv je u každé potraviny přesně určeno a na etiketě je seznam „éček“ uveden v pořadí sestupném podle obsaženého množství s tím, že látka musí být uvedena pod celým názvem nebo mezinárodním číselným kódem E.

Jaké informace o výrobku musí být na obale povinně vyznačeny:

• název obchodní firmy a sídlo výrobce
• název druhu (jogurt bílý) a podskupiny (smetanový, nízkotučný, se sníženým obsahem tuku) pro neochucené jogurty; u ochucených výrobků se místo slova „bílý“ označuje použitá ochucující složka
• množství v g nebo ml (cl, dl)
• obsah tuku v %
• údaj o způsobu skladování
• datum použitelnosti (označeno slovy „spotřebujte do:“)
• složení jogurtu – musí být uvedeny všechny složky a to v sestupném pořadí (na prvním místě bude složka, které výrobek obsahuje nejvíce)
• zdravotní upozornění, pokud jogurt obsahuje složky, které mohou být pro některé konzumenty zdravotním rizikem
• pokud jogurt obsahuje vitamíny, musí při překročení určitého obsahu mít uvedenou doporučenou denní dávku (DDD) v % na 100 g

Obsah sacharidů

Mnoho spotřebitelů zajímá obsah sacharidů, který se liší podle druhu jogurtu, záleží na tom, zda jogurt obsahuje ovocnou složku, která obsah sacharidů ovlivňuje. Ten by měl být v případě bílých jogurtů poměrně stabilní. Mléko obsahuje mléčný cukr, který se ve výrobním procesu částečně odbourává. Tak se dosáhne výsledného zakysaného efektu. Přirozeného mléčného cukru je následně ve výrobku méně než v původní mléčné hmotě – výsledný obsah sacharidů by měl být nižší než v počátečním objemu mléka. Běžný obsah sacharidů obsažených v bílých jogurtech se pohybuje okolo 3,5 až 3,9 g na 100 g.

Přítomnost bílkovin

Jogurt, vzhledem k tomu, že jde o mléčný výrobek, automaticky obsahuje mléčnou bílkovinu. Její objem v daném výrobku se dá částečně odhadnout na základě hustoty jogurtové hmoty, ovšem za předpokladu, že do jogurtu nebyla přidána želatina nebo škrob, která se používá právě pro zahušťování. Většinou se hodnota bílkovin u bílých jogurtů pohybuje okolo 3,5 g na 100 g. Občas se na výrobku uvádí obsah sušeného mléka, což je v podstatě bílkovinný koncentrát.

Kvalita jogurtů na českém trhu

V létě letošního roku provedla Státní veterinární správa ČR kontrolní akci zaměřenou na jogurty domácí i zahraniční provenience. Z celkového počtu 550 odebraných vzorků jich 62 nesplňovalo požadavky české legislativy nebo nevyhovělo složení uvedenému na obale, za což veterinární správa udělila pokuty v celkové výši 336 000 korun. Nejčastěji byli zákazníci šizeni neodpovídajícím obsahem tuku, v naprosté většině (52 případech) jogurty obsahovaly méně tuku, než bylo deklarováno na obale, a ve 14 případech nevyhovoval obsah tuku požadavkům platné vyhlášky. Co je alarmující, v 11 případech obsahoval bílý jogurt přídavek škrobu, což je podle české legislativy nepřípustné, a v 9 případech nebyl v pořádku obsah kulturní mikroflóry. Celkem veterinární správa našla 86 pochybení, z čehož vyplývá, že některé výrobky nevyhověly požadavkům ve více bodech.

