Proč se mluví o radonu?

Přirozeným zdrojem radonu je geologické podloží, ve kterém se vyskytuje uran. Je přítomen v horninách a v půdě v různých koncentracích podle množství uranu. Radon je velmi mobilní a proniká prostupnými materiály nebo zlomy k zemskému povrchu. Dá se říci, že neexistuje na zemském povrchu místo, kde by radon nebyl přítomen.

Do bytu se radon může dostat několika cestami:

1) z podloží – pronikání plynu skrz podlahy, stěny a netěsnostmi izolací

2) ze stavebního materiálu – běžný stavební materiál (cihly, beton …) jsou vyráběny z těžených materiálů (jíl, písek…) a mohou obsahovat radioaktivní částice. Obsah radonu v těchto materiálech je však relativně malý a navíc se z nich radon uvolňuje hůře než z podloží. U stavebních materiálů vyráběných dříve ze silně radioaktivních odpadů (škvára, popílek…) bylo riziko mnohem větší. Od roku 1983 jsou všechny stavební materiály kontrolovány a pravděpodobnost výskytu zvýšeného množství radonu je tak velmi malá.

3) z dodávané vody. Do podzemní vody se radon dostává (rozpouští) z geologického podloží, kterým voda protéká. Uvolňuje se pak v domácnostech např. při vaření, praní, mytí apod. a zvyšuje tak koncentraci radonu v interiéru. Dodavatelé pitné vody k veřejnému zásobování mají povinnost podle atomového zákona (zákon č. 18/1997 Sb.) kontrolovat množství radonu ve vodě a po překročení mezní hodnoty, dané prováděcí vyhláškou č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně, radon z vody odstranit.

V případě překročení mezní koncentrace radonu je nutno provést protiradonová opatření. Stát může na tato opatření poskytnout za určitých podmínek finanční příspěvek. Informace o opatřeních a státním příspěvku poskytují okresní úřady, od r. 2003 pak krajské úřady.

Zdravotní riziko představuje radon nepřímo. Jeho malé atomy snadno pronikají až do plicních sklípků, kde mohou být rozpouštěny v krvi a roznášeny po celém těle. Tento inertní plyn se však v organismu nehromadí. Ohrožení má původ v dceřinných produktech, v produktech rozpadu radonu, např. Po 218 nebo Po 214, které se v pokojovém vzduchu usazují na prachových částečkách. Takto vdechnuté jsou zachyceny řasinkovým epitelem plic a hromadí se zde. Protože mají dceřinné produkty krátký poločas rozpadu, rozpadají se z větší části v plicích. Přitom vyzařují záření alfa. Dlouhodobější ozařování epitele plicní tkáně může vést k rakovinnému bujení.

Doporučujeme

informovat se na okresních, od r. 2003 na krajských úřadech nebo na regionálních centrech Státního ústavu pro jadernou bezpečnost – SÚJB, jaké je radonové riziko v místě vašeho bydliště (regionu)

tamtéž je možno se informovat o možnosti měření radonu přímo ve vašem bytě, popř. ve studniční vodě (pomocí stopového detektoru)

v případě překročení mezních hodnot radonu provést protiradonové opatření

pravidelně větrat (dodržovat minimálně hygienické doporučení – výměna 1/3 objemu vzduchu v místnosti za hodinu)

zamezit průniku radonu do bytu – utěsněním trhlin, spár, prostupů pro trubky

Detailnější informace o radonu, možnostech legislativě apod. hledejte v ekotoxikologické databázi http://plumbum.ceu.cz/etd/ nebo na www.sujb.cz

  Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003