3. Vady zlevněného zboží

Platná česká právní úprava vycházející z evropské směrnice však říká něco zcela odlišného.

Především je třeba rozlišovat mezi slevami poskytovanými z důvodů nejrůznějších výprodejů, kdy je prodáváno naprosto bezvadné zboží, a slevami poskytovanými z důvodů vad zboží. Podle ustanovení § 618 občanského zákoníku je možné prodávat pouze zboží s vadami, které nebrání, aby zboží bylo užíváno k určenému účelu. Toto zboží je přitom prodávající povinen prodávat za nižší ceny, než je obvyklá cena bezvadného zboží. Zboží s vadami, pro něž se toto zboží stává nepoužitelným, tedy není možné podle platných právních předpisů prodávat vůbec, tedy ani za sníženou cenu.

Prodávající podle ustanovení § 619 odst. 1 a 2 občanského zákoníku odpovídá za vady, které se projeví po převzetí věci v záruční době. Přitom se záruka nevztahuje na vady, pro které byla sjednána nižší cena. Nedokonale provedená novelizace občanského zákoníku s účinností od 1. ledna 2003 opět vyvolává nejasnosti. Je totiž na jednu stranu pojmově vyloučeno, aby se vady, pro něž je sjednána nižší cena, projevily teprve po převzetí zboží – kdyby se totiž před převzetím zboží neprojevily, prodávající by o nich nevěděl a neměl by důvod ke snížení ceny. Na druhou stranu, pokud budeme vycházet z gramatického výkladu citovaného ustanovení, zákon výslovně nevylučuje odpovědnost prodávajícího za tyto vady, pokud se projevily již při prodeji (zatímco dříve tak zcela jasně činil, když stanovil, že „u věcí prodávaných za nižší cenu neodpovídá za vadu, pro kterou byla sjednána nižší cena“). Zákonodárce totiž v dnes platném textu zákona nevyloučil veškerou odpovědnost prodávajícího za vady, pro něž byla nižší cena sjednána, nýbrž jen záruční odpovědnost, tedy odpovědnost za vady, jež se projeví po převzetí.

Pokud jde o vady existující při převzetí zboží, prodávající odpovídá zcela běžným způsobem za jakýkoli rozpor s kupní smlouvou. Prodávající má podle § 618 občanského zákoníku povinnost kupujícího upozornit, že prodávaná věc má vadu a o jakou vadu jde, není-li to zřejmé již z povahy prodeje. Stejná povinnost vyplývá i z ustanovení § 10 odst. 6 zákona o ochraně spotřebitele, který navíc ukládá prodávajícím vadné výrobky a výrobky, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, prodávat odděleně od ostatních výrobků.

Pokud prodávající splní výše uvedené povinnosti, lze dovodit, že rozporem s kupní smlouvou nemůže být případ, kdy výrobek má vady, na které prodávající kupujícího upozornil. Vyskytne-li se ale u výrobku jiná vada, než na kterou prodávající kupujícího upozornil, je možné výrobek pro takovou jinou vadu reklamovat. Stejně tak je pochopitelně možné jej reklamovat i pro jiné případy rozporu s kupní smlouvou.

Jestliže prodávající sice prodává výrobky za snížené ceny, avšak neupozorní spotřebitele na jejich vady (a tyto vady nejsou zcela zřejmé z povahy prodeje), může se kupující domáhat reklamace jakékoli vady či rozporu s kupní smlouvou – argument prodávajícího, že výrobek byl prodáván za sníženou cenu, sám o sobě nemůže obstát.

Je tedy možné shrnout, že při prodeji zboží za nižší cenu prodávající odpovídá za vady zcela běžným způsobem, jako je tomu při prodeji za plnou cenu, a to včetně řádné záruční odpovědnosti. To platí zejména pro výprodeje, při nichž prodávající neupozorní kupujícího na žádnou vadu prodávaného zboží. Pokud prodávající zřetelně upozorní kupujícího, že zlevněné zboží má určitou vadu, na tuto vadu se jeho odpovědnost nevztahuje. Je však vždy na prodávajícím, aby prokázal při případné reklamaci, že reklamovaná vada je právě tou vadou, na niž kupujícího při prodeji upozornil. Pokud se mu to prokázat nepodaří, za vadu odpovídá, a to nejen pokud se vyskytne při prodeji, ale i po celou záruční dobu, která je v případě spotřebního zboží dvouletá.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003