| Odstraňovaní staveb postižených povodní |
V současné době po opadnutí velké vody probíhají kontroly staveb na všech územích zasažených povodněmi, jejichž úkolem je životu nebezpečné stavby odhalit a zajistit jejich odstranění, popř. zabezpečení. Tento proces se zdá být svým způsobem samovolný, má však svou zákonnou úpravu obsaženou ve stavebním zákoně (zákoně č. 50/1976. ve znění pozdějších změn a doplňků).
Jak tedy stavební zákon upravuje odstraňovaní jednotlivých staveb, kdo je oprávněn stavbu odstranit, popř. jaké jsou podmínky pro vydání rozhodnutí o odstranění stavby?
Odstranění stavby se buď nařizuje, nebo povoluje v závislosti na tom, zda o odstranění stavby požádá sám její vlastník nebo odstranění stavby nařídí stavební úřad bez iniciativy vlastníka této stavby. Z toho vyplývá, že k odstranění stavby je za každé situace potřeba rozhodnutí stavebního úřadu. Nelze tedy stavbu odstranit samovolně bez rozhodnutí příslušného stavebního úřadu.
V případě, že sám vlastník požádá o odstranění své stavby, je příslušným orgánem, který bude rozhodovat o odstranění stavby, stavební úřad, který vydal pro stavbu stavební povolení. Domnívám se však, že v současné době jsou spíše aktuální řízení o odstranění stavby zahajované z podnětu samotných stavebních úřadů, které mají zájem, aby stavby ohrožující okolí byly odstraněny. Je třeba si uvědomit, že rozhodnutí o odstranění stavby vydané proti vůli vlastníka této stavby, je velmi významným zásahem do jednoho z nejzákladnějších lidských práv – práva vlastnického. Je proto nutné, aby taková rozhodnutí byla co nejméně početná a byla vydávána v přísném souladu se zákony.
Rozhodnutí nařizující odstranění stavby je stavební úřad oprávněn vydat za předpokladu, že stavba ohrožuje život nebo zdraví osob a zároveň ji nelze hospodárně opravit. Musí být tedy splněny obě podmínky. Stavební úřad může přitom v současné době využít i § 91 stavebního zákona, který mu umožňuje vydat pouze ústní příkaz k odstranění stavby a zajistit její odstranění bez projednání s vlastníky této stavby. Podmínkou je, že závadným stavem stavby jsou bezprostředně ohroženy životy osob a není stavbu zároveň možno zachovat. Stavební úřad je pak povinen nejpozději do 3 dnů vlastníkům stavby oznámit písemně toto rozhodnutí a důvody, pro které byl příkaz vydán. Je tedy možné, že lidé kteří v době povodní byli na dovolené a jejichž domy byly zasaženy povodněmi, svůj dům již po návratu z dovolené bohužel nenajdou. Opět bych zde zdůraznil, že těmito rozhodnutími dochází k zásadním zásahům do základních práv občanů, a proto bych doporučoval využívat ustanovení § 91 stavebního zákona pouze v nejakutnějších případech, jelikož vydání rozhodnutí bez slyšení vlastníků intenzitu zásahu do tohoto práva ještě dále zvyšuje.
Rád bych také zdůraznil, že v současné době bezprostředně po povodních přijímají lidé osud svých domů poměrně s klidem, ale poté co nastane odstraňovaní domů, jejichž stav není na první pohled tak špatný, přijdou na řadu i odmítavé reakce vlastníků takto postižených staveb a i případné žaloby proti takovým rozhodnutím.
Velice zásadní je ustanovení § 89 stavebního zákona, kde se stanovuje, že náklady na odstranění stavby nese její vlastník s tím, že stavební úřad může rozhodnout, že část nákladů na odstranění stavby se uhradí z prostředků na státní stavební příspěvek a pouze zbylou část uhradí vlastník. Stanovení míry spoluúčasti vlastníka se posuzuje podle míry jeho zodpovědnosti za stav stavby. Z toho by se dalo dovodit, že většina vlastníků staveb, které bylo či teprve bude nutno odstranit v důsledku řádění povodní, neponese náklady za odstranění stavby ze svého, jelikož míra jejich odpovědnosti za nutnost jejich odstranění je nulová. Výjimkou by však mohly být situace, kdy vlastník provede bez stavebního povolení na stavbě nepovolené úpravy, které tak poškodí její statiku, že dům náporům vody neodolá (viz zborcený dům v Karlíně). V takových případech se domnívám, že vlastník by se měl značnou měrou podílet na nákladech na odstranění takové stavby, jelikož těmito “černými” úpravami sám zavinil zřícení a nutnost odstranění takové stavby.
Z hlediska tzv. nájemních bytů je velmi důležité, že účastníky řízení o odstranění stavby je nejen vlastník stavby, ale i uživatelé jednotlivých bytů a nebytových prostor ve stavbě. Pokud by se tedy vlastník bytu v domě domníval se, že stavba po povodni není ve stavu vyžadujícím její odstranění, může se proti rozhodnutí odstranění stavby sám odvolat a nespoléhat tak pouze na svého pronajímatele.
Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003
© ARS AEQUI et BONI, 2002, www.i-pravo.org
| Líbil se Vám tento příspěvek? Oceňte ho zasláním SMS s textem SOS KART na číslo 900 0906 (tato SMS je Vám zpoplatněna částkou 6 Kč, technicky zajišťuje Marketing Evolution s.r.o.). Děkujeme za Vaši pomoc! |
(c) Sdružení obrany spotřebitelů České republiky, Rytířská 10, 110 00 Praha 1, IČ: 48429627
Všechny zveřejňované údaje mají pouze informativní charakter a nemohou být použity jako důkazní materiál.
SOS nenese odpovědnost za aktuálnost, úplnost a správnost poskytovaných informací.
S otázkami technického zpracování informací se obracejte na: [email protected].
Kartotéka spotřebitelských témat je zpracovávána za podpory
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Děkujeme!