Jogurty zdeńek 5.12.2006 Jen podrobnosti klidně uveďte. Díky. Odpovědět

Jogurty Zdeněk Rybák 21.11.2006 Reakci odborníků na nepřesnosti v článku celkem chápu a beru ja jako oprávněné.Pro mne jako spotřebitele je ale stejně tak zarážející závěr článku týkající se kvality jogurtů na českém trhu. Ze zjištění Státní veterinární správy ČR vyplývá, že více jak 10% kontrolovaných výrobků neodpovídá předepsaným normám.Toto zjištění je pro mne alarmující a k tomu bych já spíše očekával stanovisko odborníků. Odpovědět

Jogurty Daniela 21.11.2006 Pane Rybáku, souhlasím s vámi. Ano byly zveřejněny výsledky a opravdu jsou alarmující. Bylo zjištěno přítomnost škrobu a dalších látek, které nemají v jogurtu co dělat. Právě ty levné a nabízené v akcích bývají horší kvality a šizené na kvalitě. Každá liška svůj ocas chválí, že. Odpovědět

Jogurty Marie 2.12.2006 Ja jako spotrebitelka poznam chut skrobu a tim zkazite chut jogurtu. jogurt ma byt jogurtem Odpovědět

Jogurty M. 7.12.2006 Skrob a zelatina jsou mozna podle nejakych norem potraviny, nicmene jako zakaznik kdyz kupuji jogurt, tak chci jogurt a ne skrob. Bohuzel skrob je pridavan do stale vice a vice jogurtu. Pro mne jako zakaznika je skrob v jogurtu (ac dle norem potravina) pouze ‘ojebavka’ (pardon) na zakaznika, jak mu prodat neco lacineho. Uvital bych, kdyby vyrobci techto radoby-jogurtu museli na svem vyrobku uvadet pravy nazev sveho produktu – skrobojogurt, nebo neco podobneho. Bohuzel zakaznikovi nezbyva, nez u kazdeho vyrobku lustit mikropismo na obalu (a taky tomu verit), jestli kupuje opravdu to, co vyrobce deklaruje. Takze vazena pani, klidne si dal pochutnavejte na necem, co vase maminka nebo babicka mozna pouzivala pri prani kosil, ja osobne davam prednost pravemu a cistemu jogurtu, pripadne ochucenemu ovocem, nikoli vsak skrobem. Odpovědět

Jogurty mk 4.10.2007 Zlatá slova, do kamene (a do hlav zástupců MILCOM servisu a výrobců jogurů) tesat!!! Odpovědět

Škroby a želatina Michal Buša,ing. 23.11.2006 Jako potravinářský chemik považuji za nezbytné reagovat na slovo ‘syntetické’ přesto, že autorka článku zdůrazňuje svůj osobní výklad a použití slova. Citace ‘syntetické jogurtové hmoty plné škrobů a želatiny’ je naprosto nepatřičné a pro spotřebitele zavádějící spojení. Proč? Za prvé: nativní škrob a jedlá želatina nemají nic společné se slovem syntetické, protože to jsou přírodní látky získávané z přírodních zdrojů (např. škrob z brambor případně z obilnin resp. želatina z vepřové kůže). Naproti tomu syntetické látky vznikají chemickou syntézou. Za druhé: autorka jistě ví, že všechny neochucené kysané výrobky, tedy včetně neochuceného jogurtu, nesmí obsahovat žádnou přídatnou látku (viz Vyhláška MZe ČR č.304/2004 Sb., v pozdějších zněních, Oddíl C, odst. 3, písmeno f). Přídatné látky se však mohou do jogurtu dostat pouze přenosem z ochucující složky, samozřejmě, ale jen ty přídatné látky, které jsou takto povoleny. Čili jinak řečeno, škroby, želatiny popř. aditiva může obsahovat pouze jogurt ochucený a to jen v nepatrných, nezbytných množstvích. Souvisí to s nutností upravení konzistence ochucující složky – její technologické vlastnosti (optimální viskozita z důvodu snadné čerpatelnosti apod.). Dále je v článku nepřesná Informace o konzervačních látkách, protože pokud jogurt obsahuje konzervační látku, byť i vnesenou z ochucující složky, nesmí se potom označovat jako jogurt. Logicky totiž konzervant zničí oněch požadovaných deset milionů živých buněk mikroflóry a to už potom není jogurt. K výše uvedeným diskusím bych také rád připojil svůj názor: očekával bych od Sdružení pro ochranu spotřebitelů, že na svých internetových stránkách bude spotřebitele objektivně a nezkresleně informovat o výrobcích, ale tento článek mne o tom nepřesvědčil. Není mi jasné, zda šlo o informování spotřebitelů o tom, co je to jogurt nebo zda šlo o vyprovokování diskuse o tom, jaké jogurty jsou v naší tržní síti. Pokud mělo jít o objektivní informování spotřebitelů, doporučuji autorce nechat odborné články ještě před jejich uveřejněním posoudit odborníky (kterých je v ČR dost), aby nemohlo docházet ke klamání spotřebitelů. Pak by totiž nemuselo docházet k obdobným situacím jako je vznik absurdního podvědomí spotřebitelů o aditivech („éčkách“) jako o něčem velmi nebezpečném, ale to je již jiné téma. Odpovědět

