Reklamační protokol

Rizika předtištěných reklamačních protokolů pro spotřebitele

Obecně lze vyplnění předtištěného reklamačního protokolu považovat za vhodný způsob přijetí reklamace pro spotřebitele i prodávajícího. Je to rychlé, ale mohou zde být obsažené nejen všechny podstatné náležitosti. Někdy na něm bývá uvedena velmi drobným písmem řada ustanovení nebo odkaz na Reklamační řád, o jehož obsahu spotřebitel nic netuší. Spotřebitel tak může vyjádřením souhlasu, které potvrdí svým podpisem, například prodloužit lhůtu pro vyřízení reklamace (ta je podle zákona o ochraně spotřebitele 30 dnů, pokud se spotřebitel s prodávajícím nedohodnou na lhůtě delší). Neuvážený podpis může vést i k souhlasu s poplatkem např. 500 Kč za vyřízení neuznané reklamace nebo dokonce s omezením vlastnického práva, kdy prodávající získá možnost výrobek zadržet do doby úhrady těchto nákladů za vyřízení neuznané reklamace, jejichž vymáhání je přinejmenším sporné. Podobná ustanovení se objevují především u prodejců mobilních telefonů, elektroniky nebo výpočetní techniky.

Podepsat či nepodepsat?

Jako vždy platí i zde, že spotřebitel by si měl nejprve přečíst, co podepisuje. V případě pochybností o obsahu uvedených ustanovení nemusí spotřebitel podepsat. Ze zákona totiž nevyplývá pro spotřebitele povinnost záruční protokol podepsat a prodávající tedy nemá právo spotřebitele nutit, aby tak učinil. Pokud prodávající není ochoten vyřídit reklamaci spotřebitele bez jeho podpisu na reklamačním protokolu, je vhodné se obrátit na místně příslušný inspektorát České obchodní inspekce.

Alternativy reklamačního protokolu

Spotřebitel však potřebuje získat od prodávajícího průkazný doklad o způsobu a datu uplatnění reklamace, pokud odmítne předtištěný reklamační protokol. Jako vhodný způsob se osvědčilo sepsat reklamaci sám s uvedením data a místa nákupu, ceny a přesným popisem vady a požadovaným řešením. Na jeho kopii si nechat od prodávajícího potvrdit převzetí reklamace s uvedením data.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003