Odpovědnost za převzaté věci, které uplavaly

Kromě výše uvedeného případu však v podobné situaci bude jistě celá řada dalších našich spoluobčanů, neboť při letošních povodních byly na mnoha místech vyplaveny čistírny a opravny všeho druhu a oděvy či věci předané k opravě tak byly povodní zničeny.

Jaké jsou tedy práva osob, které předaly věci třetím osobám? Tuto situaci upravuje § 421 občanského zákoníku, který obecně stanovuje, že každý kdo převzal od jiného věc, jež má být předmětem jeho závazku, odpovídá za její poškození či ztrátu, zničení nebo, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Tedy jinak řečeno osoby, jejichž předmětem podnikání je mimo jiné i přebírání věcí za účelem jejich opravy či vyčištění mají speciální odpovědnost za takto převzaté věci. Jde o odpovědnost objektivní, tzn. nevyžaduje se zavinění přebírajícího!

Pokud tedy provozovatel čistírny či opravny převzal od svého zákazníka věc, která má být předmětem zakázky a v době, kdy měl věc u sebe, na věci vznikla škoda, je povinen bez dalšího tuto škodu svému zákazníkovi uhradit. S jedinou výjimkou, že by ke škodě došlo i jinak. Co si pod tímto pojmem “došlo i jinak”představit? V současné právní teorii se uvádí, že těmito důvody může být na jedné straně okolnost mající svůj původ v samotné věci (např. věc má vnitřní vadu, která se bohužel projeví zrovna v momentě, kdy se věc nachází u přebírající, tato vada by se však tak jako tak projevila) a na druhé straně události mající povahu tzv. vyšší moci (např. právě živelní pohroma povodní). Z toho by vyplývalo, že zákazník nemá nárok na jakoukoliv náhradu škody v případě povodní.

Podle mého názoru je však toto teoretické vymezení důvodu zproštění odpovědnosti i na živelné pohromy za určitých situací příliš široké. Pojem “došlo i jinak” totiž dle mého názoru nelze vyložit jinak, než že k zániku odpovědnosti za škodu přebírajícího dojde pouze tehdy, jestliže by škoda na věci vznikla i kdyby k převzetí věci nedošlo. U živelné pohromy toto, na rozdíl od vnitřní vady věci, nemusí platit vždy. Pokud totiž ten, kdo předal svůj vůz k opravě, bydlí v Českých Budějovicích na kopci a předá vůz k opravě provozovně sídlící v Českých Budějovicích u Vltavy, je zřejmé, že ke škodě by jinak nedošlo. Dle mého názoru by tak v takové situaci provozovatel opravny odpovídal svým zákazníkům za škodu způsobenou povodněmi. Samozřejmě pokud by provozovatel naopak prokázal, že zákazník měl svou věc před předáním k opravě také v zátopové oblasti, prokáže tak, že by ke škodě došlo i kdyby věc nepředal k opravě a své odpovědnosti se zprostí.

Z uvedeného je zřejmé, že právní úprava zde není zcela určitá a umožňuje dvojí výklad. Konečné posouzení odpovědnosti provozovatele za převzatou věc tak bude záviset na konkrétní situaci a jejím posouzení soudem.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003