1. Co je to pojištění, co lze pojistit, jak pojištění vzniká?

Pojištění je tedy způsobem zabezpečení následků konkrétních skutečností, které se nezývají pojistná rizika. Pojistné riziko však musí být událost nahodilá, avšak předvídatelná natolik, že je alespoň obecně definována v pojistné smlouvě.

Pojištění, náležitosti pojistné smlouvy vztahy mezi pojištěným, pojišťovnou a pojistníkem jsou upraveny v ustanoveních § 788 a násl. občanského zákoníku. Vedle toho je pro pojištění určující zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, který vymezuje podmínky podnikání pojišťoven, stanoví jejich organizační pravidla a pravomoci státního dozoru, který v této oblasti vykonává Ministerstvo financí.

Občanský zákoník v ustanovení § 790 rozlišuje tři základní druhy pojištění:

(a) pojištění majetku, jestliže je pojištěn majetek pro případ jeho poškození, zničení, ztráty, odcizení nebo jiných škod, které na něm vzniknou,

(b) pojištění osob, jestliže je pojištěna fyzická osoba pro případ jejího tělesného poškození, smrti, dožití určitého věku nebo pro případ jiné pojistné události,

(c) pojištění odpovědnosti za škodu, pakliže je pojištěným rizikem odpovědnost za škodu vzniklou na životě a zdraví nebo na věci, popřípadě odpovědnost za jinou majetkovou škodu.

Ve všech uvedených případech však vždy musí jít o událost nahodilou, nelze tedy pojistit událost, která je způsobena pojištěným záměrně.

V některých případech právní předpisy ukládají povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. Takovými případy je například pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení) nebo například povinné pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu některých povolání (např. advokátů, notářů, architektů, daňových poradců apod.) Vedle toho zákon může též stanovit, že pojištění bez uzavření pojistné smlouvy vznikne na základě jiné skutečnosti za podmínek v něm uvedených (pojištění zákonné). Takovým pojištěním je zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle § 205d zákoníku práce, který stanoví, že zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěni. Toto pojištění proto vzniká ze zákona, bez toho, aby byla uzavírána pojistná smlouva. Obdobný charakter mělo podle dřívější právní úpravy i tzv. povinné ručení, které vznikalo automaticky, bez nutnosti uzavření pojistné smlouvy.

Pojištění (s výjimkou tzv. zákonného pojištění, které vzniká za podmínek stanovených právním předpisem automaticky) může vzniknout pouze tehdy, jestliže je uzavřena pojistná smlouva. Samotné pojištění, tedy povinnost pojišťovny plnit v případě pojistné události, jakož i nárok pojišťovny na pojistné vzniká prvým dnem po uzavření pojistné smlouvy. Pojišťovna se však může podle § 795 odst. 1 občanského zákoníku s osobou sjednávající pojištění (pojistníkem) dohodnout, že pojištění vznikne již uzavřením pojistné smlouvy, nebo jiným okamžikem.

Občanský zákoník vyžaduje pro právní úkony týkající se pojištění písemnou formu, pokud zákon sám nebo pojistné podmínky nestanoví pro některé úkony formu jinou. Znamená to, že písemně je třeba činit veškeré úkony, pro něž zákon nebo pojistné podmínky příslušné pojišťovny neumožňují například konkludentní nebo ústní formu.

Platí proto, že návrh pojistné smlouvy učiněný pojišťovnou (obvykle ve formě formuláře) musí být vždy písemný. Návrh ovšem může být podle § 792 odst. 1 občanského zákoníku přijat i jen zaplacením pojistného (tedy konkludentně, nikoli výslovným přijetím smlouvy, ale mlčky, jednáním, které mimo veškerou pochybnost znamená přijetí smlouvy). Uzavření pojistné smlouvy zaplacením pojistného je však podmíněno tím, že je tak učiněno ve lhůtě stanovené pojišťovnou (pokud taková lhůta pojišťovnou stanovena není, pak je nezbytné pojistné zaplatit do jednoho měsíce od okamžiku, kdy pojišťovna účastníkovi smlouvu doručila) a že je zaplaceno pojistné ve výši pojistnou smlouvou vyžadované.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003