Co vzniká při vaření a topení?

Vznikající spaliny:

oxid uhličitý (CO2) je bezbarvý plyn a ve vzduchu je zastoupen 0,03 – 0,06 %. Jeho koncentrace se v uzavřených místnostech zvyšuje jednak spalovacími procesy, jednak dýcháním přítomných osob, popř. domácích zvířat. Přesáhne-li koncentrace v ovzduší 1,5 %, dochází k nepříznivému ovlivnění dýchání, při 3 %, můžou nastat bolesti hlavy, závratě, nauzea (nutkání ke zvracení) a nad 6 – 8 %, nastává letargie a ztráta vědomí.

vodní pára (H2O(g)) neškodí sice přímo, ale zvyšuje vlhkost vzduchu v místnosti. Ta může vést ke vzniku plísní na stěnách.

oxid uhelnatý (CO) bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu vzniká při spalovacích procesech zejména za nedostatku vzduchu v kamnech na pevná paliva, při hoření zemního plynu (u nás obsahuje zemní plyn asi 5 % CO), při kouření tabákových výrobků apod. Jeho toxicita je způsobena schopností nevratně se vázat na krevní barvivo hemoglobin 200 – 300 krát stabilněji než kyslík, čímž blokuje přenos kyslíku. Jeho zvýšená koncentrace se projevuje rychlejším vyčerpáním při tělesné zátěži, poruchami vidění, bolestmi hlavy, závratěmi. Vysoké koncentrace způsobují bezvědomí až smrt – udušením.

oxidy dusíku (NOx) při spalování vznikají dvě formy, NO – oxid dusnatý a NO2 – oxid dusičitý. NO může působit obdobně jako CO blokování hemoglobinu. Na vzduchu má ale tendence oxidovat na NO2. NO2 je toxický plyn málo rozpustný ve vodě. Působí dráždivě na oči a horní cesty dýchací, ale proniká i do dolních cest dýchacích a do plic. Tam dává vzniknout směsi kyseliny dusité a dusičné, které narušují normální funkci plic.

oxid siřičitý (SO2) je bezbarvý plyn, těžší než vzduch, detekovatelný pro svůj typický zápach po spáleném mase již v malých koncentracích (0,5 – 1 ppm). Vzniká spalováním fosilních paliv obsahujících síru (včetně zemního plynu) a má negativní účinky na člověka i na rostliny. V nižších koncentracích (3,5 ppm) se projevuje dráždivě na horní cesty dýchací, při větších koncentracích může způsobovat edém plic. Při chronické expozici ovlivňuje negativně řadu životně důležitých funkcí např. krvetvorbu, poškození plic…

Organické látky – některé organické látky vznikají při spalování za nedostatečného přístupu kyslíku (např. formaldehyd).

Podle výsledků epidemiologických studií se předpokládá, že obyvatelé domácností, kde se pro vaření využívá plynových zdrojů, jsou v mírném, ale významném riziku (vzhledem k trvalému charakteru používání) pro vyšší výskyt respiračních onemocnění.

Na závěr ještě zmínka o spalování látek, které nejsou primárně určeny ke spalování v domácím kotli. Jedná se především o plasty a další složky domovního odpadu. Při spalování těchto látek doma může docházet ke vzniku velmi nebezpečných organických látek (dioxiny, polycyklické aromatické uhlovodíky…), protože v domácím kotli nedosáhneme dostatečně vysoké teploty hoření, která by zajistila bezpečné shoření. Navíc se většinou jedná o materiál, který je možné ještě nějakým způsobem využít – recyklovat.

Doporučujeme

vařit na sporácích se sklokeramickými deskami, popř. elektrických (ty ale mají větší nároky na spotřebu energie)

při vaření na plynovém sporáku používat digestoř, popř. důkladně větrat

omezit používání plynových infrazářičů

nespalovat žádné plasty, ani jiný odpad v domácím kotli na pevná paliva

při rekonstrukci vytápění se snažit umístit spalovací jednotku mimo obytné prostory

zabezpečit bezvadný technický stav topných zařízení a sporáků

do místností umístit zelené rostliny, které svými biochemickými procesy zlepšují ovzduší

Detailnější informace o škodlivinách vznikajících při vaření a topení, legislativě apod. hledejte v ekotoxikologické databázi http://plumbum.ceu.cz/etd/

  Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003