ZÁKON 125/1997 Sb. o odpadech
ze dne 13. května 1997
Změna: 167/1998 Sb., 352/1999 Sb., 37/2000 Sb., 132/2000 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět a působnost zákona
(1) Zákon stanoví povinnosti právnických a fyzických osob při nakládání s odpady a podmínky pro předcházení vzniku odpadů. Dále stanoví pravomoc a působnost ministerstev a jiných správních úřadů a obcí při výkonu státní správy v oblasti nakládání s odpady.
(2) Zákon se nevztahuje na nakládání
a) s odpadními a zvláštními vodami,1)
b) s odvaly, výsypkami a odkališti vzniklými při hornické činnosti,2)
c) s odpady drahých kovů,3)
d) s radioaktivními odpady,4)
e) s mrtvými lidskými těly, orgány a ostatky,5)
f) s uhynulými těly zvířat,6)
g) s chemickými látkami a chemickými přípravky.6a)
(3) Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, vztahuje se tento zákon i na ukládání odpadů, které nevznikly při hornické činnosti, do podzemních prostor2) a na odkaliště.
1) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona ČNR č. 19/1993 Sb.
4) Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 67/1987 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
5) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví.
6) Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů.
6a) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.
§ 2
Základní pojmy
(1) Odpad je movitá věc, která se pro vlastníka stala nepotřebnou a vlastník se jí zbavuje s úmyslem ji odložit nebo která byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu.7) Okruh věcí, které se za dále stanovených podmínek považují za odpad, je uveden v příloze č. 1 zákona.
(2) Nebezpečný odpad je odpad, který má jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 zákona.
(3) Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Komunální odpad je také odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů.
(4) Nakládání s odpady je jejich shromažďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a zneškodňování.
(5) Využívání odpadů je činnost vedoucí k získávání druhotných surovin, k recyklaci odpadů, případně jiné využití fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností odpadů.
(6) Úprava odpadů je změna jejich fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností za účelem umožnění jejich přepravy, dopravy, využití nebo zneškodnění nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností.
(7) Zneškodňováním odpadů se rozumí takové nakládání s nimi, které vede k trvalému zabránění škodlivým vlivům na složky životního prostředí. Jde zejména o termickou a chemickou úpravu, fyzikální a biologickou stabilizaci, jakož i ukládání na skládku a do podzemních prostor.8)
(8) Dovoz a vývoz odpadů je každý přechod odpadů přes státní hranice, vyjma tranzitní přepravy.
(9) Tranzit odpadů je přeprava odpadů od vstupního celního úřadu k výstupnímu celnímu úřadu v České republice.
(10) Skládka odpadů je zařízení nebo místo, které je určeno k trvalému uložení odpadů za účelem jejich zneškodnění. (11) Skladování odpadů je jejich dočasné uložení na místech k tomu určených po dobu nezbytně nutnou.
(12) Původcem odpadu je právnická osoba, pokud při její činnosti vzniká odpad, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vzniká odpad. Pro komunální odpad vznikající na území obce, který má původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadu považuje obec. Obec se stává původcem komunálního odpadu v okamžiku, kdy fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu.
(13) Oprávněnou osobou je každá právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních předpisů;9) původce odpadu je vždy oprávněnou osobou, pokud jde o dopravu odpadů.
(14) Obalem je soubor prostředků, které se používají k zajištění balení, to je k ochraně výrobků, ochraně umožňující oběh zboží a usnadňující jeho prodej a spotřebu.
7) Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
8) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech.
9) Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST DRUHÁ
POVINNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
§ 3
Všeobecné povinnosti
(1) Každý je povinen předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti.
(2) S odpady lze nakládat pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení. Nakládání s nebezpečnými odpady se řídí též právními předpisy platnými pro výrobky a látky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi,10) pokud není v tomto zákoně nebo prováděcích předpisech k němu stanoveno jinak.
(3) Některé nebezpečné odpady, které svým charakterem nebo kumulací svých nebezpečných vlastností představují mimořádně vážné riziko pro životní prostředí, podléhají zpřísněnému režimu. Jejich seznam stanoví Ministerstvo životního prostředí (dále jen “ministerstvo”) vyhláškou.
(4) Odpady lze podle tohoto zákona upravovat, využívat nebo zneškodňovat pouze v zařízeních, místech a objektech k tomu určených, ve smyslu tohoto zákona nebo za podmínek stanovených zvláštními předpisy.11) Při této činnosti nesmí být ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a nesmí být překročeny limity znečištění stanovené zvláštními předpisy.12) Podmínky pro využití odpadů jako hnojiva stanoví Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
(5) Původce odpadu se může odpadu zbavit pouze způsobem, který je v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy. Na každého, kdo převezme odpady od původce, přecházejí povinnosti původce (§ 5).
(6) Je-li původce odpadu znám, ale nezdržuje se na území České republiky, zajistí zneškodnění odpadu příslušný okresní úřad. Náklady s tím spojené je povinen hradit původce.