Škroby a želatina Petra Zachari 23.11.2006 Vážený pane Bušo, můj článek jste pochopil velmi správně, skutečně mi šlo o to vyprovokovat diskuzi na dané téma. Co se týče aditiv, ano vím, že je může obsahovat pouze ochucený jogurt a také je obsahuje, to jistě víte také. Ovšem jaké množství škrobu či želatiny jogurt obsahuje, to už se běžný spotřebitel bohužel nedozví. Na Vaši výtku ohledně objektivity – jistě pochopíte, že jako Sdružení obrany spotřebitelů se budeme prioritně zabývat těmi 10 % jogurtů, které podle zjištění Státní veterinární správy ČR nesplňovaly podmínky, od toho jsme koneckonců tady. O těchto 10 % jogurtů se totiž od výrobců nic nedozvíme, zdá se, že ani od odborníků na mléčné výrobky. Odpovědět

Škroby a želatina Michal Buša,ing. 24.11.2006 Velmi silně pochybuji, že by výrobci záměrně klamali spotřebitele nižším obsahem tuku v jogurtu, dnešní trh je velmi konkurenční a neúprosný a chyby se neodpouštějí. Odkázal bych třeba na článek Potravinářského zpravodaje č.9/2006, strana 14. Odpovědět

Škroby a želatina Petra Zachari 24.11.2006 Nerada bych se pouštěla do žabomyší války, nicméně já zase velmi silně pochybuji, že nižší obsah tuku je pouze nedopatření. Ano, konkureční trh je neúprosný a řídí se tvrdými tržními zákony. Výrobci jde především o zisk a tedy o nižší náklady. Asi by bylo naivní domnívat se, že tomu tak není. Ohledně odpouštění chyb – běžný smrtelník vůbec nemá šanci zjistit, že ho výrobce ‘šidí’, ať už úmyslně nebo ne. Tohle by byla samozřejmě z naší strany pouhá spekulace. A proto také nemá co odpouštět. Odpovědět

Škroby a želatina skokánková 7.12.2006 Nevím na základě čeho Státní veterinární zpráva udělovala pokuty, ale legislativa to nebude. Navíc mi vadí, že se nerozlišují ani pojmy a dojmy. Jogurt(bílý)nesmí obsahovat přídatné látky. Těmi rozhodně nejsou ani všechny škroby, ani želatina. Není nikde psáno, že jogurt smí obsahovat jen a jen mléko, podmáslí a kulturu. To bychom tam nesměli dát ani sušené mléko ani mléčnou bílkovinu. Tak bych v rádoby odborných článcích provokovala diskuzi seriózními formulacemi a nikoliv nezávazným tlacháním a vzpomínáním na kvalitu mléka přímo od krávy a jogurtu z dálného východu. Dnešní svět je už asi někde jinde a je třeba řešit problémy v konkrétních souvislostech. Vždy je totiž něco za něco. Navíc je komické, jak brojíme za čistotu bílého produktu a u ovocného dovolíme vše, včetně toho, že v něm prakticky nemusí být ovoce. Je mi zákazníků líto. Na jedné straně bezduchá hysterie, na druhé straně je možné prakticky vše Odpovědět

Škroby a želatina Leona 23.11.2006 Dobrý den pane inženýre, co přesně máte na mysli pod výrazem ‘vznik absurdního podvědomí spotřebitelů’? Odpovědět

