Násilný vstup do opuštěných bytů a nebytových prostor

Jinou variací liknavého přístupu k odstraňování následků povodně jsou obyvatelé třeba i nezatopených bytů, kteří z postižených čtvrtí odjeli na chaty či bydlí u širší rodiny s tím, že se vrátí, až bude uklizeno a vše v pohodě, zapomínají přitom na své sklepní kóje, případně jiné prostory v domě, které jim byly dány do užívání.

Důsledky mohou nebezpečně dopadat na sousedy v domě či ulici, stačí si představit co může vyvolat zápach bahna, hniloby či třeba zkaženého masa v jednom z opuštěných bytů! Lze s tím něco udělat? Za jakých podmínek lze byt (nebo třeba sklepní kóji) otevřít a odstranit následky záplavy mučící sousedy.

Máme za to, že situace není z pohledu majitele domu či dokonce sousedů beznadějná. Nejprve musí nepochybně vyčerpat pokusy kontaktovat obyvatele inkriminovaného bytu a vynaložit přitom úsilí, které po nich lze rozumě požadovat. Pokud buď ani neznají, kdo v bytě žije, případně kdo je nájemcem (byť byt podnajal jinému) nebo pokud takto oslovení nereagují či výslovně odmítnou součinnost, bude nutné zodpovědět výchozí otázku, jestli akutně hrozí škoda?

Přihlédneme-li k faktu, že vyplavený neuklizený (včetně nezbytné dezinfekce) a nezabezpečený prostor může být semeništěm infekce a dalších negativních vlivů na život sousedů, je nebezpečí škody nasnadě. Nakonec by se neobyvatelným mohl stát celý dům, ba ulice a uživatelům bytů a nebytových prostor by vznikla škoda tím, že by byť jen na přechodnou dobu museli zaplatit za jiné příbytky.

Zatímco za normální situace, nehrozí-li škoda, je neoprávněné vniknutí do bytu nejenom porušením práva vlastnického ve smyslu občanského zákoníku, nýbrž vyvolá také trestní zodpovědnost za spáchání skutkové podstaty porušování domovní svobody (§ 238 trestního zákona) a především ve vztahu k nebytovému prostoru může dojít na skutkovou podstatu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovým prostorám a následná manipulace s věcmi jiné osoby vede k neoprávněnému užívání cizí věci či dokonce krádeži (vynesení masa z mrazáku a jeho vyhození do kontejneru na ulici), při hrozící škodě nemůže dojít ani k spáchání trestného činu ani ke vzniku občanskoprávní odpovědnosti z titulu porušení vlastnického práva.

Uvedený závěr vychází předně z § 14 trestního zákona – jednání v krajní nouzi, podle něhož čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil. Dále se uplatní obdobné civilněprávní ustanovení § 418 občanského zákoníku, které říká: kdo způsobil škodu, když odvracel přímo hrozící nebezpečí, které sám nevyvolal, není za ni odpovědný, ledaže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo jestliže je způsobený následek zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.

Jak patrno, jeden limit zákroku vystupuje na povrch a lze ho shrnout do výrazu přiměřenost zákroku, tj. s přihlédnutím k nastalým okolnostem nelze jednat jinak a způsobený následek nesmí být závažnější než ten, který hrozil. Jestliže bude při vniknutí do opuštěných prostor bytu či nebytového prostoru postupováno opatrně a zaměří-li se úsilí “záchranářů” pouze na eliminaci hrozících škod (vyklizení kontaminovaných potravin a materiálů, odstranění bahna, přiměřenou dezinfekci, případně statické zajištění) nelze o nepřiměřenosti hovořit.

Osoby, které jdou do opuštěných prostor jiného takto škody eliminovat však mají mít z důvodů opatrnosti na zřeteli nutnost činit tak v několika lidech (svědci) a vhodné bude pořídit zápis o postupu (včetně soupisu odstraněných věcí). Vyhodit pak bude dovoleno jen takové věci, jejichž likvidace je nezbytná pro odstranění škod (typicky potraviny), ostatní by mělo být, musí-li to být odstraněno z bytu či domu, uloženo někde ve skladě. Lze kategoricky doporučit opatřit si asistenci státní policie , neměla by odmítnout, protože podle § 21 zákona o Policii ČR, je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je policista oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor (dále jen “byt”), vstoupit do něho a provést v souladu s tímto zákonem potřebné služební zákroky, služební úkony nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.

Přes odmítnutí policie zúčastnit se, hrozí-li škoda a nedošlo-li ze strany oprávněných veřejných činitelů k zákazu, může vlastník domu nebo dokonce sousedé této škodě zabránit vniknutím do bytu či nebytu jiného (i bez přítomnosti policie či úřadů).

Právě uvedené platí bez ohledu na existenci či neexistenci stavu nouze. Nicméně jestliže stav nouze nadále platí, mohl by například starosta uložit uživateli bytu, aby byt otevřel a vykonal v němu určité úkony. Běží o alternativu ke spontánnímu postupu v krajní nouzi. Pokud však uživatele nelze v dostatečné době zastihnout, oprávnění plynoucí ze stavu nouze nepomůže a třeba jednat podle obecných ustanovení občanského zákoníku.

Shrnuto podtrženo: vlastníci domů, ale i sousedé mohou v případě hrozícího nebezpečí (škody) násilně otevřít byt či nebytový prostor v domě, vniknout do něho a učinit zde nezbytné úkony k odvrácení škody. Ocitáme-li se týden po opadnutí záplav, bude takový postup v řadě případů nezbytný s ohledem na zdraví a bezpečnost ostatních obyvatel.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003