(7) Nepodaří-li se příslušnému okresnímu úřadu v řízení o odstranění protiprávního stavu [§ 26 odst. 1 písm. d)] podle tohoto zákona zjistit právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která odpad umístila na nemovitost, která není určena k ukládání odpadů, přechází povinnost zajistit zneškodnění odpadu na vlastníka nemovitosti, na níž je odpad umístěn, a to na jeho vlastní náklady. Pokud vlastník nemovitosti v tomto řízení prokáže, že umístění odpadu jím nebylo způsobeno ani jím zaviněno a že učinil veškerá opatření k ochraně své nemovitosti, která lze na něm vyžadovat, uhradí mu účelně vynaložené náklady na zneškodnění odpadu příslušný okresní úřad.
(8) Seznam nebezpečných odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky, stanoví ministerstvo vyhláškou.
(9) Ředění nebo míchání odpadů za účelem snížení koncentrace nebezpečných látek pro následné zneškodnění je zakázáno.
10) Např. nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů.
12) Např. opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve znění pozdějších předpisů (částka 84/1991 Sb.), ve znění opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 23. června 1992 (částka 84/1992 Sb.).
§ 4
Katalog odpadů
(1) Původce nebo oprávněná osoba je povinna zařadit odpady podle druhů a kategorií stanovených v Katalogu odpadů. Katalog odpadů vydá ministerstvo vyhláškou. V případech, kdy nelze odpad jednoznačně zařadit podle Katalogu odpadů, nebo v případě pochybností, zařadí odpad ministerstvo na návrh okresního úřadu. Na toto řízení se nevztahuje správní řád.13) Zařazení podle Katalogu odpadů nezbavuje původce odpadu nebo oprávněnou osobu povinnosti nakládat s odpadem tak, aby nedošlo k poškození životního prostředí, a nezbavuje ho odpovědnosti za škody způsobené nevhodným nakládáním s odpadem.
(2) S odpady, které jsou v Katalogu odpadů označeny jako nebezpečné, je původce nebo oprávněná osoba povinna nakládat jako s odpady nebezpečnými. Má-li odpad jednu nebo více nebezpečných vlastností, je původce nebo oprávněná osoba povinna vést tento odpad jako nebezpečný a nakládat s ním jako s nebezpečným, i když takto není označen v Katalogu odpadů.
(3) Pokud původce nebo oprávněná osoba stanoveným způsobem prokáže, že tento odpad nemá nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona, není povinna dodržovat režim stanovený pro nebezpečné odpady; je však povinna trvale kontrolovat, zda odpad tyto nebezpečné vlastnosti nemá. Zjistí-li, že odpad má některou z nebezpečných vlastností, je povinen nakládat s odpadem jako s nebezpečným.
(4) Nebezpečné vlastnosti odpadů hodnotí a osvědčení o vlastnostech odpadů vydává právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená společně ministerstvem a Ministerstvem zdravotnictví (dále jen “pověřená osoba”).
(5) Podmínky pověření podle odstavce 4, limity a způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a podrobnosti o vydávání, odebírání a náležitostech osvědčení stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
13) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
§ 5
Povinnosti původců odpadů
(1) Původce odpadů (dále jen “původce”) je povinen
a) odpady zařazovat podle druhů a kategorií stanovených v Katalogu odpadů,
b) odpady, které sám nemůže využít, trvale nabízet k využití jiné právnické nebo fyzické osobě, a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby,14)
c) nelze-li využít odpady podle písmena b), zajistit zneškodnění odpadů,
d) kontrolovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 4 odst. 3 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností,
e) předávat nebezpečné odpady k využívání nebo zneškodňování pouze osobě oprávněné provozovat zařízení k úpravě, využívání nebo zneškodňování odpadů podle § 7 odst. 4 písm. a), nebo zařízení ke sběru a výkupu nebezpečných odpadů podle § 6 odst. 1 písm. f).
f) shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií,
g) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí,
h) vést evidenci odpadů v rozsahu stanoveném tímto zákonem a vyhláškou ministerstva,
i) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady,
j) platit poplatky způsobem a v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
k) zpracovat plán odpadového hospodářství (dále jen “POH”). Náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou. Zpracovaný POH zasílá původce bez zbytečného odkladu příslušnému okresnímu úřadu.
(2) Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo zneškodnění odpadů není třídění nebo oddělené shromažďování nutné, může od něj původce se souhlasem příslušného okresního úřadu upustit.
(3) Původce je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo zneškodnění, pokud toto zajišťuje sám jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich předání k využití nebo zneškodnění oprávněné osobě.
(4) Oprávněná osoba, která převezme od původce odpady, přejímá na sebe též veškeré povinnosti původce stanovené tímto zákonem.
