Proti rozhodnutí o odstranění stavby se lze bránit

Základní otázka zní, zda lze podat odvolání s odkladným účinkem? Odvolání totiž bude oním procesním prostředkem, který připadá v úvahu a musí být použit. Obecně podle správního řádu, který zde podpírá procesní stránku stavebního řízení upraveného ve stavebním zákoně, včas podané odvolání má automaticky odkladný účinek, jestliže ho správní úřad nevyloučí. Ten tak může slovy § 55 odst. 2 správního řádu učinit, vyžaduje-li to naléhavý zájem nebo je-li nebezpečí, že odkladem výkonu rozhodnutí utrpí účastník řízení nebo někdo jiný nenahraditelnou újmu. Proti rozhodnutí o vyloučení odkladného účinku se nelze odvolat.

Případy, kdy hrozí samovolné sesutí domu v ulici a tedy nebezpečí nejenom značných škod na majetku, ale na prvním místě ohrožení životů a zdraví lidí, vypadají jak z učebnice správního procesu pro demonstraci příkladu, kdy – v tomto případě stavební úřad – má možnost rozhodnout o vyloučení odkladného účinku odvolání. Půjde-li touto cestou, musí uvést dostatečné důvody, přičemž si bude jistě vědom, že vlastníkům a uživatelům nenávratně bere dům, byty či provozovny. Právě při vědomí této skutečnosti by ovšem měl vážit, zda nelze dům (přirozeně mimo provoz) dočasně zajistit až do právní moci rozhodnutí. V řadě případů to možné nebude, nejčastěji a především tam, kde bude vydáván ústní příkaz k odstranění stavby.

Co si poté mají počít vlastníci či uživatelé, kteří se rozešli s úřady v názoru na nutnost řešit následky záplav tak radikálně? Nejčastěji budou namítat, že lze dům staticky, případně jinak stavebně zabezpečit, aniž by stržení bylo nutné. V obou případech, tedy ať už byl, anebo nebyl vyloučen odkladný účinek odvolání, musí odvolání podat, a to v řádné lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání se podává písemně nebo ústně do úředního protokolu. Rozhodovat by o něm měl nadřízený stavební úřad, pokud stavební úřad na prvním stupni nevyužije práva tzv. autoremedury, tj. nezruší-li své rozhodnutí sám. Tam, kde nedošlo k vyloučení odkladného účinku, se bude moci přistoupit k odstranění stavby až po právní moci rozhodnutí, tj. až nadřízený úřad potvrdí rozhodnutí. Kdyby učinil opak a rozhodnutí zrušil nebo změnil ve smyslu “nebourat”, stavba by mohla zůstat (další úkony stavebního úřadu hlavně směrem k uložení povinnosti zajištění a oprav nejsou dotčeny).

Za situace, kdy stavební úřad přistoupil k vyloučení odkladného účinku a vzápětí došlo ke strhnutí stavby, vypadá odvolání sice zbytečně, ale opak je pravdou. I tady musí být v včas podáno jako předpoklad vzniku budoucích práv na náhradu škody v důsledku nesprávného úředního rozhodnutí. Cesta, jak se jí nepochybně v hodnotě domu, případně ocenění nájemních práv domoci, začíná právě u odvolání. Zaujme-li nadřízený orgán názor, že se bouralo zbytečně, resp. rozhodnutí o odstranění stavby bylo nesprávné, dům nelze sice z trosek vzkřísit, ale lze vzápětí požadovat náhradu škody. V případě, že nadřízený stavební úřad rozhodnutí potvrdí jako správně, nezbývá ukřivděným vlastníkům či nájemcům než jít k soudu, leč pozor!

Občanský soudní řád vylučuje možnost podat správní žalobu proti rozhodnutí podle § 91 stavebního zákona, tj. přesně v případě, kdy mají být závadnou stavbou bezprostředně ohroženy životy osob a současně není možné stavbu zachovat, tedy vydal-li stavební úřad ústní příkaz. V tomto případě nezbývá než rovnou podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu. Vzhledem k letitým diskusím na téma, že vyloučení práva podat správní žalobu v tomto případě působí protiústavně, mohou být šance poměrně zajímavé (a to již díky naznačené procesní diskrepanci).

Podat správní žalobu ke krajskému soudu ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí o odvolání bude ovšem nutné v případech, kdy nebyl vydán ústní pokyn k odstranění stavby, resp. protože nehrozilo bezprostřední nebezpečí, bylo vydáno klasické písemné rozhodnutí stavebního úřadu. V uvedené variantě se správní žaloba tvrdící, že došlo ke zkrácení práv rozhodnutím stavebního úřadu o odstranění stavby, připouští. Soud buď rozhodnutí potvdí, nebo zruší a věc vrátí zpět stavebnímu úřadu. Pokud by zrušil rozhodnutí o již odstraněné stavbě a stavební úřad poté, co je mu věc takto vrácena, dospěje k závěru, že rozhodnutí o odstranění stavby bylo protiprávní, znovu mohou vzniknout nároky na náhradu škody.

Ke správní žalobě (při písemném rozhodnutí, nehrozí-li bezprostřední nebezpečí) nebo ústavní stížnosti (ústní příkaz k odstranění stavby) ovšem může dojít i tehdy, jestliže stavební úřad nevyloučil odkladný účinek odvolání. Jakmile se případné potvrzujícím rozhodnutím nadřízeného stavebního úřadu stane pravomocným, musí se žalobci pokusit odvrátit výkon rozhodnutí (zde stržení stavby) návrhem, aby soud odložil vykonatelnost rozhodnutí. Lze tak učinit jak v řízení o správní žalobě před krajským soudem, tak v řízení o ústavní stížnosti před soudem ústavním. Na odklad vykonatelnosti ovšem není právní nárok a bude záležet na úvaze soudu.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003