Které škodliviny znečišťují ovzduší, co je to smog a jak se zachovat při smogové situaci?

Oxid siřičitý vzniká spalováním fosilních paliv. Vdechovaný oxid siřičitý dráždí horní cesty dýchací, dlouhodobá expozice může vést k chronickému zánětu průdušek s následnou rozedmou plic. Oxid siřičitý se rovněž podílí na vzniku kyselých dešťů a zimního smogu. Imisní limit (pro ochranu zdraví lidí) pro průměrné 1 hodinové koncentrace je 350 mg.m^-3.

Tuhé znečišťující látky se ukládají v dýchacích cestách v závislosti na jejich velikosti a způsobu dýchání (při dýchání ústy roste počet částic usazujících se až v plicních sklípcích). Na prachové částice mohou být navázány látky, které negativně ovlivňují zdraví (např. těžké kovy, polyaromatické uhlovodíky). Imisní limit (pro ochranu zdraví lidí) je stanoven pro suspendované částice frakce PM₁₀ a to pro průměrné denní koncentrace 50 mg.m^_-3

Oxid uhelnatý pochází z výfukových plynů, vzniká při nedokonalém spalování fosilních paliv, v metalurgii, koksárenství, při výrobě energie, při lesních požárech. Dobře vstřebává v plících a přechází do krve. Váže se na hemoglobin (asi 200 – 300 krát rychleji než kyslík) za vzniku karboxyhemoglobinu a způsobuje tak nepřímo zadušení. Příznaky otravy CO jsou bolesti hlavy a závrať, při vyšších koncentracích srdeční obtíže, malátnost, až po riziko komatu a smrti. Imisní limit (pro ochranu zdraví lidí) je stanoven jako maximální denní osmihodinový klouzavý průměr v hodnotě 10 mg.m^-3.

Přízemní ozon je typickým produktem letního smogu. Asi po jedné hodině zvýšených koncentrací ozonu se u části obyvatelstva dostavují bolesti hlavy a podráždění očí. Od 200  g.m^-3 se již aktivuje lidský imunitní systém. Ozon také nepříznivě ovlivňuje životní funkce rostlin, snižuje zemědělskou produkci. Ozon se podílí též z 8-10% na přídatném skleníkovém efektu. Imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven jako maximální denní osmihodinový klouzavý průměr v hodnotě 120 mg.m^-3.

Slovem smog, které vzniklo spojením dvou anglických slov smoke (kouř) a fog (mlha), označujeme silně znečištěné ovzduší. Letní smog (někdy se označuje jako fotochemický, losangelský nebo oxidační) se tvoří z oxidů dusíku (NO_x) a uhlovodíků (C_xH_y), jejichž zdrojem jsou především výfukové plyny z autodopravy. Tyto látky reagují za silného slunečního záření v létě a vzniká ozon (tzv. přízemní ozon), aldehydy, peroxyacylnitráty. Maxima dosahuje v poledne a odpoledních hodinách. Zimní smog (někdy se označuje jako londýnský nebo redukční) vzniká převážně na podzim a v zimě v průmyslových aglomeracích z klasických škodlivin (NO_x, SO₂, CO, prach atd.) a zesilují ho teplotní inverze. Maxima dosahuje brzy ráno.

Smog může způsobit záněty dýchacích cest, větší počet astmatických záchvatů a respiračních potíží, dráždění očí až záněty spojivek, větší počet úmrtí, při častém opakování snížení délky života. Smogem jsou ohroženy především malé děti (hlavně do 3 let), starší lidé (hlavně po 65 letech), kteří mají sníženou schopnost odbourávat škodliviny; těhotné ženy; alergici, astmatici; cukrovkáři, kardiaci, revmatici, alkoholici, toxikomani; lidé se sníženou imunitou.

O kvalitě ovzduší informuje v pravidelných relacích sdělovacích prostředků Český hydrometeorologický ústav. V nepříznivých “smogových” dnech vyhlašuje Český hydrometeorologický ústav a orgány obce či kraje pro vybrané zdroje znečišťování signály upozornění, regulace a varování.

Doporučujeme

· šetřit energií a zvážit možnost využití obnovitelných zdrojů energie (sluneční, větrná, biomasa, tepelná čerpadla)

· dávat přednost veřejné dopravě před osobní automobilovou (hlavně ve městech) a vyhýbat se místům se silným automobilovým provozem

· dobře větrat místnosti s plynovými spotřebiči, kopírkami, laserovými tiskárnami

· nekouřit a vyhýbat se zakouřeným prostorám

· při smogové situaci omezit pobyt venku, zejména větší fyzickou aktivitu, zvláště v době od 6.00 do 10.00 hod a od 16.00 do 20.00 hodin

· při smogové situaci omezit větrání místností (větrat krátce a intenzivně)

· omezit vlastní produkci škodlivin v interiéru (kouření, práce s těkavými látkami jako jsou barvy, laky, rozpouštědla, lepidla apod.)

· omezit vlastní produkci škodlivin v exteriéru (nerozdělávat ohně, nespalovat odpadky a nekvalitní uhlí a dříví v domácích topeništích, nezvyšovat prašnost vzduchu, nepoužívat osobní automobilovou dopravu)

· zvýšit a posílit obranyschopnost – imunitu vlastního organismu: racionální výživou, zvýšeným přívodem vitamínů C, E, A, zvýšením denní dávky tekutin, dostatkem spánku, minimem stresů, vhodnou kompenzací psychické a fyzické zátěže, vyloučením toxikománií (kouření, alkoholu a jiných drog), otužováním, očkováním proti chřipce

· včasně a účinně léčit první příznaky onemocnění dýchacího ústrojí

· šetřit energií

· informovat se o množství znečišťujících látek v ovzduší (u Českého hydrometeorologického ústavu).

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003