Categories
Articles

Spotřebitel charity: Mohu se domáhat vrácení zneužitého daru?

  Spotřebitel charity: Mohu se domáhat vrácení zneužitého daru?

Odpověď je možno částečně najít v rámci úpravy darovací smlouvy v občanském zákoníku. Tato úprava je však velmi strohá. Občanský zákoník totiž v § 630 stanovuje pouze to, že “dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy”. Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že právo požadovat vrácení daru je právem dárce, tj. právem osobním, které zaniká smrtí dárce, takže jiné osoby se pak již nemohou domáhat vrácení daru.

Základní podmínkou vrácení daru je hrubé porušení dobrých mravů, přičemž dle soudní praxe se za hrubé porušení dobrých mravů považuje buď porušení dobrých mravů jednorázovým činem značné intenzity a váhy anebo porušování dobrých mravů opakovaně a soustavně. O tom, zda určité chování hrubým porušením dobrých mravů je či není, pak nerozhoduje subjektivní hledisko dárce, nýbrž hledisko objektivní. Z právní praxe lze dovodit, že za takové hrubé porušení dobrých mravů bude považováno zejména přímé fyzické násilí, hrubé urážky, dlouhodobý psychický nátlak jako pomlouvání, vydírání, šikanování.

Chování mající charakter hrubého porušení dobrých mravů pak musí směřovat buď vůči dárci nebo členům jeho rodiny, přičemž dle soudní praxe se za členy rodiny považuje pouze manžel, děti a rodiče.

K zrušení samotné darovací smlouvy dochází projevem vůle dárce vůči obdarovanému směřující k tomu, aby obdarovaný darovanou věc vrátil. K platnému zrušení darovací smlouvy není tedy třeba ani soudního rozhodnutí. Nárok na vrácení daru má dárce od okamžiku hrubého porušení dobrých mravů obdarovaným a je třeba upozornit na to, že od tohoto okamžiku běží i tříletá promlčecí doba pro uplatnění práva na vrácení daru.

Z výše uvedené právní úpravy vrácení daru obsažené v občanském zákoníku je zřejmé, že tato právní úprava asi nebude příliš často uplatněna právě v případě povodňové solidarity. Těžko si lze totiž představit takové osobní vazby mezi dárcem a obdarovanými po povodních, které by umožnily hrubé porušení dobrých mravů (i když i její uplatnění si lze představit např. ve vztahu mezi zaplaveným a nezaplaveným sousedem, kdy nezaplavený soused poskytne druhému sousedu pomoc, ten jej však poté pomlouvá, že mu vůbec nepomohl. Využití zákonné úpravy je však přeci jen častější v případě darování v rámci rodiny). Pokud tedy dárce má zájem darovat prostředky obdarovanému pouze na určitý účel, nejlepší cestou získání jistoty účelného využití darovaných prostředků je uzavření písemné smlouvy mezi dárcem a obdarovaným, ve které bude přesně vymezen účel daru a bude sjednána rozvazovací podmínka darovací smlouvy spočívající v tom, že pokud dar nebude užit k účelu sjednanému ve smlouvě, smlouva bez dalšího zaniká a obdarovaný je povinen dar neprodleně vrátit.

Domnívám se, že případný požadavek dárce na sepsání takové smlouvy s obdarovaným je naprosto legitimní a přispívá k větší motivaci dárce darovat část svých peněžních prostředků a dárci přináší jistotu, že jeho prostředky budou použity opravdu na věci prospěšné.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003

 © ARS AEQUI et BONI, 2002, www.i-pravo.org

Líbil se Vám tento příspěvek? Oceňte ho zasláním SMS s textem SOS KART na číslo 900 0906 (tato SMS je Vám zpoplatněna částkou 6 Kč, technicky zajišťuje Marketing Evolution s.r.o.). Děkujeme za Vaši pomoc!


(c) Sdružení obrany spotřebitelů České republiky, Rytířská 10, 110 00 Praha 1, IČ: 48429627
Všechny zveřejňované údaje mají pouze informativní charakter a nemohou být použity jako důkazní materiál.
SOS nenese odpovědnost za aktuálnost, úplnost a správnost poskytovaných informací.
S otázkami technického zpracování informací se obracejte na: [email protected].


Kartotéka spotřebitelských témat je zpracovávána za podpory
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Děkujeme!


Počet návštěvníků od 12. 9. 2000:

TOPlist