5. Cena a cenové informace

Z dikce zákona o cenách vyplývá konkrétnější povinnost písemného označení ceny – na viditelném místě, zatímco zákon o ochraně spotřebitele uvádí alternativu „informaci jinak vhodně zpřístupnit“. Zákon o cenách je zde ale nutno považovat za zvláštní předpis (vztahuje se také jen na spotřební zboží, nikoli na služby), proto je třeba vyžadovat písemné označení výrobku. U služeb bude tedy možno použít i zmíněné jiné vhodné zpřístupnění.

Citované ustanovení zákona o cenách požaduje, aby prodávající informoval o ceně platné v okamžiku nabídky. Z toho vyplývá, že poskytovatel služby nemůže poté účtovat jinou cenu, než jaká byla uvedena v této informaci. Není proto zřejmě možné používat trvalou vývěsku s tarifem cen, pod níž je pouze drobným písmem poznámka, že v sezóně od 1.7. do 31.8. jsou ceny o 100% vyšší. Stejně tak označení zboží cenami v prodejnách s nepřetržitým provozem musí být aktuálně platné a není možné se spokojit s vývěskou u vchodu do provozovny, na které bude upozornění, že od 20:00 do 6:00 jsou ceny o 30% zvýšeny.

Zákon o ochraně spotřebitele dále uvádí příkladmý výčet zvláštních způsobů klamání spotřebitele údajem o ceně. Informace o ceně nebo okolnost, že informace je neúplná anebo chybí, nesmí zejména vzbuzovat zdání, že:

– cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti (příkladem může být nepřehledné umísťování cenovek tak, že není jasné, která cenovka patří ke kterému výrobku, stejně jako uvádění maloobchodních cen bez DPH či cen výrobků bez uvedení ceny obalu; zajímavým příkladem porušení tohoto ustanovení z praxe je i situace, kdy v několikastránkovém stálém jídelním lístku restaurace byla uvedena cena přílohy „brambory vařené“ 10 Kč, přičemž na poslední straně tohoto lístku byla dopsána poznámka “nové brambory +5 Kč” – restaurace potom účtovala s odkazem na tento dodatek za vařené brambory 15 Kč, aniž by na to byl spotřebitel předem upozorněn);

– stanovení ceny závisí na okolnostech, na nichž ve skutečnosti nezávisí (například uvedení velkoobchodní ceny, ceny doporučené výrobcem, ceny v jiné měně, ceny v závislosti na jiné než běžné jednotce, aniž by to bylo zřetelně uvedeno – pomeranče s cenou za kusy a nikoli za kilogramy, ceny uvedená s nesprávnou sazbou DPH – např. ve výši 22% namísto správných 5%);

– v ceně jsou zahrnuty dodávky výrobků, výkonů, prací nebo služeb placené ve skutečnosti zvlášť (např. jídelní lístek s cenami jídel bez příloh, ačkoli je toto jídlo uváděno s přílohou, osobní automobil, v jehož ceně není povinná nebo nezbytná výbava jako rezervní kolo, trojúhelník, lékárna, manometr, volant atd., katalogová nabídka přístroje s vyobrazením luxusněji vybaveného výrobku, než o jakém je informace podávána – např. automobil vyobrazený ve verzi GLX, ač cena se týká základního modelu, nebo počítač vyobrazený s CD přehrávačem, tiskárnou a monitorem, ač cena se týká pouze „holého“ výrobku);

– cena byla nebo bude zvýšena, snížena nebo nezměněna, ač tomu tak není (inzerování přechodného snížení cen, výprodejových slev, zaváděcích cen, aniž by k cenové změně skutečně došlo, prodej zboží pod heslem „u nás nezdraženo“, ač byla cena změněna, anebo pod heslem „likvidace“, ač jde o stálou nabídku);

– vztah ceny a užitečnosti nabízeného výrobku nebo služby a ceny a užitečnosti srovnatelného výrobku nebo služby je takový, jaký ve skutečnosti není (četné reklamní akce, které vyzdvihují „více účinku za méně peněz“, aniž by se poměr ceny a kvality vymykal průměru).

Obdobné klamavé účinky nesmí mít ani informace o způsobu stanovení cen.

Uvedený výčet je téměř vyčerpávající vzhledem k jeho relativně obecným formulacím. Přesto půjde o porušení tohoto ustanovení i v jiném případě vyvolání klamného zdání o ceně.

Podle ustanovení § 3 písm. c) zákona o ochraně spotřebitele je pak prodávající povinen prodávat výrobky a poskytovat služby za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy a ceny při prodeji výrobků nebo poskytování služeb správně účtovat. Při konečném účtování prodávaných výrobků a poskytovaných služeb v hotovosti se celková částka zaokrouhluje vždy k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu. To je podstatné zejména po zrušení desetihaléřových a dvacetihaléřových mincí, kdy zákon stanovil jednoznačná pravidla pro placení ceny vyjádřené v jednotkách, které není možné zaplatit v zákonných platidlech.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003