Doručování písemností od soudu

V civilním řízení může stačit málo, např. zapomenete vybrat schránku nebo se vám doručenka ztratí mezi reklamními tiskovinami a máte problém.

Správným krokem na počátku roku 2001 vykročil občanský soudní řád, když alespoň literou zákona mírně upřednostnil doručování za pomoci soudních doručovatelů – pracovníků soudů, kteří vás mohou navštívit v době, kdy jste skutečně doma. I nadále však většina soudních písemností putuje klasickou poštou (prostřednictvím držitele poštovní licence), takže po návratu z práce najdete ve schránce doručenku… Pro doplnění uvádíme zbylé, ačkoliv ne příliš využívané způsoby doručení, které připouští zákon – orgány justiční stráže nebo policií (užívá se především u problémových svědků i účastníků). Do zahraničí se soudní písemnosti doručují zásadně prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti ČR.

Nejdůležitější písemnosti typu platebního rozkazu či rozsudku se doručují do vlastních rukou, ostatní listiny formou prostého doručení. Soud vždy používá obálky z doručenkami – modrá značí zásilku do vlastních rukou, hnědá prostou zásilku. Doručenka se od obálky odtrhává, jakmile ji adresát podepíše a vrací se na soud na důkaz převzetí (soudní úředníci ji nalepí do spisu). Adresát navíc na poště podepisuje převzetí do sjetiny doporučených zásilek. Jestliže se zásilku nepodaří doručit, buď si ji adresát nevyzvedl, nebo ji odmítl převzít, vrací se zpátky na soud celá obálka s poznámkou pošty – “uloženo, nevyzvednuto”, nebo “odmítl převzít”. Obdobně v případě neexistující adresy s poznámkou “adresa neexistuje”.

Rozlišujeme pravidla doručování fyzickým a právnickým osobám, z povahy jejich odlišnosti se vzájemně odlišují.

Doručování FYZICKÝM OSOBÁM

Soudní obsílka obvykle míří do bytu (domu), ale soud ji také může dle své úvahy nechat doručit do místa podnikání, na pracoviště nebo dokonce kdekoliv bude adresát zastižen.

Postup doručování se různí v případě prostých zásilek a zásilek do vlastních rukou. Ani v jednom případě není možné hodit obálku do schránky – musí se tedy např. poštovním listonošem předat osobně. Problém začíná, jestliže adresát není zastižen, což se při současné poštovní praxi doručovat dopoledne stává v drtivé většině případů. U prostých zásilek lze doručit jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo domě nebo působící v témže místě podnikání či zaměstnání, je-li tato osoba ochotna zásilku předat. Není-li takové osoby, zásilka se uloží na poště (doručovala-li ji pošta), případně na okresním soudu (v ostatních případech). Zásilka se považuje za doručenou nejdéle třetí den od uložení, a to i když si ji adresát do této doby nevyzvedl. Pakliže si ji vyzvedl dříve je dnem doručení, den, kdy tak učinil (den uložení až třetí den od uložení). Zásilku pošta na příslušné poštovní úřadovně uloží po dobu 15 dnů od doručení, v této lhůtě ji adresát může vyzvednout i po onom třetím rozhodném dni, jinak se vrací na soud.

Zásilka určená do vlastních rukou nemůže být, jak napovídá název, předána jiné osobě než adresátovi a při obdobném postupu uložení se považuje za doručenou až desátým dnem od uložení. Takže např. lhůta k odvolání běží buď ode dne, kdy si účastník rozsudek převzal, ale jestliže tak neučinil nebo učinil až po uvedeném desátém dni, běží tato lhůta od tohoto desátého dne!

Důležitou podmínkou řádného doručení a na to pozor, je skutečnost, že se adresát v místě, kam bylo doručeno, fyzicky zdržuje. Tím se sice nemyslí stálá přítomnost, takže z bytu může odejít do práce, za zábavou či nákupy, ale měl by tu v den doručení např. spát v tom smyslu, že nebyl na služební cestě, hospitalizován v nemocnici apod. Pokud tomu tak nebylo a účastník řízení se chce bránit proti chybnému doručení, je na něm aby prokázal opak. Stejné platí, jestliže byla prostá zásilka předána jiné osobě, která přislíbila obstarat doručení, ale neučinila tak. Bez provedení důkazu opaku ovšem soud vychází ze skutečnosti, že se adresát v místě doručení zdržoval!

Doručování PRÁVNICKÝM OSOBÁM

Svízelnější úkol, protože se často stává, že zvláště dlužnické právnické osoby prostě zbalí věci a opustí své sídlo, jakoby se po nich slehla zem. Občanský soudní řád stanovuje, že se doručuje na adresu oficiálního sídla (u obchodních společností sídlo zapsané v obchodním rejstříku), pokud právnická osoba nepožádala soud o doručování na jinou adresu.

Za právnickou osobu přebírají písemnosti statutární orgány či zaměstnanci (členové), kteří tím byli pověřeni. Ti jsou oprávněni podepisovat doručenky.

Není-li zastižen nikdo oprávněný k převzetí zásilky za právnickou osobu, písemnost se uloží a právnická osoba se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedla. Nevyzvedne-li si zásilku ten, kdo je oprávněn písemnost převzít, do tří dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Podmínkou tohoto však zůstává fakt, že se právnická osoba v daném místě zdržuje, např. zde má pracovníky. Nepodaří-li se písemnost doručit na adresu proto, že se právnická osoba v místě doručování nezdržuje a jiná její adresa není soudu známa, písemnost určená této právnické osobě se doručí fyzické osobě, o níž je soudu podle obsahu spisu známo, že je oprávněna za ni před soudem jednat. Jestliže písemnost nebyla doručena ani tímto způsobem a jestliže se nepodaří písemnost odevzdat právnické osobě ani při dalším povinném pokusu o doručení na adresu jejího sídla uvedenou v obchodním či jiném rejstříku a jiná její adresa není soudu známa, považuje se den vrácení nedoručené zásilky soudu za den doručení, i když se o něm adresát nedozvěděl.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003