Nejsou konzervy a další potravinové obaly z hliníku zdravotně závadné?

1. Ze zdravotního hlediska by měly být konzervy a další potravinové obaly vyrobené z hliníku zdravotně nezávadné. V současné době jsou tyto výrobky potahovány plastovou fólií nebo polakovány . Tato povrchová úprava chrání hliník před přímých kontaktem s agresivními kyselými látkami, jakou je např. rajčatový protlak. Kyseliny kovový hliník rozpouštějí a hliník tak přechází do roztoku, tzn. do potravin, které by byly v hliníkové konzervě uchovávány. V této formě se může dostat s potravou do organismu.

Hliníkové ionty jsou při určité koncentraci pro živé organismy toxické. Toxické účinky hliníku obsaženého ve stravě se u zdravých lidi prakticky neprojevují. Naproti tomu osoby s poruchou činnosti ledvin jsou vystaveny většímu riziku, protože je omezeno jeho vylučování močí. Hliník se z přijaté potravy za normálních okolností vstřebává do krevního oběhu jen v omezené míře (1-3 %). Vyšší absorpce nastává při současném požití potravy nebo nápojů s vysokým obsahem organických kyselin jako je kyselina citrónová, jablečná, vinná atd. (tj. ovoce, ovocné šťávy…). Hliník vstřebaný v nadměrném množství do krve ve stavu, kdy je omezena možnost jeho rychlého vyloučení močí (tj. při poškození ledvin), působí toxicky na složky krve, kostní a nervovou tkáň.

Limitní obsah hliníku v potravinách upravuje vyhláška č. 38/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 186/2003 Sb. a dalších pozdějších předpisů, kterou se stanoví hygienické požadavky na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy.

2. Nepřímo lze ale hliníkové obaly považovat za zdravotně závadné. Výroba hliníku představuje pro životní prostředí velkou zátěž a protože lidé jsou součástí tohoto životního prostředí, představuje zátěž také pro ně. Hliníková ruda bauxit se těží ve velkých povrchových dolech často v oblastech tropických pralesů, známých nejen pro svou druhovou rozmanitost, ale také významnou produkcí kyslíku. Samotná výroba hliníku z rudy je energeticky velmi náročná: na 1 kg hliníku je zapotřebí 171,2 megajoulů (MJ). Pro porovnání: pro výrobu 1 kg skla z 50% recyklovaného je potřeba jen 7,5 MJ. Během chemických reakcí při výrobě unikají do ovzduší různé škodliviny, např. fluór, další se uvolňují při velkých přepravních vzdálenostech, jednak rudy ke zpracování, jednak konečného výrobku ke spotřebitelům.

Hliník je ale snadno recyklovatelný. Stává se tak velmi významnou druhotnou surovinou, také vzhledem k jeho velké spotřebě. Co je ovšem nejdůležitější: při recyklaci hliníku se ušetří okolo 90% energie, které je zapotřebí k výrobě hliníku z bauxitu.

Doporučujeme

· Při nákupu si všímat, z jakého materiálu je konzerva vyrobená (hliník nebo železo)

· Nakupovat potraviny a nápoje v jiných “ekologičtějších” obalech, např. papírových nebo skleněných

· Použité konzervy a obaly z hliníku neodhazovat do koše, ale odevzdávat do sběren druhotných surovin k recyklaci

· Otevřenou hliníkovou konzervu (otevření = porušení povrchové úpravy) přelít do obalu z jiného materiálu, nejlépe skleněného

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003