7. Jaká by měla být výše pojistného?

Aby tedy pojišťovna dosáhla požadované výše plnění na konci, eventuelně již v průběhu pojistného období, musí vycházet při výpočtu minimálního pojistného z mnoha parametrů, z nichž nejdůležitější jsou:

– věk zájemce o pojištění, resp. z úmrtnostní tabulka, kde je stanovena pravděpodobnost úmrtí pro danou věkovou skupinu; u mladších pojištěnců je riziko úmrtí menší než u starších. Proto je pojištění uzavřené v mladším věku levnější než pojištění uzavřené později.

– pohlaví zájemce, kdy u žen převažuje průměrná délka života nad touto hodnotou u mužů a tato skutečnost bývá zachycena opět v ceně pojistky.

– poměrné procento na krytí nákladů spojených se správou pojistné smlouvy, protože z pojistky si pojišťovny ponechají určitou část na pokrytí nákladů a vytvoření přiměřeného zisku.

– pojistně – technická úroková míra, což je úroková míra, kterou bude zhodnocena rezerva pojistného a tím vlastně předpokládaný minimální výnos zaručený pojišťovnou. Tato pojistně – technická úroková míra se stanovuje pojišťovnou s ohledem na předpokládaný vývoj úrokové míry státních dluhopisů v horizontu desetiletí, tak aby na konci pojistného období byla pojišťovna schopna vyplatit pojištěnci sjednané pojistné plnění. Jestliže pojišťovna dosáhne vyšší výnosy, připisuje poměrnou část tohoto výnosu pojištěnci ve formě tzv. podílu na výnosech či na přebytcích. Pojištěnec tak získá na konci pojistného období nejen sjednanou pojistnou částku, ale i tyto dodatečné výnosy.

– pojistné období, tedy na jak dlouhou dobu se pojistná smlouva sjednává. Platí úměra, že dlouhodobé pojištění je relativně levnější než stejné období kryté větším počtem krátkodobých pojištění.

– zdravotní stav zájemce o pojištění. Pojišťovna požaduje vyplnění dotazníku, který se stane součástí pojistné smlouvy, nebo může požádat zájemce o lékařské vyšetření u smluvního lékaře. Dobrý zdravotní stav zájemce je opět předpokladem sjednání nižší částky pojistného. S dotazníkem na zdravotní stav mnohdy souvisí i zjištění životní stylu zájemce, druh zaměstnání, koníčky či sportovní zájmy, které mohou jak pozitivně, tak i negativně ovlivnit výši pojistného.

Sjednaná částka pojistného může být dále ovlivněna těmito faktory:

– sjednáním ochranné pojistky před inflací. V průběhu trvání pojistné smlouvy může docházet ke zvyšování pojistného o určité procento, které odpovídá vývoji inflaci. Procento vychází z růstu indexu spotřebitelských cen, který je vydán Českým statistickým úřadem. Tímto způsobem se udržuje reálná hodnota původně sjednané pojistné částky a na konci pojistné doby je pak vyplaceno pojistné plnění zohledňující inflační vývoj od uzavření pojistné smlouvy.

– způsobem a frekvencí plateb pojistného, kdy může být zvýhodněno slevou na pojistném případ jednorázové úhrady pojistné částky či sjednání jednorázových ročních plateb oproti měsíčním platbám, stejně tak bezhotovostní platby oproti hotovostním na přepážce pojišťovny.

– platba pojistného v konstantní výši či postupná platba. V případě konstantního pojistného pojištěný platí stále stejnou částku – tedy v počátku pojištění, kdy riziko pro pojišťovnu je malé, platí více než musí, postupně dochází ke srovnání tohoto poměru. Naproti tomu postupná platba je zvyšována s ohledem na stárnutí pojištěného a lépe odráží jak riziko pro pojišťovnu, tak má i své výhody pro pojištěného (mladší člověk nemusí mít v počátcích takové příjmy ze kterých může platit pojistné, tedy vyšší částky pojistného může platit až v období vrcholu své pracovní kariéry, v případě výpovědi smlouvy není ztráta na odbytném tak velká). Pro případ rizikového pojištění může být použita varianta postupně klesající pojistné částky, úměrně např. zbývající části půjčky, kterou pojištěný splácí.

– pro případ hromadného pojištění, tedy pojištění více osob současně, nabízí pojišťovny slevu. U některých pojišťoven je možno tuto slevu obdržet již například v okamžiku pojištění manželského páru či členů rodiny apod.

Každý zájemce o životní pojištění musí také zvážit jakou absolutní částku a poměrnou částku svého příjmu chce a může věnovat na pojištění, a to zejména s ohledem na své požadavky a možnosti. Obecně platí zásada, že pro zachování životní úrovně po dosažení důchodového věku je vhodné začít spořit hned od počátku produktivního věku, tedy přibližně od 20 ti let, částku rovnající se 10 až 15 procentům příjmů. Zájemce o spoření, který odkládá uzavření smlouvy, musí počítat s tím, že pro dosažení stejné životní úrovně bude muset ve svých 50 ti letech odkládat 55 až 60 % svých příjmů.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003