| Jak velký je problém dusitanů a dusičnanů v jídle a nápojích? |
Dusičnany tvoří přirozenou součást rostlinné i živočišné hmoty (patří mezi produkty metabolismu). Obsah dusičnanů v zemědělských plodinách závisí na řadě faktorů a vzájemné interakci jejich působení. K nejdůležitějším faktorům patří světelné poměry (intenzita a délka slunečního svitu). Zelenina ze zimní a předjarní produkce vykazuje vyšší obsahy dusičnanů než z letní sklizně. Vyšší koncentrace dusičnanů v potravinách ale může být navíc zapříčiněna nadměrným používáním průmyslových hnojiv (dusičnany jsou hlavní součástí průmyslových hnojiv) v zemědělství a v jejich nevhodné aplikaci (např. na podzim). Dusičnany se tak mohou ve zvýšené koncentraci dostat i do povrchových a podpovrchových vod a tím i do studní. Děje se tak průsakem vody přes půdu s vymýváním živin, povrchovým odtokem vody s transportem erodovaných částic a živin.
Dusitany a dusičnany se v potravinářství používají jako konzervační přísady do uzenin a dalších masných výrobků. Kromě toho, že tak prodlužují jejich trvanlivost, váží v nich vodu a uchovávají navíc jejich růžovou barvu po tepelné úpravě.
Limitní množství dusitanů a dusičnanů v potravinách je dané vyhláškou č. 53/2002 Sb., v pitné vodě vyhláškou č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu, rozsah a četnost její kontroly a v balené vodě vyhláškou č. 292/97 Sb., kterou se stanoví požadavky na zdravotní nezávadnost balených vod způsob jejich úpravy.
Při běžných koncentracích nepůsobí dusičnany na zdravého člověka škodlivě. Problém vyššího výskytu dusičnanů, popř. dusitanů v poživatinách spočívá v jejich možné metabolické přeměně v lidském těle na nitrosaminy s kancerogenními účinky. Další nebezpečí představují dusičnany u kojenců. Vážou se na červené krevní barvivo hemoglobin, které má u malých dětí jinou chemickou strukturu, a blokují tak přenos kyslíku v těle. To může způsobit dýchací problémy dětí doprovázené modráním tkání – tzv. cyanóza kojenců – až udušením.
Kuchyňskou úpravou nelze množství dusičnanů v zelenině nijak ovlivnit – ani vařením, ani mražením. Je ale známo, že mezi konzumními částmi rostlin jsou velké rozdíly v obsahu dusičnanů, a ty můžeme odstranit a nekonzumovat, např. u mrkve středovou část, u listové zeleniny řapíky (tlusté žíly, košťál). Další možnost nabízí ekologické zemědělství, které při pěstebních postupech nepoužívá žádná průmyslová hnojiva a pole tak nejsou přehnojována. Plodiny a výrobky z ekologických farem obsahují jen přirozené množství dusičnanů.
Doporučujeme
· vyhýbat se konzumaci jarní rychlené a nesezónní zelenině neznámého původu
· dávat přednost zelenině z ekologického zemědělství (v kvalitě BIO)
· části plodin s vyšším obsahem dusičnanů nekonzumovat
· malým dětem (zejména kojencům) nepodávat čerstvou zeleninu, ale raději dětskou výživu, která splňuje přísnější předpisy
· nechat si udělat rozbor vody z vlastního zdroje na obsah dusičnanů
· omezit konzumaci uzenin a ostatních “růžových” masných výrobků
Detailnější informace o problematice dusičnanů a dusitanů v potravinách, legislativě apod. hledejte na www.szpi.gov.cz, www.bezpecnostpotravin.cz
Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003
© Síť ekologických poraden ČR – STEP (Mgr. Šárka Kalousková , Vita, Ostrava)
| Líbil se Vám tento příspěvek? Oceňte ho zasláním SMS s textem SOS KART na číslo 900 0906 (tato SMS je Vám zpoplatněna částkou 6 Kč, technicky zajišťuje Marketing Evolution s.r.o.). Děkujeme za Vaši pomoc! |
(c) Sdružení obrany spotřebitelů České republiky, Rytířská 10, 110 00 Praha 1, IČ: 48429627
Všechny zveřejňované údaje mají pouze informativní charakter a nemohou být použity jako důkazní materiál.
SOS nenese odpovědnost za aktuálnost, úplnost a správnost poskytovaných informací.
S otázkami technického zpracování informací se obracejte na: [email protected].
Kartotéka spotřebitelských témat je zpracovávána za podpory
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Děkujeme!