Škroby a želatina Michal Buša,ing. 24.11.2006 Nerad bych se pouštěl do obsáhlé diskuse na téma ‘éček’, o tom bylo již popsáno mnoho papíru. Jen jsem tím chtěl naznačil, že bohužel existuje mnoho „odborníků přes výživu“, kteří veřejnost klamou tím, že tvrdí, že některá aditiva jsou zdraví škodlivá nebo dokonce karcinogenní, což je absolutní nesmysl a veřejnost tomu bohužel často věří. Podrobnosti viz například tisková zpráva SZPI (http://www.szpi.gov.cz) ze dne 28.4.2006. Odpovědět

pro pana Bušu Kleopatra 6.12.2006 zde je odkaz na internetové stránky Ing. Syrového – je to potravinářský technolog a zde se dozvíte o ‘éčkách’ od odborníka zajímavé věci. Aditiva samozřejmě škodlivá jsou, opak tvrdí jenom ti, kteří z jejich výroby a používání profitují. Odpovědět

pro pana Bušu Kleopatra 6.12.2006 zde je odkaz na internetové stránky Ing. Syrového – je to potravinářský technolog a zde se dozvíte o ‘éčkách’ od odborníka zajímavé věci. Aditiva samozřejmě škodlivá jsou, opak tvrdí jenom ti, kteří z jejich výroby a používání profitují. http://natur.toe.cz/ Odpovědět

Škroby a želatina Ivana Picková 24.11.2006 Vážený pane inženýre, dovoluji si s úspěchem pochybovat o Vašemn tvrzení, že v bílých jogurtech se škrob nemůže vyskytovat. Mám před sebou biojogurt bílý Bio Via Natur (výrobce Olma). Složení: mléko, škrob, sušené odstředěné mléko, sušená syrovátka. Podobné problémy máme na mysli. Odpovědět

Škroby a želatina Michal Buša,ing. 27.11.2006 Pokud jsem toto tvrdil, bylo to samozřejmě ve vztahu k legislativním požadavkům obecně. To, že se na trhu objevil bílý jogurt se škrobem je věc druhá. Pravděpodobně se jedná o porušení platných vyhlášek, ostatně sami citujete zprávu Státní veterinární správy, kde je uvedeno, že v 11 případech obsahoval jogurt přídavek škrobu. Zde je asi na místě požádat o vyjádření SVS popř. výrobce. Odpovědět

Škroby a želatina Gustav Mareš 27.11.2006 Vážený pane inženýre, výše uvedený článek, tedy jestli jsem ho správně pochopil, dle mého neměl na mušce legislativní požadavky, ale to s čím se setkáváme v obchodech. Nevím kdo Vám nakupuje, ale já si etikety jogurtů pročítám. V bílých je často uváděn škrob. Osobně z tohoto důvodu kupuji jen dva druhy jogurtů. Rád bych Vás také požádal o vyjádření k dotazu Katky z 23.11. Jak se u jogurtu dosahuje několikatýdení trvanlivosti? Dále, na tvorbě jogurtu se podílejí dvě jogurtové kultury. (Viz výše) Jaký je jejich poměr v přírozeně kysaném jogurtu a jaký v průmyslově kysaném a proč. Uvítal bych, kdyby jste se také zmínil o tom, která z těchto dvou kultur má blahodárnější vliv na zažívací trakt. Děkuji. Odpovědět

Škroby a želatina Michal Buša,ing. 28.11.2006 K otázce obsahu škrobu jsem se již vyjádřil. Zvýšené trvanlivosti lze dosahovat přísným dodržováním hygienických zásad při výrobě a při balení z důvodu zabezpečení mikrobiologické čistoty. Aby mohl vzniknout jogurt, musí být směs zakysána jogurtovou kulturou a tudíž nevím jaký by měl být rozdíl mezi přirozeně kysaným jogurtem a průmyslově kysaným jogurtem. Optimální poměr tyčinek (Lactobacillus delbreucki subsp. bulgaricus) a koků (Streptococcus salivarius subsp. thermophilus) se uvádí 2:1 až 1:1. Pozitivní účinek na zažívací trakt je dán právě společnou symbiózou (soužitím) obou kultur a spočívá mimo jiné v tvorbě kyselého prostředí, které omezuje tvorbu nežádoucí hnilobné mikroflóry. Odpovědět

