Nebezpečný provoz a okolí

V této souvislosti zcela jistě každého napadne, zda v případě poškození zdraví obyvatel či jejich majetku těmito uniklými látkami, mohou poškození požadovat po tomto podniku náhradu škody. Na tuto situaci nelze použít obecnou úpravu odpovědnosti za škodu obsaženou v občanském zákoníku, neboť jedním ze základních předpokladů vzniku této odpovědnosti za škodu je zavinění strůjce škody a já si nedovedu představit, že by někdo úmyslně zapříčinil únik životu nebezpečných látek z této chemičky.

Právě nebezpečnost některých podniků je důvodem, že v občanském zákoníku lze nalézt i speciální typy odpovědnosti za škodu, z nichž na výše popsaný případ lze dle mého názoru použít právní úpravu odpovědnosti za škodu, která byla způsobena provozní činností a odpovědnosti za škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným. Podle právní úpravy odpovědnosti za škodu, která byla způsobena provozní činností, každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností, přičemž za škodu, která je způsobena provozní činností se považuje škoda, která je mimo jiné způsobena fyzikálnímu, chemickými, popř. biologickými vlivy provozu na okolí. Podle právní úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným, pak provozovatel odpovídá za škodu vyvolanou povahou provozu zvlášť nebezpečného, jež provozuje.

V obou případech je odpovědnost stanovena jako odpovědnost objektivní, tzn. již se nevyžaduje se zavinění provozovatele. Stačí, pokud je prokázána škoda a příčinná souvislost mezi způsobenou škodou a únikem chemickým látek z chemičky.

Jedinou výjimkou, kdy by se provozovatel chemičky mohl zbavit této odpovědnosti za škodu způsobenou únikem chemickým látek, je situace, kdy by prokázal, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající svůj původ provozu. Touto neodvratitelnou událostí nemající původ provozu by však právě mohla být povodeň, a proto by se mohlo stát, že chemička by nebyla odpovědná za škodu způsobenou únikem chemickým látek při povodni. Podmínkou zproštění odpovědnosti za škodu by však bylo i to, že podnik úniku chemických látek při povodni nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po něm požadovat. Domnívám se, s ohledem na vysokou nebezpečnost látek, které ve svých provozech tento podnik skladuje, že zajištění ochrany podniku pouze před dvacetiletou vodou (upozorňuji, že vycházím pouze z informací v tisku), nenaplňuje zákonný požadavek vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Je tedy možno konstatovat, že Spolana je odpovědná za škodu, která byla způsobena chemickými látkami uniklými z jejích provozů, pokud nevynaložila veškerého úsilí, které lze po ní požadovat, aby zabránila úniku chem. látek, a to buď dle § 420a občanského zákoníku nebo § 432 občanského zákoníku. Pokud tedy někdo utrpěl v této souvislosti škodu, může po Spolaně Neratovice požadovat její náhradu.

Výše uvedené principy samozřejmě jsou využitelné i u jiných podniků, jež byly povodní zasaženy a jež způsobily třetím osobám škodu. Bude však vždy nutno posuzovat, jakým způsobem se zabezpečily proti povodni. Odpovědnosti za takovou škodu se pak tyto podniky zprostí pouze tehdy, prokáže-li se, že podnik se s ohledem na nebezpečnost svého provozu zabezpečil proti povodni dostatečně, tj. zda jednal jako dobrý hospodář a využil veškeré současné znalosti vědy a techniky, aby škodě zabránil.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003