(5) Nakládat s nebezpečnými odpady lze jen se souhlasem příslušného okresního úřadu. Tento souhlas se nevyžaduje při přepravě a dopravě nebezpečného odpadu.
(6) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 5 se vztahují i na obce jako původce komunálního odpadu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
14) Např. zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 6
Povinnosti při sběru a výkupu odpadů
(1) Oprávněná osoba provádějící sběr a výkup odpadů je povinna
a) samostatně zařazovat odpady podle druhů a kategorií stanovených v Katalogu odpadů,
b) zveřejňovat druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů a podmínky jejich sběru a výkupu,
c) odebírat či vykupovat zveřejněné druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů za stanovených podmínek,
d) shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií,
e) zabezpečovat odpady před odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí,
f) nakládat s nebezpečnými odpady nebo provozovat zařízení ke sběru a výkupu nebezpečných odpadů lze pouze se souhlasem příslušného okresního úřadu,
g) vést evidenci odpadů v rozsahu stanoveném tímto zákonem a vyhláškou ministerstva,
h) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci, poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady.
(2) Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo zneškodnění odpadů není třídění nebo oddělené shromažďování nutné, může od něj oprávněná osoba se souhlasem příslušného okresního úřadu upustit.
(3) Oprávněná osoba provádějící sběr a výkup odpadů stanovených vyhláškou ministerstva je povinna při odběru a výkupu těchto odpadů vést evidenci osob, od kterých odpady odebrala nebo vykoupila; k plnění této povinnosti je oprávněna vyžadovat k nahlédnutí jejich osobní průkazy totožnosti. Bez ověření totožnosti tento odpad neodebere ani nevykoupí.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam odpadů, u nichž je oprávněná osoba povinna při jejich odběru a výkupu vést evidenci osob, od kterých odpad odebrala nebo vykoupila.
§ 7
Povinnosti při úpravě, využívání a zneškodňování odpadů
(1) Provozovat zařízení ke zneškodňování odpadů a dále zařízení k úpravě a využívání nebezpečných odpadů lze jen se souhlasem příslušného okresního úřadu, který současně obsahuje i souhlas s provozním řádem tohoto zařízení.
(2) Technické požadavky na tato zařízení, náležitosti jejich provozního řádu a podrobnosti nakládání s nebezpečnými odpady stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3) Správní úřady vydávající podle zvláštních předpisů15) rozhodnutí o užívání staveb nebo zařízení nevydají toto rozhodnutí, pokud nebude žadatelem předložen souhlas podle odstavce 1.
(4) Oprávněná osoba je povinna
a) zneškodňovat odpady a upravovat a využívat nebezpečné odpady podle odsouhlaseného provozního řádu,
b) zabezpečit odpady před odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí,
c) zveřejňovat seznam druhů odpadů, k jejichž zneškodňování nebo úpravě je oprávněna,
d) vést evidenci odpadů v rozsahu stanoveném tímto zákonem a vyhláškou ministerstva,
e) zneškodnit odpady v mimořádných případech na základě rozhodnutí příslušného okresního úřadu, je-li to nezbytné z hlediska ochrany životního prostředí a pokud je to pro provozovatele technicky možné; náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí původce, a pokud není znám, okresní úřad, který rozhodnutí vydal,
f) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení; na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady,
g) zabezpečit po ukončení provozu skládky její asanaci, rekultivaci a následnou péči a zamezit negativnímu vlivu skládky na životní prostředí,
h) při provozování skládky zřídit a vést finanční rezervu na asanaci a zajištění skládky po jejím uzavření,
i) asanaci, rekultivaci a následnou péči zajišťovat z vlastních prostředků a prostředků finanční rezervy (§ 32).
(5) Odpady lze energeticky využívat nebo zneškodňovat spalováním nebo jinými termochemickými metodami v zařízeních k tomu účelu určených a splňujících požadavky stanovené zvláštními předpisy.12) V zařízeních, která nebyla původně pro spalování odpadů určena, lze odpady spalovat pouze v případě, že jsou splněny požadavky stanovené zvláštními předpisy12) a na základě souhlasu správních úřadů.11)
(6) Technické provedení skládky odpadů musí zajistit ochranu životního prostředí po celou dobu provozu skládky i po jeho ukončení a podmínky pro rekultivaci skládky a následné využití skládkového prostoru v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací.
(7) Odpady lze ukládat pouze na skládky, které svým technickým provedením splňují požadavky uvedené v odstavcích 2 a 6. Rozhodujícím hlediskem pro ukládání odpadů na skládky je obsah škodlivých látek ve vodním výluhu. Způsob hodnocení odpadů podle vyluhovatelnosti stanoví ministerstvo vyhláškou. Provozovatel skládky je povinen v provozním řádu skládky určit seznam odpadů, které lze na skládce ukládat, a zajistit, aby na skládku nebyly ukládány jiné odpady než uvedené v provozním řádu.
11) Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů.
12) Např. opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve z