Škroby a želatina M. 7.12.2006 Vazeny pane, placate nesmysly a snazite se autorku chytat za slovicko. Kazdy nezabedneny clovek pozna chutovy rozdil mezi poctivym jogurtem (napr. Valaska) a mezi podle Vas naprosto prirodim skrobo-jogurtem. Klidne si na takovych vymozenostech pochutnavejte, ale netvrdte nam, ze jsou srovnatelne s normalnimi jogurty. Mozna diky takovym lidem, jako jste Vy, je stale obtiznejsi koupit chutny a kvalitni jogurt i jine potraviny. Hlavne aby to bylo levne, a to, ze to chutna skoro stejne, to uz si nejak vsugerujete, ze? Odpovědět

Jogurty M. 7.12.2006 Je pravda, ze obecne povedomi spotrebitelu je nizke. Doufam, ze i tento clanek by mohl trosku pomoci jej zvysit. A pak to bude o tom, ze jako spotrebitele se nebudeme divat na to, jestli jegurt stoji korunu devadesat, ale hlavne na to, jestli to je opravdu jogurt a ne nejaka skrobovo chemicka smes. Tohle by potom opravdu mohlo zmenit i chovani vyrobcu a prodejcu (nicmene v tomto moc velky optmimista nejsem). Odpovědět

Jogurty šárka 10.12.2006 Víte, jak se doberete nejlepšího jogurtu na světě ? Uděláte si ho sami. Nikdo jiný vám ho totiž neudělá. To reklamy vzbuzují klamnou iluzi, že výrobci žijí jen tím, jak nám výrobky zkvalitnit, výrobci se tváří, jako by to bylo opravdu jejich poslání, a lidi tomu celému věří. Já jsem začala dělat jogurt pro celou rodinu doma z biomléka, nepotřebujeme žádné škroby ani ‘éčka’, je to mnohem levnější, chutná to pekelně dobře, nemáme žádný odpad v podobě kelímků a k tomu mě těší míjet ty regály plné předražených a barvených jogurtů a v duchu se radovat, že jsme z toho debilního kolečka venku. Když si chceme dát do jogurtu ovoce, taky jsem nejedla lepší marmeládu než tu, kterou si uděláme doma. Někdy mi připadá, že spotřebitelé spadli z višně. Chceme jíst kvalitní a přitom levné věci, ale zapomněli jsme, že to nejlepší si můžeme všichni udělat sami, jen musíme trochu zvednout zadek. Všichni touží po těch starých zlatých časech, kdy všechno bylo ‘přírodní’ a bio. Málokdo ale chce dneska svoje dovednosti rozvíjet, chceme vlastně žít pohodlně a konzumně a přitom fňukáme, jak jsou ty průmyslové potraviny horší než ty domácí. Nehádejte se s inženýry a výrobci o pojmy a o škodlivost, stejně je nepřehádáte (sami v tom mají hokej, respektive – věda je VŽDY ve vývoji) a stejně nic nezměníte. Pokud Vám kupované nevoní, vykašlete se jednoduše na ty jejich jogurty a dělejte si svoje, tak jak si je dělali lidi tisíc let. Máte k dispozici techniku, návody visí na netu a je jich hned několik, od zkušených lidí počínaje těmi ‘tvrdě’ bio až po ty, kterým nevadí třeba Salko. Je to daleko jednodušší, než si myslíte. Tomu říkám konečné řešení spotřebitelského problému :)) !!! Odpovědět

Jogurty šárka 10.12.2006 Naprosto s vámi souhlasím. Diskuse jsou k ničemu. Víte, jak se doberete nejlepšího jogurtu na světě ? Uděláte si ho sami. Nikdo jiný vám ho totiž neudělá. To reklamy vzbuzují klamnou iluzi, že výrobci žijí jen tím, jak nám výrobky zkvalitnit, výrobci se tváří, jako by to bylo opravdu jejich poslání, a lidi tomu celému věří. Já jsem začala dělat jogurt pro celou rodinu doma z biomléka, nepotřebujeme žádné škroby ani ‘éčka’, je to mnohem levnější, chutná to pekelně dobře, nemáme žádný odpad v podobě kelímků a k tomu mě těší míjet ty regály plné předražených a barvených jogurtů a v duchu se radovat, že jsme z toho debilního kolečka venku. Když si chceme dát do jogurtu ovoce, taky jsem nejedla lepší marmeládu než tu, kterou si uděláme doma. Někdy mi připadá, že spotřebitelé spadli z višně. Chceme jíst kvalitní a přitom levné věci, ale zapomněli jsme, že to nejlepší si můžeme všichni udělat sami, jen musíme trochu zvednout zadek. Všichni touží po těch starých zlatých časech, kdy všechno bylo ‘přírodní’ a bio. Málokdo ale chce dneska svoje dovednosti rozvíjet, chceme vlastně žít pohodlně a konzumně a přitom fňukáme, jak jsou ty průmyslové potraviny horší než ty domácí. Nehádejte se s inženýry a výrobci o pojmy a o škodlivost, stejně je nepřehádáte (sami v tom mají hokej, respektive – věda je VŽDY ve vývoji) a stejně nic nezměníte. Pokud Vám kupované nevoní, vykašlete se jednoduše na ty jejich jogurty a dělejte si svoje, tak jak si je dělali lidi tisíc let. Máte k dispozici techniku, návody visí na netu a je jich hned několik, od zkušených lidí počínaje těmi ‘tvrdě’ bio až po ty, kterým nevadí třeba Salko. Je to daleko jednodušší, než si myslíte. Tomu říkám konečné řešení spotřebitelského problému :)) !!! Odpovědět

Jogurty Pavel 17.12.2006 Šárko,máš naprostou pravdu,doma si děláme jogurt sami a to už dlouhou dobu a jsme spokojeni.Taky jsme si koupili malou pekárničku.Stačí si vybrat z X receptů,naprogramovat a ani to nezabere moc času.A vím,že jsme pro své zdraví v tomto IGELITOVÉM světě něco udělali.Zdraví člověka nejvíce ovlivňují tyto čtyři faktory:INFEKCE,PSYCHIKA,STRAVA,ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.Všechny zdraví léčitel Balúch Odpovědět

Jogurty FotoModo 12.7.2007 Šárka konečne trafila kliniec po hlavičke. Miesto plakania nad ‘rozliatym mliekom’ je treba vziať svoje zdravie do svojich rúk. Jogurty mám rád, zrovna tak jougurtové nápoje a podobné výrobky. Ale neskutočne výnimočme mi chutí jogurt, ktorý robí doma moja mamina. Používa plnotučné mlieko, nejaký jogurtový štartér a a to odpadlícke Salko. V sklených nádobách rýchlo dozreje a skvele chutí, vydrží len niekoľko dní, takže je ho potreba rýchlo zjesť. Myslím si, že lepšia alternatíva neexistuje. Bio produkty sú krásna vec, ale drahá a aj tak naozaj nevidíte, z čoho a ako tá potravina vznikla. Museli by sme sa vrátiť do stredoveku, keď mala každá rodinka svoje vlastné hospodárstvo a tak bol jasný pôvod mäsa, mlieka a iných výrobkov, vedelo sa, čím sa zvieratá kŕmia. Za kvalitu potravín na hranici riskovania so zdravím si môžeme my, spotrebitelia. Chceme aby to dobre chutilo, tak nám to výrobcovia ochutia, chceme, aby to dobre vyzeralo, tak to výrobcovia pekne zabalia. Chceme, aby to bolo lacné, tak to reťazce ponúknu za nízke ceny. Ale reťazec chce zarobiť, tak zaklope na dvere výrobcovi, hele pane, pojdťe si hrát a vyrobte mi něco, co bude krásnýýý, chutný a levný, jinak to neprodám. A tak výrobca začne žonglovať a pchať do potravín veci, ktoré vo svojom prazáklade síce neškodia, ale s původnou potravinou nemajú čo dočinenia. Takže řiešením je pokúsiť sa vyrobiť si niektoré potraviny doma alebo mať svojho dobrého malého dodávateľa ovocia a zeleniny, ktorého poznáte roky – tj. babičku z tržnice, svojho známeho mäsiara, pekára. Tu zostáva zachovaný ten ľudský rozmer, kde s výrobcom prehodíte pár slov, popýtate sa na rodinu a on vám za oplatu dá to najlepšie. Odpovědět